Robotika: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Robotika''' se zabývá studiem a konstrukcí robotů a podobných zařízení. Čerpá z umělé inteligence,  ale  i  mechaniky,  elektrotechniky,  teorie  řízení,  měřící  techniky  a dalších. Robotika bývá to první, co si většina lidí představí pod pojmem umělá inteligence.<ref>ZELINKA, Ivan. ''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje?'' [online]. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. [cit. 2015-11-14]. ISBN 80-730-0068-7. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.</ref>
+
'''Robotika''' se zabývá studiem a konstrukcí [[Robot|robotů]] a podobných zařízení. Čerpá z [[Umělá inteligence|umělé inteligence]],  ale  i  mechaniky,  elektrotechniky,  teorie  řízení,  měřící  techniky  a dalších. Robotika bývá to první, co si většina lidí představí pod pojmem umělá inteligence.<ref name=":0">ZELINKA, Ivan. ''Umělá inteligence: hrozba nebo naděje?'' [online]. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. [cit. 2015-11-14]. ISBN 80-730-0068-7. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.</ref>
  
 
==Definice==
 
==Definice==
  
−
Robot je stroj, který by měl být schopen manipulace s předměty a pohybu. Měl by být schopen získávat informace o svém prostředí a měl by ho být schopen sám ovlivňovat. Ne  každý  robot  však  tyto  podmínky  splňuje.<ref>ŠOLC, František a Luděk ŽALUD. ''Robotika'' [online]. 1. vyd. Brno: FEKT Vysoké technické učení v Brně, 2002, 142 s. [cit. 2015-11-14].</ref> Mezinárodní organizace pro standardizaci definuje robota v normě ISO 8373 jako „automaticky řízený, opětovně programovatelný, víceúčelový manipulátor pro činnost ve třech nebo více osách, který může být buď upevněn na místě, nebo mobilní k užití v průmyslových automatických aplikacích“. <ref>VOLNÁ, Eva a Martin KOTYRBA. ''Umělá inteligence'' [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013 [cit. 2015-11-14]. ISBN 978-80-7464-330-9. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.</ref>
+
Robot je stroj, který by měl být schopen manipulace s předměty a pohybu. Měl by být schopen získávat informace o svém prostředí a měl by ho být schopen sám ovlivňovat. Ne  každý  robot  však  tyto  podmínky  splňuje.<ref name=":1">ŠOLC, František a Luděk ŽALUD. ''Robotika'' [online]. 1. vyd. Brno: FEKT Vysoké technické učení v Brně, 2002, 142 s. [cit. 2015-11-14].</ref> Mezinárodní organizace pro standardizaci definuje robota v normě ISO 8373 jako „automaticky řízený, opětovně programovatelný, víceúčelový manipulátor pro činnost ve třech nebo více osách, který může být buď upevněn na místě, nebo mobilní k užití v průmyslových automatických aplikacích“. <ref name=":2">VOLNÁ, Eva a Martin KOTYRBA. ''Umělá inteligence'' [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013 [cit. 2015-11-14]. ISBN 978-80-7464-330-9. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.</ref>
  
 
==Historie==
 
==Historie==
Řádek 9: Řádek 9:
 
Značný rozvoj robotů se rozpoutal v 60. letech převážně v USA. V roce 1968 vytvořil Stanfordský výzkumný institut SRI (Stanford Research Institute) robota Shakeyho, který byl do  určité  míry  schopen  orientace  v prostředí.  Modely  robotů  se  dále  zdokonalovaly a v 70. letech  již  vstoupily  do masové  výroby.  První  oblastí,  kde  našly  uplatnění,  byl automobilový průmysl. Tyto roboty prováděly činnosti jako svařování či lakování a jiné pro člověka  nepříliš  bezpečné  operace.  V 80. letech  přebírá  první  místo  ve  využití  robotů Japonsko. V této dekádě byly stroje vybavovány čidly hmatu a počítačovým viděním.
 
Značný rozvoj robotů se rozpoutal v 60. letech převážně v USA. V roce 1968 vytvořil Stanfordský výzkumný institut SRI (Stanford Research Institute) robota Shakeyho, který byl do  určité  míry  schopen  orientace  v prostředí.  Modely  robotů  se  dále  zdokonalovaly a v 70. letech  již  vstoupily  do masové  výroby.  První  oblastí,  kde  našly  uplatnění,  byl automobilový průmysl. Tyto roboty prováděly činnosti jako svařování či lakování a jiné pro člověka  nepříliš  bezpečné  operace.  V 80. letech  přebírá  první  místo  ve  využití  robotů Japonsko. V této dekádě byly stroje vybavovány čidly hmatu a počítačovým viděním.
  
