Paul Otlet: Porovnání verzí

m (Oprava referencí)
 
(Není zobrazeno 58 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Paul Otlet''' (23. srpna 1868 – 10. prosince 1944), kterému se často říká také “otec informační vědy”, je jednou z hlavních postav informační vědy a knihovnictví. Nejen, že vytvořil univerzální decimální klasifikaci [[Mezinárodní desetinné třídění|MDT]] (Universal Decimal Classification – UDC), ale je také autorem mnoha esejí na téma, jak sbírat a organizovat světové vědomosti.
+
[[Soubor:Paul Otlet 3.jpeg|náhled|vpravo|Paul Otlet]]
  
−
Přestože je dnes Otlet slavný jako knihovník a informační vědec, studoval původně práva, ale velmi brzy se začal zajímat o bibliografii. Už v roce 1892 napsal první esej v tomto oboru: Something about bibliography.
 
  
−
Přemýšlel na svou dobu velmi netradičně a knihy považoval za nepříliš ideální způsob uložení informací (v textu není možné efektivně vyhledávat, obohacovat jej a propojovat). Lepší by podle Otleta byly karty, obsahující zároveň individuální data, které by bylo možné dále upravovat a doplňovat.
+
Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny.  Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> [[ Informační věda ]] zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>
  
−
Jeho životním dílem bylo, společně s Henri La Fontainem, vytvoření Světového paláce, později nazývaného [[Mundaneum]].  
+
==Dílo==
 +
<br />
 +
Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan [[ Melvil Dewey ]] se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s [[Henri La Fontaine|Henrim La Fontainem]], navázali na M. Deweyho.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
  
−
S La Fontainem měl Otlet společný nejen zájem o bibliografii a touhu po vytvoření centrální databáze světových vědomostí – oba byli mírovými aktivisty (La Fontaine dokonce v roce 1913 získal Nobelovu cenu míru). Otlet se během druhé světové války intenzivně snažil o mír (jeden z jeho dvou synů – oba byli za války v armádě – padl), v roce 1914 publikoval knihu The End of War.
+
V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny [[ informace ]] o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na
 +
papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- [[ Mezinárodní desetinné třídění ]]  (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
  
−
1895 objevili Dewey Decimal Classification (zaveden 1876), který se pokusili rozšířit (po domluvě s Deweym). V tomtéž roce začali vytvářet speciální indexové karty, které byly později známé jako Repertoire Bibliographique Universel (RBU).
+
Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se
 +
snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval [[ Mundaneum ]]. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref>
  
−
Velkým snem Paula Otleta bylo vytvoření takzvaného Světového města. V této utopické vizi by byly všechny hlavní instituce pohromadě. Zároveň by Světové město vysílalo vědomosti do celého světa, staralo se o mír a univerzální spolupráci. Při návrhu Světového města spolupracoval Otlet s mnoha architekty: nejprve vnikl v roce 1928 návrh Mundanea, poté v roce 1929 návrh Světového města (Le Corbusier) a během několika let vznikla podoba celého komplexu. Součástí Světového města mělo být světové muzeum, světová univerzita, světová knihovna, kanceláře mezinárodních asociací, kanceláře ambasád, olympijské centrum, obytná zóna a park. Bohužel ale nezískali dostatek financí, a tak se utopická vize nikdy nestala skutečností.
+
==Publikace==
 +
<br />
 +
V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
 +
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref>
  
−
Už na počátku 20. století Otlet přemýšlel o síťovém propojení znalostí.
+
== Odkazy ==
−
Spolupracoval s inženýrem Robertem Goldschmidtem na ukládání bibliografických dat na mikrofilm, experimenty pokračovaly až do 20. let 20. století. Potom se Otlet zaměřil na vytváření univerzální encyklopedie a experimenty s jejím tiskem na mikrofilm (Encyclopaedia Microphotica Mundaneum), která byla uložena v Mundaneu.
+
=== Reference ===
 +
<references/>
  
−
Přemýšlel o všech médiích jako o zdroji zpracovatelných informací (i rádio a televize), viz kniha z roku 1934 Traité de documentation. Uvažoval také o tom, že v budoucnu by dokumenty měly obsahovat i pocity, chutě a vůně (sense-perception documents).
+
=== Souvisejí články ===
 +
*[[ Mezinárodní desetinné třídění ]]<br />
 +
*[[ Melvil Dewey ]]<br />
 +
*[[ Mundaneum ]]<br />
  
−
Dvě hlavní Otletovy knihy:
+
=== Klíčová slova ===
−
Traité de Documentation, 1934) (Pojednání o dokumentaci)
+
Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum
−
a Monde: Essai d'universalisme, 1935 (Svět: Esej o univerzalismu)
 
−
 
 
−
Zdroje:
 
−
www.wikipedia.org
 
−
Alex Wright. Glut, Joseph Henry Press: 2007. ISBN 978-0-309-10238-4.
 
−
 
 
−
{{Pahýl}}
 
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 7. 10. 2019, 13:09

Paul Otlet


Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny. Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.[1] Informační věda zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.[2]

Dílo


Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henrim La Fontainem, navázali na M. Deweyho.[3]

V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.[1] V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- Mezinárodní desetinné třídění (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.[3]

Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.[1] Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum . V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.[3]

Publikace


V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.[1] Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.[2]. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site
  2. ↑ 2,0 2,1 VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf

Souvisejí články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Paul_Otlet&oldid=57929“