Steve Jobs: Porovnání verzí

 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 7: Řádek 7:
 
===Dětství===
 
===Dětství===
  
−
Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
 
Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná.
 
Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná.
−
Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním.  <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním.  <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
 
===Střední škola===
 
===Střední škola===
  
−
Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
 
===Vysoká škola a období před Applem===
 
===Vysoká škola a období před Applem===
  
−
V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.<ref name="applewiki">[Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.]</ref>
+
V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.<ref name="applewiki">Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.</ref>
  
−
Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. <ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. <ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
 
===Apple===
 
===Apple===
  
−
Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.<ref name="applewiki">[Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.]</ref>
+
Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.</ref>
 +
<ref name="applewiki">Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.</ref>
  
−
Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
−
Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.<ref name="kniha">[ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
+
Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.<ref name="kniha">ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
−
]</ref>
+
</ref>
  
 
V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít.
 
V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít.
Řádek 129: Řádek 130:
 
*ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
 
*ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8.
 
*Steve Jobs Biography. In: The Biography.com website [online]. A&E Television Networks [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/steve-jobs-9354805
 
*Steve Jobs Biography. In: The Biography.com website [online]. A&E Television Networks [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/steve-jobs-9354805
−
==Související články==
+
===Související články===
  
 
*[[Osobní počítač]]
 
*[[Osobní počítač]]
 +
*[[Apple]]
 +
*[[Steve Wozniak]]
  
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
Řádek 138: Řádek 141:
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 4. 4. 2017, 13:19

Steven Paul Jobs známý jako Steve Jobs (*24. 2. 1955 San Francisco, USA – †5. 10. 2011 Palo Alto, USA). Byl světoznámý vizionář v počítačovém průmyslu. Zakladatel a hlavní člen představenstva firmy Apple Copmuter Corporation, kterou založil v roce 1976 se Stevem Wozniakem. Firma vymyslela jeden z 1. osobních počítačů na světě.[1]

Steve Jobs při jedné z prezentací (2008), San Francisco, USA

Život a kariéra

Dětství

Steve Jobs (celým jménem Steven Paul Jobs) byl synem syrského odborného asistenta Abdulfattaha Jandaliho, který pracoval na univerzitě ve Wisconsinu, a Joanne Schieblové, studentky s německými kořeny. [2]

Obě rodiny velmi lpěly na vzdělání a otec Joanne Schieblové byl proti jejímu vztahu s Abdulfattahem. Joanne později zjistila, že je těhotná. Joanne i Abdulfattahovi bylo 23 let, Joannin otec jí hrozil vyděděním. Rozhodla se tedy odjet do San Francisca, kde ji odrodil lékař, který později Steva předal k adopci. Joanne měla pouze jednu podmínku… aby se dítě dostalo do rukou vysokoškolsky vzdělaného páru.[2]

Doktor byl již s jedním takovým párem smluven, ale adopce neproběhla, a tak se Steve dostal do rodiny automechanika Paula Jobse a Clary Jobs, jež pracovala v knihkupectví. Tehdy získává Steve své celé jméno, Steven Paul Jobs.[2]

Joanne byla nejdříve proti, ale později svolila s tím, že rodiče Stevovi založí spořicí účet, aby on sám jednou mohl studovat.[2]

K elektronice měl Steve vztah již od útlého věku. Se svým otcem občas pracoval v garáži a pozoroval jeho práci s auty. Nejvíce byl však fascinován elektronikou v nich.[2]

Když byly Stevovi dva roky, přestěhoval se s rodinou do Moutain View, které leží poblíž Palo Alto (v Mountain View dnes nalezneme kupříkladu Googleplex, který je hlavním pracovištěm firmy Google).[2]

Když Steve nastoupil do školy, začal si uvědomovat, že je chytřejší než jeho rodiče a spolužáci, což vedlo k tomu, že se ve škole nudil, a proto vymýšlel různé žertíky. Později bylo jeho rodičům nabídnuto, že by Steve mohl přeskočit dva roky studia, souhlasili však pouze s jedním. [2]

To bylo v době, kdy Steve navštěvoval čtvrtou třídu. Po jejím dokončení nastoupil do šesté třídy, která byla ovšem v jiné budově a také ve čtvrti, kde docházelo k potyčkám mezi gangy. Ve škole byl šikanován. Rodina se tedy znovu stěhovala. [2]

