Zpětná vazba: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Zpětná vazba''' označuje situaci, ve které výstup systému zpětně ovlivňuje jeho vstup.<ref name="Zpětná vazba">Zpětná vazba. <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C4%9Btn%C3%A1_vazba.</ref> V komunikační teorii je zpětná vazba (feedback) sdělení, informace o tom, jak osoba A vnímá a prožívá [[chování]] osoby B, dále je to informace A pro B, jaké reakce vyvolalo chování B v A na rovině chování a/nebo na rovině prožívání a/nebo na rovině vztahové.<ref name="Přehled psychologie"> KERN, Hans. <i>Přehled psychologie</i>. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5. </ref> | |
| − | + | [[File:Zpětná vazba v komunikaci.jpg|thumb|upright 2|center| Zpětná vazba v komunikaci]] | |
| − | == Původ a vlastnosti == | + | ==Původ a vlastnosti== |
| − | Termín se začal používat v kybernetice a ve vědách, které zkoumají zákonitosti fungování systémů a procesů, ale etabloval se i jako termín společenskovědní. Jedná se o řízený hodnotící proces, | + | Termín se začal používat v [[Kybernetika|kybernetice]] a ve vědách, které zkoumají zákonitosti fungování systémů a procesů, ale etabloval se i jako termín společenskovědní. Jedná se o řízený hodnotící proces, jenž přispívá k objevování nových souvislostí a významů. Zpětná vazba je vždy regulační, má za následek modifikaci chování druhého člověka. Jedná se o velmi efektivní komunikační nástroj. V průběhu procesu zpětné vazby zpracováváme informace získané z okolí. Jejich vyhodnocení může napomoci změně chování jedince v určitém prostředí, nebo naopak posílit rozhodnutí své chování neměnit. Velkou výhodou zpětnovazebního procesu je možnost zprostředkovaného prožívání jedné situace očima jiného člověka.<ref name="KOSA">JAVOŘÍKOVÁ, Martina. <i>Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A.</i>. Zlín.2013.</ref>Zpětná vazba se využívá prakticky ve všech oblastech vzdělávání, v poradenství, v supervizi, zážitkové pedagogice a své opodstatnění má i v osobním životě. Bez ohledu na oblast použití, s výstupy zpětné vazby je důležité následně pracovat, protože jen dlouhodobá práce podporovaná kontrolou dosahování průběžných cílům může být efektivní vzhledem k trvalé změně chování jedince. Nejlepší zpětnou vazbou je ta, která na chybu nebo problém upozorní dříve, než k nim může dojít.<ref name="manažeři">JAY, Ros a Richard TEMPLAR. <i>Velká kniha manažerských dovedností</i>. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1279-2. </ref> |
| − | == Zpětná vazba v procesu komunikace == | + | ==Zpětná vazba v procesu komunikace== |
| − | Zpětnou vazbu používáme v běžném životě, aniž bychom si to uvědomovali, je jedním z prvků komunikace. | + | Zpětná vazba je [[Proces řečové komunikace|proces]] shromažďování a poskytování informací zpět v reakci na určité sdělení.<ref name="RaK">ŽANTOVSKÁ, Irena. <i>Rétorika a komunikace.</i>. 1.vyd. Praha: Dokořán, 2015. ISBN 978-80-7363-712-5. </ref> Zpětnou vazbu používáme v běžném životě, aniž bychom si to uvědomovali, je jedním z prvků komunikace. [[Interpersonální komunikace]] je vždy zkreslená šumem, vždy k ní dochází v nějakých souvislostech, vždy má nějaký účinek a obsahuje možnosti zpětné vazby. Při komunikaci vysíláme verbální i neverbální signály, na něž máme zpětnou vazbu sami od sebe (např. slyšíme, co říkáme) a k vlastní zpětné vazbě se přidává ta, kterou nám poskytuje příjemce sdělení.<ref name="ZMK">DeVITO, Joseph A. <i>Základy mezilidské komunikace.</i>. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-988-8. </ref> |
| − | == Účastníci zpětné vazby == | + | |