−
Roku 2000  představila  Honda  robota  Asima  a  psího  robota  Aido.  Tyto  roboty  se  staly  pop kulturními fenomény, ale od samostatně myslícího stroje dělí je a jejich následovníky ještě značná vzdálenost. (Šolc a Žalud 2002, s. 2–7) Nadějné výsledky výzkumu robotů exoskeletony - robotické kostry, které pomáhají handicapovaným v pohybu, se již začínají používat  jako  zdravotní  pomůcky. (Siegel  2014) Vyvíjejí  se  záchranné  roboty.  Ty  jsou v současnosti spíše prototypy ovládané na dálku lidskou obsluhou, ale lze odhadovat, že míra jejich samostatnosti do budoucna poroste. (Volná a Kotyrba 2013, s. 98)
+
Roku 2000  představila  Honda  robota  Asima  a  psího  robota  Aido.  Tyto  roboty  se  staly  pop kulturními fenomény, ale od samostatně myslícího stroje dělí je a jejich následovníky ještě značná vzdálenost.<ref name=":1" /> Nadějné výsledky výzkumu robotů exoskeletony - robotické kostry, které pomáhají handicapovaným v pohybu, se již začínají používat  jako  zdravotní  pomůcky.<ref>SIEGEL, Judy. FDA approves Israel’s ReWalk device enabling paraplegics to walk. ''Jerusalem Post'' [online]. 2014. Dostupné z: http://www.jpost.com/Health-and-Science/FDA-approves-Israels-ReWalk-device-enabling- paraplegics-to-walk-360975.</ref> Vyvíjejí  se  záchranné  roboty.  Ty  jsou v současnosti spíše prototypy ovládané na dálku lidskou obsluhou, ale lze odhadovat, že míra jejich samostatnosti do budoucna poroste.<ref name=":2" />
−
 
−
Ve vývoji robotů i jiných systémů hraje velikou roli jejich schopnost vnímat okolí. Tuto schopnost umožňuje strojové vidění. Strojové vidění lze rozložit na:
 
  
−
1.  Získání digitálního obrazu scannerem, družicovým snímačem či kamerou - při převodu obrazu do digitální podoby vždy dochází ke ztrátě informací.
+
==Strojové vidění==
  
−
2. Úpravu  digitálního  obrazu. Úprava  znamená  použití  různých  filtrů  a  oprav
+
Ve vývoji robotů i jiných systémů hraje velikou roli jejich schopnost vnímat okolí. Tuto schopnost umožňuje strojové vidění. Strojové vidění lze rozložit na:
−
 
 
−
k odstranění šumů obrazu.
 
−
 
 
−
3.  Rozložení na objekty neboli segmentace. Zde dochází k ohraničení objektů a tím k redukci dat.
 
−
 
 
−
4.  Popis objektů. Objekty se dají popsat různými způsoby. Např. řetězovým kódem
 
−
 
 
−
(číselně popsaná pozice pixelu) či polygonální prezentací (popis pomocí vektorů).
 
  
−
5.  Klasifikaci jednotlivých objektů. Určuje se do jaké třídy (typu ředkvička - zelenina
+
# Získání digitálního obrazu scannerem, družicovým snímačem či kamerou - při převodu obrazu do digitální podoby vždy dochází ke ztrátě informací.
 +
# Úpravu  digitálního  obrazu.  Úprava  znamená  použití  různých  filtrů a  oprav k odstranění šumů obrazu.
 +
# Rozložení na objekty neboli segmentace. Zde dochází k ohraničení objektů a tím k redukci dat.
 +
# Popis objektů. Objekty se dají popsat různými způsoby. Např. řetězovým kódem (číselně popsaná pozice pixelu) či polygonální prezentací (popis pomocí vektorů).
 +
# Klasifikaci jednotlivých objektů. Určuje se do jaké třídy (typu ředkvička - zelenina aj.) patří daný objekt. Např. za pomocí [[Fuzzy logika|fuzzy logiky]].
  
