Marc 21: Porovnání verzí
m (Sara.Bezvodova přesunul stránku Role výměnných formátů v katalogizační praxi, charakteristika formátu MARC 21. na Marc 21) |
|||
| (Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | == | + | <br /> |
| − | + | == Autority == | |
| − | + | Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit. Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.<ref>BALÍKOVÁ, Marie. ''Katalogizace ve formátu Marc 21'': stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | ||
| − | + | === Jména osob (personální autority) === | |
| − | + | ||
| − | + | <br /> | |
| − | + | Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority. Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800. | |
| − | |||
| − | ''' | + | '''Indikátory'''<br /> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | První indikátor:<br /> | |
| − | + | 0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem<br /> | |
| + | 1-jméno se uvedeno pod příjmením<br /> | ||
| + | 3-jméno se označí pod jménem rodiny<br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | Druhý indikátor není definován. | ||
| + | <br /> | ||
| − | + | '''Jména rodů a rodin''' <br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“. Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla. Př. ''100 3 $a Lobkowiczové (rod)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Římské číslice''' <br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Životní data osob''' <br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“. |
| + | Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ''($a Kozlová, Johanna, $d1980-)'' <ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> | ||
| + | , 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé (''$a Šilar, Jan, $d 1911-2005'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a ''Woolner, Ronald, $d 1908'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref>4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí (''$a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (''Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7'')<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> <br /> | ||
| − | ''' | + | '''Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména''' <br /> |
| − | |||
| − | |||
| − | + | Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. ''100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921''<ref name="Luffer"></ref> <br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Doplňky ke jménu jiné než data''' <br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem. Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Církevní hodnosti'''<br /> | |
| − | + | Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.<br /> | |
| − | |||
| − | + | '''Křesťanští svatí'''<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Tituly panovníků'''<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | = | + | V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.<ref name="Luffer">Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9</ref> |
| − | + | ||
| − | + | === Korporativní záhlaví === | |
| − | + | <br /> | |
| − | + | Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | '''Indikátory''' <br /> | |
| − | 1. | + | <br /> |
| − | + | 0 = invertovaná forma jména<br /> | |
| − | 2. | + | 1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele<br /> |
| − | + | 2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí<br /> | |
| − | 3. | + | <br /> |
| − | - | + | ''' |
| + | '''1.Obecný kvalifikátor''' <br /> | ||
| + | Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.<br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | '''2. Kvalifikátor místa''' <br /> | ||
| + | Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.<br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | '''3.Instituce jako kvalifikátor''' <br /> | ||
| + | Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.<br /> | ||
| − | + | '''4. Rok jako kvalifikátor''' <br /> | |
| − | + | Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence. | |
| − | + | Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.<br /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | '''Pod pole $b – podřízená složka''' <br /> | ||
| + | Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Pod pole $n –číslo pořadí akce''' <br /> | ||
| + | Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Pod pole $d – datum konání akce''' <br /> | ||
| + | Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Pod pole $c – místo konání akce''' <br /> | ||
| + | Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7</ref> | ||
| + | |||
| + | === Konferenční autority === | ||
| + | <br /> | ||
| + | Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit. <br /> | ||
| + | |||
| + | '''Autoritní záznam se seriálový záhlavím''' <br /> | ||
| + | V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411. <br /> | ||
| + | |||
| + | '''Autoritní záznam s monografickým záhlavím''' <br /> | ||
| + | Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Indikátor''' <br /> | ||
