Rosalind Picard

Rosalind Wright Picard (*17.5.1962) je profesorka mediálního umění a vědy v MIT (Massachusettský technologický institut), ředitelka a zároveň zakladatelka výzkumné skupiny Affective Computing ("Emoční výpočetní technika" nebo také "Počítačové zpracování emocí") v MIT Media Lab, spoluředitelka konsorcia Things that think a spoluzakladatelka startupů Affectiva a Empatica. V roce 2005 byla jmenována členkou IEEE (Institute of Electrical and Eletronics Engineers).

Picardové je přikládáno založení oboru počítačových věd známého jako Affective Computing, o kterém vydala i svou publikaci Affective Computing.. Tato kniha popisuje význam emocí v inteligenci, důležitou roli, jakou má přenos lidských emocí ve vztazích mezi lidmi a o možném efektu rozpoznávání emocí ze strany robotů a nositelných počítačů (wearables). Její výzkum přispěl i k rozvoji výzkumu autismu a k práci na vývoji zařízení, které by mohly pomoci autistům rozpoznávat emoce osob, se kterými komunikují.

Rosalinda Picard během diskuze "Oživlé stroje:Mohou se roboti stát lidmi?" na Veritas Forum Science, Faith, and Technology

Akademická práce

Picard je nositelkou bakalářského titulu z elektroninženýrství s nejvyšším oceněním v počítačovém inženýrství na Georgia Institute of Technology (1984) a magisterského titulu (1986) i doktorátu (1991) z elektroinženýrství i počítačových věd z MIT. Od roku 1991 je členkou fakulty na MIT Media Laboratory, přičemž profesorský titul získala roku 2005.. Picard je výzkumnicí v oblasti affective computing a zakladatelkou a ředitelkou Affective Computing Research Group v MIT Media Lab. Affective Computing Research Group vymýšlí nástroje, techniky a zařízení pro snímání, interpretaci a zpracování emočních signálů, které umí efektivně a inteligentně reagovat na lidské emocionální stavy.. Aplikování jejich výzkumu zahrnuje vylepšení výukových systémů a podpůrných technologií, které se užívají při řešení potíží ve verbální komunikaci s osobami postiženými autismem.. Společně s Sherry Turkle a Cynthiou Breazeal rovněž spolupracuje v oblasti sociálních robotů a také publikovala významnou práci z oblasti digitálního zpracování obrazu a nositelných počítačů. Steve Mann, profesor a významný pracovník v oblasti nositelných počítačů, je Picardiným bývalým studentem.

Affective Computing

Při práci v oblasti affective computing vydala Picard svou publikaci Affective Computing. Tisková zpráva MIT o její knize říká: "Pokud chceme, aby počítače byly inteligentní a přirozeně s námi komunikovaly, musíme jim podle Picard dát schopnost rozpoznat, pochopit a dokonce mít a vyjadřovat emoce" Jako příklad možné interakce s roboty uvádí Picard následující modelovou situaci: "Představte si, že robot vejde do kuchyně ve chvíli, kdy připravujete snídani pro hosty. Je rád, že vás vidí a pozdraví vás veselým "Dobré ráno!" Vy v odpověď zamumláte cosi, čemu nebude rozumět. Zaznamená ale výraz vaší tváře, tón vašeho hlasu, kouř nad sporákem a to, že jste právě praštili hrncem do dřezu, z čehož si vyvodí, že vy zrovna dobré ráno nemáte. Okamžitě přepne svůj stav na "tlumený", sníží tóny svých zvuků a potlačí projevy radostného chování a zbytečnou konverzaci. Vy jste právě vykřikli "Au!" a uháníte ke dřezu zchladit si popálenou ruku a dodáte "Nemohu uvěřit, že se mi povedlo spálit omáčku" Ačkoliv robot možná přesně nerozezná jednotlivá slova a jejich význam, z vašeho tónu a projevů emocí pochopí, že jste naštvaní a zranění. V takových situacích je nutné, aby roboti dokázali pochopit a rozeznat lidské emoce, neboť jen tak mohou dobře sloužit svému účelu.".

Její výzkum ovlivnil kromě počítačové vědy mnoho dalších odvětví, od počítačových her až po právo. Kritik Aaron Sloman zhodnotil, že ve své publikaci předkládá "odvážnou vizi" a že bude "některé inspirovat a některé dráždit".. Jiní kritici zdůrazňují význam její práce, neboť vytyčuje rámec pro celou oblast jako celek.. Picard na jeho recenzi reagovala slovy:"Nemyslím si, že by tato recenze knihu vystihovala. Nicméně autor zdůraznil zajímavé body, stejně jako případná nedorozumění, a já jsem vděčná, že mi dal příležitost se k nim vyjádřit"

V roce 2009 se Picard spolu se stala spoluzakladatelkou Affectivy spolu s Ranou el Kaliouby a na další čtyři roky se stala vedoucí vědeckou pracovnicí společnosti. Společnost byla založena na technlogiích, které Picard a Kaliouby začaly vyvíjet v Affective Computing Research Group v MIT Lab.. V dubnu 2014 Picard založila Empatica, Inc., podnik, který vytváří nositelné senzory a analytické nástroje, které pomáhají lidem rozeznávat a chápat fyziologické změny spojené s jejich emocemi. Její tým ukázal, že fyziologické změny v systému emocí mohou pomoci odhalovat i život ohrožující nemoci, poranění či záchvaty.

