Syntaxe a sémantika komunikace: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
== Základní komunikační schéma ==
+
[[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]]
 
 
 
 
 
 
[[Soubor:Komunikační_model.png|left]]
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
                                 
 
 
 
Příjem informace
 
 
 
Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:
 
  
 +
=== Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky: ===
 
==== Syntaxe ====
 
==== Syntaxe ====
 
+
[http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.<ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br />
[http://Syntaxe '''Syntaxe'''] zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích. <ref name="JI">JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.</ref> <br /><br />
 
 
 
 
==== Sémantika ====
 
==== Sémantika ====
 
+
'''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.<ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z  <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref>
'''[http://Sémantika Sémantika]''' se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod. <ref name="FG">Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z  <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.</ref>
 
 
 
 
Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br />
 
Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.<br />
 
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br />
 
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.<br />
Řádek 45: Řádek 11:
 
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br />
 
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.<br />
 
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br />
 
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data<br />
 
 
==== Měření informace ====
 
==== Měření informace ====
 
 
Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br />
 
Z obsahového hlediska – '''sémantická forma'''<br /><br />
 
- podle obsahuje<br />
 
- podle obsahuje<br />
 
- data (údaje)<br />
 
- data (údaje)<br />
 
- záleží na kontextu<br />
 
- záleží na kontextu<br />
 
 
Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br />
 
Z technického hlediska – '''syntaktická stránka'''<br /><br />
- vychází z teorie informace<br /> [3]<br />
+
- vychází z teorie informace<ref name="SM">SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130</ref><br /> <br />
 
[http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br />
 
[http://Claude%20Elwood%20Shannon '''Claude Shannon'''] jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.<br /> „Informace je odstraněná neurčitost.„<br />
 
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br />
 
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na [[Míra pravděpodobnosti|míře pravděpodobnosti]].<br />
 
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br />
 
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.<br />
 
'''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br />
 
'''[[Shannonovo chápání informace]]''' nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.<br />
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů. <ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br />
+
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.<ref name="KM">Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z  www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)</ref><br />
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 
 
[3] SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 
 
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
 
* SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130<br />
Řádek 74: Řádek 32:
 
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 
* Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.<br />
 
* Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
 
* Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf ><br />
 
 
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 
 
Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace
 
Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace
  
 
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
+
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
+
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 12:36

Komunikační model.png

Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:

Syntaxe

Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.[1]

Sémantika

Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.[2] Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data

Měření informace

Z obsahového hlediska – sémantická forma

- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu
Z technického hlediska – syntaktická stránka

- vychází z teorie informace[3]

Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.[4]

Odkazy

Reference

  1. JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
  2. Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
  3. SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  4. Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)

Použitá literatura

  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  • Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
  • Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
  • Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >

Klíčová slova

Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace