Paul Otlet: Porovnání verzí
m (Oprava referencí) |
|||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[Soubor:Paul Otlet 3.jpeg|náhled | + | [[Soubor:Paul Otlet 3.jpeg|náhled|vpravo|Paul Otlet]] |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny. Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> [[ Informační věda ]] zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref> | ||
| − | == | + | ==Dílo== |
<br /> | <br /> | ||
| − | Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henri La | + | Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan [[ Melvil Dewey ]] se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s [[Henri La Fontaine|Henrim La Fontainem]], navázali na M. Deweyho.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref> |
| − | V roce 1895 Paul Otlet s | + | V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> |
| − | V tom samém roce Paul Otlet a Henri La | + | V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny [[ informace ]] o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na |
| − | papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. | + | papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- [[ Mezinárodní desetinné třídění ]] (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref> |
| − | Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.<ref name="test"> | + | Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> |
Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se | Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se | ||
| − | snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref> | + | snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval [[ Mundaneum ]]. V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.<ref name="test3">Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf</ref> |
| − | + | ==Publikace== | |
| − | |||
| − | == | ||
<br /> | <br /> | ||
| − | V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.<ref name="test"> | + | V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> |
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> | Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.<ref name="test2">VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site</ref>. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).<ref name="test">MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site</ref> | ||
| − | + | == Odkazy == | |
| − | |||
| − | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
| − | <references> | + | <references/> |
| + | === Souvisejí články === | ||
| + | *[[ Mezinárodní desetinné třídění ]]<br /> | ||
| + | *[[ Melvil Dewey ]]<br /> | ||
| + | *[[ Mundaneum ]]<br /> | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | Mezinárodní desetinné třídění, Henri La | + | Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum |
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]] | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2019, 13:09
Narodil se v Bruselu roku 1868 do měšťanské rodiny. Úspěšně složil všechny zkoušky na právech na univerzitě v Bruselu.[1] Informační věda zaujímala jednu z hlavních naplní jeho výzkumu, zaměřoval se na její historii, konkrétně na koncepci dokumentace, která se vyvinula se z bibliografie a informační vědy. Otlet definoval dokumentaci jako řádný celek myšlenek, která přechází od komunikace k distribuci informací.[2]
Dílo
Už na konci 19. století se mnozí pokoušeli vytvořit ideální knihovnické třídění. Patří mezi ně např. Cuterrovo expanzivní třídění, katalog Giulina Bonazziho, schéma katalogu Otto Harwiga. Průlom v této problematice však udělal až Američan Melvil Dewey se svým desetinným tříděním. Byl jedním ze zakladatelů Americké knihovnické asociace, nechal založit knihovnický časopis Library Journal, dal podnět k založení první knihovnické školy School of Library Economy. Paul Otlet začal spolupracovat s Henrim La Fontainem, navázali na M. Deweyho.[3]
