Frank Bradway Rogers: Porovnání verzí

m
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 22: Řádek 22:
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references/>
 
<references/>
===Související články===<br />
+
===Související články===
 
[[Databáze]]<br />
 
[[Databáze]]<br />
 
[[Počítač]]<br />
 
[[Počítač]]<br />
 
[[Medicína]]<br />
 
[[Medicína]]<br />
  
===Klíčová slova=== <br />
+
===Klíčová slova===
 
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko
 
Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 33: Řádek 33:
 
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]
 
[https://www.youtube.com/watch?v=d5SPsLJ_l8M Video o F.B.Rogersovi]
 
<br />
 
<br />
 
 
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]
 +
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]

Aktuální verze z 17. 5. 2017, 12:47

Frank Bradway Rogers byl významný americký lékař a knihovník, proslavil se svým podílem na systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System) a prací v Army Medical Library a National Medical Library.

Život

Frank B. Rogers se narodil na Silvestra roku 1915 Franku Shaneovi a Nettie Bradway Rogersový ve městě Norwood na severu Ohia. Jeho otec byl poštovní doručovatel a matka se starala o domácnost. Do školy chodil v Cincinati a po maturitě uspěl v žádosti o stipendium na Yale, kde hrál divadlo a angažoval se ve studentské politice. Po absolvování tzv. pre-med programu strávil dva vykonáváním nejrůznějších prací. Pracoval jako číšník a vyhazovač v restauracích v Chicagu, aby si vydělal na studium na státní lékařské fakultě v Ohiu. Tu dokončil v roce 1942. Během války narukoval jako zdravotník a pracoval v Japonsku a na Filipínách. Do Spojených států se vrátil až v roce 1947. [1]

Kariéra

Po návratu z války nastoupil jako chirurg ve Water Reed Army Hospital ve Washingtonu. V roce 1948 objevil inzerát na konkurz na ředitele v Army Medical Library. Tehdejší ředitel AML ho požádal, aby si lékařský titul obohatil o knihovnický. Magisterský titul získal v září roku 1949 na University of Columbia. Jakmile získal vzdělání v oboru knihovních věd, tak vystřídal svého předchůdce. [2]

Rogers to zezačátku neměl snadné, Americká asociace knihoven nebyla s jeho knihovnou spokojená. Rogers díky svému organizačnímu talentu, dokázal splnit většinu požadavků asociace v roce 1954. Podařilo se mu rekatalogizovat obrovské množství záznamů do katalogů jako je Current List of Medical Literature a new Army Medical Catalog. Za pomoci oborníků z Výboru konzultantů pro studium indexů lékařské fakulty se mu podařilo upravit spravovatelské mechanismy.

Rogers si uvědomil nepraktičnost systému děrovaných kartotég a zaměřil se na studium počítačů. Počítače tehdy velkým fenoménem. Spolu se svým kolegou Seymourem I. Tainem vytvořil v roce 1956 systém, který dokázal indexovat a vyhledávat v rodící se databázi. Na konci této náročné práce spatřil světlo světa MEDLARS, bibliografický systém který umožnil odborníkům snazší a mnohem rychlejší práci ve snadno spravovatelné lékařské databázi. Na začátku roku 1964 začal systém běžet na počítači Minneapolis-Honeywell 800 s vybavením vysokorychlostní tiskárny GRACE (Graphic Arts Composing Equipment). Tato tiskárna byla schopná tisknout 3600 slov za minutu.[3] Spojení rozsáhlé databáze s počítačem se ukázalo jako významný revoluční krok v dějinách knihovnictví. Americký Kongres pak schválil sloučení AML s NML (National Medical Library), toto sloučení se velkou mírou podílelo na vzniku systému MEDLARS a jeho uvedením v roce 1963. Po práci NHL odešel Rogers pracovat do knihovny spadající do University of Colorado Medical Center v Denveru. Tam setrval až do důchodu v roce 1974 a poté se začal věnovat restauraci knih. [4]

Význam pro informační vědu

Jeho velký význam spočívá v tom, že jako první vymyslel systém MEDLARS, který se pak stal vzorem pro instituce po celém světě. Dokázal novátorsky propojit počítač s knihovnictvím a přitom využít další nové technologie (tiskárna GRACE).

Odkazy

Reference

  1. GARFIELD, Eugene. Bringing National Library of Medicine into Computer Age: A Tribute to Frank Bradway Rogers. National Library: Garfield Library, 1998, 7 s. Dostupné také z: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p005y1984.pdf
  2. Bullet of Medical Library Assocation [online]. Rockville Pike, Bethesda USA: National Center for Biotechnology information, 2000 [cit. 2016-2-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/pmc227250/?page=1
  3. WYNDHAM, Miles. A history of the National Library of Medicine: the nation's treasury of medical knowledge. První vydání. Bethesda USA: National Library of Medicine, 1982.
  4. STEVESON, Lloyd. A Tribute to Frank Bradway Rogers. Bethesda USA: Heath Libraries Review, 1998. Dostupné také z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2532.1988.5100363.x/pdf

Související články

Databáze
Počítač
Medicína

Klíčová slova

Frank Bradway Rogers, MEDLARS, knihovnictví, medicína, počítače, armáda,Filipíny, Japonsko

Externí odkazy

Frank Bradway Rogers
Video o F.B.Rogersovi