Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
== Historie ==
+
[[Digitalizace]] knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.<ref>Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm</ref>
  
 +
V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.
 +
 +
== '''Historie''' ==
  
 
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992<ref>VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374</ref>, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.<ref>Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/</ref>
 
V České republice začátky aktivit v oblasti [[digitalizace]] [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] sahají na rok 1992<ref>VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374</ref>, kdy [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna České republiky]] vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.<ref>Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/</ref>
  
−
== Současná situace ==
+
== '''Současná situace''' ==
  
 
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví.  
 
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví.  
 
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.
 
Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt [[Národní digitální knihovna]] Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.
  
−
== Úloha a aktivity Národní Knihovny ==
+
=== '''Úloha a projekty Národní knihovny''' ===
  
 
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.
 
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.
Řádek 17: Řádek 20:
 
=== Národní digitální knihovna ===   
 
=== Národní digitální knihovna ===   
  
−
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a [[Kramerius]] probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.<ref>Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani</ref> V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.   
+
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti [[Manuscriptorium]] a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je [[Webarchiv|WebArchiv]]. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.<ref>Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani</ref> V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.   
  
 
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.<ref>IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 </ref> Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.
 
'''Manuscriptorium''' je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.<ref>IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107 </ref> Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.
  
−
'''Kramerius''' se soustřeďuje na digitalizované novodobé dokumenty.
+
'''Kramerius''' obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.<ref>Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2</ref> Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. <ref>Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66</ref> V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.<ref>Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2</ref>
  
−
Třetí národní program je '''WebArchiv''', zaměřený na publikování digitálních dokumentů.
+
Třetí národní program je '''WebArchiv'''. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:
 +
* Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně
 +
* Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou
 +
* Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.
 +
Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. <ref>Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu</ref>
  
 
=== Spolupráce se společností Google ===
 
=== Spolupráce se společností Google ===
  
−
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.<ref>HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255</ref> Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, o další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google books“.  
+
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností [[Google]]. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.<ref>HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupné z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255</ref> Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“.  
 
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).
 
Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).
 +
 +
Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.<ref>Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe</ref>
 +
 +
=== '''Projekty Městské knihovny v Praze''' ===
 +
=== HISPRA ===
 +
Projekt [[Městská knihovna v Praze|Městské knihovny v Praze]] probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).<ref>MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra</ref>
 +
 +
=== PRALIT ===
 +
Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.
 +
 +
Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.<ref>PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/</ref>
 +
 +
=== E-knihovna Městské knihovny v Praze ===
 +
 +
Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky).  Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.<ref>E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&knihovna=0</ref>
 +
 +
=== '''Czechiana''' ===
 +
Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:
 +
* Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)
 +
* Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)
 +
* Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)
 +
* Národní galerie ČR (sektor galerií)
 +
* Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)
 +
* Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).
 +
 +
Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný [[Europeana]], který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.<ref>Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html</ref>
 +
 +
=== '''Národní digitální archiv''' ===
 +
Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.
 +
 +
Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.<ref>Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/</ref>
 +
 +
=== '''Špalíček''' ===
 +
Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.<ref>Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56</ref>
 +
 +
=== '''Digitalizace moravských knihovních sbírek''' ===
 +
Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. <ref>Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek</ref>
 +
 +
=== '''Portál eBadatelna Zlínského kraje''' ===
 +
Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:
 +
* Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
 +
* Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
 +
* Muzeum regionu Valašsko
 +
* Muzeum Kroměřížska
 +
* Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
 +
* Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
 +
* Hvězdárna Valašského Meziříčí.
 +
 +
Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.<ref>eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about</ref>
 +
 +
=== '''Nový fonograf''' ===
 +
Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.<ref>Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 59: Řádek 118:
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
  
−
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books
+
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 19. 2. 2019, 17:22

Digitalizace knižních dokumentů slouží pro vytváření kopií dokumentů, které jsou ohroženy degradací papíru, jako náhrada dokumentů v přímých službách nebo v případech, kdy není možné dokument v původní podobě bezpečně zpřístupnit.[1]

V následujícím textu najdete stručné informace z historie a následně jsou popsány digitalizační projekty v České republice.

