Ahmose I.

Socha panovníka Ahmose I., nyní v Metropolitním muzeu

Nebpehtire Ahmose byl prvním panovníkem období zvaného Nová říše. Vládl asi v letech 1550-1525 př. Kr. Již podle jména je zřejmé, že nejen on, ale i celá jeho rodina, velmi uctívala boha měsíca Iaha. Nápisy na špercích Ahhotep I.a Kamoseho popisují Ahmoseho jako "syna boha měsíce Iaha". Kultovní centrum tohoto boha všem neznáme.

• otec: Sekenenre Tao (II.)
• matka: Ahhotep I.
• manželka: Ahmose Nefertari, později zbožštěna

Panovník Ahmose nastoupil na trůn po smrti svého bratra Kamoseho v době, kdy byl Egypt decentralizován a jeho severní část ovládali panovníci 15. dynastie asijského původu, tzv. Hyksósové. V 11. roce své vlády podnikl výpravu do Avaridy (dnešní Tell el-Daba’a), kde (na rozdíl od neúspěšné výpravy svého bratra) definitivně porazil Hyksósy. Poté pokračoval dále do Palestiny, kde po tříletém obléhání vyvrátil poslední hyksóský opěrný bod Šaruhén poblíž Gazy.

O válečném tažení máme několikero dokladů. Životopis vojevůdce Ahmoseho, syna Abany, v jeho hrobce v El-Kábu popisuje řadu bojů v Avaridě, ty jsou potvrzeny i archeologickými doklady z této lokality, kde je jasně patrný zlom mezi poslední hyksóskou vrstvou a vrstvou z 18. dynastie, bylo zničeno staré opevnění a palác a nahrazeno novými. Popis událostí nalezneme také na fragmentech reliéfů z Ahmosova chrámu v Abydu.

Ahmose se ovšem nesoustředil jen na oblast Syropalestiny. Během dvou výprav obnovil kontrolu Buhénu a nastolil egyptskou vládu v Dolní Núbii, kde zavedl titul „královský syn z Kuše“. V této době se také rozvíjely vztahy s egejskou oblastí. Dokládají to mj. i motivy a řemeslné techniky z egejské oblasti či východního středomoří na zbraních nalezených v malé rakvi královny Ahhotepy I., Ahmosovy matky.

Stavební program

Během své vlády také pracoval na několika stavebních projektech. Kromě Avaridy byl činný v Karnaku a v Abydu. Ve 22. roce své vlády obnovil práci ve vápencových lomech v Tuře a brzy poté otevřel i nové lomy v Maasaře.

Z Karnaku je známo několik vápencových stél, které zaznamenávají události spojené právě s tímto chrámem. V základech třetího pylonu byly objeveny dvě stély. Na první z nich, tzv. Stéle bouře (anglický překlad zde), král prohlašuje, že nechal znovu vystavět hrobky a pyramidy v thébské oblasti zničené bouří, kterou seslal Amon na Horní Egypt, protože jeho socha byla velmi zanedbaná. Druhá z těchto stél, tzv. Stéla donace, popisuje, že panovník koupil úřad druhého kněze Amonova pro svou manželku Ahmose Nefertari, která byla zároveň vůbec první Božskou manželkou Amonovou. Stéla z osmého pylonu uvádí podrobnosti o kultovním vybavení, které nechal Ahmose zhotovit a které pak daroval chrámu.

Poslední egyptská pyramida a další stavby v Abydu

Ahmoseho stavby v Abydu

V jižní části Abydu, na přechodu mezi úrodným údolím a pouští, byly roku 1899 Arthurem Macem objeveny zbytky pyramidy a chrámu patřící Ahmosemu I. K poznání stavby přispěly ale zejména výzkumy chrámu Stephena Harveye na konci 20. stol., kterému se podařilo odkrýt více než 3000 zlomků reliéfů, na kterých byly často zachovány zbytky původní polychromie. Mezi nejvýznamnější scény patří ty, které vyobrazují bitevní scény, které můžeme na základě konkrétních výjevů a nápisů identifikovat jako vojenský střet mezi egyptskou armádou a hyksóským vojskem.

Ze samotné pyramidy dnes zbyly pouze rozvaliny, které se tyčí do výšky 10 m. Původní výška byla ale necelých 50 m. Doposud se v pyramidě nepodařilo odkrýt žádné vnitřní ani podzemní prostory. Jedná se o doposud nejmladší doložený pyramidový komplex egyptského panovníka.

Celý komplex ještě doplňoval chrám, zasvěcený zřejmě králově sestře Ahmose Nefertari a další tři stavby, ne zcela jasně interpretované.

Jihozápadně od pyramidy, zhruba v polovině vzdálenosti mezi okrajem nilského údolí a skalisky pouště, postavil Ahmose cihlovou svatyni zasvěcenou královně Tetišeri, své babičce.

V prodloužení osy chrámu, pyramidy a Tetišeřiny svatyně, na samém úpatí skal, nechal Ahmose vybudovat další stavbu, která zřejmě nebyla nikdy dokončena, a měla sloužit jako kenotaf, tedy symbolický hrob. Podzemní prostory byly vytesány do skalního podloží.

V blízkosti skal stála ještě další Ahmosova stavba sestávající ze dvou teras, spodní byla z cihel a horní kamenná. U jižního okraje stavby byl nalezen úkryt obsahující modely kamenných nádob a člunů a keramické nádoby.

Místo pohřbu Ahmose I. není zcela zřejmé. Můžeme se ale domnívat, že (stejně jako jeho předchůdci ze 17. dynastie), si nechal postavit svou hrobku na západním břehu Théb, na lokalitě Dra Abú en-Naga. Někteří badatelé (např. S. Harvey) ale soudí, že místem pohřbu měl být právě Abydos. Panovníkova mumie byla objevena v královské skrýši v Dér el-Bahrí, podle jejího výzkumu se zdá, že král zemřel ve věku zhruba 35 let.

Literatura

Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.

Harari, I. 1959: Nature de la stèle de donation de fonction du roi Ahmôsis à la reine Ahmès-Nefertari. In: Annales du Service des Antiquités de l'Égypte 56, 139-201.

Harvey, S. 1998: The Cults of King Ahmose at Abydos.

Maříková Vlčková, P. a kol. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha.

Ritner, R. K. - Moeller, N. 2014: The Ahmose 'Tempest Stela', Thera and comparative chronology. In: Journal of Near Eastern Studies 73 (1), 1-19.

Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.