Epilepsie: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
* onemocnění, které vychází z poruchy kvality nervové tkáně | * onemocnění, které vychází z poruchy kvality nervové tkáně | ||
− | * při poruše přenosu vzruchu dochází k tvorbě ložisek, které dělají vlastní výboje a mění fungování mozku | + | * při poruše přenosu [[Akční potenciál|vzruchu]] dochází k tvorbě ložisek, které dělají vlastní výboje a mění fungování mozku |
* dva typy ložisek: | * dva typy ložisek: | ||
− | # '''Genuinní epilepsie''' - vrozené, bez jasné příčiny (lokalizace se dá zjistit jen přes EEG), objeví se před 20 rokem života | + | # '''Genuinní epilepsie''' - vrozené, bez jasné příčiny (lokalizace se dá zjistit jen přes [[Elektroencefalogram|EEG]]), objeví se před 20 rokem života |
− | # '''Symptomatické epilepsie''' - mají jasnou příčinu → je jí vše, co nějak ovlivňuje mozkovou tkáň (porušení tkáně, úrazy) – hrozí tím vznik ložisek, jsou lokalizované (místo změny tkáně), zjišťuje se pomocí EEG (snímá elektrický potenciál mozku), CT, magnetická rezonance | + | # '''Symptomatické epilepsie''' - mají jasnou příčinu → je jí vše, co nějak ovlivňuje mozkovou tkáň (porušení tkáně, úrazy) – hrozí tím vznik ložisek, jsou lokalizované (místo změny tkáně), zjišťuje se pomocí [[Elektroencefalogram|EEG]] (snímá elektrický potenciál mozku), CT, magnetická rezonance |
* 2 supiny záchvatů: | * 2 supiny záchvatů: | ||
== Parciální záchvaty == | == Parciální záchvaty == | ||
* vždy symptomatické (vždy v souvislosti s něčím) | * vždy symptomatické (vždy v souvislosti s něčím) | ||
=== Jacksonské záchvaty === | === Jacksonské záchvaty === | ||
− | * vychází z motorického kortexu | + | * vychází z motorického [[Kůra velkého mozku (neokortex)|kortexu]] |
* tonicko-klonické křeče → odpovídají kontralaterální straně | * tonicko-klonické křeče → odpovídají kontralaterální straně | ||
* součástí jsou i senzitivní poruchy, které vycházejí ze senzitivní korové oblasti (parestezie,hyperstezie,…odpovídají tomu ohraničenému místu, kde ten nerv působí → projev jen v daném okrsku) | * součástí jsou i senzitivní poruchy, které vycházejí ze senzitivní korové oblasti (parestezie,hyperstezie,…odpovídají tomu ohraničenému místu, kde ten nerv působí → projev jen v daném okrsku) | ||
Řádek 50: | Řádek 50: | ||
* začíná až po 10-13 roku | * začíná až po 10-13 roku | ||
* mohou to být až desítky záchvatů denně | * mohou to být až desítky záchvatů denně | ||
+ | '''Režimové úpravy při epilepsii''' | ||
+ | * pravidelný spánek (ve stejnou dobu chodit spát a vstávat a to včetně víkendu, neměl by spát přes den) | ||
+ | * prostředí bez hluku a výrazných impulzů, které dráždí smysly | ||
+ | * nejíst dráždivé jídlo (koření, kofein, alkohol, fermentované sýry, uzeniny) | ||
+ | * zákaz alkoholu, kofeinu, silné čaje, cigarety, drogy | ||
+ | * pravidelný režim práce a odpočinku, vyhýbat se stresu | ||
+ | * vliv psychického napětí | ||
+ | '''Status epilepticus''' | ||
+ | * sériové záchvaty grand-malu | ||
+ | * jeden záchvat přechází v druhý, nedostane se do toho terminálního spánku a celou dobu o tom neví | ||
+ | * záchvatu může být 3-5 | ||
+ | * musí přijít intenzivní, akutní léčba, jinak může vypovědět mozek dýchání | ||
+ | * 5-10% lidí nepřežije | ||
+ | '''Léčba''' | ||
+ | * antiepileptika + režim dne | ||
+ | * první pomoc: uvolnění dýchacích cest (vyndat jazyk), stabilizovaná poloha (aby se neudusil zvratky) + volat záchranku | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
+ | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
Aktuální verze z 9. 6. 2014, 16:29
- onemocnění, které vychází z poruchy kvality nervové tkáně
- při poruše přenosu vzruchu dochází k tvorbě ložisek, které dělají vlastní výboje a mění fungování mozku
- dva typy ložisek:
- Genuinní epilepsie - vrozené, bez jasné příčiny (lokalizace se dá zjistit jen přes EEG), objeví se před 20 rokem života
