Norbert Wiener: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Norbert Wiener''' | + | '''Norbert Wiener''' byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]].<ref name="britannica" /> Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů. Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.<ref name="wiener" /> |
== Biografie == | == Biografie == | ||
| − | + | Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.<ref name="mareš" /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | == Vzdělání == |
| − | + | Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. <ref name="mareš">MAREŠ, Milan. <i>Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice</i>. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | === Wiener a | + | V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie. |
| + | |||
| + | V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.<ref name="britannica">Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener</ref> | ||
| + | |||
| + | == Kariéra == | ||
| + | V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. | ||
| + | |||
| + | Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.<ref name="britannica" /> Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.<ref name="britannica" /> | ||
| + | |||
| + | V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel. | ||
| + | |||
| + | Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.<ref name="mareš" /> | ||
| + | |||
| + | == Vědecká práce == | ||
| + | Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.<ref name="mareš" /><br />Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."<ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> | ||
| + | |||
| + | === Kybernetika === | ||
Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. <ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.<ref name="mareš"/> <br /> | Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. <ref name="wiener">Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta</ref> Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.<ref name="mareš"/> <br /> | ||
| − | Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě | + | Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.<ref><i>Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics</i> [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm</ref> |
| + | |||
| + | == Ocenění == | ||
| + | Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933. | ||
| − | + | Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.<ref name="britannica" /> | |
==Dílo== | ==Dílo== | ||
| + | [[Soubor:Norbert wiener.jpg|227x227px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]] | ||
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.<ref name="britannica"/><br/> | První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.<ref name="britannica"/><br/> | ||
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati. | Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati. | ||
| − | === | + | Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů. |
| − | * | + | |
| − | * | + | === Publikace === |
| − | * | + | *Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. 1948, 2nd revised ed.. ISBN 978-0-262-73009-9 |
| − | * | + | *The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208 |
| − | * | + | *Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953. |
| − | * | + | *I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075 |
| − | * | + | *Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049 |
| + | *The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959) | ||
| + | *God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112 | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
Aktuální verze z 9. 2. 2019, 15:21
Norbert Wiener byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s Arturo Rosenbluethem považován za zakladatele kybernetiky.[1] Toto slovo použil ve své knize Kybernetika aneb Řízení a sdělování u organismů a strojů. Také v ní odhalil a formuloval zákonitosti při přenosu a zpracování informací. Objasnil podobnost v činnosti počítacích strojů a nervové soustavy. Během druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.[2]
Obsah
Biografie
Narodil se (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) Leovi a Berthy Wienerových, ruských židovských emigramtů. Zemřel během pracovního pobytu ve Stockholmu v roce 1964. Již ve 25 letech se stal docentem a ve 37 řádným profesorem.[3]
Vzdělání
Jeho otec byl lingvista, překladatel a učitel slovanských jazyků na Harvardu. Učil tedy svého syna doma. Byl považován za zázračné dítě. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostáva, ale už v 11 letech odmaturoval (žaci obvykle končí studium v 18 letech) na Ayer High School. [3]
V roce 1906 nastoupil na studium matematiky na vysokou školu Tufts collage, kde získal bakalářský titul. Poté nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii, ale o rok později se přesunul na Cornellovu univerzitu, kde studoval filozofii na popud svého otce. O rok později tedy v roce 1911 se vrátil na Harvard, kde pokračoval ve studiu filozofie.
V roce 1912 obdržel titul Ph.D. na Harvardské univerzitě za svou dizertační práci týkající se matematické logiky. Odešel do Anglie, krátce studoval na Cambridgi u Bertranda Russella a v Německu v Göttingenu pod Davidem Hilbertem. Nakonec se vrátil zpět do USA. V roce 1931 mu byl udělen profesorský titul.[1]
Kariéra
V letech 1915-1916 začal učit kurzy filozofii na Harvardu. Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku.
Pracoval pak pro General Electric, psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.[1] Později pracoval v oblasti balistiky v Aberdeen Proving Ground ve státě Maryland.[1]
V Marylandu po skonšení války vzal místo učitele matematiky na MIT (poté co byl odmítla University of Melbourne). Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Během práce pro MIT často cestoval po Evropě (kde se oženil s Margaret Engemannovou). Cestoval také po univerzitách jako třeba Sovětský svaz a Čína, kde přednášel.
Roku 1961 byl v Praze hostem ČSAV, kde přednesl několik odborných přednášek.[3]
Vědecká práce
Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.[3]
Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva."[2]
Kybernetika
Norbert Wiener je především znám jako "otec kybernetiky". Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. [2] Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.[3]
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převedením do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkou inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s uživatelským rozhraním a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.[4]
Ocenění
Dostal Bocher Memorial Prize v roce 1933.
Ústav, kde učil MIT na památku v roce 1967 udělal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku, která je dodnes uděláva Americkou matematickou společností a Společností pro průmyslovou a aplikovanou matematiku.[1]
Dílo
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích, která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.[1]
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je Kybernetika a společnost z roku 1950. V orginále The human use of Human beings. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.
Měl veliké pole zájmů a napsal i několik detektivek a socialněkritických románů.
Publikace
- Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. 1948, 2nd revised ed.. ISBN 978-0-262-73009-9
- The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost), 1950. ISBN: 978-0306803208
- Ex-Prodigy: My Childhood and Youth. ISBN-13: 978-0262730082, 1953.
- I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem. 1956. ISBN: 978- 0262730075
- Nonlinear Problems in Random Theory, 1958. ISBN: 9780262230049
- The Tempter. Publisher: Random House; 2nd Printing edition (1959)
- God & Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion, 1964. ISBN: 978-0262730112
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 MAREŠ, Milan. Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.
- ↑ Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm
Použitá literatura
- WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.
- Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html
- Norbert Wiener. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener
Externí odkazy
Související články
Kyberprostor
Kybernetika
Umělá inteligence
Klíčová slova
MIT, matematika, kybernetika, logika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