Historie

V České republice začátky aktivit v oblasti digitalizace kulturního dědictví sahají na rok 1992[2], kdy Národní knihovna České republiky vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.[3]

Současná situace

V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.

Úloha a projekty Národní knihovny

Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.

Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)[4].

Národní digitální knihovna

Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.[5] V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.

Manuscriptorium je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.[6] Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.

Kramerius obsahuje 2 891 periodik, 176 531 monografií a přes 49 milionů stránek.[7] Kromě dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také mnoho dokumentů v cizích jazycích, např. v němčině či češtině. [8] V současné době jsou dokumenty digitalizované od roku 2012 zpřístupňovány v systému Kramerius 4, nicméně stále probíhá přesun dat z Krameria 3 do Krameria 4. V systému lze vyhledávat fulltextově, ale i pomocí vybraných metadat. Dokumenty, které obsahuje Kramerius jsou postupně propojovány s katalogem Národní knihovny ČR. K digitalizovaným dokumentům, které jsou chráněny autorským zákonem, je přístup umožněn pouze registrovaným uživatelům prostřednictvím speciálních počítačů Národní knihovny ČR.[9]

Třetí národní program je WebArchiv. Ten vznikl na základě potřeby archivování publikovaných dokumentů v prostředí internetu, které se mění nebo v horším případě zmizí. Tím by hrozila ztráta části národního kulturního dědictví. Cílem Webarchivu je řešení archivace bohemikálních dokumentů, které jsou zveřejněné v prostředí internetu. Což kromě samotného shromažďování webových zdrojů a archivace obnáší ochranu a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto zdrojům. Národní knihovna ČR provádí tři typy archivace:

  • Celoplošná sklizeň - týká se veškerých zdrojů s národní doménou *.cz a probíhá jednou ročně
  • Výběrová sklizeň - archivace kolekce zdrojů s kulturní, historickou, výzkumnou a další hodnotou
  • Tematické kolekce - dochází k archivaci zdrojů, které se vztahují k určitému tématu nebo události.

Stejně jako u Krameria jsou kompletní data z Webarchivu přístupná pouze na počítačích v budově Národní knihovny ČR. [10]

Spolupráce se společností Google

V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností Google. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.[11] Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, ta například zajišťuje dopravu do digitalizačního centra v Německu a zpět. O další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google Books“. Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).

Spolupráce Národní knihovny ČR a společnosti Google v roce 2016 přinesla 101 000 zdigitalizovaných knih (82 000 starých tisků a 19 000 knihy z 19. století ze Slovanské knihovny). Zdigitalizované knihy jsou zpřístupněné i na Google Books (100 nejužívanějších knih bylo otevřeno během půl roku 714 782 krát). Nejpopulárnější jsou knihy v německém a latinském jazyce, v pozadí však nezůstávají knihy ve francouzštině, polštině a češtině.[12]

Projekty Městské knihovny v Praze

HISPRA

Projekt Městské knihovny v Praze probíhal od roku 2007, HISPRA je zkratkou pro sousloví „HIStorická PRAgensia“ a celý název projektu zní Záchrana historických pragensijních a dalších vzácných dokumentů z fondu Městské knihovny v Praze. Díky tomuto projektu knihovna získala moderní digitalizační pracoviště (založení oddělení digitalizace), možnost digitalizovat své vlastní dokumenty a zpřístupňovat je. Po třech letech trvání projektu bylo zdigitalizováno přes 2000 titulů (cca 450000 stran).[13]

PRALIT

Prostřednictvím projektu PRALIT Městská knihovna v Praze digitalizovala díla z období 2. poloviny 19. století až 1. poloviny 20. století, která jsou vytištěna na kyselém papíru. Mezi digitalizovaná literární díla patřila díla pražských židovských autorů píšících jak německy (Max Brod, Egon Erwin Kisch), tak česky (Karel Poláček, Jiří Orten) a vzácné tisky spojené s pražskou židovskou kulturou. Dále se digitalizovaly hudební tisky autorů, kteří působili v pražském kulturním životě, soubor děl tzv. terezínských skladatelů, knihy o hudbě a hudební časopisy z předválečného období.