| − | Interpersonální zpětnovazební proces má 2 klíčové aktéry. Jedná se o zdroj zpětné vazby na straně jedné a o jejího příjemce na straně druhé. | + | ==Účastníci zpětné vazby== |
| − | + | Interpersonální zpětnovazební proces má 2 klíčové aktéry. Jedná se o zdroj zpětné vazby na straně jedné a o jejího příjemce na straně druhé. Hlavním úkolem zdroje je popis situace a zprostředkování informací, které vstupují do komunikačního procesu, úkolem příjemce je získání co nejkonkrétnějších informací o svém chování a závěry z nich plynoucí. Společným úkolem je pak snaha o co nejmenší zatěžování zpětné vazby emocemi. Zpětná vazba může být přínosem pro všechny zúčastněné, přesto je do jisté míry stresujícím faktorem. | |
| − | Hlavním úkolem zdroje je popis situace a zprostředkování informací, které vstupují do komunikačního procesu, úkolem příjemce je získání co nejkonkrétnějších informací o svém chování a závěry z nich plynoucí. Společným úkolem je pak snaha o co nejmenší zatěžování zpětné vazby emocemi. | + | ===Zásady poskytování a přijímání zpětné vazby=== |
| − | + | Pro efektivní poskytování i příjem je třeba maximálně vyvažovat pozitivní i negativní stránku obsahu sdělení a dobře volit pořadí uváděných výroků. Smyslem zpětné vazby je pomoc, aby se lépe naplnily cíle a dovednosti se posunuly dál. | |
| − | Zpětná vazba může být přínosem pro všechny zúčastněné, přesto je do jisté míry stresujícím faktorem. Pro efektivní poskytování i příjem je třeba maximálně vyvažovat pozitivní i negativní stránku obsahu sdělení a dobře volit pořadí uváděných výroků. Smyslem zpětné vazby je pomoc. | ||
Pro zvýšení účinnosti procesu zpětné vazby nutné dodržet několik zásad: | Pro zvýšení účinnosti procesu zpětné vazby nutné dodržet několik zásad: | ||
• Aktivně požadovat zpětnou vazbu a nevyhýbat se tomu ji poskytovat. | • Aktivně požadovat zpětnou vazbu a nevyhýbat se tomu ji poskytovat. | ||
| Řádek 19: | Řádek 18: | ||
• Pro co nejpřínosnější sdělení příjemce zpětné vazby využívá techniku aktivního naslouchání a dotazování se. | • Pro co nejpřínosnější sdělení příjemce zpětné vazby využívá techniku aktivního naslouchání a dotazování se. | ||
• Při poskytování i přijímání zpětné vazby je zapotřebí mít na zřeteli subjektivitu celého procesu pro obě zúčastněné strany. | • Při poskytování i přijímání zpětné vazby je zapotřebí mít na zřeteli subjektivitu celého procesu pro obě zúčastněné strany. | ||
| − | • Obě strany jsou odpovědné za své formulace. | + | • Obě strany jsou odpovědné za své formulace.<ref name="RaK" /> |
| − | === Chyby při poskytování a přijímání zpětné vazby | + | ===Chyby při poskytování a přijímání zpětné vazby=== |
| − | Mezi nejčastější chyby, kterých se můžeme dopustit jako zdroj zpětné vazby patří např. neurčitost sdělení, přerušení komunikace nebo nepřiměřený emoční náboj sdělení. Jako příjemci bychom se měli vyvarovat např. agresivního protiútoku, pasivity a chybné interpretace. | + | Mezi nejčastější chyby, kterých se můžeme dopustit jako zdroj zpětné vazby, patří např. neurčitost sdělení, přerušení komunikace nebo nepřiměřený emoční náboj sdělení. Jako příjemci bychom se měli vyvarovat např. agresivního protiútoku, pasivity a chybné interpretace.<ref name="RaK" /> |
| − | == Druhy zpětné vazby | + | |
| − | # Pozitivní – zaměření na pochvalu, na úspěchy nebo zlepšení, ke kterým došlo. U druhého chceme nějaké chování upevnit, posílit, podporujeme udržení stávajícího směru. | + | ==Druhy zpětné vazby== |