Výzkum autismu

Kromě výzkumů v oblasti inteligence robotů provádí Picard výzkumy i v oblasti léčby autismu. Její tým vytvořil tzv. emočně-sociální inteligentní protézu (ESP) , která umožňuje osobám postiženým autismem sledovat svou vlastní mimiku a obličejové reakce, a tím je učí lépe rozumět ostatním osobám v rámci jejich socializace. Toto zařízená má 65%ní míru přesnosti při čtení jednoho z osmi emocionálních stavů z výrazu tváře jednotlivce a z jeho pohybů hlavy..Tuto technologii odhalila na 11tém ročníku Mezinárodního sympozia o nositelných počítačích.

Výzkum emocí

Picard předložila teorie, kterými chce vylepšit výzkum emocí zaváděním nových technologií na shromažďování informací o nich. Se zařízeními, které měří srdeční frekvenci a ostatní fyziologické změny a které jsou nenápadné a snadno nositelné, se dají emocionální reakce v reálném životě snadněji pozorovat.

Náboženství a věda

Picard tvrdí, že byla sama vychovávána jako ateistka, ale v období mladé dospělosti konvertovala ke křesťanství.. Nevěří na oddělenost "materiálního těla a nemateriální duše", ale že existuje "ještě něco jiného, co jsme ještě neobjevili" a že "vědci by neměli předpokládat, že neexistuje nic nad rámec toho, co znají". Ona sama věří, že život není jen to, co známe a co jsme prozatím objevili, ale ještě něco víc. Například věří, že za DNA je až příliš komplexní na to, aby vzniklo naprosto náhodným procesem. Komplexnost DNA je pro ni "známkou intervence" a za jejího stvořitele označuje "mnohem úžasnější mysl, mnohem úžasnějšího vědce a mnohem úžasnějšího inženýra, než jsme my všichni" Její víra podle ní hraje velkou roli v jejím výzkumu v oblasti affective computing, což vysvětluje, když tvrdí: "Když vyhledávám modely toho, jak emoce pracují, zjišťuji, že pociťuji velkou úctu a uznání pro způsob, jakým jsme stvořeni a tedy i pro našeho Tvůrce, který je za to zodpovědný."

Picard je jedním ze signatářů Nesouhlasu vědců s Darwinismem, peticí, kterou se propagátoři a vynálezci inteligentních designů snaží zpochybnit evoluci.. Ačkoliv její vhled na komplexnost DNA "zní podobně jako debaty o inteligentním designu", reportér Mirco Petricevic píše: "Picard má k inteligetnímu designu určité výhrady, zdůrazňujíce, že není dostatečně zpochybňován a napadán křesťany a ostatními věřícími" Picard tvrdí, že média vytvořila falešné dilema vydělením lidí do pouhých dvou skupin - na zastánce inteligetního designu a na zastánce evoluce. "Stručně řečeno, rozdělit nás všechny do dvou táborů dělá celému poznání a vědě medvědí službu"

Ocenění

• Georgia Engineering Foundation Fellowship(s) 1980, 81, 82, 83
• Society of Women Engineers: “The Outstanding Woman Engineering Student” 1981, 82, 83, 84
• National Science Foundation Fellow 1984
• AT&T Bell Laboratories “One Year On Campus” Fellow 1984
• Georgia Institute of Technology Department of Electrical Engineering Faculty Award 1984
• Zvolena Omicron Delta Kappa, Georgia Tech and Southeast U. S. “Leader of the Year” 1984
• AAUW “The Outstanding Georgia Institute of Technology Woman Graduate” 1984
• IAPR Pattern Recognition Society Best Paper Prize (s Tomem Minkou) 1991
• GA Tech College of Engineering “Outstanding Young Engineering Alumni Award” 1995
• NEC Career Development Chair in Computers and Communications 1992, 96
• Assoc. of American Publishers, Inc. Computer Science Book Award, (Hon. Mention) 1997
• Senior Member of IEEE 2000
• ICALT 2001 Best Theory Paper Prize (s Robem Reillym a Barrym Kortem) 2001
• Creapole’s Committee of Honour (Paris) 2002
• Fellow of IEEE 2005
• Chamblee High School Hall of Fame 2005
• Groden Network Distinguished Honorees, Research Award 2008

Bibliografie

• R. W. Picard, Affective Computing, MIT Press, 1997.
• R. W. Picard, F. Liu, R. Zabih, G. Healey, and M. Swain (Eds.) “Content-Based Access of Image and Video Libraries,” Proceedings of IEEE Workshop, IEEE Computer Society. 1997.
• J. Tao, T. Tan, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2005, Lecture Notes in Computer Science 3784, 2005. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2005.
• A. Paiva, R. Prada, and R. W. Picard (Eds.), Affective Computing and Intelligent Interaction 2007, Lecture Notes in Computer Science 4738, 2007. Springer-Verlag, Berlin Heidelberg 2007.

Odkazy

Externí odkazy

• Rosalinda Pickard na WIKI (ENG)
• Web o Affective Computing (ENG)
• Domovská stránky Rosaliny Pickard s životopisem (ENG)
• Článek "Affective Computing: Challenges" v International Journal of Human-Computer Studies (ENG)

Související články

• Affective computing
• Robotika
• Emoce
• Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století

Klíčová slova

Rosalinda Picard, Affective Computing, Autismus, Digitalizace, Emoce

Kategorie: Informační studia a knihovnictví