Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
  
−
Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.
+
Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“<ref><i>Selekční jazyk</i>. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set</ref> Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.
  
 
== Charakteristika sémiotiky ==
 
== Charakteristika sémiotiky ==
Řádek 13: Řádek 13:
 
== Základní entity sémiotiky ==
 
== Základní entity sémiotiky ==
 
=== Znak ===
 
=== Znak ===
−
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',  definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze"<ref>PALEK, Bohumil. <i>Sémiotika</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).</ref>
+
Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ '''Charles Peirce''',  definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze"<ref name="palek">PALEK, Bohumil. <i>Sémiotika</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).</ref>
 
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku<ref>TONDL, Ladislav. <i>Mezi epistemologií a sémiotikou</i>. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.</ref>
 
Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, [[index]] a symbol. Dle F'''. de Saussura''' má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku<ref>TONDL, Ladislav. <i>Mezi epistemologií a sémiotikou</i>. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.</ref>
 
=== Význam ===
 
=== Význam ===
Řádek 19: Řádek 19:
  
 
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==
 
== Sémiotický (sémantický) trojúhelník ==
−
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',<ref>PALEK, Bohumil. <i>Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .</ref>je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.<ref>PALEK, Bohumil. <i>Ed. Sémiotika: Ch. S. Peirce, C. K. Ogden and I. A. Richards, Ch. W. Morris, H. B. Curry</i>. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.182 . ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.) .</ref>
+
Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též '''Odgen -Richardsův trojúhelník''',<ref name="palek" />je modelem, který  vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.<ref name="palek" />
 
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]
 
[[File:Sémantický trojúhelník.jpg|thumb|Sémantický trojúhelník]]
  
Řádek 29: Řádek 29:
 
# sémantický (významový) šum  
 
# sémantický (významový) šum  
 
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext)  
 
# sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext)  
−
# specifika „světa 3“  
+
# specifika „světa 3“ <ref>PHDR., Helena Kučerová. <i>Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí</i>. s. 20.</ref>
−
<ref>PHDR., Helena Kučerová. <i>Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí</i>. s. 20.</ref>
+
 
 +
'''Homonymie''' je „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou nebo zvukovou podobu, ale rozdílný význam“(ČSN ISO 512761/1.1.2616). Speciálním případem  homonymie je '''homografie''', kterou se rozumí  „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou  formu, ale rozdílný význam“ (ČSN  ISO 512761/1.1.2616).
 +
'''Polysémie''' je „vlastnost slova, které má dva nebo více etymologicky příbuzných významů“ (ČSN  ISO 51276 1/1.1.2614). Pro selekční jazyky je nejzávažnějším jevem homografie, přičemž z hlediska řešení mnohovýznamovost v rámci slovníku selekčního jazyka je bezpředmětné rozlišení mezi homografií a polysémií.
 +
'''Synonymie''' je vlastnost dvou nebo více termínů mající odlišnou formu a přesně nebo přibližně tentýž význam.<ref>SCHWARZ, Josef. <i>Vybrané pojmy z oblasti selekčních jazyků a věcného pořádání informací: Materiál pro studenty úředmětu „Selekční jazyky“</i>. Brno: Masarykova univerzita, 2003.</ref>
  
 
=== Sémantická redukce textu ===
 
=== Sémantická redukce textu ===
Řádek 37: Řádek 40:
  
  
−
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka viz [[selekční jazyk]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér  
+
Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]] vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér  
 
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:
 
redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:
 
# časovou: nedostatek času k interpretaci;
 
# časovou: nedostatek času k interpretaci;
Řádek 47: Řádek 50:
 
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech "překladu" (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.<ref>PHDR.Helena Kučerová. <i>Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí</i>. powerpointová prezentace. s. 20.</ref>
 
V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech "překladu" (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu  dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.<ref>PHDR.Helena Kučerová. <i>Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí</i>. powerpointová prezentace. s. 20.</ref>
  
 +
== Odkazy ==
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
  
 +
=== Související články ===
 +
[[Selekční jazyk]]<br />
 +
[[Sémantika]] <br />
 +
[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]
  
−
==== Reference ====
+
=== Klíčová slova ===
−
<references/>
 
−
==== Související články ====
 
−
[[Selekční jazyk]], [[Sémantika]],[[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice ]]
 
−
 
 
−
==== Klíčová slova ====
 
 
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk
 
sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk

Aktuální verze z 20. 5. 2016, 19:21

Selekční jazyk je „umělý informační jazyk používaný k vyjádření identifikačních nebo obsahových selekčních údajů za účelem pořádání, ukládání a vyhledávání dokumentů.“[1] Sémiotika je věda o jazycích, členěna do tří komponentů: syntaxe, sémantiky a paradigmatiky.

