Alfred Lotka: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<big>Ještě se na tom pracuje.</big>
+
'''Alfred James Lotka''' (2. březen 1880 - 5. prosinec 1949) byl americký matematik, fyzik, chemik, statistik, biolog a demograf. Proslavil se především vynalezením [[Lotkův zákon|Lotkova zákonu]] a výpočtem [[Lotka-Volterra Model|Lotkova-Volterrova modelu]] (Tento [[Model|model]] je stále základem mnoha modelů užívaných k analýze [[Populační dynamika|populační dynamiky]] v ekologii).<ref name=":1">Alfred J. Lotka. Wikipedia.org [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_J._Lotka</ref>
−
 
 
−
'''Alfred James Lotka''' (2. březen 1880 - 5. prosinec 1949) byl americký matematik, fyzik, chemik, statistik, biolog a demograf. Prostavil se především vynalezením [[Lotkův zákon|Lotkova zákonu]] a výpočtem [[Lotka-Volterra Model|Lotkova-Volterrova modelu]] (Tento [[Model|model]] je stále základem mnoha modelů užívaných k analýze [[Populační dynamika|populační dynamiky]] v ekologii).<ref name=":1">Alfred J. Lotka. Wikipedia.org [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_J._Lotka</ref>
 
  
 
[[Soubor:Lotka.jpg|rám|vpravo|Alfred James Lotka]]
 
[[Soubor:Lotka.jpg|rám|vpravo|Alfred James Lotka]]
Řádek 21: Řádek 19:
 
Během své kariéry Lotka napsal více než sto vědeckých prací, které byly vydávány jak v akademických a vědeckých denících, tak i v populárních časopisech. Vydávány byly jak ve Státech, tak v zahraničí.
 
Během své kariéry Lotka napsal více než sto vědeckých prací, které byly vydávány jak v akademických a vědeckých denících, tak i v populárních časopisech. Vydávány byly jak ve Státech, tak v zahraničí.
  
−
Jeho práce zahrnovaly nepřeberné množství témat. Mimo jiné psal o matematické analýze populace, teorii evoluce, teoretické a aplikované demografii, matematice jako takové, fyzice, chemii, biologii a o dalších matematicky zaměřených tématech, jako je třeba ekonomie.
+
Jeho práce zahrnovaly nepřeberné množství témat. Mimo jiné psal o matematické analýze populace, teorii evoluce, teoretické a aplikované demografii, [[Matematika|matematice]] jako takové, [[Fyzika a příbuzné vědy|fyzice]], chemii, biologii a o dalších matematicky zaměřených tématech, jako je třeba [[Ekonomie, pojištění, obchod|ekonomie]].
  
 
===Knihy===
 
===Knihy===
Řádek 48: Řádek 46:
 
*LOTKA, Alfred J. The law of urban concentration. ''Science''. 1941, '''94'''(2433).
 
*LOTKA, Alfred J. The law of urban concentration. ''Science''. 1941, '''94'''(2433).
  
−
== Odkazy ==
+
== Reference ==
  
 
<references />
 
<references />
Řádek 54: Řádek 52:
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]

Aktuální verze z 2. 4. 2017, 17:56

Alfred James Lotka (2. březen 1880 - 5. prosinec 1949) byl americký matematik, fyzik, chemik, statistik, biolog a demograf. Proslavil se především vynalezením Lotkova zákonu a výpočtem Lotkova-Volterrova modelu (Tento model je stále základem mnoha modelů užívaných k analýze populační dynamiky v ekologii).[1]

Alfred James Lotka

Život

Narodil se rodičům Američanům 2. března 1880 v Lembergu v Rakousku. Otec se jmenoval Jacques Lotka, matka Marie Doebley Lotka, oba byli misionáři. Dětství strávil ve Francii, za vzděláním odcestoval do Anglie, kde v roce 1901 obdržel titul B.Sc. na univerzitě v Birminghamu, další studia podstoupil na univerzitě v Lipsku, kde nakonec byl jen krátkou dobu, v letech 1901-1902. Zde ho ale začala zajímat matematická teorie evoluce. V rove 1902 odjel do Spojených Států Amerických, kde pracoval jako chemický asistent v General Chemical Company až do roku 1908. V tomto období publikoval své první články o matematické teorii evoluce a o obyvatelstvu. Začel studovat na Cornellově univerzitě a v roce 1909 obdržel titul. M.A. V roce 1914 začal znovu pracovat v General Chemical Company a zůstal tam až do roku 1919. [2]

V letech 1922-1924 přijal dočasnou smlouvu pro výzkumnou práci na univerzitě Johna Hopkinse, kde se soustředil na své studie. Výsledky jeho práce byly publikovány v knize Elements of Physical Biology (1925).