| + | Rozlišujeme 3 druhy indikátorů <br /> | ||
| + | 0 = Invertovaná forma jména<br /> | ||
| + | 1= Jméno jurisdikce<br /> | ||
| + | 2= Jméno v přímém pořadí<br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Pod pole $a''' <br /> | ||
| + | Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít. <br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | '''Další údaje''' <br /> | ||
| + | Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)<ref>Světlíková, Svojmila. ''Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21'': korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority</ref> | ||
| + | |||
| + | === Názvové autority === | ||
| + | <br /> | ||
| + | Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd. V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Výběr názvu'''<br /> | ||
| + | Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.<br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | '''Doplňky k unifikovaným názvům''' <br /> | ||
| + | Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk<br /> | ||
| + | |||
| + | '''Skupinové unifikované názvy''' <br /> | ||
| + | Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora<ref>''Unifikovaný název ve věcném zpracování'': pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/</ref> | ||
| + | |||
| + | Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:<br /> | ||
| + | |||
| + | 1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu<br /> | ||
| + | ''Příklad'' <br /> | ||
| + | ''0 411 $a cze $h eng'' <br /> | ||
| + | ''100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut'' <br /> | ||
| + | ''240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422'' <br /> | ||
| + | ''245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského'' <br /> | ||
| + | ''765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark''<ref name="názvy"></ref> <br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | 2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka | ||
| + | <br /> | ||
| + | ''Příklad:'' <br /> | ||
| + | ''0411 $a cze $h bur $k ger'' <br /> | ||
| + | ''245 0.0 $a Barmské pohádky'' <br /> | ||
| + | ''765 0 $t Märchen aus Birma''<ref name="názvy"></ref> <br /> | ||
| + | |||
| + | 3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný<ref name="názvy">''Unifikované názvy X Názvy originálu''. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu</ref> | ||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
| Řádek 203: | Řádek 158: | ||
===Související články=== | ===Související články=== | ||
| + | <br /> | ||
===Klíčová slova=== | ===Klíčová slova=== | ||
| − | + | personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority | |
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | [[Kategorie:Státnicové otázky UISK]] | ||
Aktuální verze z 28. 12. 2020, 22:45
Obsah
Autority
Ve formátu Marc 21 se autority rozdělují na personální (jména autorů), názvy korporací, konferenční (jméno akce) a na názvové autority. V poli 06 se nachází kód autoritního záznamu. Údaje o pevné délce v poli 08 označují druh záznamu souboru autorit. Oblast personálních autorit slouží k přesnému vyjádření autorova jména a informací o něm. Tyto údaje se musejí hlavně zobrazit v poli 100. Toto pole není v žádném případě duplicitní. Další specifické údaje se nacházejí v polích 600 (Vedlejší věcné záhlaví, 700 (Vedlejší záhlaví). Pole 110 se používá pro tvorbu korporativního záhlaví, další informace můžeme najít v polích 610 a 710 (Vedlejší záhlaví). Blok týkající se záhlaví pro jména akcí obsahuje označení obsahu indikátorů a podpolí, jež se nejčastěji používají v polích pro jména akcí v záhlaví, tj. v polích 111, 611, 711. Pro zápis unifikovaných názvů použije pole 130, 240.[1]
Jména osob (personální autority)
Jméno tvůrce se zapíše pod takovou formou, kterou autor běžně používá a v jazyce daného autora. Vycházíme z hlavního pramene popisu díla nebo z databáze národních autorit. Ne, ve všech případech lze aplikovat unifikovaný zápis jména (příjmení, jméno) a to, když autor uvede pouze rodné jméno např. svatí, papežové, panovníci nebo osoby těžko geograficky zařaditelné a další významné osobnosti. Pokud v tomto ohledu existuje počeštěná forma jména těchto osob, použijeme ji. Jestliže je jméno složeno z více části postupujeme podle příručkových pramenů vydaných v jazyce autora nebo země, kde působí (AACR2, RDA). V případě že seznamy neexistují nebo se k nim nedostaneme, vycházíme z pravidel země nebo jazyka spojené s autorem. Autor může publikovat pod více bibliografickými identitami. Za preferovanou formu se volí později nejběžněji užívané jméno, vše ostatní se odkáže v záznamu autority. Úvodní členy na počátku polí pro jmenná záhlaví se obvykle vynechávají, pokud nejsou zapisovány záměrně. Vynechávají se úvodní členy, kterými začíná název nebo jeho část v polích pro vedlejší záhlaví jméno/název, tj. v polích 600,700,800.
Indikátory
První indikátor:
0-jméno se uvádí pouze pod křestním jménem
1-jméno se uvedeno pod příjmením
3-jméno se označí pod jménem rodiny
Druhý indikátor není definován.
