Soukromá knihovna: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
'''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných [[Dokument|dokumentů]], kterou vybudovala fyzická osoba nebo korporace, a je využívána omezeným počtem osob či pouze jednotlivcem (vlastníkem). Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka. Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''. Soukromé knihovny často odráží zájmy vlastníků, rozsah a podrobnost takových sbírek může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven. | '''Soukromá knihovna''' je sbírka knih, časopisů či jiných [[Dokument|dokumentů]], kterou vybudovala fyzická osoba nebo korporace, a je využívána omezeným počtem osob či pouze jednotlivcem (vlastníkem). Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od [[Veřejná knihovna|veřejných knihoven]] může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka. Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako ''„osobní knihovna“''. Soukromé knihovny často odráží zájmy vlastníků, rozsah a podrobnost takových sbírek může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven. | ||
Řádek 9: | Řádek 7: | ||
Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aššurbanipalova_knihovna Aššurbanipalova knihovna] v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.<ref><i>Private library</i> [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library</ref> | Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aššurbanipalova_knihovna Aššurbanipalova knihovna] v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.<ref><i>Private library</i> [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library</ref> | ||
− | Mezi nejznámější osobní knihovny patří např. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library](největší sbírka tištěných děl W. Shakespeara na světě)<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref> či [https://www.royalcollection.org.uk/collection/about/books-and-manuscripts Královská knihovna ve Windsoru]. | + | Mezi nejznámější osobní knihovny patří např. [http://www.folger.edu/ Folger Shakespeare Library] (největší sbírka tištěných děl W. Shakespeara na světě)<ref><i>Private library</i> [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library</ref> či [https://www.royalcollection.org.uk/collection/about/books-and-manuscripts Královská knihovna ve Windsoru]. |
===Vývoj v českých zemích=== | ===Vývoj v českých zemích=== | ||
Řádek 68: | Řádek 66: | ||
osobní knihovna, soukromá knihovní sbírka, šlechtická knihovna | osobní knihovna, soukromá knihovní sbírka, šlechtická knihovna | ||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | [[Kategorie:Knihovny jako fyzické sbírky]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
Aktuální verze z 4. 4. 2017, 14:10
Soukromá knihovna je sbírka knih, časopisů či jiných dokumentů, kterou vybudovala fyzická osoba nebo korporace, a je využívána omezeným počtem osob či pouze jednotlivcem (vlastníkem). Soukromá knihovna může být otevřená veřejnosti či veřejnosti nepřístupná, na rozdíl od veřejných knihoven může tato sbírka obsahovat dopisy, poznámky, zápisky, fotografie a další dokumenty vlastníka. Knihovna, která je majetkem jednotlivce může být také označována jako „osobní knihovna“. Soukromé knihovny často odráží zájmy vlastníků, rozsah a podrobnost takových sbírek může často předčit kvantitativní a kvalitativní úroveň sbírky veřejných knihoven.
Obsah
Vývoj
Všechny nejstarší knihovny byly soukromé nebo polosoukromé, patřily králům, řádům a dalším jednotlivcům či institucím. Často byly určeny pouze pro šlechtu, učence či duchovenstvo. Mezi nejstarší soukromé knihovny patří knihovna v starověkém Ugaritu a Aššurbanipalova knihovna v Ninive. Velký rozkvět soukromých knihoven nastal v Mezopotámii, Egyptě a starověkém Římě.[1]
Mezi nejznámější osobní knihovny patří např. Folger Shakespeare Library (největší sbírka tištěných děl W. Shakespeara na světě)[2] či Královská knihovna ve Windsoru.
