Syntaxe a sémantika komunikace: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
 
−
 
−
 
−
 
 
[[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]]
 
[[Soubor:Komunikační_model.png|right|300px]]
  
Řádek 41: Řádek 37:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 
[[Kategorie: Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 12:36

Komunikační model.png

Informace obsahuje dvě zcela odlišné složky:

Syntaxe

Syntaxe zkoumající vnitřní strukturu systému znaků nezávisle na jejich funkci; udává vztahy znaků v (jejich) řetězcích.[1]

Sémantika

Sémantika se zabývá významem (interpretací) programovacího jazyka, jenž lze popsat například denotační sémantikou, algebraickou sémantikou, sémantikou akcí, apod.[2] Základní funkcí jazyka je vztah mezi sémantickým obsahem informace a syntaktickou formou informace.
Hlavní význam má vztah sémantického obsahu informace ke kontextu.
Sémantický obsah – prostá informace – poznatek – znalost
Syntaktickou formu lze uspořádat do pořadí podle rostoucí kvality.
Syntaktická forma – holá data – ověřená data – uspořádaná data

Měření informace

Z obsahového hlediska – sémantická forma

- podle obsahuje
- data (údaje)
- záleží na kontextu
Z technického hlediska – syntaktická stránka

- vychází z teorie informace[3]

Claude Shannon jako první definoval entropii termodynamiky jako míru nejistoty na rozdělení pravděpodobnosti.
„Informace je odstraněná neurčitost.„
Vzorec pro výpočet hodnoty informace je založen na míře pravděpodobnosti.
Dle Shannona: čím je sdělení pravděpodobnější, tím menší hodnotu tato informace má.
Shannonovo chápání informace nebere v úvahu předchozí znalosti příjemce ani sémantický obsah informace.
Jde tedy spíš o měření přenášených signálů.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ JANOUŠEK, Ivo. Gnozeologie komunikací. Praha, Karolinum, 2001. ISBN 8024603217.
  2. ↑ Filip Goldefus. Syntaxe a sémantika programovací jazyků Teorie programovacích jazyků. Brno, 2007. Dostupné z <http://www.fit.vutbr.cz/study/courses/TJD/public/0708TJD-Goldefus.pdf> Technická škola Brno.
  3. ↑ SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  4. ↑ Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)

Použitá literatura

  • SOUČEK, Martin. UK UISK modul č. 3 - Informační věda, v rámci projektu Studium informační vědy a komunikačního managementu v evropském kontextu. Dostupné z:http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  • Königová, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech [online]. Praha. 2014. Dostupné z www:<(http://texty.jinonice.cuni.cz)>
  • Cejpek, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Karolinum, Praha 1998. 179 s. ISBN 80-7184-767-4.
  • Jílek, Jan. Informatika: Úvod do informatiky a OS [online]. Zábřeh: Říjen, 2011 [cit. 31. 1. 2015]. Dostupné z <http://www..bozenka.cz/docs/ucitele/jilek/01.pdf >

Klíčová slova

Informace, Komunikační schéma, Syntaxe, Sémantika, Syntaktická forma jazyka, Sémantický obsah informace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syntaxe_a_sémantika_komunikace&oldid=55959“