V roce 1895 Paul Otlet s Henrim La Fontainem založili Mezinárodní institut bibliografie. Paul Otlet je spjat s touto institucí a jejím vývojem. Zde se nachází hodně belgické a zahraniční historické literatury.[1] V tom samém roce Paul Otlet a Henri La Fontaine chtěli shromáždit všechny informace o dokumentu na jedno určité místo, kde bude systematicky organizovány a zaevidovány, aby se lépe vyhledávaly. Dali podnět na vznik papírové databáze- databáze se uchovávala na papírových kartičkách, na nichž se nacházeli hesla, nejdříve Otlet s H. La Fontainem vytvořili 400 hesel, až se postupně dostali k 16 milionům. Pro třídění těchto hesel vytvořil systém, který nazvali názvem- Mezinárodní desetinné třídění (Universal Decimal Classification UDC). Tato klasifikace vychází z práce M. Deweyho. M. Dewey souhlasil s rozšířením a rozpracováním jeho díla. Dal ale podmínku, že nesmějí změnit obsah první tří desetinných míst.[3]
Institut bibliografie přijímal nové spolupracovníky, aby pracovali na vývoji univerzálního katalogu a dělali úpravy na UDC (známe jako MDT), vytvářeli propagandu pro nové bibliografické metody a podílela se na publikování několika Otletových děl. Mezi lety 1895 až 1897 cestoval Evropou a prezentoval zde společnou práci na MDT a získal na svou stranu některé přemýšlivé pozorovatele. Další, které poznal, zůstali nepřesvědčeni.[1] Paul Otlet si přál, aby všichni lidé se dostali ke všem dostupným informacím a to dokonce z domova. Přemýšlel nad myšlenkou, že stvořil centrum vědění, kde by se nacházely veškeré informace o dostupných dokumentech na všech přístupných nosičích té doby, aby se snadněji dali vyhledat. Své ideje uskutečnil až v roce 1910, když založil instituci, kterou nazval Mundaneum . V období 2. svět. Války když nacisté obsadili Belgii, z Mundanea udělali muzeum třetí říše. Napáchali zde velké škody. Část katalogu se zachovala, byla uzamčena v jedné místnosti Mundenea. Až André Cannon v roce 1985 upozornil na Mundanea a na práci P. Otleta a jeho kolegů. V roce 1998 bylo Mundaneum znovu otevřeno. Sídlí v Mons, kde existuje dodnes.[3]
Publikace
V roce 1905 publikovali knihu Handbook of the Universal Bibliographic Repertory. Tento dokument čítal 2000 stran, nacházeli se zde klasifikace tříd, pomocné tabulky spolu s vysvětlivkami jak celý sytém funguje a jak ho správně využít.[1]
Otlet se setkal s Georgem Wellsem, jehož díla ho zaujala a sám se inspiroval tím, že aktivně patřil do britského hnutí internacionalistů. Toto hnutí se zaměřovalo na vytvoření světové civilizace- tzv. „nový světový řád“. Hlavní myšlenka se byla zachovat světový mír. Nástrojem této skupiny se měla stát encyklopedie. Tyto encyklopedie, které by vytvořily, obsahovaly by následující myšlenky-vyhnout se nacionálním myšlenkám na vědu a kulturu, místo toho by se zaměřovala pouze na univerzální fakta, poskytla by vzdělání pro širokou veřejnost a podporovala by mír.[2]. Paul Otlet zemřel v roce 1944. Po jeho smrti uchovávala jeho odkaz malá skupina, která mu zůstala věrná Friends of the Palais Mondial (Association des Amis du Palais Mondial-Sdružení přátel Palais Mondial ).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 MANFROID, STEPHANIE, JACQUES GILLEN a PATRICIA M. PHILLIPS-BATOMA. The Archives of Paul Otlet: Between Appreciation and Rediscovery, 1944-2013. Library Trends [online]. 2013, 2015-11-25, 62(2): 311-328 [cit. 2015-11-25]. ISSN 00242594. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lls&an=95269508&scope=site
- ↑ 2,0 2,1 VAN ACKER, Wouter. Internationalist Utopias of Visual Education: The Graphic and Scenographic Transformation of the Universal Encyclopaedia in the Work of Paul Otlet, Patrick Geddes, and Otto Neurath. Perspectives on Science [online]. 2011, 2015-11-25, 19(1): 32-80 [cit. 2015-11-25]. ISSN 10636145. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=57961350&scope=site
- ↑ 3,0 3,1 3,2 Trojonavá, Kateřina: M jako MDT i Mundaneum.In: Světlík:svět libereckých knihoven.ISSN.1214-2751.č.3 (2012) Dostupné: http://www.kvkli.cz/files/Svetlik/svetlik_44.pdf
Souvisejí články
Klíčová slova
Mezinárodní desetinné třídění, Henri La Fontaine, Melvil Dewey, MDT, Mundaneum
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
