Digitální knihovna

Digitální knihovna je informační systém, zpravidla integrovaného typu, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Podstatnou součástí digitální knihovny je repozitář neboli digitální sklad. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.

Termín "digitální knihovna"

Pojem digitální knihovna (angl. digital library) se nejčastěji používá pro sbírky organizovaných elektronických informací, jejichž cílem je zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto termín obsahuje mnoho nejasností. Také vývoj v oblasti výpočetní techniky a technologií ovlivňuje obsahu pojmu "digitální knihovna" a obdobně jsou vnášeny různé pohledy na náplň obsahu pojmu různorodě zaměřenými odbornými komunitami. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).

Definice

Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska:

• „Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě."
• „Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“
• „Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje."

Základní znaky

Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven:

• pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
• digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
• informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou:
  • heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami),
  • dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a
  • multimediální (povahou dat).
• realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
• uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení

Typologie digitálních knihoven

Knihovny první generace

Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.

Knihovny druhé generace

Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.

Knihovny třetí generace

Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.

Typologie digitálních objektů

Digitální knihovny byly původně tvořeny téměř výhradně textovými informačními zdroji, ale v současnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

• Některé typy digitálních objektů nebo digitálních zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typologie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt):
  • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
  • obraz (image),
    • statický obraz (still image),
    • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
  • zvuk (sound),
  • program (software),
  • datový soubor (data set).
• Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací:
  • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů.
  • Digitální (born digital) - vznikly přímo v digitální formě.

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů (Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky".

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI. CNRI úzce spolupracovala se skupinou IETF (International Engineering Task Force).

Komponenty architektury modelu "Kahn-Wilensky"

Komponenty architektury digitální knihovny modelu "Kahn-Wilensky":

• Uživatelské rozhraní (user interface) pro komunikaci uživatele se systémem digitální knihovny pomocí prohlížeče a návazných klientských služeb
• Repozitář (repository) pro ukládání digitálních objektů (data i metadata). Repozitář je specifické digitální úložiště/skladiště pro digitální objekty. K přenosu informací z repozitáře je obecně využíván repozitářový přístupový protokol (Repository Access Protocol, RAP)
  • Repozitáře moderního typu - zajištěné svébytnou softwarovou aplikací
  • Databáze naskenovaných (digitalizovaných)dokumentů
  • Webové servery
• Identifikační systém (handle system) pro generování, přidělování, správu a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů (HDL, URN aj.)
• Vyhledávací systém (search system) pro vyhledávání informací. Zahrnují se sem indexy reprezentující popisná metadata, nebo také úplné texty, jsou-li předmětem zpracování

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik systémů:

• Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO),
• DSpace,
• CDSware,
• EPrints,
• FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).

Výhody digitálních knihoven

• Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.
• Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.
• Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.
• Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.
• Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.
• Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.
• Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.
• Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.
• Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.

Seznamy digitálních knihoven

České digitální knihovny:

•  Digitální knihovny v systému Kramerius:
  • Registr Krameriů - přehled digitálních knihoven Kramerius provozovaných v ČR
    • Kramerius Národní knihovna ČR
    • Kramerius Moravská zemská knihovna
• Ostatní digitální knihovny ČR
  •  Manuscriptorium - snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech
  •  Webarchiv - řešení problematiky archivace národního webu, tj. bohemikálních dokumentů zveřejněných v prostředí sítě Internet – shromažďování webových zdrojů, jejich archivace a ochrana a zajištění dlouhodobého přístupu k těmto archivovaným dokumentům.
  •  Digitální knihovna historických fondů (Vědecká knihovna v Olomouci)
  •  Digitální knihovna map (Vědecká knihovna v Olomouci)
  •  Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
  •  Česká elektronická knihovna – Plnotextová databáze poezie 19. stol. počátku 20. stol.
  •  Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
  •  CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM
  •  Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
  •  Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze
  •  České Texty Elektronicky!
  •  Zlatý fond českého ekonomického myšlení
  •  Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury
  •  Czech Medieval Sources on-line
  • Bibliotheca Economica

Zahraniční digitální knihovny:

• Mezinárodní projekty a iniciativy
  • Project Gutenberg
  • Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library
  • Google Book Search
  • Directory of Open Access Journals
• Zahraniční národní projekty
  • Library of Congress American Memory
  • Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek
  • Gallica – National Bibliothèque de France
  • New Zealand Digital Library
  • Slovenská digitálna knižnica
  • Biblioteka litaratury Polskiej w internecie
  • Polska biblioteka internetowa
  • Perseus Digital Libray
  • International Children´s Digital Library

Odkazy

Doporučená literatura

• BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.
• BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2015-12-02]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
• ROBINSON, David Bawden and Lyn. An introduction to information science. London: Facet, 2012. ISBN 978-185-6048-101.
• CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.
• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Digitální knihovna [online]. c2013 [citováno 3. 02. 2014]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&oldid=10596819>
• Digitální knihovny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Knihovny.cz [online]. 2008-2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/digitalni-knihovny
• KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. In: INFORUM [online]. 2006 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf

Externí odkazy

• TDKIV - Digitální knihovna
• cs.wikipedia.org/ Digitální knihovna

Související články

• Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)
• Znalosti, vědění a knihovnictví
• Knihovnické služby a duševní vlastnictví
• Strategie pro evropské knihovny
• Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons
• Digitalizace
• Digitální objekt

Klíčová slova

digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje