Ptah: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
'''Ptah v Mennoferu''' | '''Ptah v Mennoferu''' | ||
| − | Ptah byl hlavním bohem významného města [[Mennofer|Mennoferu]]. Mennoferský region byl významný již od [[Archaická doba|Archaické doby]], kdy zde stávalo město "Bílé zdi". Zdá se, že již zde byl Ptah velmi uctívaným bohem a k tomuto prastarému centru se také vztahuje jeho velmi často | + | Ptah byl hlavním bohem významného města [[Mennofer|Mennoferu]]. Mennoferský region byl významný již od [[Archaická doba|Archaické doby]], kdy zde stávalo město "Bílé zdi". Zdá se, že již zde byl Ptah velmi uctívaným bohem a k tomuto prastarému centru se také vztahuje jeho velmi často užívané přízvisko '''"Ptah, jenž je jižně od své zdi".''' Dalším jeho titulem, spojeným s touto oblastí, který se však objevuje od [[Střední říše]], je '''"Pán Anchtawej"''', doslova "Pán života Obou zemí", jednalo se ovšem o označení lokality v mennoferské oblasti, od [[Nová říše|Nové říše]] tak byla označována mennoferská nekropole. Ptahův chrám v Mennoferu byl pak nazýván "Hut-ka-Ptah", "dům/chrám Ptahova [[ka]]", v Nové říši pak Hikupta, z čehož vzniklo řecké pojmenování Aigyptos a dnešní Egypt.<ref>Janák 2005: 137-138</ref> |
V Mennoferu byl Ptah uctíván v rámci triády, kde jeho partnerku představovala bohyně [[Sachmet]] a jako jejich syn vystupoval bůh '''Nefertem'''. | V Mennoferu byl Ptah uctíván v rámci triády, kde jeho partnerku představovala bohyně [[Sachmet]] a jako jejich syn vystupoval bůh '''Nefertem'''. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
'''Mennoferská teologie''' | '''Mennoferská teologie''' | ||
| − | V rámci [[mennoferská teologie|mennoferské teologie]] vystupuje Ptah jako hlavní a stvořitelské božstvo. V první části textu se pojednává o rozsouzení sporu [[Hor|Hora]] a [[Sutecha|Sutecha]], | + | V rámci [[mennoferská teologie|mennoferské teologie]] vystupuje Ptah jako hlavní a stvořitelské božstvo. V první části textu se pojednává o rozsouzení sporu [[Hor|Hora]] a [[Sutecha|Sutecha]], které se v této verzi příběhu odehrává právě v Ptahově chrámu v Mennoferu. Ve druhé části textu je popisováno stvoření světa - bůh Ptah zde tvoří svět pomocí svého srdce a jazyka, tedy pomocí svého myšlení (ve starém Egyptě bylo srdce sídlem myšlení, paměti a svědomí) a slova. Ostatní bohové vystupují v tomto pojetí světa jako Ptahovy projevy, manifestace či dokonce části jeho těla - např. héliopolské Devatero je zde popisováno jak Ptahovy zuby. V rámci magické moci slov je zde Ptah také identifikován s [[Thovt|Thovtem]].<ref>Mennoferská teologie (Breasted 1921)</ref> |
'''Řemesla''' | '''Řemesla''' | ||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
'''Smrt a vzkříšení''' | '''Smrt a vzkříšení''' | ||
| − | Jako řemeslník byl Ptah spojen také s rituálem otevírání úst.Objevuje se také jako součást synkretického božstva Ptah-Sokar-Usira, jež symbolizovalo životní cyklus a regeneraci - Ptah zde zastupoval stvoření, Sokar smrt a Usir znovuzrození.<ref>Pinch 2002: 182</ref> | + | Jako řemeslník byl Ptah spojen také s rituálem otevírání úst.Objevuje se také jako součást synkretického božstva '''Ptah-Sokar-Usira''', jež symbolizovalo životní cyklus a regeneraci - Ptah zde zastupoval stvoření, Sokar smrt a Usir znovuzrození.<ref>Pinch 2002: 182</ref> |
'''Apis''' | '''Apis''' | ||
| − | S Ptahem byl také spojen posvátný mennoferský býk Apis (Hapi), | + | S Ptahem byl také spojen posvátný mennoferský býk Apis (Hapi), jenž byl považován za Ptahovo [[ba]], případně jeho posla či syna. Apis tedy fungoval jako ztělesnění boha na zemi a mohl tak např. vynášet věštby. S Apidovým kultem byl také těsně spjat panovník.<ref>Více viz Janák 2005: 61-62</ref> |
== Kult == | == Kult == | ||
| − | Hlavní středisko Ptahova kultu se nacházelo v Mennoferu (Memfidě, dnešní Mit Rahíně), <ref>Více viz Verner 2010: 99-150</ref> | + | Hlavní středisko Ptahova kultu se nacházelo v Mennoferu (Memfidě, dnešní Mit Rahíně), <ref>Více viz Verner 2010: 99-150</ref> ucítván byl však po celém Egyptě - např. měl svou vlastní svatyni v [[Karnak|Karnaku]], jako patron řemeslníků byl také oblíbeným bohem v [[Dér el-Medína|Dér el-Medíně]]. Jeho kult je doložen i za hranicemi Egypta, a to v Núbii.<ref>Wilkinson 2003: 126</ref> |
Především od Nové říše se Ptah objevuje v rámci soukromé zbožnosti. Můžeme najít stély, na nichž jsou zobrazeny uši, které naznačují, že Ptah svým prosebníkům naslouchá. V této roli pak může vystupovat i v samostatných kaplích chrámů.<ref>Janák 2005: 139</ref> | Především od Nové říše se Ptah objevuje v rámci soukromé zbožnosti. Můžeme najít stély, na nichž jsou zobrazeny uši, které naznačují, že Ptah svým prosebníkům naslouchá. V této roli pak může vystupovat i v samostatných kaplích chrámů.<ref>Janák 2005: 139</ref> | ||
Aktuální verze z 30. 1. 2017, 11:26
Jméno
Jméno boha Ptaha je odvozeno od slovesa peteh, které znamená "tvořit", "dávat tvar", překlad jeho jména tak může znít "Ten, který tvoří".