Charakteristika sémiotiky

Semiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je definována jako obecná teorie o znacích ve všech jejich formách a podobách jak u živočichů, tak u lidí v podobách normálních nebo patologických, jazykových nebo nejazykových, individuálních nebo společenských, je tedy mezioborovou disciplínou. Jako poddsciplíny sémiotiky jsou obecně přijaty:

  • Sémantika. Řeší proces oddělení označované od označujícího a jejich vztah.
  • Syntax se zabývá vztahy jednotlivých znaků.
  • Pragmatika se zabývá tím, jaké vztahy má interpret s označeným[2]

Charles W. Morris definoval tři dimense a roviny sémiose

Základní entity sémiotiky

Znak

Znak je brán jako základní sémiotická jednotka. Zastupuje něco vzhledem k ideji, kterou produkuje nebo modifikuje. Znakem je zároveň „cokoli, co nese nějaký určitý pojem o objektu jakýmkoli způsobem, a jako takovýto nositel je nám důvěrně znám.“ Charles Peirce, definoval znak jako „něco, co pro někoho něco zastupuje z nějakého hlediska nebo v nějaké úloze"[3] Dále lze rozdělit znaky podle intenzity vazby mezi znakem a zastupovanou věcí na ikonu, index a symbol. Dle F. de Saussura má znak dva neoddělitelné aspekty: to, co označuje a to, co je jím označováno. Vztahy mezi nimi jsou základem pro sémiotiku[4]

Význam

Význam je definován jako „mentální intersubjektový korelát formy znakové jednotky ve vědomí uživatele, primárně v systému a sekundárně i v textu.“[5] F. de Saussure, přišel s pojetím, ve kterém vztah mezi znakem a význam lze chápat jako vztah mezi dvěma entitami. Tou, která něco označuje a tou, která je něčím označována. „Signifiant" -označující a „signifié" označované.

Sémiotický (sémantický) trojúhelník

Sémiotický (sémantický) trojúhelník, podle autorů též Odgen -Richardsův trojúhelník,[3]je modelem, který vyjadřuje základní vztahy mezi objektivní realitou, myšlením a jazykem. Struktura znaku je dle jejich pojetí tvořena třemi částmi. Každá z nich odpovídá třem vrcholům trojúhelníku, mezi kterými jsou vyjadřovány patřičné vztahy. Mezi myšlenkou a symbolem jsou vztahy příčinné a to díky referenci, kterou činíme a účelu, pro nějž referenci činíme. Mezi myšlenkou a referentem je přímý vztah. (príklad kdy ‘myslíme na‘ barvu, kterou vidíme). Mezi symbolem a referentem panuje nepřímý vztah. Vyjadřuje ho přerušovaná čára. Symbol je někým používán, aby zaznamenal referent.[3]

Sémantický trojúhelník

Terminologie týkající se sémiotického trojúhelníku je velmi různorodá. Vedle termínu „symbol" se uvádí také termíny „znak", „forma" nebo „designátor". Termín „myšlenka" bývá nahrazován termíny „pojem", „význam", „designát". Kromě termínu „referent" se dále používají např. termíny „objekt" nebo „denotát".[6]

Sémantické problémy selekčních jazyků

  1. kognitivní / gnozeologický šum
  2. sémantický (významový) šum
  3. sémantické problémy přirozeného jazyka (synonymie, homonymie, metafory, sousloví, vágnost, kontext)
  4. specifika „světa 3“ [7]

Homonymie je „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou nebo zvukovou podobu, ale rozdílný význam“(ČSN ISO 512761/1.1.2616). Speciálním případem homonymie je homografie, kterou se rozumí „vlastnost dvou nebo více termínů, které mají stejnou grafickou formu, ale rozdílný význam“ (ČSN ISO 512761/1.1.2616). Polysémie je „vlastnost slova, které má dva nebo více etymologicky příbuzných významů“ (ČSN ISO 51276 1/1.1.2614). Pro selekční jazyky je nejzávažnějším jevem homografie, přičemž z hlediska řešení mnohovýznamovost v rámci slovníku selekčního jazyka je bezpředmětné rozlišení mezi homografií a polysémií. Synonymie je vlastnost dvou nebo více termínů mající odlišnou formu a přesně nebo přibližně tentýž význam.[8]