Vývoj v českých zemích
Soukromé knihovny se ve větším počtu v českých zemích začaly objevovat až ve 14. století, které je spojeno s rozvojem intelektuálního života. Knihy nesloužily pouze ke čtení, ale také k reprezentaci vlastníka knihovny. V období renesance převládala při budování knihoven snaha obsáhnout veškeré tehdejší vědění, vznikaly encyklopedické sbírky, v nichž byla zastoupena veškerá evropská literatura. Mezi nejznámější soukromé knihovny renesančního období v českých zemích patří knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, Rožmberská knihovna, knihovna Karla Staršího ze Žerotína. Barokní soukromé knihovny již nesloužily pouze svým majitelům, ale byly dostupné také vzdělaným úředníkům či badatelům.[3]
Projekt Knihovny významných českých osobností
Cílem projektu je vytvoření digitální knihovny, která uchovává a zpřístupňuje informace získané výzkumem osobních knihoven pro odbornou i laickou veřejnost. Projekt byl realizován na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, Knihovnou Národního muzea, Českým muzeem hudby, Muzeem Vysočiny v Havlíčkové Brodě, Městskou knihovnou v Praze a Knihovnou Ústavu hudební vědy FF UK v Praze. Popis jednotlivých knihovních celků významných osobností české kultury zahrnuje popisné informace, např. historii a vývoj sbírky, velikost a současné umístění, charakteristiku celku a seznam všech zjištěných dokumentů osobní knihovny. Dále jsou také obrazově ilustrovány významné prvky v knihách, např. ex libris, poznámky, kresby, atp.[4]
V projektu byly zpracovány knihovní sbírky následujících osobností:
Knihovna Václava Havla
Knihovna Václava Havla je soukromá knihovna, která má v první řadě za úkol shromažďovat, zkoumat, zveřejňovat a šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla, zabývá se osobnostmi a událostmi, které s Václavem Havlem souvicí. U jejího zrodu stáli Dagmar Havlová, Karel Schwarzenberg a Miroslav Petrusek, výkonným ředitelem je Michael Žantovský. Knihovna Václava Havla nyní sídlí na adrese Ostrovní 13, Praha 1 a pořádá výstavy, semináře, debaty, autorská čtení, divadelní představení, koncerty a další kulturní akce.[5]
Libri prohibiti
Libri prohibiti je soukromá knihovna, jejímž zřizovatelem je občanské sdružení Společnost Libri prohibiti. Knihovna zpřístupňuje exilovou a samizdatovou literaturu nejen české a slovenské provenience, ale také literaturu polskou, ruskou a ukrajinskou, materiály vytvořené místní i zahraniční opozicí, jako jsou například plakáty, letáky apod., dokumenty VONS a Charty 77. Základem fondu je samizdatová edice Popelnice, kterou vydával Jiří Gruntorád (zástupce Společnosti Libri prohibiti) a další publikace získané během normalizace. Knihovna pořádá výstavy exilových a samizdatových autorů a literární večery.[6]
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ Private library [online]. 2015. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Private_library
- ↑ Private library [online]. 2015 [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.newworldencyclopedia.org/entry/private_library
- ↑ Soukromé knihovny: Šlechtické knihovny v českých zemích [online]. Dostupné také z: https://is.muni.cz/el/1421/podzim2014/VIKBB50/um/SOUKROME_KNIHOVNY-zamecke_knihovny.pdf
- ↑ Osobní knihovny [online]. [cit. 2015-11-2]. Dostupné z: http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleid=1131
- ↑ Knihovna Václava Havla [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/o-nas
- ↑ Libri prohibiti [online]. 2015 [cit. 2015-11-7]. Dostupné z: http://www.libpro.cz/cs/lp/o-nas
Doporučená literatura
- PETRUŽELKOVÁ, Alena. Knihovní celky. In: Knihovna plus [online]. 2010, č. 1 [cit. 2015-11-07]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/petruz.htm.
- PETRUŽELKOVÁ, Alena. Z pokladů... Knižní sbírky Památníku národního písemnictví. In: Čtenář: měsíčník pro knihovny [online]. 2014, 66(7/8), s. 255-256 [cit. 2015-11-07]. ISSN 0011-2321. Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2014-roc-66/0708-2014/z-pokladu%E2%80%A6-knizni-sbirky-pamatniku-narodniho-pisemnictvi-128-1741.htm.
- VORLÍČKOVÁ, Blanka. Digitální knihovna pro zpřístupnění dat z výzkumu osobních knihoven významných českých osobností. In: Duha [online]. 2012, 26(3) [cit. 2015-11-07]. ISSN 1804-4255. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/digitalni-knihovna-pro-zpristupneni-dat-z-vyzkumu-osobnich-knihoven-vyznamnych-ceskych-osobno.
- STREIT, Vincenc. Knihovna jako svědectví své doby. In: Knižnica. 2008, 9(9), s. 21-24 [cit. 2015-11-07]. ISSN 1335-7026. Dostupné z: http://www.snk.sk/images/snk/casopis_kniznica/2008/september/21.pdf.
Externí odkazy
- Knihovny významných českých osobností
- Projekt PROVENIO
- Knihovna Václava Havla
- Libri prohibiti
- The English Private Library in the Seventeenth Century (EBSCO)
- Making personal libraries accessible (EBSCO)
Související články
Klíčová slova
osobní knihovna, soukromá knihovní sbírka, šlechtická knihovna