Od roku 1924 až do důchodu Lotka pracoval v Metropolitan Life Insurance v New Yorku, kde byl nejdříve inspektorem matematického výzkumu, poté statistikem. Působil i v mnoha organizacích. Byl prezidentem Population Association of America v letech (1938-1939); víceprezidentem (1938-1939) a prezidentem (1942) American Statistical Association; víceprezidentem v International Union for the Scientific Investigation of Population Problems (1948-1949). Dále působil třeba v American Public Health Association, American Statistical Association, American Association for the Advancement of Science a v mnoha dalších.

Roku 1935 se oženil s Romolou Beattie.

Zemřel 5. prosince 1949 v Red Bank v New Jersey.[3]

Dílo

Během své kariéry Lotka napsal více než sto vědeckých prací, které byly vydávány jak v akademických a vědeckých denících, tak i v populárních časopisech. Vydávány byly jak ve Státech, tak v zahraničí.

Jeho práce zahrnovaly nepřeberné množství témat. Mimo jiné psal o matematické analýze populace, teorii evoluce, teoretické a aplikované demografii, matematice jako takové, fyzice, chemii, biologii a o dalších matematicky zaměřených tématech, jako je třeba ekonomie.

Knihy

Jako autor

  • Elements of Physical Biology (1925)

Jako spoluautor

  • The Money Value of a Man (1930)
  • Length of Life (1936)
  • Twenty-five Years of Health Progress (1937)
  • Analyse Démographique avec Application Particulière à L’Espèce Humaine (1939)

Články

  • LOTKA, Alfred J. Relation between birth rates and death rates. Science. 1907, 26(653).
  • LOTKA, Alfred J. Contribution to the theory of periodic reactions. Journal of Physical Chemistry. 1910, 14(3).
  • LOTKA, Alfred J. Quantitative studies in epidemiology. Nature. 1912, 88(2206).
  • LOTKA, Alfred J. Gain of definition obtained by moving a telescope. Nature. 1913, 91(2269).
  • LOTKA, Alfred J. A new method for enlarging photographs without the use of a lens. Physical Review. 1916, 7(6).
  • LOTKA, Alfred J. Undamped oscillations derived from the law of mass action. Journal of the American Chemical Society. 1920, 42(8).
  • LOTKA, Alfred J. Martini's equations for the epidemiology of immunising diseases. Nature. 1923, 111(2793).
  • LOTKA, Alfred J. Probability-increase in shuffling, and the asymmetry of time. Science. 1924, 59(1537).
  • LOTKA, A.J. The Frequency Distribution of Scientific Productivity. Journal of the Washington Academy of Science. 1926, 16(1926)
  • DUBLIN, L.I., E.W. KOPF a A.J. LOTKA. The components of death curves: An analysis of life table deaths by causes. American Journal of Epidemiology. 1927, 7(3).
  • LOTKA, Alfred J. Fluctuations in the abundance of a species considered mathematically [6]. Nature. 1927, 119(2983).
  • LOTKA, Alfred J. The progeny of a population element. American Journal of Epidemiology. 1928, 8(6).
  • LOTKA, Alfred J. Science and the unobservable. Nature. 1941, 147(3718).
  • LOTKA, Alfred J. The law of urban concentration. Science. 1941, 94(2433).

Reference

  1. ↑ Alfred J. Lotka. Wikipedia.org [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alfred_J._Lotka
  2. ↑ Alfred J. Lotka and the Mathematics of Population. In: Electronic Journal for History of Probability and Statistic [online]. 2008, s. 10 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: http://www.jehps.net/juin2008/Veron.pdf
  3. ↑ Lotka, Alfred J. (Alfred James), 1880-1949. Princeton University Library Findind Aids [online]. 2011 [cit. 2015-10-17]. Dostupné z: http://findingaids.princeton.edu/names/5080800
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alfred_Lotka&oldid=46768“