|
|
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
− | == Předmět, cíle a vývoj ==
| + | '''Psychologie zdraví''' je jednou z mladých, ale velmi dynamicky se rozvíjejících psychologických disciplín. Fakticky existuje již delší dobu, ale oficiálně (formálně) byla institucionalizovaná v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology). |
− | * psychologie zdraví vzniká v roce '''1978''' jako 38. divize APA (mladý obor)
| |
− | * psychologie zdraví je systematická aplikace psychologie do oblasti zdraví, nemoci a systému péče o zdraví
| |
− | * mnoho rozmanitých, navzájem souvisejících témat na rozhraní mezi psychologií a
| |
− | * behaviorální medicínou
| |
− | * od počátku vychází z holistického přístupu ke zdraví a nemoci - v teorii i praxi respektuje:
| |
− | # '''biopsychosociální model''' zdraví a nemoci
| |
− | # koncepci '''multikauzální etiologie''' jednotlivých skupin onemocnění
| |
− | == Vznik ==
| |
− | * formálně ustanovena v roce 1978 Americkou psychologickou společností (APA)
| |
− | * 1985 definována jako soubor specifických vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící k:
| |
− | # upevňování, podpoře a uchování zdraví (health promotion and maintenance)
| |
− | # prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci
| |
− | # analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky
| |
| | | |
− | '''kritéria definice, snaha:'''
| + | Definice APA: „Jde o soubor specifických, vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící: |
− | * vyjádřit vrozenou i získanou podmíněnost zdraví (životní styl) | + | * K upevňování, podpoře a uchování zdraví („health promotion and maintenance“) |
− | * zachytit aktuální místo individua na škále zdraví-nemoc ve smyslu fyzického zdravotního stavu | + | * K prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci |
− | * měla by brát v úvahu subjektivní údaje o vlastních pocitech (well-being), tzn. štěstí, spokojenost, včetně úrovně a kvality sociálních vztahů k druhým lidem
| + | * K analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky“ |
− | * zahrnout posouzení vnějších projevu organismu (tj. chování. člověka ve vztahu ke zdraví a nemoci)
| |
− | * to vše vyjádřit z hlediska dlouhodobých i krátkodobých proměn v čase v daném kulturním, historickém, sociálním, politickém, ekonomickém, atd. kontextu | |
| | | |
− | * na přelomu 80. a 90. let 20. století došlo k postupnému kvalitativnímu posunu teoretického uvažování o problematice zdraví, možnosti a možnostech zdravotní péče | + | Další definice uváděné v monografiích věnovaných PZ se shodují v tom, že psychologie zdraví: |
− | * Křivohlavý definuje psychologii zdraví jako obor, který se zabývá úlohou psychologických faktorů při udržování zdraví, prevenci nemocí, psychologii zvládání různých onemocnění, otázkami uzdravení a vyrovnáváním se s chronickými nemocemi | + | * zkoumá zákonitosti vlivu psychických dispozic, funkcí a procesů na zdraví člověka; |
| + | * zkoumá vznik a rozvoj nemocí a možnosti jejich terapie, rehabilitace, resocializace a prevence; |
| + | * je systematickou aplikací psychologických poznatků do oblasti zdraví, nemoci a systému poskytování, organizování a financování zdravotní péče. |
| | | |
− | '''důvody vzniku:'''
| + | ==== Zdroje ==== |
− | * změna struktury nemocí, od infekčních směrem k neinfekčním - chronickým
| + | prof. Kebza - přednášky Psychologie zdraví[[Kategorie: Psychologie zdraví|*]] |
− | * to souvisí se životním stylem (vzrůst KVO, nádorových onemocnění., úrazů, otrav…)
| |
− | * po 2. světové válce díky rozvoji farmaceutického průmyslu došlo k potlačování infekčních chorob
| |
− | * choroby nově souvisely se životním stylem, zvláště KVO a nádorová onemocnění
| |
− | * v r. 1960 jejich počet poprvé přesáhl 50%
| |
− | * vývoj pojetí zdraví od nepřítomnosti nemoci po well-being, zdůraznění kvality celého lidského bytí
| |
− | * biopsychosociální hledisko a holistické pojetí zdraví - v to se změnil biomedicínský pohled, konceptualizace pojmu (bio-psycho-sociální jednota), jde také o to, aby se čl. cítil dobře, o ten prožitek, vzrůstá role psychologie
| |
− | * kulturní pohled
| |
− | * vliv spirituality
| |
− | * vývoj zájmu medicíny a psychologie od patogenních k salutogenním faktorům - McGinnis a Forge 1993, až 50% všech příčin úmrtí by bylo možné změnit vhodnou formou prevence | |
− | * zvyšující se náklady na zdravotní péči (mezi lety 1973 a 1993 vzrostly až 6x) - hledání nových cest a postupů
| |
− | * 1986 vzniká EHPS (European Health-Psychology Society, Evropská společnost psychického zdraví)
| |
Psychologie zdraví je jednou z mladých, ale velmi dynamicky se rozvíjejících psychologických disciplín. Fakticky existuje již delší dobu, ale oficiálně (formálně) byla institucionalizovaná v roce 1978, kdy APA schválila oficiální ustavení disciplíny psychologie zdraví jako 38. divizi (Division of Health Psychology).
Definice APA: „Jde o soubor specifických, vědeckých a profesionálních příspěvků psychologických věd sloužící:
- K upevňování, podpoře a uchování zdraví („health promotion and maintenance“)
- K prevenci chorob a identifikaci etiologických a diagnostických korelátů zdraví a nemoci
- K analýze a zlepšování systému zdravotní péče a utváření zdravotní politiky“
Další definice uváděné v monografiích věnovaných PZ se shodují v tom, že psychologie zdraví:
- zkoumá zákonitosti vlivu psychických dispozic, funkcí a procesů na zdraví člověka;
- zkoumá vznik a rozvoj nemocí a možnosti jejich terapie, rehabilitace, resocializace a prevence;
- je systematickou aplikací psychologických poznatků do oblasti zdraví, nemoci a systému poskytování, organizování a financování zdravotní péče.
Zdroje
prof. Kebza - přednášky Psychologie zdraví