−
aj.) patří daný objekt. Např. za pomocí fuzzy logiky.
+
Skok ve strojovém vidění byl možný díky použití fraktální geometrie, jež zásadně zmenšuje  velikost  dat  potřebnou  k zaznamenání  obrázku  a  práci  s ním.<ref name=":0" />
  
−
Skok ve strojovém vidění byl možný díky použití fraktální geometrie, jež zásadně zmenšuje  velikost  dat  potřebnou  k zaznamenání  obrázku  a  práci  s ním.  (Zelinka  2003, s. 82–86)
+
Rozvoj  se  týká  i  strojového  slyšení.  Ovládání  hlasem  je  dnes  poměrně  rozšířené a počítače  dokážou  čím  dál  lépe  překonávat  problémy  v porozumění  hlasu.  Přestože porozumění  mluvenému  slovu  není  vždy zcela  dokonalé,  chybovost  se  i  díky  trénování na velikém objemu dat neustále snižuje.<ref>XUEDONG HUANG, James BAKER a Raj REDDY. A Historical Perspective of Speech Recognition. Communications of the ACM [online]. 2014, vol. 57, no. 1, s. 94–103. ISSN 00010782. DOI: http://dx.doi.org/10.1145/2500887.</ref> Rozvíjí se také detekce  pohybu  a  gest.  Nejnověji  se  objevila  možnost  číst  emoci  podle  pohybů  svalů v obličeji.  Přestože  tato  technologie  ještě  není  dokonalá,  objevují  se  etické  otázky,  zda takovýto výzkum nemůže přispět k narušování soukromí a jakým způsobem zabránit zneužití takových technologií.<ref>DORMEHL, Luke. Facial recognition: is the technology taking away your identity? The Guardian [online]. Londýn: Guardian Newspapers Limited, 2014 [cit. 2015-11-14]. ISSN 0261-3077. Dostupné z: http://www.theguardian.com/technology/2014/may/04/facial-recognition-technology-identity- tesco-ethical-issues</ref>
−
 
 
−
Rozvoj  se  týká  i  strojového  slyšení.  Ovládání  hlasem  je  dnes  poměrně  rozšířené a počítače  dokážou  čím  dál  lépe  překonávat  problémy  v porozumění  hlasu.  Přestože porozumění  mluvenému  slovu  není  vždy zcela  dokonalé,  chybovost  se  i  díky  trénování na velikém objemu dat neustále snižuje. (Xuedong Huang et al. 2014, s. 100) Rozvíjí se také detekce  pohybu  a  gest.  Nejnověji  se  objevila  možnost  číst  emoci  podle  pohybů  svalů v obličeji.  Přestože  tato  technologie  ještě  není  dokonalá,  objevují  se  etické  otázky,  zda takovýto výzkum nemůže přispět k narušování soukromí a jakým způsobem zabránit zneužití takových technologií. (Dormehl 2014)
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
−
 
−
=== Poděkování ===
 
−
 
−
Text byl převzat z diplomové práce
 
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
  
 
<references />
 
<references />
 +
 +
=== Zdroj ===
 +
* HOSTIČKOVÁ, Iva. ''Vývoj paradigmat výzkumu umělé inteligence'' [Evolution of Artificial Intelligence Research Paradigms]. Praha, 2014. 107 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Ivánek, CSc.
  
 
=== Souvisejíci články ===
 
=== Souvisejíci články ===
Řádek 53: Řádek 44:
  
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie: Informační technologie, knihovnické technologie]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 5. 4. 2017, 07:34

Robotika se zabývá studiem a konstrukcí robotů a podobných zařízení. Čerpá z umělé inteligence, ale i mechaniky, elektrotechniky, teorie řízení, měřící techniky a dalších. Robotika bývá to první, co si většina lidí představí pod pojmem umělá inteligence.[1]

Definice

Robot je stroj, který by měl být schopen manipulace s předměty a pohybu. Měl by být schopen získávat informace o svém prostředí a měl by ho být schopen sám ovlivňovat. Ne každý robot však tyto podmínky splňuje.[2] Mezinárodní organizace pro standardizaci definuje robota v normě ISO 8373 jako „automaticky řízený, opětovně programovatelný, víceúčelový manipulátor pro činnost ve třech nebo více osách, který může být buď upevněn na místě, nebo mobilní k užití v průmyslových automatických aplikacích“. [3]

Historie

Značný rozvoj robotů se rozpoutal v 60. letech převážně v USA. V roce 1968 vytvořil Stanfordský výzkumný institut SRI (Stanford Research Institute) robota Shakeyho, který byl do určité míry schopen orientace v prostředí. Modely robotů se dále zdokonalovaly a v 70. letech již vstoupily do masové výroby. První oblastí, kde našly uplatnění, byl automobilový průmysl. Tyto roboty prováděly činnosti jako svařování či lakování a jiné pro člověka nepříliš bezpečné operace. V 80. letech přebírá první místo ve využití robotů Japonsko. V této dekádě byly stroje vybavovány čidly hmatu a počítačovým viděním.