| − | # Negativní - zaměření na kritiku, upozornění na určité nežádoucí chování nebo nedostatky. U druhého chceme určité chování potlačit, | + | Existují různé klasifikace zpětné vazby, což souvisí s interdisciplinaritou pojmu. Nejrozšířenější je tato: |
| − | + | ||
| − | + | #Pozitivní – zaměření na pochvalu, na úspěchy nebo zlepšení, ke kterým došlo. U druhého chceme nějaké chování upevnit, posílit, podporujeme udržení stávajícího směru.<ref name="RaK" /> | |
| − | == Kulturní podmíněnost zpětné vazby == | + | #Negativní - zaměření na kritiku, upozornění na určité nežádoucí chování nebo nedostatky. U druhého chceme určité chování potlačit, utlumit, zpětná vazba je signálem pro příjemce ke korekci přístupu. <ref name="RaK" /> |
| − | Zpětná vazba má potenciál být reflexí a zásobárnou podnětů v mnoha životních situacích. Její přijímání i poskytování je podmíněno socio-kulturním kontextem, ze kterého účastníci zpětnovazebního procesu pochází. | + | |
| − | == Terminologický přehled == | + | ==Kulturní podmíněnost zpětné vazby== |
| − | Zpětná vazba jako víceoborový nástroj má v odborné literatuře různá pojmenování. V našem prostředí se můžeme nejčastěji | + | Zpětná vazba má potenciál být reflexí a zásobárnou podnětů v mnoha životních situacích. Její přijímání i poskytování je podmíněno socio-kulturním kontextem, ze kterého účastníci zpětnovazebního procesu pochází. Příslušníci některých kultur poskytují velmi otevřenou a upřímnou zpětnou vazbu. Mluvčí z těchto kultur (dobrým příkladě mohou být Spojené státy) očekávají, že zpětná vazba bude upřímným odrazem myšlenek a pocitů posluchače. V jiných kulturách (jako dobré příklady mohou posloužit Japonsko a Korea) se považuje za mnohem důležitější být pozitivní než být pravdivý, a tak lidé mohou reagovat pozitivní zpětnou vazbou, i když s přijatým sdělením nesouhlasí.<ref name="ZMK" /> |
| − | * '''debriefing:''' K řízenému zpracování předchozího zážitku dochází pomocí otázek. Jde především o vyřešení aktuální situace bez nutného přesahu do budoucna. | + | |
| − | * '''reflexe:''' Termín, jehož nevýhodou je jeho víceznačnost. Používá se především v zážitkové pedagogice. | + | ==Terminologický přehled== |
| − | * '''review:''' Znovu | + | Zpětná vazba jako víceoborový nástroj má v odborné literatuře různá pojmenování. V našem prostředí se můžeme nejčastěji setkat s následujícími pojmy: |
| − | * '''sharing:''' Vzájemné sdílení emocí vyvolaných předchozím společným zážitkem. | + | |
| + | *'''debriefing:''' K řízenému zpracování předchozího zážitku dochází pomocí otázek. Jde především o vyřešení aktuální situace bez nutného přesahu do budoucna. | ||
| + | *'''reflexe:''' Termín, jehož nevýhodou je jeho víceznačnost. Používá se především v [[Zážitková pedagogika |zážitkové pedagogice]]. Jedná se o řízený proces hodnocení aktivity, který využívá informací ze zpětné vazby k hledání širších souvislostí a významů. | ||
| + | *'''review:''' Znovu jde o termín z oblasti zážitkové pedagogiky. Může znamenat první, popisnou část zpětnovazebního procesu. | ||
| + | *'''sharing:''' Vzájemné sdílení emocí vyvolaných předchozím společným zážitkem.<ref name="CZV">REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. <i> Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele</i>. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-262-0988-1. </ref> | ||
| + | |||
| + | ==Odkazy== | ||
| + | |||
| + | ===Reference=== | ||
| + | <references />. | ||
| + | |||
| + | ===Literatura=== | ||
| + | |||
| + | *REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. <i>Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele.</i> 1. vyd. Praha: Portál, 2007, 176s. ISBN 978-80-262-0988-1. | ||
