Sexuální deviace: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 8. 2017, 19:44

Normalita se mění a sex může mít mnoho rozličných podob, a přitom být ze sexuologického hlediska zcela normální. Zdroj obrázku: unilad.co.uk

Deviantní sexuální chování je takové chování, které vybočuje z hranic stanované normality. Podstata parafilie spočívá v odlišné struktuře sexuální motivace, jež utváří podobu sexuální poruchy a vede k vnějším projevům deviantního chování. Dle mezinárodní klasifikace nemocí je parafilie charakterizována fantaziemi, impulzy či praktikami, které jsou neobvyklé, deviantní či bizarní. ^[1]

Terminologické nejasnosti
Výraz sexuální deviace pro veřejnost může odkazovat k implicitně nežádoucí, společensky škodlivé odchylce od normy v sexuálním chování. Proto je v současné odborné literatuře namísto sexuální deviace upřednosňován výraz parafilie (para = vedle/okolo; filie = milovat) jakožto označení méně moralizující a dehonestující než sexuální deviace. V mezinárodní klasifikaci nemocí od 10. revize jsou parafilie uváděny rovněž jako Poruchy sexuální preference
(viz MKN-10, F65).

Sexuální deviace jako porucha duševního zdraví se často zaměňuje s jiným jevem, a to se sexuální delikvencí, která však značí porušení sociálních a právních norem. Mezi devianty a delikventy je tak laiky častokrát kladeno pomyslné rovnítko, přitom pouze zhruba čtvrtina sexuálních deliktů je spojena se sexuální deviací, která má pak nejčastěji formu sexuální agrese či sadismu. ^[2] Ze sexuologického hlediska může být za normální sexuální chování označeno takové, které se odehrává (1) konsenzuálně (za souhlasu všech účastníků) mezi (2) tělesně a duševně dostatečně zralými jedinci, (3) v přímé linii pokrevně nespřízněnými, a které (4) nevede k duševnímu či tělesnému poškození zúčastněných. Jako deviantní tak můžeme považovat jakékoli sexuální chování, které porušuje alespoň jednu z uvedených podmínek. ^[3]

Esencialistický přístup v sexuologii

Přístupy k parafiliím se různí. Např. sociálně konstruktivistický přístup považuje sexuální poruchy za pouhý sociální konstrukt. Naproti tomu Weissem prosazovaný esencialistický přístup je odlišný. Přistupuje k problému parafilií s třemi základními předpoklady:

Významnou roli v odlišné sexuální motivaci parafiliků hrají vrozené biologické faktory (esence).
Deviaci nelze od normality škálovat. Člověk není částečně deviantní, nýbrž buď je deviantní, anebo není.
Sexuální deviace je celoživotně poměrně trvalou a neměnnou charakteristikou jedince. Léčbou ani trestem nelze změnit sexuální preferenci. Lze modifikovat pouze vnější projevy sexuální preference, čímž je sexuální chování.^[4]

Klasifikace sexuálních deviací

Dle Kurta Freunda (spolupracoval s Madlafouskem, Kolařským, Žantovským) a jeho sexuálního motivačního systému je sexuální pud souborem dílčích motivačních stavů, které na sebe hierarchicky navazují. Stavy tak začínají od nejjednodušších po složitější. Tudíž například líbání a doteky předcházejí erekci a ejakulaci. Deviace jsou distorzí struktury takovéhoto motivačního systému a dělí se na dvě základní skupiny, které se mohou dále v rámci specifických poruch kombinovat:

Deviace v aktivitě jsou poruchami způsobu dosahování vzrušení a uspokojení v sexu. Deviace v objektu jsou poruchou zaměření sexuálních tužeb na neadekvátní objekty.^[5]

Deviace v aktivitě
1. Voyeurismus
2. Exhibicionismus
3. Frotérismus
4. Tušérství
5. Patologická sexuální agrese
6. Agresivní sadismus
7. Sadismus a masochismus
8. Jiné deviace v aktivitě

Deviace v objektu
1. Pedofilie
2. Fetišismus
3. Transvestitismus
4. Jiné deviace v objektu

Odkazy

Reference

↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
↑ Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.
↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
↑ Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
↑ Weiss, P. (2002). Sexuální deviace. Portál.

Doporučená literatura

Weiss, P. (2002). Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika, léčba. Portál.
Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Brno: CERM.

Související články

...

Klíčová slova

sexuální deviace, parafilie, klasifikace sexuálních deviací

[1] Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.

[2] Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.

[3] Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.

[4] Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.

