Interpretace: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „Různé přístupy k interpretaci“)
 
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Různé přístupy k interpretaci
+
'''Interpretace''' je součástí každé jednotlivé '''recepce textu'''. Tedy při [[Čtení a čtenářské dovednosti|čtení]] každého textu probíhá buď častější '''čtenářská''' interpretace, nebo méně často '''odborná''' interpretace. V oblasti literární vědy se často tyto dva termíny zaměňují a termín interpretace je používán pro oba tyto procesy. <ref name="hrbac">HRBÁČEK, Josef. <i>Recepce textu, jeho analýza a interpretace</i>. 2005. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7813</ref>
 +
 
 +
Podle Akademického slovníku cizích slov je interpretace:
 +
''„1. vysvětlení (textu), výklad: i. staročeského textu; různé i. historické události; práv. výklad právních ustanovení, objasnění smyslu zákona; log. i. teorie jakékoli udělení významů písmenům v axiomech formalizované teorie, po němž se stane každý axiom pravdivým n. nepravdivým; sociol. i. snímků vyhodnocení fotogrammetrických snímků z hlediska sémantické náplně
 +
2. uměl. hercovo ztvárnění div., filmové ap. úlohy n. podání skladby výkonným umělcem (interpretem)“''
 +
<ref><i>Interpretace</i>. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2016. Dostupné také z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=interpretace</ref>
 +
 
 +
==Recepce čteného textu==
 +
Interpretace je poslední fází recepce textu. Fázemi recepce čteného textu jsou:
 +
* '''Očekávání''' – ještě před samotnou četbou čtenář něco od textu očekává
 +
* '''Vizuální percepce textu''' – čtenář fixuje zrak postupně na části textu a oko přitom zachycuje grafické vjemy
 +
* '''Asimilativní doplňování''' – tato fáze spočívá v tom, že čtenář, který již ovládá techniku čtení, nemusí vnímat každý jednotlivý grafém zvlášť, zbytek si již z kontextu automaticky doplňuje
 +
* '''Identifikace''' – čtenář identifikuje různé jazykové a další prostředky a jevy v textu a zároveň si je spojuje a vnímá jejich význam
 +
* '''Interpretace''' – poslední fáze recepce textu, jde o pochopení smyslu existence textu, vždy zahrnuje v různé míře vždy
 +
* '''(Reakce)''' – tato fáze již nespadá přímo do recepce samotného textu, jde o reakci, kterou ve čtenáři text vyvolává <ref>RUŽBACKÁ, Jana. <i>Čtení s porozuměním českých textů žáků cizinců v úrovni A1</i>. 2015. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/134182/</ref>
 +
 
 +
== Objektivní interpretace ==
 +
Interpretaci lze také do určité míry objektivizovat tím, že objektivizujeme '''hodnocení'''. Například pro školní interpretace literatury je možné částečně objektivizovat hodnocení pomocí srovnání hodnocení téže věci více hodnotiteli. Další možností je konfrontace hodnocení s hodnotovým systémem dané společnosti. V kolektivním povědomí o hodnotách dané společnosti existují různá pravidla, podle nichž se posuzují určité projevy. Může jít o '''žánrová''' pravidla, '''etická''' pravidla nebo pravidla '''dobové estetické normy'''. Dvěma extrémy, kterým by se interpretace měla vyhnout, jsou snaha o co největší objektivizaci (potlačení autora interpretace, vznikne tedy analýza) a naopak neomezená subjektivita, kdy je potlačena objektivní analýza.<ref name="hrbac" />
 +
 
 +
== Chyby v interpretaci (dezinterpretace) ==
 +
Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří:
 +
* Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy
 +
* Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou
 +
* Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku
 +
* Přeinterpretace – přidávání vlastností textu, které v něm však nejsou objektivně obsaženy
 +
* Podinterpretace – zdůraznění povrchových vlastností textu na úkor jeho hloubky
 +
* Redukovaná interpretace – zdůraznění jednoho významu textu na úkor ostatních
 +
* Falešná interpretace – vzniká nesprávným pochopením díla, původní hypotéza není v textu podložena
 +
* Agresivní interpretace – nárokování jedinečného výkladu, žádný jiný není správný
 +
* Tendenční interpretace – přizpůsobení interpretace (i výběru dat) zájmům nebo určité skupině
 +
* Mlhavá interpretace – používá nejasných a nepřirozených principů pro výklad jevů
 +
* atd <ref name="khol">KHOL, Josef. <i>Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování</i>. Praha: Academia, 1989, 138 s.</ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
=== Doporučená literatura ===
 +
* BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace: k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003. Teoretická knihovna. ISBN 80-7294-080-5.
 +
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech = [Orig.: Lector in fabula. La cooperazione interpretativa nei testi narrativi]. Přeložil Zdeněk Frýbort. Praha: Academia, 2010. Možné světy. ISBN 978-80-200-1828-1.
 +
* ECO, Umberto. Meze interpretace: [Orig.: The limits of interpretation ]. Přeložil Ladislav Nagy. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0740-9.
 +
* HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie. ISBN 978-80-7419-161-9.
 +
* KHOL, Josef. Interpretace: nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7.
 +
* KOŤÁTKO, Petr. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia, 2006. ISBN 80-7007-233-4.
 +
 
 +
=== Externí odkazy ===
 +
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Liter%C3%A1rn%C3%AD_interpretace Literární interpretace - Wikipedia]
 +
 