Ikonografie a sféry vlivu
Ptah byl jedním z nejstarších božstev starého Egypta - zmínky o něm máme doložené již z dob 1.dynastie z Tarchánu. Zobrazován byl jako stojící člověk v mumiformní podobě, držící své typické žezlo, zakončené symboly was (moci), džed (trvání) a anch (života). Dále mívá typickou těsnou pokrývku hlavy, v případě, že je spojen s nějakým jiným božstvem, může mít i další atributy - např. ve spojení s Usirem může mít nad hlavou sluneční kotouč a dvě pera. Na zádech pak mívá vidět zadní část svého náhrdelníku, případně střapec. Často bývá zobrazován, jak stojí na podstavci, připomínajícím jeden z hieroglyfů slova maat či nějaký druh řemeslnického měřítka. Na některých zobrazeních z Pozdní doby může být zachycen také jako trpaslík.[1]
Mýty a funkce
Ptah v Mennoferu
Ptah byl hlavním bohem významného města Mennoferu. Mennoferský region byl významný již od Archaické doby, kdy zde stávalo město "Bílé zdi". Zdá se, že již zde byl Ptah velmi uctívaným bohem a k tomuto prastarému centru se také vztahuje jeho velmi často užívané přízvisko "Ptah, jenž je jižně od své zdi". Dalším jeho titulem, spojeným s touto oblastí, který se však objevuje od Střední říše, je "Pán Anchtawej", doslova "Pán života Obou zemí", jednalo se ovšem o označení lokality v mennoferské oblasti, od Nové říše tak byla označována mennoferská nekropole. Ptahův chrám v Mennoferu byl pak nazýván "Hut-ka-Ptah", "dům/chrám Ptahova ka", v Nové říši pak Hikupta, z čehož vzniklo řecké pojmenování Aigyptos a dnešní Egypt.[2]
V Mennoferu byl Ptah uctíván v rámci triády, kde jeho partnerku představovala bohyně Sachmet a jako jejich syn vystupoval bůh Nefertem.
Mennoferská teologie
V rámci mennoferské teologie vystupuje Ptah jako hlavní a stvořitelské božstvo. V první části textu se pojednává o rozsouzení sporu Hora a Sutecha, které se v této verzi příběhu odehrává právě v Ptahově chrámu v Mennoferu. Ve druhé části textu je popisováno stvoření světa - bůh Ptah zde tvoří svět pomocí svého srdce a jazyka, tedy pomocí svého myšlení (ve starém Egyptě bylo srdce sídlem myšlení, paměti a svědomí) a slova. Ostatní bohové vystupují v tomto pojetí světa jako Ptahovy projevy, manifestace či dokonce části jeho těla - např. héliopolské Devatero je zde popisováno jak Ptahovy zuby. V rámci magické moci slov je zde Ptah také identifikován s Thovtem.[3]
Řemesla
Ptah vystupoval také jako patron řemeslníků a umělců. Díky tomuto svému aspektu tak mohl být také chápán jako božský řemeslník, který stvořil lidstvo i svět. Někdy bývá v souvislosti s řemesly spojován též s trpaslíky. Řekové jej pak identifikovali s Héfaistem.[4]
Smrt a vzkříšení
Jako řemeslník byl Ptah spojen také s rituálem otevírání úst.Objevuje se také jako součást synkretického božstva Ptah-Sokar-Usira, jež symbolizovalo životní cyklus a regeneraci - Ptah zde zastupoval stvoření, Sokar smrt a Usir znovuzrození.[5]
Apis
S Ptahem byl také spojen posvátný mennoferský býk Apis (Hapi), jenž byl považován za Ptahovo ba, případně jeho posla či syna. Apis tedy fungoval jako ztělesnění boha na zemi a mohl tak např. vynášet věštby. S Apidovým kultem byl také těsně spjat panovník.[6]
Kult
Hlavní středisko Ptahova kultu se nacházelo v Mennoferu (Memfidě, dnešní Mit Rahíně), [7] ucítván byl však po celém Egyptě - např. měl svou vlastní svatyni v Karnaku, jako patron řemeslníků byl také oblíbeným bohem v Dér el-Medíně. Jeho kult je doložen i za hranicemi Egypta, a to v Núbii.[8]
Především od Nové říše se Ptah objevuje v rámci soukromé zbožnosti. Můžeme najít stély, na nichž jsou zobrazeny uši, které naznačují, že Ptah svým prosebníkům naslouchá. V této roli pak může vystupovat i v samostatných kaplích chrámů.[9]
Reference
Literatura
Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.
Eaton, Katherine 2015. Ptah's role as patron of craftsmen and the epithet "south-of-his-wall". Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo 69, 73-78.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Verner, M. 2014: Der Gott Ptah und die memphitische Theologie. Sokar 29, 20-29.
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
