Budování fondu: Porovnání verzí
m |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován. | + | [[Veřejná knihovna]] má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován. |
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. | Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů. | ||
== '''Strategie budování fondu''' == | == '''Strategie budování fondu''' == | ||
− | Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body: | + | Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku <ref name="zrcatko">KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&acc_sequence=000007649</ref>- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body:<ref>DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.</ref> |
* Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy) | * Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy) | ||
* Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů) | * Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů) | ||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
* '''Systematické''' | * '''Systematické''' | ||
** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá | ** Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá | ||
− | ** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ( | + | ** Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů ([[patent]]y, normy,…) |
* '''Systematicko-pořadové''' | * '''Systematicko-pořadové''' | ||
** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány | ** Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány | ||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další. | Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další. | ||
− | ==''' | + | =='''Odkazy'''== |
+ | |||
+ | ==='''Reference'''=== | ||
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | |||
+ | ==='''Použitá literatura'''=== | ||
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf | DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf | ||
+ | |||
+ | DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová. | ||
+ | |||
+ | KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2016-10-11]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-11442?func=find-acc&acc_sequence=000013358 | ||
+ | |||
+ | KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&acc_sequence=000007649 | ||
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf | PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf | ||
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf | Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf | ||
+ | |||
+ | ==='''Klíčová slova'''=== | ||
+ | Budování fondu, Stavění fondu | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
+ | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]] |
Aktuální verze z 18. 4. 2017, 15:55
Veřejná knihovna má zajišťovat přístup k informacím široké veřejnosti, uspokojovat potřeby vzdělávání, rekreace a osobního rozvoje uživatelům knihovny a zpřístupňovat veřejnosti kulturní odkaz minulosti. K tomuto všemu jí napomáhá systematické budování fondu, který musí obsahovat informace uspokojující potřeby všech uživatelů a který by neměl být ze žádných důvodů cenzurován.
Budování fondu probíhá v návaznosti na poskytované služby, ale výjimku tvoří konzervační fond. Důležitý je obsah fondu, nikoliv rozsah a fond by se měl obsahově zaměřovat na danou komunitu. Při budování fondu probíhá zařazování nových titulů, ale zároveň i vyřazování starých, poškozených či neaktuálních knih a informačních zdrojů. Měla by se zajistit provázanost mezi sekundárními a primárními zdroji a zpřístupnění virtuálních fondů.
Obsah
Strategie budování fondu
Při budování fondu by si měla každá instituce stanovit tzv. akviziční politiku [1]- soubor zásad, které se uplatňují při doplňování knihovních fondů, která by měla být zpracována písemně a měla by zahrnovat tyto hlavní body:[2]
- Pro koho se knihovní fond buduje (charakteristika uživatelů – např. věk, vzdělání, zájmy)
- Jakým směrem se bude vyvíjet (tematika, jazyk, druhy dokumentů)
- Jakými způsoby a jaké dokumenty v jakých formátech se budou doplňovat
- Jak se bude fond hodnotit (kvalitativně i kvantitativně)
- Jak a jestli se do budování fondu zapojí uživatelé
- Jak budeme plánovat a vytvářet rozpočet (peníze od zřizovatele, dary, granty)
- Jak budeme při budování fondu spolupracovat s jinými institucemi
Stavění fondu ve volném výběru
Volný výběr je fond, ve kterém jsou dokumenty umístěny na regálech, ke kterým mají čtenáři volný přístup- může to být celý fond nebo jen jeho část. Výhodou tohoto fondu je bezprostřední kontakt s dokumentem- inspirace při výběru podobných děl a čtenář neztrácí čas. Nevýhodou jsou pak nároky na kontrolu stavění a na ochranu fondu a nároky na prostor.
1. Stavění věcné
U tohoto stavění plní hlavní roli obsah dokumentu.
- Systematické
- Dokumenty mají svá místa určena pomocí daného systému (např. MDT), který daná knihovna používá
- Toto stavění je vhodné pro odbornou literaturu či speciální druhy dokumentů (patenty, normy,…)
- Systematicko-pořadové
- Dokumenty se třídí podle hlavních vědních oborů, uvnitř jsou pak stavěny v pořadí, v jakém byly do knihovny získány
- Toto stavění se hodí pro volný výběr, pro stavění odborné literatury, speciálních fondů (hudebnin) nebo pro příruční knihovny
- Systematicko-abecední
- Dokumenty jsou řazeny podle skupin použitého třídění podle oborů a uvnitř jednotlivé skupiny abecedně podle autora, u anonymních děl podle názvů
- Mezi výhody tohoto stavění patří, že všechna díla jednoho autora, která pojednávají o stejném tématu, najdeme u sebe
- Toto stavění se využívá ve volném výběru knih, ke stavění periodik, patentové či firemní literatury
- Tematické
- Dokumenty shodujících se tématem, či příbuzné dokumenty, které se staví podle témat, která jsou uspořádána abecedně
- Toto stavění je vhodné spíše pro knihovny menšího typy či pro vyčlenění určitého dílčího fondu
2. Stavění formální
U stavění formálního je důležitý nějaký vnější znak dokumentu. Jde o stavění pevné, které je uzavřené posledním získaným dokumentem. Výhodou tohoto stavění může být úspora místa či vytváření jednoduchých signatur. Naopak nevýhodou formálního stavění je složité vyhledávání dokumentu v katalogu či roztroušení knih jednoho oboru po celém fondu.