Střední škola

Po dokončení základní školy nastoupil Steve na Homestead High. Při studiu sbíral zkušenosti s elektronikou v dílnách Hewllet-Packard a měl bohužel také zkušenost s drogami. [2]

Na střední škole poznává, ve své době elektronicky vzdělaného, Stephena Wozniaka, se kterým sdílí nejen zájem o elektrotechniku, ale také hudbu Boba Dylana.[2]

Jedním z jejich společných projektů, který později vedl ke vzniku společnosti Apple, byl takzvaný „Blue Box“. Tato krabička fungovala na bázi píšťalky, která byla přibalována k cereáliím a měla přesnou frekvenci pro ošálení přepojovacích signálů. [2]

Vysoká škola a období před Applem

V roce 1972 začal Steve navštěvovat Reed College v Oregonu. Tuto školu ovšem nedodělal a poté, co již oficiálně nebyl studentem, navštěvoval kurzy kaligrafie, které podle jeho slov dopomohly pozdějšímu Macu k lepší práci s písmem.[3]

Později se rozhodl působení na Reed College ukončit. Po ukončení studia žil velmi nevázaným životem a peníze získával vracením lahví od sodovek. Pak ovšem získal práci v laboratoři, kde se staral o techniku, včetně jejích oprav. [2]

Následně pracoval jako vývojář pro Atari. Po určité době se ovšem rozhodl odjet do Indie. To má spojitost s Jobsovým dřívějším zájmem o spiritualitu a východní kultury.[2]

Apple

Apple začínal jako klasický garážový projekt. Firma byla oficiálně založena v roce 1976. Spojením schopnosti obchodu a osobnosti Steva Jobse, výborných hardwarových znalostí Stephena Wozniaka a Ronalda Wayna vytvořila firma první počítač Apple I. Ten byl revoluční zejména díky zabudování klávesnice přímo do těla počítače, což byla invence Stephena Wozniaka.[2] [3]

Později byl uveden jeho nástupce, Apple II, který přinášel firmě stabilní zisky i v 80. letech a prodával se v různých modifikacích.[2]

Firma potřebovala finance a zlomovým momentem se stalo setkání s Mikem Markullou, který firmě nabídl investici výměnou za podíl. Od této chvíle společnost velmi rychle rostla.[2]

V 80. letech zaujalo Jobse grafické rozhraní (GUI) a polohovací zařízení myš. Obě tyto technologie vyvíjela postupně společnost Xerox ve svém výzkumném středisku Xerox Palo Alto Research Center. Xerox ovšem neviděl v těchto technologiích potenciál, a tak bylo Applu dovoleno tyto technologie použít.

Pomocí myši a GUI vznikl nejprve projekt Apple Lisa. Lisa měla být počítačem určeným pro firmy a využívána k obchodu. Projekt Lisa byl ovšem neúspěšný, zejména díky vysoké pořizovací ceně přístroje.

Léta 1983 a 1984 byla revoluční. V roce 1983 dokončila společnost práci na jednom ze svých nejvýznamnějších projektů ve své historii, Macintoshi. Macintosh byl revoluční počítač, který vypadal jednoduše, využíval grafické rozhraní a myš a byl podstatně levnější než předchozí Lisa. První Macintosh 128K měl také tu výhodu, že byl stejně jako Apple II velmi dobře přenosný.

V roce 1985 však začaly vycházet najevo spory mezi Jobsem a jeho kolegou Sculleym. Představenstvo se shodlo, že dál Jobs nebude pokračovat a tak Jobs odešel. V té době byl v Applu známý jako přísný a náladový manažer, který více hledí na design, než na uživatelskou potřebu.[1]
[4]