Jména rodů a rodin
U jména rodin šlechtických a panovnických rodů použijeme českou variantou formu jména. Jméno musí být zpětně vyhledatelné. Ostatní jména zapisujeme v jazyce originálu. Za jménem se nachází kulatá závorka s daným kvalifikátorem. V kvalifikátoru uvedeme „rod“ pokud se jedná o jméno šlechtického nebo panovnického rodu, jestli bychom chtěli zapsat jméno současné rodiny nebo starší rodiny, která nebyla šlechtická ani panovnická, dáme přednost výrazu „rodina“. Koncovky u rodin a rodů se rozlišují následovně: rodina – ovi, rod- ové. U jmen, která vycházejí forem z přídavných jmen se použije 1. pád množného čísla. Př. 100 3 $a Lobkowiczové (rod) [2]
Římské číslice
V pod poli $b zapisujeme římská číslice samotné nebo s další částí křestního jména. Používají se v případě označení nějakého titulu. V indikátoru uvedeme hodnotu 0. Za číslicí následuje tečka. Římské číslice se vážou k osobnímu jménu. Pokud se ale číslice týkají spíše titulů samotných, zapisujeme číslici do pod pole $c.
Životní data osob
V záhlaví dat bychom neměli používat výrazy „stol“ a „činný“. Pokud je to možné datum se musí shodovat se skutečnými roky narození a úmrtí, jestliže nevíme přesná data použijeme zkratku „ca“.
Jedná se zejména o roky úmrtí v období světových válek. Data do záhlaví uvedeme v případě: 1. Osoba žije, rok narození známe ($a Kozlová, Johanna, $d1980-) [2]
, 2. Osoba již nežije, roky narození a úmrtí jsou známé ($a Šilar, Jan, $d 1911-2005)[2] 3. Osoba již nežije a známe pouze rok narození ($a Woolner, Ronald, $d 1908)[2]4. Osoba nežije a je znám pouze rok úmrtí ($a Šmeralová, Soňa, $d zemř. 1971)[2] 5. Pokud se najdou osoby se stejným jménem i rokem narození zapisuje se to: $a (Novák, Jiří, $d 1967 ún. 5-, $a Novák, Jiří, $d 1967 břez 7)[2]
Rozpis iniciál rodného/ křestního jména nebo úplnější forma jména
Pod pole obsahuje úplnější formu jména zapsanou v kulatých závorkách. Nemusí se jednat pouze o rozpis iniciál ale také o rozšíření o další, neuvedené jméno. Tato forma se používá, pokud musíme rozlišit dvě jinak identická záhlaví nebo v případě že autor se ve většinou uvádí v úplné formě jména. Př. 100 1 $a Lawrence C. H. $q (Clifford Hugh), $d 1921[2]
Doplňky ke jménu jiné než data
Doplňky používáme jenom když jsou úzce spojeny se jménem. Tyto atributy musíme v autoritním záhlaví napsat hlavně u nejvyšších panovnických, církevních hodností. V ostatních situacích se rozhodneme podle následujících pravidel:
Církevní hodnosti
Titul, který v autoritním záznamu uvádíme vždy a upřednostňujeme ho před ostatními, je papež. Např. biskup a další církevní hodnosti zapisujeme do záznamu pouze v situaci, kdy osoba uvedla jenom křestní jméno. Pokud osoba vlastní více titulů zapíšeme ten nejvyšší z jeho hodností.
Křesťanští svatí
V záhlaví se „svatý“ použije v případě křesťanského světce. Pokud tento světec zastával i jiný úřad např. panovnický tak se do záhlaví musí vložit doplněk „vladařský“ a doplněk svatý se zapíše v odkazované formě jména.
Tituly panovníků
V doplňku se objeví titul panovníka a název příslušného státu nebo národa. Zapisujeme pouze nejvyšší tituly a ty, které panovník používá. Nepřipojují se přívlastky spojované se jménem, uvedeme je v odkazech.[2]
Korporativní záhlaví
Korporace je organizace nebo skupina osob, identifikovaná svým vlastním jménem, která jedná nebo může jednat jako celek (asociace, instituce, obchodní firmy). Ve vstupním prvku $a zapíšeme jméno ve formě, která daná korporace používá a připojíme ho v jazyce instituce. Formy jména by se měla kontrolovat v souboru geografických autorit. Indikátory máme 3, ale 0 většinou nehraje žádnou roli v korporativním záhlaví. Dále se musí dbát na odlišení druhů 4 kvalifikátorů. Zapisujeme do polí 110 (Hlavní záhlaví), do 610 a 710 (Vedlejší záhlaví).
