Informační společnost: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: == Informační společnost == „Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvin…) |
m |
||
| (Není zobrazeno 51 mezilehlých verzí od 7 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | = | + | '''Informační společnost''' je společnost založená na '''integraci informačních a komunikačních technologií''' do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. <ref name="info">[JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.], </ref> |
| − | + | ==Definice pojmu informační společnost == | |
| + | Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog [[Marshall McLuhan]] v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií. | ||
| − | === Charakteristika informační společnosti == | + | Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že [[Postindustriální společnost|postindustriální informační společnost]] bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. |
| − | * | + | Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. '''Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou.''' <ref name="spol">[MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.] </ref> |
| − | * nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a | + | |
| − | * | + | == Charakteristika informační společnosti == |
| + | |||
| + | * vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti, | ||
| + | * nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace, | ||
| + | * rozvoj informačních a komunikačních technologií, | ||
| + | * intenzivní informatizace společnosti, | ||
* násobí se objem informací, | * násobí se objem informací, | ||
| − | * zvyšuje se schopnost konkurence, | + | * zvyšuje se schopnost konkurence, |
* nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách, | * nejvýznamnější oblastí se stává [[management informací]] a znalostí ve všech společenských sférách, | ||
* rozvíjí se [[informační ekonomika]], | * rozvíjí se [[informační ekonomika]], | ||
| − | * všemi negativními i pozitivními | + | * všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života, |
| − | * změny | + | * změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti), |
| − | * dominuje uchování informací v elektronické podobě ( | + | * dominuje uchování informací v elektronické podobě. <ref>VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. ''Informační a znalostní management v praxi.'' 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.</ref> |
| + | |||
| + | == Možnosti informační společnosti == | ||
| + | |||
| + | Dokument ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti''<ref>RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. ''Státní informační politika – cesta k informační společnosti'' [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf</ref> uvádí '''hlavní přínosy budoucí informační společnosti:''' | ||
| + | |||
| + | * zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy), | ||
| + | * podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života, | ||
| + | * podpora profesní flexibility společnosti, | ||
| + | * nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí, | ||
| + | * zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky, | ||
| + | * nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí, | ||
| + | * kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí, | ||
| + | * účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě, | ||
| + | * efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost, | ||
| + | * nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software, | ||
| + | * vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací. | ||
| + | |||
| + | == Trendy měnící knihovny v informační společnosti == | ||
| + | |||
| + | Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny [[Veřejné knihovny|knihoven]]. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese '''informačního specialisty''', který je charakterizován jako '''člověk ekonomicky využívající informace''' (učitelé, lékaři, vědci, ...). | ||
| + | Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti. | ||
| + | |||
| + | '''To probíhá skrze:''' | ||
| + | * popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká [[akademické knihovny|knihoven]] na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku). | ||
| + | * informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a [[Počítačová gramotnost|počítačové gramotnosti]], ale i implementace klasicky informačních témat ([[informační chování]], [[informační etika]], ...). | ||
| − | + | '''Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:''' | |
| − | + | * specializovaný [[knihovní fond]] obsahující množství [[Metadata|metadat]] využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu) | |
| + | * sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. <ref>ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: ''Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35'' [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html</ref> | ||
| − | + | == Odkazy == | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | === | + | === Reference === |
| + | <references /> | ||
| − | + | === Doporučená literatura === | |
| + | * Bell, D. 1973. ''The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting''. Harmondsworth : Penguin Books. | ||
| + | * Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. ''European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past''. Aldershot, Burlington : Ashgate. | ||
| + | * Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell. | ||
| + | * Castells, M. 2000. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell. | ||
| + | * Castells, M. 2004. ''The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity''. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell. | ||
| + | * Cejpek, J. 1998. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum. | ||
| + | * Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) ''The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization''. Lanham: Rowman & Littlefield. | ||