Roku 2000 představila Honda robota Asima a psího robota Aido. Tyto roboty se staly pop kulturními fenomény, ale od samostatně myslícího stroje dělí je a jejich následovníky ještě značná vzdálenost.[2] Nadějné výsledky výzkumu robotů exoskeletony - robotické kostry, které pomáhají handicapovaným v pohybu, se již začínají používat jako zdravotní pomůcky.[4] Vyvíjejí se záchranné roboty. Ty jsou v současnosti spíše prototypy ovládané na dálku lidskou obsluhou, ale lze odhadovat, že míra jejich samostatnosti do budoucna poroste.[3]

Strojové vidění

Ve vývoji robotů i jiných systémů hraje velikou roli jejich schopnost vnímat okolí. Tuto schopnost umožňuje strojové vidění. Strojové vidění lze rozložit na:

  1. Získání digitálního obrazu scannerem, družicovým snímačem či kamerou - při převodu obrazu do digitální podoby vždy dochází ke ztrátě informací.
  2. Úpravu digitálního obrazu. Úprava znamená použití různých filtrů a oprav k odstranění šumů obrazu.
  3. Rozložení na objekty neboli segmentace. Zde dochází k ohraničení objektů a tím k redukci dat.
  4. Popis objektů. Objekty se dají popsat různými způsoby. Např. řetězovým kódem (číselně popsaná pozice pixelu) či polygonální prezentací (popis pomocí vektorů).
  5. Klasifikaci jednotlivých objektů. Určuje se do jaké třídy (typu ředkvička - zelenina aj.) patří daný objekt. Např. za pomocí fuzzy logiky.

Skok ve strojovém vidění byl možný díky použití fraktální geometrie, jež zásadně zmenšuje velikost dat potřebnou k zaznamenání obrázku a práci s ním.[1]

Rozvoj se týká i strojového slyšení. Ovládání hlasem je dnes poměrně rozšířené a počítače dokážou čím dál lépe překonávat problémy v porozumění hlasu. Přestože porozumění mluvenému slovu není vždy zcela dokonalé, chybovost se i díky trénování na velikém objemu dat neustále snižuje.[5] Rozvíjí se také detekce pohybu a gest. Nejnověji se objevila možnost číst emoci podle pohybů svalů v obličeji. Přestože tato technologie ještě není dokonalá, objevují se etické otázky, zda takovýto výzkum nemůže přispět k narušování soukromí a jakým způsobem zabránit zneužití takových technologií.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 ZELINKA, Ivan. Umělá inteligence: hrozba nebo naděje? [online]. 1. vyd. Praha: BEN - technická literatura, 2003, 142 s. [cit. 2015-11-14]. ISBN 80-730-0068-7. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.
  2. ↑ 2,0 2,1 ŠOLC, František a Luděk ŽALUD. Robotika [online]. 1. vyd. Brno: FEKT Vysoké technické učení v Brně, 2002, 142 s. [cit. 2015-11-14].
  3. ↑ 3,0 3,1 VOLNÁ, Eva a Martin KOTYRBA. Umělá inteligence [online]. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013 [cit. 2015-11-14]. ISBN 978-80-7464-330-9. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/PrF_Volna%2CKotyrba_Umela-intelig.pdf.
  4. ↑ SIEGEL, Judy. FDA approves Israel’s ReWalk device enabling paraplegics to walk. Jerusalem Post [online]. 2014. Dostupné z: http://www.jpost.com/Health-and-Science/FDA-approves-Israels-ReWalk-device-enabling- paraplegics-to-walk-360975.
  5. ↑ XUEDONG HUANG, James BAKER a Raj REDDY. A Historical Perspective of Speech Recognition. Communications of the ACM [online]. 2014, vol. 57, no. 1, s. 94–103. ISSN 00010782. DOI: http://dx.doi.org/10.1145/2500887.
  6. ↑ DORMEHL, Luke. Facial recognition: is the technology taking away your identity? The Guardian [online]. Londýn: Guardian Newspapers Limited, 2014 [cit. 2015-11-14]. ISSN 0261-3077. Dostupné z: http://www.theguardian.com/technology/2014/may/04/facial-recognition-technology-identity- tesco-ethical-issues

Zdroj

  • HOSTIČKOVÁ, Iva. Vývoj paradigmat výzkumu umělé inteligence [Evolution of Artificial Intelligence Research Paradigms]. Praha, 2014. 107 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce prof. RNDr. Jiří Ivánek, CSc.

Souvisejíci články

Umělá inteligence
Kybernetika
Fuzzy systémy

Klíčová slova

umělá inteligance, robot, stroj, elektrotechnika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Robotika&oldid=46980“