| + | *ŽANTOVSKÁ, Irena. <i>Rétorika a komunikace.</i> 1. vyd. Praha: Dokořán, 2015, 288s. ISBN 978-80-7363-712-5. | ||
| + | *JAVOŘÍKOVÁ, Martina. <i>Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A.</i> Zlín, 2013. | ||
| + | |||
| + | ===Souvisejíci články=== | ||
| + | [[Sociální komunikace|Sociální komunikace]] [[Teorie pracovní motivace|Teorie pracovní motivace]] | ||
| + | |||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | === Externí odkazy === | ||
| + | [https://www.freelo.io/cs/jak-davat-zpetnou-vazbu Funkční feedback] | ||
| + | |||
| + | ===Klíčová slova=== | ||
| + | |||
| + | Zpětná vazba , [[Chování|Chování]], [[Kybernetika|Kybernetika]], [[Proces řečové komunikace|Proces řečové komunikace]], [[Interpersonální komunikace|Interpersonální komunikace]], [[Zážitková pedagogika|Zážitková pedagogika]] | ||
Aktuální verze z 12. 4. 2023, 14:26
Zpětná vazba označuje situaci, ve které výstup systému zpětně ovlivňuje jeho vstup.[1] V komunikační teorii je zpětná vazba (feedback) sdělení, informace o tom, jak osoba A vnímá a prožívá chování osoby B, dále je to informace A pro B, jaké reakce vyvolalo chování B v A na rovině chování a/nebo na rovině prožívání a/nebo na rovině vztahové.[2]
Obsah
Původ a vlastnosti
Termín se začal používat v kybernetice a ve vědách, které zkoumají zákonitosti fungování systémů a procesů, ale etabloval se i jako termín společenskovědní. Jedná se o řízený hodnotící proces, jenž přispívá k objevování nových souvislostí a významů. Zpětná vazba je vždy regulační, má za následek modifikaci chování druhého člověka. Jedná se o velmi efektivní komunikační nástroj. V průběhu procesu zpětné vazby zpracováváme informace získané z okolí. Jejich vyhodnocení může napomoci změně chování jedince v určitém prostředí, nebo naopak posílit rozhodnutí své chování neměnit. Velkou výhodou zpětnovazebního procesu je možnost zprostředkovaného prožívání jedné situace očima jiného člověka.[3]Zpětná vazba se využívá prakticky ve všech oblastech vzdělávání, v poradenství, v supervizi, zážitkové pedagogice a své opodstatnění má i v osobním životě. Bez ohledu na oblast použití, s výstupy zpětné vazby je důležité následně pracovat, protože jen dlouhodobá práce podporovaná kontrolou dosahování průběžných cílům může být efektivní vzhledem k trvalé změně chování jedince. Nejlepší zpětnou vazbou je ta, která na chybu nebo problém upozorní dříve, než k nim může dojít.[4]
Zpětná vazba v procesu komunikace
Zpětná vazba je proces shromažďování a poskytování informací zpět v reakci na určité sdělení.[5] Zpětnou vazbu používáme v běžném životě, aniž bychom si to uvědomovali, je jedním z prvků komunikace. Interpersonální komunikace je vždy zkreslená šumem, vždy k ní dochází v nějakých souvislostech, vždy má nějaký účinek a obsahuje možnosti zpětné vazby. Při komunikaci vysíláme verbální i neverbální signály, na něž máme zpětnou vazbu sami od sebe (např. slyšíme, co říkáme) a k vlastní zpětné vazbě se přidává ta, kterou nám poskytuje příjemce sdělení.[6]
Účastníci zpětné vazby
Interpersonální zpětnovazební proces má 2 klíčové aktéry. Jedná se o zdroj zpětné vazby na straně jedné a o jejího příjemce na straně druhé. Hlavním úkolem zdroje je popis situace a zprostředkování informací, které vstupují do komunikačního procesu, úkolem příjemce je získání co nejkonkrétnějších informací o svém chování a závěry z nich plynoucí. Společným úkolem je pak snaha o co nejmenší zatěžování zpětné vazby emocemi. Zpětná vazba může být přínosem pro všechny zúčastněné, přesto je do jisté míry stresujícím faktorem.
