Princip ekvipotenciality: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | ''Equipotentiality Principle''<ref name="modul">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>. | + | ''Equipotentiality Principle''<ref name="modul">''Modul10.pdf''. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf </ref>. [[Neuropsychologie|Neuropsychologický]] termín vytvořený a představený psychologem [[Karl Lashley|Karlem Lashleyem]]. Jeden ze dvou principů (druhým je [[Princip vlivu objemu]], ''The Mass Action Principle''), do kterých shrnul 30 let svého bádání o mozku, [[Paměť|paměti]] a [[Učení|učení se]]<ref>K. Lashley. ''In search of the engram''. Symposia of the Society for Experimental Biology, 4:454-482, 1950.</ref>.<br /> |
Jde o myšlenku, že '''po odstranění jedné korové oblasti může jiná oblast [[Kůra velkého mozku (neokortex)|kortexu]] nahradit funkci té odstraněné''', tzn. že v konečném důsledku nezáleží na tom, kde je léze provedena.<br /> | Jde o myšlenku, že '''po odstranění jedné korové oblasti může jiná oblast [[Kůra velkého mozku (neokortex)|kortexu]] nahradit funkci té odstraněné''', tzn. že v konečném důsledku nezáleží na tom, kde je léze provedena.<br /> | ||
Lashley tedy zastával názor, že kupříkladu paměťová stopa není v mozku lokalizována na jednom místě, ale že je distribuována ve více strukturách,a že příliš nezáleží na tom, kde je léze provedena, ale spíš, jak je toto poškození rozsáhlé (coz vyplývá z [[Princip vlivu objemu|principu vlivu objemu]]). | Lashley tedy zastával názor, že kupříkladu paměťová stopa není v mozku lokalizována na jednom místě, ale že je distribuována ve více strukturách,a že příliš nezáleží na tom, kde je léze provedena, ale spíš, jak je toto poškození rozsáhlé (coz vyplývá z [[Princip vlivu objemu|principu vlivu objemu]]). | ||
== Význam Lashleyho principů == | == Význam Lashleyho principů == | ||
* Oba zmíněné Lashleyho principy vyvolávaly kontroverze již po svém uvedení. | * Oba zmíněné Lashleyho principy vyvolávaly kontroverze již po svém uvedení. | ||
− | * Měly však svůj nezastupitelný význam pro další myšlenkový rozvoj koncepce | + | * Měly však svůj nezastupitelný význam pro další myšlenkový rozvoj koncepce '''distribuovaného kódování paměti''' a '''mnohočetných paměťových systémů''' (''multiple memories theory''). Dnes víme, že v mnoha případech paměťových funkcí distribuce paměťových stop skutečně existuje, avšak '''na povaze konkrétních mozkových struktur přece jenom záleží'''. |
− | + | ** ''Zajímavost'': Lashley např. provedl lézi primární vizuální kůry (oblast V1) a následná neschopnost potkanů řešit úlohu rozlišování jasu (''brightness discrimination'') jej vedla k chybnému závěru, že tato korová oblast zodpovídá za tento typ učení<ref name="modul" />. | |
− | ** Zajímavost: Lashley např. provedl lézi primární vizuální kůry (oblast V1) a následná neschopnost potkanů řešit úlohu rozlišování jasu (''brightness discrimination'') jej vedla k chybnému závěru, že tato korová oblast zodpovídá za tento typ učení<ref name="modul" />. | ||
=== Neuroplasticita === | === Neuroplasticita === | ||
− | I když byla Lashleyho myšlenka ekvipotenciality lidského mozku vyslovena na základě zkoumání [[Paměť|paměti]], dá se aplikovat i na jiné mozkové funkce. Velice proto připomíná moderní pojem [[Neuroplasticita|neuroplasticity]]. Je možné, že tento princip byl prvním krokem k překonání zažité představy, že mozek a jeho propojení je fixní | + | I když byla Lashleyho myšlenka ekvipotenciality lidského mozku vyslovena na základě zkoumání [[Paměť|paměti]], dá se aplikovat i na jiné mozkové funkce. Velice proto připomíná moderní pojem [[Neuroplasticita|neuroplasticity]]. Je možné, že tento princip byl prvním krokem k překonání zažité představy, že mozek je "pevně napojený" a jeho propojení je fixní. Neuroplasticita je schopnost mozku proměňovat a přestavovat sám sebe, a tímto způsobem například kompenzovat kognitivní nedostatky po vytvoření léze v určitém korovém centru (například v případě poškození řečových center nebo center pohybu)<ref>Doidge, N. (2011). ''Váš mozek se dokáže změnit''. (1. Vyd.) Brno: Computer Press. </ref>. |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[Kategorie: Neuropsychologie|*]] |
Aktuální verze z 5. 5. 2014, 16:19
Equipotentiality Principle[1]. Neuropsychologický termín vytvořený a představený psychologem Karlem Lashleyem. Jeden ze dvou principů (druhým je Princip vlivu objemu, The Mass Action Principle), do kterých shrnul 30 let svého bádání o mozku, paměti a učení se[2].
Jde o myšlenku, že po odstranění jedné korové oblasti může jiná oblast kortexu nahradit funkci té odstraněné, tzn. že v konečném důsledku nezáleží na tom, kde je léze provedena.
Lashley tedy zastával názor, že kupříkladu paměťová stopa není v mozku lokalizována na jednom místě, ale že je distribuována ve více strukturách,a že příliš nezáleží na tom, kde je léze provedena, ale spíš, jak je toto poškození rozsáhlé (coz vyplývá z principu vlivu objemu).
Význam Lashleyho principů
- Oba zmíněné Lashleyho principy vyvolávaly kontroverze již po svém uvedení.
- Měly však svůj nezastupitelný význam pro další myšlenkový rozvoj koncepce distribuovaného kódování paměti a mnohočetných paměťových systémů (multiple memories theory). Dnes víme, že v mnoha případech paměťových funkcí distribuce paměťových stop skutečně existuje, avšak na povaze konkrétních mozkových struktur přece jenom záleží.
- Zajímavost: Lashley např. provedl lézi primární vizuální kůry (oblast V1) a následná neschopnost potkanů řešit úlohu rozlišování jasu (brightness discrimination) jej vedla k chybnému závěru, že tato korová oblast zodpovídá za tento typ učení[1].
Neuroplasticita
I když byla Lashleyho myšlenka ekvipotenciality lidského mozku vyslovena na základě zkoumání paměti, dá se aplikovat i na jiné mozkové funkce. Velice proto připomíná moderní pojem neuroplasticity. Je možné, že tento princip byl prvním krokem k překonání zažité představy, že mozek je "pevně napojený" a jeho propojení je fixní. Neuroplasticita je schopnost mozku proměňovat a přestavovat sám sebe, a tímto způsobem například kompenzovat kognitivní nedostatky po vytvoření léze v určitém korovém centru (například v případě poškození řečových center nebo center pohybu)[3].
Zdroje
- ↑ 1,0 1,1 Modul10.pdf. Retrieved from: http://memory.biomed.cas.cz/332/www332_CZ/dokumenty/Modul10.pdf
- ↑ K. Lashley. In search of the engram. Symposia of the Society for Experimental Biology, 4:454-482, 1950.
- ↑ Doidge, N. (2011). Váš mozek se dokáže změnit. (1. Vyd.) Brno: Computer Press.