Všechna digitalizovaná díla jsou zpřístupněna v online knihovně Kramerius Městské knihovny v Praze. Projekt byl financován díky dotacím v roce 2015 z Evropského hospodářského prostoru a Norských fondů a spolufinancován Magistrátem hlavního města Prahy.[14]

E-knihovna Městské knihovny v Praze

Od roku 2009 knihovna průběžně digitalizuje její fondy (pragensijní literatura, divadelní hry, vzácné tisky). Dalším cílem je zachovat dostupnost titulů, které mizí z regálů knihoven a vydavatelům už se je znovu nevyplatí vydávat.[15]

Czechiana

Projekt Systém Národního agregátora – Czechiana je spolufinancován z Evropských strukturálních a investičních fondů a plánované spuštění do ostrého provozu je 31.10.2020. Projekt Czechiana je hlavním strategickým záměrem digitalizace kulturního dědictví ČR a stojí na základech šesti sektorových agregátorů, kteří za svou oblast kulturního dědictví budou do systému dodávat informace:

  • Národní památkový ústav (sektor památkových objektů)
  • Národní muzeum ČR (sektor muzejnictví)
  • Národní knihovna ČR (sektor knihovnictví)
  • Národní galerie ČR (sektor galerií)
  • Národní filmový archiv (sektor filmového dědictví)
  • Moravská zemská knihovna (sektor audio dědictví).

Czechiana umožní přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům (fotografie, obrazy, mapy, kresby, knihy, noviny, dopisy, deníky, filmy, nahrávky mluveného slova a další). Projekt navazuje na panevropský projekt Evropské komise nazvaný Europeana, který je založený na spolupráci kulturních institucí v oblasti digitalizace a prezentace kulturního dědictví napříč evropským společenstvím.[16]

Národní digitální archiv

Cílem projektu Národní digitální archiv je vybudování servisního pracoviště, zajišťujícího dlouhodobé uchování digitálních archiválií vybraných veřejnými archivy, provoz archivního portálu, zpřístupnění dokumentů, podporu institucí a archivů při skartačním řízení, podporu při zpracování digitálních archiválií a bezpečné uložení digitálních reprodukcí tradičních archiválií.

Jedná se o projekt spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie zahájený v roce 2008.[17]

Špalíček

Jedná se o internetovou knihovnu, ve které najdete digitální kopie téměř 4000 drobných tisků a špalíčků (tj. podomácku vázaných knížek kramářských písní, modliteb a dalších tisků) ze 17. – 19. století. Pod názvem kramářský tisk se skrývá prozaický nebo drobný tisk s nejrůznějšími náměty: dobové novinky, krimi, humor, zázraky, modlitby a další.[18]

Digitalizace moravských knihovních sbírek

Projekt Digitalizace moravských knihovních sbírek, který probíhal od roku 2008, se věnoval problematice získávání článkových metadat z historicky významných periodik a jejich následné automatické zpracování. Na začátku bylo vytvořeno na 60 000 záznamů článků z kulturně významných moravských periodik. Poté byly excerpované články automatizovaně zpracovány a převedeny do standardizovaných formátů pro import do Krameria 4. Rozhraní Krameria 4 bylo vylepšeno pro prohlížení a vyhledávání v článkových metadatech, tím se zlepšilo zobrazování stránek novin v lepších rozlišeních a nových formátech. [19]

Portál eBadatelna Zlínského kraje

Projekt vznikl na základě výzvy č. 19 k podávání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu. Obsahem portálu je digitalizovaný fond paměťových institucí zřizovaných Zlínských krajem:

  • Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
  • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
  • Muzeum regionu Valašsko
  • Muzeum Kroměřížska
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně
  • Hvězdárna Valašského Meziříčí.