Zásady poskytování a přijímání zpětné vazby
Pro efektivní poskytování i příjem je třeba maximálně vyvažovat pozitivní i negativní stránku obsahu sdělení a dobře volit pořadí uváděných výroků. Smyslem zpětné vazby je pomoc, aby se lépe naplnily cíle a dovednosti se posunuly dál. Pro zvýšení účinnosti procesu zpětné vazby nutné dodržet několik zásad: • Aktivně požadovat zpětnou vazbu a nevyhýbat se tomu ji poskytovat. • Obsah zpětnovazebního sdělení má být pro druhého zdrojem informací, je třeba být konstruktivní, objektivní. Smyslem není vlastní kritické vystoupení, ale zlepšení výstupů v oblasti cílů. • Před poskytnutím zpětné vazby je nezbytné si ujasnit a vymezit, co bude obsahem sdělení příjemci zpětné vazby. • Pro co nejpřínosnější sdělení příjemce zpětné vazby využívá techniku aktivního naslouchání a dotazování se. • Při poskytování i přijímání zpětné vazby je zapotřebí mít na zřeteli subjektivitu celého procesu pro obě zúčastněné strany. • Obě strany jsou odpovědné za své formulace.[5]
Chyby při poskytování a přijímání zpětné vazby
Mezi nejčastější chyby, kterých se můžeme dopustit jako zdroj zpětné vazby, patří např. neurčitost sdělení, přerušení komunikace nebo nepřiměřený emoční náboj sdělení. Jako příjemci bychom se měli vyvarovat např. agresivního protiútoku, pasivity a chybné interpretace.[5]
Druhy zpětné vazby
Existují různé klasifikace zpětné vazby, což souvisí s interdisciplinaritou pojmu. Nejrozšířenější je tato:
- Pozitivní – zaměření na pochvalu, na úspěchy nebo zlepšení, ke kterým došlo. U druhého chceme nějaké chování upevnit, posílit, podporujeme udržení stávajícího směru.[5]
- Negativní - zaměření na kritiku, upozornění na určité nežádoucí chování nebo nedostatky. U druhého chceme určité chování potlačit, utlumit, zpětná vazba je signálem pro příjemce ke korekci přístupu. [5]
Kulturní podmíněnost zpětné vazby
Zpětná vazba má potenciál být reflexí a zásobárnou podnětů v mnoha životních situacích. Její přijímání i poskytování je podmíněno socio-kulturním kontextem, ze kterého účastníci zpětnovazebního procesu pochází. Příslušníci některých kultur poskytují velmi otevřenou a upřímnou zpětnou vazbu. Mluvčí z těchto kultur (dobrým příkladě mohou být Spojené státy) očekávají, že zpětná vazba bude upřímným odrazem myšlenek a pocitů posluchače. V jiných kulturách (jako dobré příklady mohou posloužit Japonsko a Korea) se považuje za mnohem důležitější být pozitivní než být pravdivý, a tak lidé mohou reagovat pozitivní zpětnou vazbou, i když s přijatým sdělením nesouhlasí.[6]
Terminologický přehled
Zpětná vazba jako víceoborový nástroj má v odborné literatuře různá pojmenování. V našem prostředí se můžeme nejčastěji setkat s následujícími pojmy:
- debriefing: K řízenému zpracování předchozího zážitku dochází pomocí otázek. Jde především o vyřešení aktuální situace bez nutného přesahu do budoucna.
- reflexe: Termín, jehož nevýhodou je jeho víceznačnost. Používá se především v zážitkové pedagogice. Jedná se o řízený proces hodnocení aktivity, který využívá informací ze zpětné vazby k hledání širších souvislostí a významů.
- review: Znovu jde o termín z oblasti zážitkové pedagogiky. Může znamenat první, popisnou část zpětnovazebního procesu.
- sharing: Vzájemné sdílení emocí vyvolaných předchozím společným zážitkem.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Zpětná vazba. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C4%9Btn%C3%A1_vazba.
- ↑ KERN, Hans. Přehled psychologie. 2. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-426-5.
- ↑ JAVOŘÍKOVÁ, Martina. Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A.. Zlín.2013.
- ↑ JAY, Ros a Richard TEMPLAR. Velká kniha manažerských dovedností. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1279-2.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 ŽANTOVSKÁ, Irena. Rétorika a komunikace.. 1.vyd. Praha: Dokořán, 2015. ISBN 978-80-7363-712-5.
- ↑ 6,0 6,1 DeVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace.. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-7169-988-8.
- ↑ REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-262-0988-1.
.
Literatura
- REITMAYEROVÁ, Eva a Věra BROUMOVÁ. Cílená zpětná vazba: metody pro vedoucí skupin a učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2007, 176s. ISBN 978-80-262-0988-1.
- ŽANTOVSKÁ, Irena. Rétorika a komunikace. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2015, 288s. ISBN 978-80-7363-712-5.
- JAVOŘÍKOVÁ, Martina. Využití prostředků a metod zážitkové pedagogiky na kurzu pro členy občanského sdružení K.O.S.A. Zlín, 2013.
Souvisejíci články
Sociální komunikace Teorie pracovní motivace
Externí odkazy
Klíčová slova
Zpětná vazba , Chování, Kybernetika, Proces řečové komunikace, Interpersonální komunikace, Zážitková pedagogika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
