Joseph Carl Robnett Licklider: Porovnání verzí
m Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Není zobrazeno 24 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]] | [[Soubor:J. C. R. Licklider.jpg|rám|vpravo|J.C.R.Licklider]] | ||
| − | + | '''Joseph Carl Robnett Licklider'''(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť [[ARPANET]] - předchůdce internetu.<ref>Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider</ref> | |
| − | == | + | == Život a dílo== |
| − | Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření | + | Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.<ref name="Fano"><i>Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press</i> [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12</ref> |
| − | '''1942''' Licklider dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru. | + | '''1942''' Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.<ref name="Fano" /> |
| − | ''' | + | '''1950''' Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany, proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.<ref name="pioneer"><i>Internet Pioneers: J.C.R. Licklider</i> [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html</ref><br /> |
| − | |||
| − | |||
== Man - Computer Symbiosis == | == Man - Computer Symbiosis == | ||
| − | '''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.<br /> | + | '''1960''' Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že [[počítač]] má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.<ref>Rappold,Raychel:<i>J.C.R. Licklider</i> [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html</ref><br /> |
| − | '''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty. V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce internetu)<ref>Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider</ref> | + | '''1962''' se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty. V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením [https://en.wikipedia.org/wiki/ARPANET ARPANET].(Předchůdce [[Internet|internetu]]).<ref><i>History of computers</i> [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider</ref> |
== Libraries of the Future == | == Libraries of the Future == | ||
| − | '''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo "As We May Think". V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby. | + | '''1965''' Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací [[Vannevar Bush]] a jeho dílo "As We May Think". V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu [[digitální knihovny]] po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.<ref>BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe.<i> Národní knihovna: Knihovnická revue</i>. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html</ref> |
| + | |||
| + | '''1990''' 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.<ref name="pioneer" /> | ||
| + | |||
| + | == Odkazy == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | === Související články=== | ||
| + | |||
| + | * [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)|Digitání knihovna]] | ||
| + | * [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] | ||
| + | |||
| + | === Externí odkazy === | ||
| + | * [http://memex.org/licklider.pdf In Memoriam: J. C. R. Licklider s články Man-computer symbiosis a The Computer as a Communication Device] | ||
| + | |||
| + | === Klíčová slova === | ||
| + | digitální knihovna, osobní počítač, počítačová síť | ||
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | [[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 11. 4. 2017, 08:43
Joseph Carl Robnett Licklider(11.března 1915, St. Louis, Missouri - 26. června 1990 Arlington, Massachutsetts) byl americký vědec. Studoval matematiku, fyziku a získal doktorát v oboru psychologie. Byl počítačový teoretik a jeden z průkopníků kybernetiky. Jako člen skupiny Advanced Research Projects Agency (ARPA) vedl výzkum time-scharing a položil základy pro počítačovou síť ARPANET - předchůdce internetu.[1]
Obsah
Život a dílo
Licklider se narodil v St. Lous v Missouri. Jeho otec byl kněz Joseph Parron Licklider a matka Margaret Robnett Licklider. Vystudoval matematiku a fyziku na Washington University v St. Lous v roce 1937, o rok později získal magisterský titul Ph.D. Jeho dizertační prací byla teorie vnímání tónu a jeho hlasitosti, kterou zkoumal pomocí tónů pouštěných k uším zvířat a následnému měření aktivity v jejich mozku.[2]
1942 Licklider pracoval v psychoakustické laboratoři na Harvardově univerzitě. Zde dělal práci pro letectvo, měl najít řešení problému v komunikaci, kterou má posádka v hlučném bombardéru.[2]
1950 Licklider pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) zde pracoval na projektu s názvem Cold War Sage. Licklider měl vytvořit počítačový systém protivzdušné obrany, proti sovětským bombardérům. Počítače v té době pracovaly dávkovým zpracováním operací. Operace kódovány na papírové děrné štítky, které byly přiváděny do počítačů ve velkých sériích. Technici poté čekali na výsledky Celý proces byl časově náročný. Když některá z proměnných nebyla plánovaná na začátku procesu musel být postup opakován. Licklider chtěl, aby počítače pracovaly v reálném čase.[3]
Man - Computer Symbiosis
1960 Licklider publikoval průkopnickou práci Man - Computer Symbiosis (Symbioza člověka a počítače). Hlavní myšlenkou této práce je, že počítač má s lidmi spolupracovat při rozhodování a řízení složitých situací bez nepružné závislosti na předem stanovených programech. Počítače by měly rychle a účinně provádět rutinní práci. To by znamenalo, že problémy by nemusely být formulovány do hloubky předem, protože počítač má být schopen reagovat na měnící se proměnné. Navrhovaný systém nemá používat tradiční metody dávkového zpracování, ale spíše sdílet data, která dávají uživatelé na jednotlivé terminály. Uživatelé pak komunikují přímo s počítačem a to bez techniků a děrných štítků. Výsledky budou získány ihned.[4]
1962 se Licklider stal ředitelem Information Processing Techniques Office (IPTO) v ARPA. Jeho hlavním úkolem bylo najít lepší využití počítače, než pro numerické výpočty. V dubnu 1963 Licklider vytvořil "Intergalaktickou počítačovou síť" v které spojoval firmy, univerzity a instituce, které se zabývaly vojenským výzkumem. Licliderovou představou bylo, aby vědci mohli stavět na práci jeden druhého a to bez překážky fyzické vzdálenosti a nekompatibility počítačových systémů. A proto navrhl integrovanou počítačovou síť. Licklider nikdy nerealizoval svou vizi. Ale jeho nápady byly realizovány s vytvořením ARPANET.(Předchůdce internetu).[5]
Libraries of the Future
1965 Licklider napsal knihu Libraries of the Future (Knihovny budoucnosti) V knize uvedl svojí vizi jak by mohly být informace uloženy a vyhledávány elekronicky. Jeho nápadům mu byl inspirací Vannevar Bush a jeho dílo "As We May Think". V knize nastínil výzkum a vývoj potřebný k realizaci digitální knihovny. Také v knize popsal svou představu digitální knihovny po 30 letech tedy v roce 1994. Jeho předpovědi jsou pozoruhodně přesné, i když Licklider podcenil hrubou výpočetní sílu a její výsledky a přecenil rozvoj umělé inteligence a počítačového zpracování přirozeného jazyka. Lickider byl první kdo se zabýval přechodem papírové knihy do elektronické podoby.[6]
1990 26. června 1990 Licklider zemřel. Jeho práce ve vědě měla vliv na vývoj výpočetní techniky a rozvoj internetu.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopaedia Britanica [online]. [cit. 2016-2-4]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/joseph-carl-robnett-licklider
- ↑ 2,0 2,1 Joseph Carl Robnett Licklider | Biographical Memoirs V.75 | The National Academies Press [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.nap.edu/read/9649/chapter/12
- ↑ 3,0 3,1 Internet Pioneers: J.C.R. Licklider [online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://www.ibiblio.org/pioneers/licklider.html
- ↑ Rappold,Raychel:J.C.R. Licklider [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: https://www.cs.rit.edu/~rpretc/imm/project1/biography.html
- ↑ History of computers [online]. [cit. 2016-2-5].Dostupné také z: http://history-computer.com/internet/birth/licklider
- ↑ BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny – teorie a praxe. Národní knihovna: Knihovnická revue. 2004, 15(4), s.233-254. ISSN 1214-0678.[online]. [cit. 2016-2-5]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr0404/0404233.html
Související články
Externí odkazy
Klíčová slova
digitální knihovna, osobní počítač, počítačová síť
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