[5] Weiss, P. (2002). Sexuální deviace. Portál.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Deviantní sexuální chování je takové chování, které vybočuje z hranic stanované normality. Podstata '''parafilie''' spočívá v odlišné struktuře sexuální motivace, jež utváří podobu sexuální poruchy, a vede k vnějším projevům deviantního chování. <ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
+[[Soubor:Sex with robots normal in 50 years.png|thumb|449x449px|Normalita se mění a sex může mít mnoho rozličných podob, a přitom být ze sexuologického hlediska zcela normální. Zdroj obrázku: unilad.co.uk]]
+Deviantní sexuální chování je takové chování, které vybočuje z hranic stanované normality. Podstata '''parafilie''' spočívá v odlišné struktuře sexuální motivace, jež utváří podobu sexuální poruchy a vede k vnějším projevům deviantního chování. Dle mezinárodní klasifikace nemocí je parafilie charakterizována fantaziemi, impulzy či praktikami, které jsou neobvyklé, deviantní či bizarní. <ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
-Sexuální deviace jako porucha duševního zdraví se často zaměňuje s jiným jevem, a to se [[Sexuální delikvence|sexuální delikvencí]], která však značí porušení sociálních a právních norem. Mezi devianty a delikventy je tak laiky častokrát kladeno pomyslné rovnítko, přitom pouze zhruba čtvrtina sexuálních deliktů je spojena se sexuální deviací, která má pak nejčastěji formu sexuální agrese či sadismu. <ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref>
+<div style="background: #CCffff; border: solid 0px black; padding: 13px; width: 45%;" class="ve-ce-branchNode"><p class="ve-ce-branchNode">'''''Terminologické nejasnosti'''''<i class="ve-ce-TextStyleAnnotation ve-ce-TextStyleItalicAnnotation"><br>Výraz sexuální deviace pro veřejnost může odkazovat k implicitně nežádoucí, společensky škodlivé odchylce od normy v sexuálním chování. Proto je v současné odborné literatuře namísto sexuální deviace upřednosňován výraz parafilie (para = vedle/okolo; filie = milovat) jakožto označení méně moralizující a dehonestující než sexuální deviace. V mezinárodní klasifikaci nemocí od 10. revize jsou parafilie uváděny rovněž jako Poruchy sexuální preference<br>(viz MKN-10, F65). </i><span class="ve-ce-branchNode-slug ve-ce-branchNode-inlineSlug"></span></p></div><p>
-Ze sexuologického hlediska může být za normální sexuální chování označeno takové, které se odehrává (1) konsenzuálně (za souhlasu všech účastníků) mezi (2) tělesně a duševně dostatečně zralými jedinci, (3) v přímé linii pokrevně nespřízněnými, a které (4) nevede k duševnímu či tělesnému poškození zúčastněných. Jako deviantní tak můžeme považovat jakékoli sexuální chování, které porušuje alespoň jednu z uvedených podmínek. <ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
+Sexuální deviace jako porucha duševního zdraví se často zaměňuje s jiným jevem, a to se [[Sexuální delikvence|sexuální delikvencí]], která však značí porušení sociálních a právních norem. Mezi devianty a delikventy je tak laiky častokrát kladeno pomyslné rovnítko, přitom pouze zhruba čtvrtina sexuálních deliktů je spojena se sexuální deviací, která má pak nejčastěji formu sexuální agrese či sadismu. <ref>Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Cerm.</ref> Ze sexuologického hlediska může být za normální sexuální chování označeno takové, které se odehrává (1) konsenzuálně (za souhlasu všech účastníků) mezi (2) tělesně a duševně dostatečně zralými jedinci, (3) v přímé linii pokrevně nespřízněnými, a které (4) nevede k duševnímu či tělesnému poškození zúčastněných. Jako deviantní tak můžeme považovat jakékoli sexuální chování, které porušuje alespoň jednu z uvedených podmínek. <ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
-== Normalita v sexu ==
-* podle toho můžeme určit, co už normální není
-* používají se normy:
