Nemoc

Vývoj, pojetí a definice nemoci

• studium nemoci spadá pod psychologii zdraví
• hranice mezi zdravím a nemocí není jednoznačně stanovitelná, např. inkubační doba infekce
• objektivně či subjektivně zjistitelná porucha zdraví, eventuálně porucha (selhání či nedostatečnost) adaptačních mechanismů, porucha homeostázy

Pojmy

• noxa - jednotlivé škodliviny způsobující nemoc
• morbidita – nemocnost
• mortalita – úmrtnost (celková či na určitou nemoc)
• incidence – ukazatel intenzity onemocnění, počet nově vzniklých případů daného onemocnění za jeden rok vztažený na určitý počet obyvatel (obvykle 100 000)
• prevalence – rozšíření nemoci v populaci, počet všech případů určité nemoci vztažený k určité části populace
• míra fatality – míra smrtelnosti, počet zemřelých na určitou nemoc vzhledem ke střednímu stavu populace nemocných danou nemocí
• disease – nemoc v objektivním slova smyslu; diagnóza
• illness – nemoc ve smyslu subjektivního prožitku, jehož si je člověk vědom
• stonání - stav momentální zdravotní indispozice
• sickness – nemoc ve svém sociálním kontextu, např. přerušení vztahů na pracovišti aj.
• disorder – porucha
• injury – úraz, zranění
• handicap – postižení, znevýhodnění
• disability – nezpůsobilost; může vyústit v invaliditu
• impairment – jakékoliv poškození, ztráta nebo abnormalita v kontextu psychologickém, fyzickém nebo anatomickém
• o východiskem manuály WHO (ICIDH, 1980, 1998; ICF, 2001) – oba se snaží nahradit pojem disability a handicap označením activity limitation (činnostní omezení), což se ovšem nesetkalo s úspěchem , toto pojmosloví dosud nevešlo do praxe

Etiologie

• soubor poznatků o příčinách nemocí
• etiologická triáda (důležité pro vznik nemoci):

1. původ nemoci - agens, vyvolává nemoc
2. individuum - člověk se svým genetickým kódem, demografickou i sociální, charakteristikou
3. prostředí člověka - pracovní, obytné (domov, indoor), životní (environment), sociální klima, ekonomické a kulturní podmínky

Etiopatogeneze

• patogeneze = výklad vnitřních mechanismů, jež vedou od zdraví k nemoci
• etiopatogeneze = kombinace biologického procesu patogeneze s vlivy vnějšího prostředí
• od zdraví k nemoci:

1. prepatogeneze
2. časná patogeneze - latentní fáze, asymptomatická, nespecifické příznaky jako únava
3. rozvinutí patogeneze (prodromální fáze)
4. ukončení patologie - celkové či částečné vyléčení nebo přechod do chronické formy nemoci

• do 50. let 20. stol. představa, že každá nemoc má svou fyzickou příčinu ale příchod psychosomatiky (Franz, Dunbarová)

Nozologie

• nauka o třídění nemocí
• nozologická jednotka – nemoc v užším slova smyslu jako určitá skupina příznaků
• základy klasifikací už v 17., 18. stol.

Bertillonova klasifikace, 1893

• sjednocení klasifikací (systémů) nemocí do jednoho mezinárodního
• 14 tříd
• 161 názvů nemocí

Kongres mezinárodního statistického ústavu, 1899

• vyzval k všeobecnému přijetí této klasifikaci, ustanovil, že se po deseti letech bude upravovat
• 6. revize = Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN)
• 1948 – zahrnutí i nemocí, které nekončí jen smrtí, nýbrž i uzdravením
• 1949 zavedena MKN v Československu (17 tříd)