- Symptomatické epilepsie - mají jasnou příčinu → je jí vše, co nějak ovlivňuje mozkovou tkáň (porušení tkáně, úrazy) – hrozí tím vznik ložisek, jsou lokalizované (místo změny tkáně), zjišťuje se pomocí EEG (snímá elektrický potenciál mozku), CT, magnetická rezonance
- 2 supiny záchvatů:
Obsah
Parciální záchvaty
- vždy symptomatické (vždy v souvislosti s něčím)
Jacksonské záchvaty
- vychází z motorického kortexu
- tonicko-klonické křeče → odpovídají kontralaterální straně
- součástí jsou i senzitivní poruchy, které vycházejí ze senzitivní korové oblasti (parestezie,hyperstezie,…odpovídají tomu ohraničenému místu, kde ten nerv působí → projev jen v daném okrsku)
- bez ztráty vědomí
- záchvat se jakoby šíří, jde postupně po té dané dráze, člověk vnímá jakoby postupující křeč
Adverzivní záchvaty
- vychází z premotorické kůry (opět motorická část neokortexu)
- také působí kontralaterálně
- projevuje se otočením hlavy a pohledem do strany (fixace očí)
- pro člověka je to jen stav nepříjemný
Psychomotorické záchvaty (temporální epilepsie)
- ložisko v temporálním laloku
- psychickou změnou je určitá změna kvality vědomí, objevují se jakoby snové stavy, iluze, sleduje svět jakoby film
- smysly jsou rozostřené
- motorický záchvat se projevuje automatickými pohyby (pohyby, které běžně dělá – otáčí hlavou, klepe nohou, začne se svlíkat,…)
- po dobu záchvatu má amnézii – neví o tom
- trvá minuty až hodiny
Generalizované záchvaty
Grand-mal
- záchvat, který začíná většinou výkřikem nebo nějakým jiným zvukovým projevem
- pak následuje pád dozadu a nastává 30 sekundová tonická fáze (je v extenzi, propnuté ruce, nohy + apnoe – nedýchá, protože všechny svaly jsou staženy)
- poté klonická fáze – cyklické záškuby (často si pokouše jazyk, pomočí a pokálí se)
- poté přechází v terminální spánek a má „svalovou kocovinu“ (svaly jsou jakoby ochablé po té velké námaze)
- celý záchvat provází amnézie
- někteří mají předtím snový stav, ale stejně záchvat nijak neovlivní
- velké nebezpečí úrazu (hlavně hlavy), protože prostě spadne jako mátoha
- při každém uhození do hlavy se to zhoršuje
- existuje podobná porucha „disociativní křeče“ → je to duševní porucha, která vypadá jako epilepsie, ale ten člověk se při pádu nikdy neuhodí ani si nijak neublíží a neudělá nic, čím by se ztrapnil (nepomočí se), když na sebe chce upozornit, ale není to vědomé, neví, že to udělal
- většinou vrozená epilepsie
Petit-mal
- neboli malý záchvat, pyknolepsie, absence
- jakoby se na několik vteřin zarazí, pak se vzpamatuje a pokračuje v činnosti
- až 100 záchvatu denně
- bývá už u dětí, vypadají jakoby nedávaly pozor
- pokud se neléčí, může v dospělosti přejít v grand-mal
- puberta znamená zlom → po kvalitní léčbě už v dospělosti nemusí užívat léky (ale stále musí dodržovat režim)
Impulzivní petit-mal
- myoklonické záchvaty
- vypadá to jako svalové záškuby, většinou na horní polovině těla
- trvá jen několik vteřin, člověk vypadá, že je neohrabaný
- začíná až po 10-13 roku
- mohou to být až desítky záchvatů denně
Režimové úpravy při epilepsii
- pravidelný spánek (ve stejnou dobu chodit spát a vstávat a to včetně víkendu, neměl by spát přes den)
- prostředí bez hluku a výrazných impulzů, které dráždí smysly
- nejíst dráždivé jídlo (koření, kofein, alkohol, fermentované sýry, uzeniny)
- zákaz alkoholu, kofeinu, silné čaje, cigarety, drogy
- pravidelný režim práce a odpočinku, vyhýbat se stresu
- vliv psychického napětí
Status epilepticus
- sériové záchvaty grand-malu
- jeden záchvat přechází v druhý, nedostane se do toho terminálního spánku a celou dobu o tom neví
- záchvatu může být 3-5
- musí přijít intenzivní, akutní léčba, jinak může vypovědět mozek dýchání
- 5-10% lidí nepřežije
Léčba
- antiepileptika + režim dne
- první pomoc: uvolnění dýchacích cest (vyndat jazyk), stabilizovaná poloha (aby se neudusil zvratky) + volat záchranku