Tři dimense a roviny sémiose: Porovnání verzí

 
Řádek 6: Řádek 6:
 
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.
 
Relace mezi znaky a interprety se nazývá ''pragmatickou dimenzí sémiose''. Zkoumání této dimenze se nazývá '''pragmatikou'''. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být  i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o ''syntaktickou dimensi sémiose'', její studium je nazýváno '''syntaktikou'''.
 
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.<ref>PALEK, Bohumil. Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.)</ref>
 
V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.<ref>PALEK, Bohumil. Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.)</ref>
 +
 +
==== Shrnutí: ====
 +
* relace mezi znaky a objekty -sémantická dimenze sémiose
 +
* relace mezi znaky a interprety- pragmatická dimenze sémiose
 +
* vztahy znaků k jiným znakům - syntaktická dimenze sémiose
  
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 
<references/>
 
<references/>

Aktuální verze z 20. 5. 2016, 17:53

Dimense a roviny sémiose

V termínech: znakové vehilklum, designátum, interpret, lze vyabstrahovat řadu dvojčlenných relací.

Relace mezi znaky a objekty se nazývá sémantická dimenze sémiose. Zkoumání této dimenze se nazývá sémantikou viz Sémantika. Platí sémantické pravidlo.Vymezuje , za jakých podmínek je znak použitelný o jistém objektu nebo situaci. Znak denotuje to, co vyhovuje podmínkám uvedeným v sémantickém pravidle. Pravidlo stanoví, podmínky designace, a tak určuje designátum. Relace mezi znaky a interprety se nazývá pragmatickou dimenzí sémiose. Zkoumání této dimenze se nazývá pragmatikou. Většina znaků vede ke znakům jiným. Je obtížné zjistit, zda existuje něco, jako izolovaný znak. Brán v úvahu proto musí být i vztah mezi znaky samotnými. Jedná se o syntaktickou dimensi sémiose, její studium je nazýváno syntaktikou. V libovolném případě může některá z dimenzí scházet. Znak nemusí být v syntaktických vztazích k jiným znakům, tím se jeho skutečná implikace stává prázdnou. Naopak může implikovat, ale nedenotuje žádný objekt.[1]

Shrnutí:

  • relace mezi znaky a objekty -sémantická dimenze sémiose
  • relace mezi znaky a interprety- pragmatická dimenze sémiose
  • vztahy znaků k jiným znakům - syntaktická dimenze sémiose

Použitá literatura

  1. ↑ PALEK, Bohumil. Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.)
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tři_dimense_a_roviny_sémiose&oldid=34080“