 +
=== Klíčová slova ===
 +
výklad textu, čtení, recepce textu, dezinterpretace
 +
 
 +
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]

Aktuální verze z 21. 10. 2018, 14:55

Interpretace je součástí každé jednotlivé recepce textu. Tedy při čtení každého textu probíhá buď častější čtenářská interpretace, nebo méně často odborná interpretace. V oblasti literární vědy se často tyto dva termíny zaměňují a termín interpretace je používán pro oba tyto procesy. [1]

Podle Akademického slovníku cizích slov je interpretace: „1. vysvětlení (textu), výklad: i. staročeského textu; různé i. historické události; práv. výklad právních ustanovení, objasnění smyslu zákona; log. i. teorie jakékoli udělení významů písmenům v axiomech formalizované teorie, po němž se stane každý axiom pravdivým n. nepravdivým; sociol. i. snímků vyhodnocení fotogrammetrických snímků z hlediska sémantické náplně 2. uměl. hercovo ztvárnění div., filmové ap. úlohy n. podání skladby výkonným umělcem (interpretem)“ [2]

Recepce čteného textu

Interpretace je poslední fází recepce textu. Fázemi recepce čteného textu jsou:

  • Očekávání – ještě před samotnou četbou čtenář něco od textu očekává
  • Vizuální percepce textu – čtenář fixuje zrak postupně na části textu a oko přitom zachycuje grafické vjemy
  • Asimilativní doplňování – tato fáze spočívá v tom, že čtenář, který již ovládá techniku čtení, nemusí vnímat každý jednotlivý grafém zvlášť, zbytek si již z kontextu automaticky doplňuje
  • Identifikace – čtenář identifikuje různé jazykové a další prostředky a jevy v textu a zároveň si je spojuje a vnímá jejich význam
  • Interpretace – poslední fáze recepce textu, jde o pochopení smyslu existence textu, vždy zahrnuje v různé míře vždy
  • (Reakce) – tato fáze již nespadá přímo do recepce samotného textu, jde o reakci, kterou ve čtenáři text vyvolává [3]

Objektivní interpretace

Interpretaci lze také do určité míry objektivizovat tím, že objektivizujeme hodnocení. Například pro školní interpretace literatury je možné částečně objektivizovat hodnocení pomocí srovnání hodnocení téže věci více hodnotiteli. Další možností je konfrontace hodnocení s hodnotovým systémem dané společnosti. V kolektivním povědomí o hodnotách dané společnosti existují různá pravidla, podle nichž se posuzují určité projevy. Může jít o žánrová pravidla, etická pravidla nebo pravidla dobové estetické normy. Dvěma extrémy, kterým by se interpretace měla vyhnout, jsou snaha o co největší objektivizaci (potlačení autora interpretace, vznikne tedy analýza) a naopak neomezená subjektivita, kdy je potlačena objektivní analýza.[1]

Chyby v interpretaci (dezinterpretace)

Existuje velké množství interpretačních chyb, mezi nejčastější patří:

  • Naivní čtení – nedostatek odstupu od díla, odtrhávání obsahu od formy
  • Vyzdvihování jedné složky textu nad jinou
  • Atomizující myšlení – výklad jednotlivých složek bez náhledu a pochopení celku
  • Přeinterpretace – přidávání vlastností textu, které v něm však nejsou objektivně obsaženy
  • Podinterpretace – zdůraznění povrchových vlastností textu na úkor jeho hloubky
  • Redukovaná interpretace – zdůraznění jednoho významu textu na úkor ostatních
  • Falešná interpretace – vzniká nesprávným pochopením díla, původní hypotéza není v textu podložena
  • Agresivní interpretace – nárokování jedinečného výkladu, žádný jiný není správný
  • Tendenční interpretace – přizpůsobení interpretace (i výběru dat) zájmům nebo určité skupině
  • Mlhavá interpretace – používá nejasných a nepřirozených principů pro výklad jevů
  • atd [4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 HRBÁČEK, Josef. Recepce textu, jeho analýza a interpretace. 2005. Dostupné také z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7813
  2. ↑ Interpretace. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2016. Dostupné také z: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=interpretace
  3. ↑ RUŽBACKÁ, Jana. Čtení s porozuměním českých textů žáků cizinců v úrovni A1. 2015. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/134182/
  4. ↑ KHOL, Josef. Interpretace: Nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989, 138 s.

Doporučená literatura

  • BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace: k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003. Teoretická knihovna. ISBN 80-7294-080-5.
  • ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech = [Orig.: Lector in fabula. La cooperazione interpretativa nei testi narrativi]. Přeložil Zdeněk Frýbort. Praha: Academia, 2010. Možné světy. ISBN 978-80-200-1828-1.
  • ECO, Umberto. Meze interpretace: [Orig.: The limits of interpretation ]. Přeložil Ladislav Nagy. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0740-9.
  • HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie. ISBN 978-80-7419-161-9.
  • KHOL, Josef. Interpretace: nástin teorie a praxe interpretování. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0169-7.
  • KOŤÁTKO, Petr. Interpretace a subjektivita. Praha: Filosofia, 2006. ISBN 80-7007-233-4.

Externí odkazy

Literární interpretace - Wikipedia

Klíčová slova

výklad textu, čtení, recepce textu, dezinterpretace

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Interpretace&oldid=55990“