Indikátory
0 = invertovaná forma jména
1 = Jméno jurisdikce-používá se při tvorbě záhlaví pro státní/ správní orgány a organizace a státní činitele
2 = Jméno v přímém pořadí – používá se při tvorbě záhlaví pro korporace, které se nezapisují pod jménem jurisdikce, ale pod jménem korporace v přímém pořadí
1.Obecný kvalifikátor
Pokud nevíme jistě, jestli se jedná korporaci nebo jméno instituce, které můžeme snadno zaměnit.
2. Kvalifikátor místa
Tento kvalifikátor nám pomáhá rozlišit korporace, které se stejně jmenují nebo názvy jsou zaměnitelné. Kvalifikátor místa se musí povinně zapisovat u: galerie, muzea, knihovny, nemocnice, základní a střední školy. Pokud se kvalifikátor stal součástí jména korporace, neuvádíme ho např. Muzeum hlavního města Prahy.
3.Instituce jako kvalifikátor
Použijeme ho, když zapisujeme vědecké ústavy- např. Akademie věd ČR. V případě, že bychom chtěli kvalifikátor přiradit zahraniční korporaci tak ale jedině v originálním jazyce instituce, nepřekládá se do češtiny.
4. Rok jako kvalifikátor
Tento kvalifikátor použijeme v případě, že jména korporací jsou shodná nebo snadno zaměnitelná, zejména kvalifikátor zapisujeme pro odlišení stejného jména, kterým se korporace identifikovala v různých letech své existence.
Pokud to považujeme za nutné lze uvést i více než jeden kvalifikátor. Nejčastěji se vyskytuje vedle sebe obecný kvalifikátor a kvalifikátor místa.
Pod pole $b – podřízená složka
Zapisujeme v případě podřízených a souvisejících korporací v podřízeným vztahu. Pod pole $b je od vstupního prvku $a vždy oddělujeme tečkou.
Pod pole $n –číslo pořadí akce
Používá se pro akci zapsanou v podřízeném vztahu ke korporaci. Součástí tohoto pod pole je i název korporace a akce vyjadřuje podřízenost ke korporaci.
Pod pole $d – datum konání akce
Datum konání dáváme do kulaté závorky. Pokud se před datumem nachází údaj o číslu akce, začátek kulaté závorky připojíme do pod pole $n. Jestliže následuje za datem údaj o místu konání akce, tak se kulatá závorka v pod poli $d neuzavírá a zapíšeme tam místo toho dvojtečku a oboustrannou mezeru.
Pod pole $c – místo konání akce
Místo konání akce zapisujeme do kulaté závorky. Pokud se před místem konání akce nacházejí další údaje (číslo akce, datum konání akce) začátek závorky se objeví v pod poli $n nebo $d. Formu jména místa musíme zkontrolovat v souboru geografických autorit.[3]
Konferenční autority
Konferenční záhlaví nebo záhlaví pro akce je považováno za jedno z druhů korporativních záhlaví. Jméno konference/akce může tvořit hlavní záhlaví pro díla, zaznamenávající kolektivní činnost korporace, např. Sborníky referátů, katalogy výstav a další díla ad hoc událostí (sportovní soutěže, expedice, veletrhy a festivaly). Pro zápis jména akcí používáme pole 111(Hlavní záhlaví), 611, 711 (Vedlejší záhlaví). Jméno akce rozlišujeme na monografické a seriálové. V souboru autorit ale můžeme použít oba tyto typy jak monografický, tak seriálový, ale musíme je náležitě propojit.
Autoritní záznam se seriálový záhlavím
V poli 680 se objevuje informační poznámka o typu akce a její periodicitě apod. Odkazuje na monografické autority. Může se zde objevovat jiné varianty jména akce v poli 411.