-# '''Statistická norma''' - normální je to, co má nejčastější nebo nejvyšší výskyt; nemůže se použít vždy (málo kdo má úplně zdravé zuby, přesto není člověk se zdravým chrupem deviantní) → zneužito proti homosexuálům („jsou menšina → jsou deviantní“), '''Alfred Kinsey''' v 1848 vydal knihu, kde ukázal, že homosexuálové zastupují 4%, jeden z prvních výzkum sexuální orientace - na 20 000 lidech, ale byl to nereprezentativní vzorek (např.: mnoho vězňů), první výzkum provedla nějaká výzkumnice v sovětském svazu, ale výsledky se ztratily, podle moderních výzkumů je homosexuálů 2% populace
-# '''Ideální norma''' - v oblasti sexu je to nerealistické
-# '''Subjektivní norma''' - v sexuologii nepoužitelná (sadistovi přijde subjektivně normální rozřezávat ženy žiletkou)
-# '''Funkční norma''' - uplatňuje se v medicíně → normální je to, co normálně funguje; je použitelná v sexuologii
-# '''Společenská/kulturní norma''' - to, co je považováno za normální, se může mezi kulturami nebo v rámci historie lišit → důležitý je společensko-historický kontext, např.: kdysi homosexualita hřích, pak porucha, nyní považováno za normální, (poznámka: egodistonní (vnitřně rozporný) a egosyntonní (vnitřně srozuměn))
-# '''Zákon''' = kodifikované minimum morálky → nejčastěji se mění morální zákony v oblasti sexu
-# '''Společenská smlouva''' = např.: povolení sexuálního styku (u nás 15 let, v Maďarsku 14, v USA od 13 do 18 let), co je považováno za incest, jak se dvoří partnerce (někde muž předstupuje s erigovaným penisem), co je považováno za nevěru (někde to není styk s jiným partnerem, ale to, když dá žena napít muži piva nebo s ním ujde kus cesty)
-# '''Biologická norma''' - normální je to, co vede k reprodukci → většina věcí by byla považována za nenormální, je tudíž v sexuologii nepoužitelná
-'''John Lock/Tomáš Akvinský'''
+== Esencialistický přístup v sexuologii ==
-* definovali podmínky, za kterých je sex normální:
+Přístupy k parafiliím se různí. Např. sociálně konstruktivistický přístup považuje sexuální poruchy za pouhý sociální konstrukt. Naproti tomu Weissem prosazovaný esencialistický přístup je odlišný. Přistupuje k problému parafilií s třemi základními předpoklady:
-# sex musí být vykonáván se správnou osobou (pouze manžel nebo manželka)
-# správným způsobem (tj. misionářská poloha - žena dole a muž nahoře)
-# za správným účelem (tj. zplodit dítě)
-* bible: soulož není hříchem pouze, když je za účelem plození dětí
+# Významnou roli v odlišné sexuální motivaci parafiliků hrají vrozené biologické faktory (esence).
-* moderní země: jen 5% styků je za účelem zplození potomka → převládá rekreační funkce sexu nad funkcí prokreační
+# Deviaci nelze od normality škálovat. Člověk není částečně deviantní, nýbrž buď je deviantní, anebo není.
+# Sexuální deviace je celoživotně poměrně trvalou a neměnnou charakteristikou jedince. Léčbou ani trestem nelze změnit sexuální preferenci. Lze modifikovat pouze vnější projevy [[sexuální preference]], čímž je [[sexuální chování]].<ref>Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.</ref>
-'''za normální v sexu považujeme:'''
+== Klasifikace sexuálních deviací ==
-# sex by měl být konsensuální (souhlasné) - to eliminuje sexuální násilí, exhibicionismus, voaerské praktiky, zoofilii
+Dle '''Kurta Freunda''' (spolupracoval s Madlafouskem, Kolařským, Žantovským) a jeho [[Teorie sexuálního motivačního systému|sexuálního motivačního systému]] je sexuální pud souborem dílčích motivačních stavů, které na sebe hierarchicky navazují. Stavy tak začínají od nejjednodušších po složitější. Tudíž například líbání a doteky předcházejí erekci a ejakulaci.  Deviace jsou distorzí struktury takovéhoto motivačního systému a dělí se na dvě základní skupiny, které se mohou dále v rámci specifických poruch kombinovat:
-# sex by neměl poškozovat zdraví zúčastněných - tím vylučujeme sadomasochizmus
-# somatosexuální a psychosexuální zralost - tím vylučujeme pedofilii
-# vyloučení styků mezi příbuznými v přímé linii
-* deviantní je takové chování, které porušuje jakoukoli z těchto podmínek
-* deviantní chování však neznamená deviaci (skupina sexuálních delikventů se překrývá se skupinou sexuálních deviantů jen částečně)
-* většina sexuálních delikventů nejsou deviantní lidé (např.: většinu znásilnění provedou lidé osobnostně nestabilní, ale ne sexuálně deviantní)