Sémantická redukce textu

„Proces zestručňování plného textu s cílem vybrat z textu informace podstatné z hlediska jeho obsahu.Výsledkem procesu sémantické redukce jsou komprimované formy textu (anotace, referát, abstrakt) přinášející nejvýznamější informace o původním textu a usnadňující uživateli rozhodnutí, zda plný text je relevantní jeho dotazu a zda ho má dále vyhledávat.“[9]


Při obsahové analýze a indexování dokumentů znaky selekčního jazyka vzniká selekční obraz dokumentu, který se liší od hlubšího setkání s textem v hermeneutickém smyslu, a to v důsledku celé soustavy bariér redukujících původního ducha textu. Jde o bariéru:

  1. časovou: nedostatek času k interpretaci;
  2. nocionálni: eliminace všeho nepojmového v textu;
  3. metodické redukce: požadavek extrakce toliko hlavních (“relevantních") informací a jejich komprimace;
  4. překladovou: podstatná výrazová a významová inkongruence mezi přirozeným a selekčním jazykem (běžná mezi přirozenými jazyky) je násobena selektivitou selekčního jazyka.[10]

Sémantický šum

V zniká při přechodu informace z jednoho do druhého kanálu. Ať už v důsledku redukce čí v bodech "překladu" (transformace) z jedné formy informace do další v průběhu komunikačního cyklu. Dále může vznikat při interferenci (vzájemném prolínání) přenosu dvou či více zpráv. Různou interpretací přisuzovaného významu subjektivnost v chápání významu (tj. i relevance) stejných objektů nebo znaků různými lidmi.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Selekční jazyk. Praha. Dostupné také z: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-08-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/IEU4E5ISJ1XR627L2S6J9HV3LTYKG2739FHVHUI5XG1NEBSRL4-32855?func=full-set-set
  2. ↑ JARMILA, Doubravová. Sémiotika v teorii a praxi: proměny a stav oboru do konce 20. století. Praha: Portál, 2002, 29 s. ISBN 80-717-8566-0.
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 PALEK, Bohumil. Sémiotika. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1997, s.317. ISBN ISBN 80-7184-356-3. (brož.). ISBN 978-80-7184-356-6 (brož.).
  4. ↑ TONDL, Ladislav. Mezi epistemologií a sémiotikou. Praha: Filosofia, nakl. Filosofického ústavu AV ČR, 1996, s. 22. ISBN ISBN 80-700-7076-5.
  5. ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky: Jazyk a jazykověda:: přehled a slovníky. 2. dotisk 3. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 341 s. ISBN ISBN 80-246-0154-0. ISBN 987-80-246-0154-0.
  6. ↑ JUHAŇÁK, Libor. Lingvistické a sémiotické pojmy a problémy související se SJ. Inflow, 2008. Dostupné také z: http://www.inflow.cz/lingvisticke-semioticke-pojmy-problemy-souvisejici-se-sj
  7. ↑ PHDR., Helena Kučerová. Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí. s. 20.
  8. ↑ SCHWARZ, Josef. Vybrané pojmy z oblasti selekčních jazyků a věcného pořádání informací: Materiál pro studenty úředmětu „Selekční jazyky“. Brno: Masarykova univerzita, 2003.
  9. ↑ JONÁK, Zdeněk. Sémantická redukce textu. In: KTD. Praha: Národní knihovna ČR, 2003. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct
  10. ↑ SAMEK, Tomáš. K hermeneutice selekčních jazyků (se zvláštním zřetelem k tezaurům). 1999. Dostupné také z: http://full.nkp.cz/nkkr/nkkr9906/9906280.html
  11. ↑ PHDR.Helena Kučerová. Výukový materiál z předmětu Pořádání a vyhledávání informací: Sémantické / lingvistické problémy při organizaci informací a znalostí. powerpointová prezentace. s. 20.

Související články

Selekční jazyk
Sémantika
Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice

Klíčová slova

sémantický trojúhelník, sémantika,selekční jazyk

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretické_základy_selekčních_jazyků_v_sémiotice&oldid=34102“