Cílem bylo vybudovat portál s regionálním zaměřením, a aby současně dokázal poskytovat data do jiných portálů příbuzného zaměření. V tomto případě jsou data z portálu poskytována do českého portálu eSbírky a portálu Europeana. Zároveň portál umí data sklízet a dohledat z napojených externích portálů.[20]

Nový fonograf

Hlavním cílem projektu Nový fonograf je vyvinout, otestovat a zavést vhodné postupy, které by řešily problematiku dlouhodobé ochrany a zpřístupnění zvukových záznamů uložených na historických nosičích. Řešení této problematiky bude demonstrováno na fonografických válečcích a standardních gramofonových deskách o průměru 25 cm.[21]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z:http://wwwold.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm
  2. ↑ VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374
  3. ↑ Previous laureats of the UNESCO/Jikji Memory of the World Prize. UNESCO. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/
  4. ↑ Digitalizace a digitální zpřístupnění dokumentů . Národní knihovna České republiky. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit
  5. ↑ Financování. Národní digitální knihovna. [online]. 18.9.2015 [cit. 2015-09-18]. Dostupné z: http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani
  6. ↑ IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107
  7. ↑ Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2
  8. ↑ Kramerius. Národní knihovna ČR. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=B4F6D79707CE5641F8068C11A1F29A66
  9. ↑ Kramerius. Národní digitální knihovna. [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://www.kramerius4.nkp.cz/search/#intro2
  10. ↑ Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, 2000 [cit. 2018-06-06]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs/o-webarchivu
  11. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupné z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255
  12. ↑ Aktuality. Národní knihovna ČR [online]. [cit. 2018-06-06]. Dostupný z: https://www.nkp.cz/aktuality/aktuality/aktuality-2016/101-000-knih-v-digitalni-podobe
  13. ↑ MĚŘÍNSKÁ, Eva. Digitalizace v Městské knihovně v Praze: projekt HISPRA. Inflow[online]. 2010 [cit. 2019-02-19] ISSN 1802–9736. Dostupné z: www.inflow.cz/digitalizace-v-mestske-knihovne-v-praze-projekt-hispra
  14. ↑ PRALIT. Praha, město literatury. [online]. 2010 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktivity/pralit/
  15. ↑ E-knihovna. Městská knihovna v Praze [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-knihy/navody-tipy-instrukce/?knihovna=&knihovna=0
  16. ↑ Projekt Systém Národního agregátora - Czechiana. Ministerstvo kultury ČR. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.mkcr.cz/projekt-system-narodniho-agregatora-czechiana-1764.html
  17. ↑ Projekt NDA. Národní archiv. [online]. [cit. 2019-02-19] Dostupné z: https://www.nacr.cz/digitalni-archiv/projekt-nda/
  18. ↑ Špalíček. Národní muzeum. [online]. 2019 [cit. 2019-02-19] Dostupné z: http://www.spalicek.net/?q=node/56
  19. ↑ Digitalizace moravských knihovních sbírek. Moravská zemská knihovna. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.mzk.cz/o-knihovne/vyzkum-projekty/narodni-projekty/digitalizace-moravskych-knihovnich-sbirek
  20. ↑ eBadatelna Zlínského kraje. Zlínský kraj. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://ebadatelna.zlkraj.cz/about
  21. ↑ Nový fonograf: naslouchejme zvuku historie. Národní muzeum. [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: https://www.nm.cz/muzeum/odborna-cinnost/novy-fonograf-naslouchejme-zvuku-historie

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books, Czechiana, Špalíček, Městská knihovna v Praze, HISPRA, PRALIT, Nový fonograf, Národní digitální archiv, eBadatelna

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_současná_situace_v_oblasti_digitalizace_kulturního_dědictví_a_zpřístupňování_jejích_výstupů_v_ČR&oldid=57392“