Autoritní záznam s monografickým záhlavím
Na seriálové záhlaví se odkazuje v poli 511 a v poli 680 se uvádí poznámka: Toto záhlaví se používá pouze při monografickém zpracování publikace.
Indikátor
Rozlišujeme 3 druhy indikátorů
0 = Invertovaná forma jména
1= Jméno jurisdikce
2= Jméno v přímém pořadí
Indikátor 0 a 1 se většinou v konferenčním záhlaví nevyskytuje a používá se zejména jméno v přímém pořadí.
Pod pole $a
Zde se uvádí vstupní prvek název akce. Nepatří sem ale akce, které se podřizují korporaci. Pokud název dostatečně vypovídá jménem, pořadím, rokem, místem konání nepřipojujeme obecný kvalifikátor. V záhlaví, ve kterém se nevyskytuje $n pořadí akce nebo $d datum akce, zde můžeme obecný kvalifikátor použít.
Další údaje
Další důležité informace, které se pojí s konferenčními autoritami jsou datum konání akce $d, číslo pořadí akce $n, místo konání akce $c. (viz. Korporace)[4]
Názvové autority
Unifikovaný název propojuje všechny katalogizační záznamy daného díla, které se vyskytuje pod různými názvy a jazyky. Unifikovaný název identifikuje dílo, pokud se nějak liší od hlavního názvu. Unifikovaný název tvoříme hlavně u právnických děl, u hudebních, u posvátných děl, u anonymních atd. V záhlaví používáme pro zápis unifikovaných názvů pole 130 a 240. Unifikovaný název můžeme do pole 130 zapsat i v případě, že jsme nevytvořili autoritní záznam a v pod poli $7 nemá číslo autority. Přesnost názvu bychom tedy měli vždy kontrolovat.
Výběr názvu
Díla, které byla vytvořena po roce 1500 napíšeme název v původním jazyce.
Doplňky k unifikovaným názvům
Musíme rozlišit dvě shodná záhlaví a zjistit obsah popisné jednotky např. jazyk
Skupinové unifikované názvy
Jedná se o soubor děl nebo výtahů od jednoho autora[5]
Pro popis názvu málokdy využijeme pole 765 a to ve 3 případech:
1) Název originálu se liší od stanoveného unifikovaného názvu
Příklad
0 411 $a cze $h eng
100 1 $a Shakespeare, Wiliam, $d 1564-1616 $7 jn19981002129 $4 aut
240 1.0 $a Hamlet. $I Česky $7 aun2006373422
245 1.0 $a Tragický příběh Hamleta, prince dánského
765 0 $t Tragedy of Hamlet, Prince of Denmark[6]
2) Dílo bylo přeloženo z jiného jazyka
Příklad:
0411 $a cze $h bur $k ger
245 0.0 $a Barmské pohádky
765 0 $t Märchen aus Birma[6]
3) Nelze důvěřovat informacím o názvu nebo je tento poznatek špatně dohledatelný[6]
Zdroje
Reference
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Katalogizace ve formátu Marc 21: stručná instrukce a příklady pro knihy a některé typy pokračujících zdrojů. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2004. ISBN 80-7050-438-2
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 Luffer, Jan. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: osobní jména. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-507-9 Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „Luffer“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. ISBN 80-7050-508-7
- ↑ Světlíková, Svojmila. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit ve formátu MARC 21: korporace. Národní knihovna [web]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna ČR, 2006. [cit. 07.09.2012] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/roztridit/marc-21-korporace-autority
- ↑ Unifikovaný název ve věcném zpracování: pracovní text. Národní autority ČR [web] Dostupné: http://autority.nkp.cz/unifikovane-nazvy/unifikovany-nazev-ve-vecnem-zpracovani-pracovni-text/
- ↑ 6,0 6,1 6,2 Unifikované názvy X Názvy originálu. Národní knihovna [web] [cit. 18.02.2015] Dostupné: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/unifikovane-nazvy-x-nazvy-originalu
Související články
Klíčová slova
personální autority, korporativní autority, konferenční autority, názvové autority
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