- Abecední stavění
- Stavění podle jmen autorů či prvních slov z názvů v případě anonymních děl
- Výhodou tohoto stavění je seskupení všech děl jednoho autora k sobě, nevýhodou je pak náročnost na prostor
- Stavění vhodně pro beletrii ve veřejných knihovnách
- Názvové stavění
- Používá se zejména pro úzce oborově zaměřené fondy, hlavně u periodik
- Numerické stavění
- Stavění pro speciální druhy dokumentů, jako jsou normy, výzkumné zprávy, patentové dokumenty a mnoho dalších
- Geograficko-numerické stavění
- Stavění pro speciální druhy dokumentů, které se musí rozčlenit na dokumenty vydané v různých zemích či dokumenty o různých zemích
Stavění ve skladech, uzavřených fondech
1. Formátové stavění
- Stavění podle formátu dokumentů
2. Přírůstkové stavění
- Stavění dokumentů podle přírůstkového čísla, které zároveň plní funkci signatury
- Toto stavění se může kombinovat se stavěním formátovým
Věcné pořádání
Věcné pořádání informací je dílčí proces vstupního zpracování a pořádání informací podle jejich obsahu. Jedná se nejen o pořádání dokumentů, ale i pořádání záznamů o dokumentech. Obsah (téma, předmět) informací je vyjádřen obsahovými údaji, které se vyjadřují pomocí pořádacích znaků, tedy výrazy přirozeného jazyka či znaky umělého jazyka. V nejjednodušší podobě se jedná o slova převzatá z názvu či podnázvu dokumentu, ale i o slova převzatá z jiných míst v dokumentu, z referátu či anotace dokumentu. Ve složitější podobě jde o znaky umělého jazyka a jejich různé kombinace.
Existují dva druhy věcného pořádání informací:
1. Systematické
- U tohoto pořádání jsou informace vřazovány do systému vědních oborů a oborů praxe
- Slovní formulace obsahu dokument bývá často nahrazena znaky umělého jazyka
- Příkladem je Mezinárodní desetinné třídění či Deweyho desetinné třídění
2. Předmětové
- U tohoto druhu věcného pořádání je obsahu dokumentu vyjádřen slovně v podobě hesla
- Tyto hesla jsou vřazována do systému abecedně, čímž se k sobě dostanou stejně znějící hesla
Systémy notací
Notace je symbol, který je vyjádřený posloupností znaků používaný k označení tříd klasifikačního schématu, popř. tzv. notační systém těchto symbolů zahrnující i pravidla pro jejich správné užívání. Je žádoucí, aby notace umožňovala začlenění nových entit do klasifikačního schématu, byla snadno srozumitelná a zapamatovatelná. Rozlišuje se mnoho druhů notací, např. podle použitých znaků se rozlišuje alfabetická, alfanumerická, čistá, numerická a smíšená notace, podle počtu použitých znaků např. notace binární a podle struktury se vyčleňuje notace strukturovaná, expanzivní, hierarchická a lineární.
Jedním druhem notace je signatura neboli číselné či alfanumerické vyjádření místa uložení knihovní jednotky v knihovním fondu dané instituce. Jedním druhem signatury je tzv. katerizace, kdy se k notaci přiřadí „klíč“ podle jména autora, tedy první písmeno + číslo (např. B4).
Cutterovo číslo
Přiřazování alfanumerických znaků dokumentům, které jsou uspořádány pomocí abecedního stavění. Cutterovo číslo obsahuje jedno či dvě počáteční písmena a arabské číslice. Ačkoliv se Cutterovo číslo používá většinou jen pro jména autorů, může se použít i pro názvy, předměty, geografické oblasti a další.
Odkazy
Reference
- ↑ KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&acc_sequence=000007649
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.
Použitá literatura
DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven [online]. Moravská zemská knihovna v Brně, 2013 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z:http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf
DVOŘÁKOVÁ, Hana. Akviziční politika městských knihoven se zaměřením na knihovnu Jiřího Mahena v Brně.[online]. Brno, 2010 [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/166479/ff_b/. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Mgr. Marie Chladilová.
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2016-10-11]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-11442?func=find-acc&acc_sequence=000013358
KTD – Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. [Praha] : Národní knihovna ČR, c2005 [cit.2009-10-10]. Dostupné na: http://aleph.nkp.cz/F/SM4TF7KUHN3F8GYRK1ALFJX31H2GSR5AUJ6HC8P2ITMXXEJNJD-18477?func=find-acc&acc_sequence=000007649
PÍŠKOVÁ, Milada. Věcná katalogizace [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné z: http://repozitar.techlib.cz/record/558/files/idr-558_1.pdf
Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky- Knihovnický Institut, 2012 [cit. 2016-01-11]. ISBN 978-80-7050-620-2. Dostupné z: http://www.ifla.org/files/assets/hq/publications/series/147-cs.pdf
Klíčová slova
Budování fondu, Stavění fondu