-* většina sexuálních deviantů se nikdy nedopustí sexuálního deliktu (jeden z deseti sexuálních trestných činů spáchá deviant), většina pedofilů se nikdy nedotkne dítěte
-* člověka, který spáchá sexuální trestný čin, musíme vyšetřit a zjistit, zda se jedná o devianta (→ léčba) nebo delikventa (→ trest)
-* náš přístup k tématu je '''esenciální''' (tj. nature = vrozené):
-# příčinnou parafilií jsou vrozené, vnitřní dispozice (zatím se neví, jaké ty dispozice jsou), možná tomu pomůže moderní technika, např.: tomografie (zjistilo se, že u různých sexuálních preferencí se aktivizují úplně jiné části mozku při pohledu na sexuální objekt)
-# není kontinuita mezi normou a deviací (máme jen pojmy „deviantní - nedeviantní“, nemáme „trochu deviantní“), protože se mluví o sexuální preferenci
-# je to záležitost celoživotní a neměnná (existuje léčba deviantů, ale jde o adaptaci na přijatelný způsob sexuálního uspokojení, nebo o utlumení jejich
-'''deviace lze dělit na 2 velké skupiny:'''
+[[Deviace v aktivitě]] jsou poruchami způsobu dosahování vzrušení a uspokojení v sexu. [[Deviace v objektu]] jsou poruchou zaměření sexuálních tužeb na neadekvátní objekty.<ref>Weiss, P. (2002). Sexuální deviace. Portál.</ref>[[Kategorie: Sexuální psychologie|*]]
-# '''deviace v aktivitě''' (in modo, perverze) - největší puzení v 3. deceniu (20 - 30 let)
-# '''deviace v objektu''' (inverze)
-* plus jejich kombinace
-'''oficiální definice:'''
+<div style="background: #CCffCC; border: solid 0px black; padding: 10px; width: 30%;" class="ve-ce-branchNode">'''''Deviace v aktivitě'''''<i class="ve-ce-TextStyleAnnotation ve-ce-TextStyleItalicAnnotation"><br>1. [[Deviace v aktivitě#Voyeurismus|Voyeurismus]]<br>2. [[Deviace v aktivitě#Exhibicionismus|Exhibicionismus]]<br>3. [[Deviace v aktivitě#Frotérismus|Frotérismus]]<br>4. [[Deviace v aktivitě#Tušérství|Tušérství]]<br>5. [[Deviace v aktivitě#Patologická sexuální agrese|Patologická sexuální agrese]]<br>6. [[Deviace v aktivitě#Agresivní sadismus|Agresivní sadismus]]<br> 7. [[Deviace v aktivitě#Sadismus a masochismus|Sadismus a masochismus]]<br> 8. [[Deviace v aktivitě#Jiné sexuální deviace v aktivitě|Jiné deviace v aktivitě]]</i><span class="ve-ce-branchNode-slug ve-ce-branchNode-inlineSlug"></span></div>
-* parafilie (poruchy sexuální preference): '''jsou definovány sexuálními impulzy, fantaziemi nebo praktikami, které jsou neobvyklé, deviantní nebo bizarní'''
-* vhodnější definice: '''parafilie jsou kvalitativní odchylky struktury sexuální motivačního systému'''
-'''obecná kritéria parafilií:'''
+<div style="background: #CCffCC; border: solid 0px black; padding: 10px; width: 30%;" class="ve-ce-branchNode">'''''Deviace v objektu'''''<i class="ve-ce-TextStyleAnnotation ve-ce-TextStyleItalicAnnotation"><br>1. [[Deviace v objektu#Pedofilie|Pedofilie]]<br>2. [[Deviace v objektu#Fetišismus|Fetišismus]]<br>3. [[Deviace v objektu#Transvestitismus|Transvestitismus]]<br>4. [[Deviace v objektu#Jiné deviace v objektu|Jiné deviace v objektu]]</i><span class="ve-ce-branchNode-slug ve-ce-branchNode-inlineSlug"></span></div><br>
-# jedinec opakovaně prožívá intenzivní sexuální touhy a fantazie týkající se objektů nebo aktivit
-# jedinec buď touhám vyhoví, nebo je jimi citelně obtěžován vnímáno jen egodystonně, to není úplně pravda
-# preference je přítomná nejméně 6 měsíců - nadbytečné kritérium
-'''Kurt Freund'''
+== Odkazy ==
-* spolupracoval s Madlafouskem, Kolařským, Žantovským
-* '''teorie sexuálního motivačního systému''' → sexuální pud není unitárním pudem, je to soubor dílčích motivačních stavů, které na sebe navazují → aby došlo k nějakému pokročilejšímu stavu, musí nejprve dojít k těm předchozím stavům (např.: erekce - musí ji předcházet líbání, mazlení…)
+=== Reference ===
-* deviace jsou distorzí toho motivačního systému
+<references />
-[[Kategorie: Sexuální psychologie|*]]
+=== Doporučená literatura ===
+# Weiss, P. (2002). Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika, léčba. Portál.
+# Weiss, P. (2010). a kol. Sexuologie. 1. vyd. Praha.
+# Zvěřina, J. (2003). Sexuologie (nejen) pro lékaře. Brno: CERM.
+=== Související články ===
+...
+=== Klíčová slova ===
+sexuální deviace, parafilie, klasifikace sexuálních deviací