NeXT

Po odchodu z Applu založil společnost NeXT computers s kapitálem 7 miliónů dolarů. Po roce však peníze Jobsovi došly. Jeho firmu však zaujal miliardář Ross Perot a rozhodl se ji zainvestovat do dalšího období. Až v roce 1990 byl na trh uveden počítač NeXT workstation. Později byl však zamítnut pro příliš velkou cenu a byl nabídnut pro vědecká odvětví. Na počítači NeXT vymyslel Tim Berners-Lee v CERNU World Wide Web. Dalším evolučním počítačem byl NeXT cube, který umožňoval posílat emaily s hlasovými, obrázkovými a video přílohami. V roce 1997 Apple firmu NeXT odkoupil a Jobs se vrátil do čela Applu, což vedlo později i ke vzniku operačního systému Mac OS.[1]
[4]

Návrat do Applu

Apple se bez Jobse potýkal se značnými problémy a další vytvořené produkty nebyly příliš populární. V roce 1996 ovšem Apple skupuje společnost NexT. A Jobs se vrací do Applu na pozici CEO, kde zůstane až do roku 2011, poté převezme pozici CEO Tim Cook.

Po návratu do Applu se v dalších etapách díky úspěchů počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad se firma Apple stala největší světovou firmou. [1]

Druhý rozkvět Applu pod vedením Steva Jobse

Pod vedením Steva Jobse začaly vznikat produkty, které se staly velmi populárními.

V prvé řadě to byly počítače iMac, jejichž první provedení a generace vznikaly již koncem devadesátých let.

Dále přenosné počítače iBook a Powerbook, které později nahradila řada Macbook.

Apple také revolučně změnil přístup k hudbě a to díky produktu iPod, jehož první verze se sloganem „A thousand songs in your pocket“ se objevila již v roce 2001.

Dalšími významnými produkty byly iPhone (poprvé představen v roce 2007) a iPad (poprvé představen v roce 2010).

Skon

17. ledna 2011 odešel Steve Jobs z funkce CEO kvůli zdravotním problémům. Trpěl rakovinou pankreatu. Zemřel v kruhu rodiny 5. října 2011.

Osobní život

Jobs se proslavil svým vystupováním, kterým dokázal strhnout a přesvědčit publikum, zároveň byl údajně přísným manažerem a podle vyprávění se s ním báli zaměstnanci jezdit ve výtahu. Ve skutečnosti však propouštěl málokdy. Zanechal po sobě 4 děti. Na začátku 80. let byla dlouhou dobu partnerka písničkářka Joan Baez. Za ženu si vzal Laurene Powellovou (tři děti), z předchozího vztahu měl dceru. Lidé ho často mohli vídat v oblečení: černý rolák St. Croix s dlouhým rukávem, modré džíny Levi’s 501 a tenisky New Balance 992.[1]

V roce 2005 mu byla diagnostikována rakovina slinivky břišní, která se nedala operativně odstranit. Podstupoval alternativní léčbu, jak později přiznal, byla to chyba. V roce 2011 následkům nemoci podlehl.[1]
[4]

Další činnosti

V roce 1986 odkoupil od George Lucase studio Pixar, které pak později (2006) prodal Disneymu, čímž získal 7% akcií a křeslo v představenstvu.[1]

Steve Jobs ve světě filmu a knihy

O fenoménu Applu a osobě Steva Jobse bylo natočeno mnoho dokumentů a napsáno mnoho knih.

Z výčtu nejznámějších filmů:

  • Pirates of Sillicon Valley (1999)
  • Jobs (2013)
  • Steve Jobs (dokument, 2015)

Z výčtu knih:

  • Steve Jobs (walter isaacson)
  • Jak myslí Steve Jobs

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Steve Jobs. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Steve_Jobs
  2. ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 ISAACSON, Walter. Steve Jobs. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 678 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7252-352-8. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „kniha“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. ↑ 3,0 3,1 Apple Inc. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia. [online]. [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Apple_Inc.
  4. ↑ 4,0 4,1 4,2 Zemřel Steve Jobs. Zakladatel společnosti Apple, vynálezce a vizionář. In: Technet.cz [online]. 2011 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/zemrel-steve-jobs-zakladatel-spolecnosti-apple-vynalezce-a-vizionar-1jn-/tec_technika.aspx?c=A111006_015302_tec_technika_kuz

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

Steve Jobs, Steve Wozniak, Apple, NeXT, Macintosh, operační systém, osobní počítač

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Steve_Jobs&oldid=46913“