Prameny úřední provenience: Porovnání verzí
(dokončení) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Prameny úřední provenience jsou písemnosti, které '''vznikly organickou činností úředních institucí.''' | + | Prameny úřední provenience jsou písemnosti, které '''vznikly organickou činností úředních institucí.''' |
== Základní typy úředních písemností == | == Základní typy úředních písemností == | ||
− | + | Úřední písemnosti obsahují pět základních typů, z nichž některé mají ještě další varianty. | |
=== Listiny === | === Listiny === | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
'''Podle místa vyhotovení''' | '''Podle místa vyhotovení''' | ||
*listiny kancelářské (vydavatelské) provenience - vznikly v kanceláři vydavatele a péčí jeho úředníků | *listiny kancelářské (vydavatelské) provenience - vznikly v kanceláři vydavatele a péčí jeho úředníků | ||
− | *listiny příjemecké provenience - byly | + | *listiny příjemecké provenience - byly vyhotoveny písařem nebo ve [[Skriptoriu|skriptoriu]] příjemce, vydavatel je pouze potvrdil |
'''Podle vztahu k právnímu jednání''' | '''Podle vztahu k právnímu jednání''' | ||
*listiny vysvědčovací ''(notitiae)'' - v objektivní formě vysvědčují o právním jednání, které se konalo dříve | *listiny vysvědčovací ''(notitiae)'' - v objektivní formě vysvědčují o právním jednání, které se konalo dříve |
Aktuální verze z 6. 1. 2017, 12:35
Prameny úřední provenience jsou písemnosti, které vznikly organickou činností úředních institucí.
Obsah
Základní typy úředních písemností
Úřední písemnosti obsahují pět základních typů, z nichž některé mají ještě další varianty.
Listiny
Písemnost upravená podle určitých pravidel, která má vydat svědectví o právním pořízení. Listiny jsou hlavní součástí středověkých archivů. Listiny se dále mohou dělit následujícím způsobem:
Podle postavení vydavatele
- listiny veřejné - např. listiny císařské a papežské
- listiny soukromé - listiny ostatních vydavatelů
Podle místa vyhotovení
- listiny kancelářské (vydavatelské) provenience - vznikly v kanceláři vydavatele a péčí jeho úředníků
- listiny příjemecké provenience - byly vyhotoveny písařem nebo ve skriptoriu příjemce, vydavatel je pouze potvrdil
Podle vztahu k právnímu jednání
- listiny vysvědčovací (notitiae) - v objektivní formě vysvědčují o právním jednání, které se konalo dříve
- listiny dispozitivní (chartae) - právní pořízení završují nebo zakládají
Podle obsahu
Privilegia, směny majetku, smlouvy, soudní listiny aj.
Mandáty (patenty)
Jde o písemnosti, jimiž je udělován nějaký příkaz. Byly vydávány ve formě otevřené (littera patens = patent), na rozdíl od listin byly pečetěny přitištěnou pečetí. Rovněž na rozdil od listin měly dočasnou platnost (do splnění příkazu). Byly používány od pozdního středověku především ve správních záležitostech.
Listy
Jako listy označujeme písemnosti bez právního obsahu obsahující pouhá sdělení. Byly stylizovány jednoduchou formou a expedovány uzavřené (litterae clausae). Dělí se na listy kancelářské (úřední) a soukromé (soukromá sdělení). Středověké listy mohou být dochovány v originále, velmi často jsou však obsaženy ve formulářových sbírkách.
Úřední knihy
Jde o knihy, které vznikly ze zvýšené péče o písemnosti listinné povahy nebo aby nahradily vydávání jednotlivých listin.
- Úřední knihy veřejné - nahrazují listinu v určitém právním prostředí: např. desky zemské, desky dvorské, městské knihy, knihy církevní správy (knihy svěcenců, knihy konfirmační, knihy erekční, soudní akta, vizitační protokoly), knihy hospodářské a účetní povahy (urbáře, účty).
- Úřední knihy pro vnitřní potřebu kanceláře - pomůcky sloužící při vydávání listin a pro jejich evidenci (formulářové sbírky, registra, adresáře, tituláře apod.; mimo kancelář např. kopiáře, v novověku podací protokoly, rejstříky, elenchy aj.)
Akta (spisy)
Akta, nazývané též spisy), jsou písemnosti, které vznikly z činnosti řádně organizované kanceláře, úřadu nebo podniku. Jsou produktem průběhu úředního jednání. Zahrnují zpravidla podání (žádost nebo podnět, jímž se někdo obrací na úřad), vyjádření, zápis o úředním jednání, vyřízení, někdy též přílohy apod. Složení akt souvisí se způsobem, jakým byla záležitost projednávána a vyřizována. K aktovému materiálu jsou v kanceláři zhotovovány pomůcky, které slouží jeho evidenci a orientaci v něm (většinou úřední knihy pro vnitřní potřebu kanceláře): podací protokoly (evidují podání v pořadí, v jakém přicházela do kanceláře; obsahují podací číslo, jméno referenta, jemuž byla záležitost přidělena k vyřízení, obsah vyřízení); indexy (evidence materiálu podle osobních a věcných hledisek); elenchy (rozpisy materiálu podle spisových značek a obsahu).
Úřední prameny jsou obecně považovány za objektivnější nežli ostatní typy písemných pramenů. Proto jim je dávána přednost před ostatními. I v jejich případě je však nutno provádět důslednou historickou kritiku, brát přitom v úvahu jejich funkci, souvislosti, v nichž vznikly, a společenské prostředí, v němž vznikly a kde byly používány. Tyto zásady platí pro všechna období od starověku až po moderní dobu.
Právněhistorická klasifikace úředních pramenů
Protože jsou úřední prameny produktem konkrétních právních vztahů, případně tyto vztahy kodifikují, jsou současně hlavními prameny pro dějiny práva. Podle právních historiků se úřední prameny dělí na:
- normativní právní akty - právní normy vydávané státními orgány s legislativní pravomocí.
- právní obyčeje (zvyklosti)
- precedenty
- smlouvy normativního charakteru (mezinárodní apod.)
- obecné právní zásady a jurisprudence
Odkazy
Zdroj
Text byl převzat z původních internetových skript Katedry archivnictví a PVH vzniklých v rámci projektu OPPA (http://pvh.ff.cuni.cz/index_OPPA.htm).