| + | * Eriksen, T. H. 2005. ''Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas''. Brno: Doplněk. | ||
| + | * Kohyama, K. 1968. ''Introduction to Information Society Theory''. Tokyo: Chuo Koron. | ||
| + | * Mansell, R. (ed.). 2009. ''The Information Society: Critical Concepts in Sociology''. (vol. I: ''History and Perspectives'', vol. II: ''Knowledge, Economics and Organization'', vol. III.: ''Democracy, Government and Regulation'', vol. IV: ''Everyday Life''). London: Routledge. | ||
| + | * Martin, J. 1978. ''The Wired Society: A Challenge for Tomorrow''. Englewood Cliffs: Prentice-Hall. | ||
| + | * Masuda, Y. 1980. ''The Information Society as a Post-Industrial Society''. Tokyo: Institute for the Information Society. | ||
| + | * Mattelart, A. 2003. ''The Information Society: An Introduction''. London: Sage. | ||
| + | * Musil, J. 2003. ''Elektronická média v informační společnosti''. Praha: Votobia. | ||
| + | * Musil, J. 2007. ''Komunikace v informační společnosti''. Praha: UJAK. | ||
| + | * Rankov, P. 2006. ''Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy''. Levice: Koloman Kertész Bagala. | ||
| + | * Schauer, T. 2003. ''The Sustainable Information Society: Visions and Risks''. Ulm : Universitätsverlag. | ||
| + | * Toffler, A. 1981. ''The Third Wave''. New York: Bantam Books. | ||
| + | * Virilio, P. 2004. ''Informatická bomba''. Červený Kostelec: Pavel Mervart. | ||
| + | * Vlasák, R. 1999. ''Světový informační průmysl''. Praha: Karolinum. | ||
| + | * Webster, F. 2002. ''Theories of the Information Society''. London: Routledge. | ||
| + | * Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. ''The Information Society Reader''. London: Routledge - Taylor & Francis Group. | ||
| − | == | + | === Související články === |
| − | + | * [[Postindustriální společnost]] | |
| + | * [[Informační průmysl]] | ||
| + | * [[Informační a komunikační technologie]] | ||
| + | * [[Veřejné knihovny]] | ||
| + | * [[Akademické knihovny]] | ||
| − | + | === Klíčová slova === | |
| + | Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace | ||
| − | |||
| − | + | [[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] | |
| + | [[Kategorie: Sociologie]] | ||
| + | [[Kategorie: Informační společnost a využívání informací]] | ||
| + | [[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]] | ||
Aktuální verze z 2. 4. 2017, 18:35
Informační společnost je společnost založená na integraci informačních a komunikačních technologií do všech oblastí společenského života v takové míře, že zásadně mění společenské vztahy a procesy. Nárůst informačních zdrojů a komunikačních toků vzrůstá do té míry, že ho nelze zvládat dosavadními informačními a komunikačními technologiemi. [1]
Obsah
Definice pojmu informační společnost
Po skončení 2. světové války byla započata nová éra, pro kterou se hledal název. V 70. letech v západní společnosti došlo k přestavbě názorových a hodnotových systémů ve společenského vědomí. Kanadský sociolog Marshall McLuhan v knize Gutenbergova galaxie (The Gutenberg Galaxy, 1962) definuje moderní společnost jako společnost charakterizovanou rozvojem audiovizuálních médií.
Daniel Bell v roce 1973 uvedl, že postindustriální informační společnost bude orientována především na znalosti a vědění. Přístup k informacím bude hrát zásadní roli. Tato postindustriální informační společnost se jasně realizuje od 80. let. Jde o společnost, v níž práce s informacemi je efektivnější než klasická práce se hmotou. [2]
Charakteristika informační společnosti
- vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
- nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
- rozvoj informačních a komunikačních technologií,
- intenzivní informatizace společnosti,
- násobí se objem informací,
- zvyšuje se schopnost konkurence,
- nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
- rozvíjí se informační ekonomika,
- všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
- změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
- dominuje uchování informací v elektronické podobě. [3]
Možnosti informační společnosti
Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti[4] uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:
- zvýšení kvality života (širší výběr služeb a zábavy),
- podpora vzdělanosti a průběžné doplňování znalostí během aktivního profesního života,
- podpora profesní flexibility společnosti,
- nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
- zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky,
- nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
- kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
- účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
- efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
- nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
- vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.
Trendy měnící knihovny v informační společnosti
Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...). Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů. Tato podpora s sebou zároveň přináší i nové působení knihoven ve společnosti.
To probíhá skrze:
- popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
- informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).
Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:
- specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
- sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí. [5]
Odkazy
Reference
- ↑ [JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD.],
- ↑ [MUSIL, Josef. Komunikace v informační společnosti. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. ISBN 978-80-86723-39-6.]
- ↑ VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.
- ↑ RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf
- ↑ ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html
Doporučená literatura
- Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
- Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
- Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
- Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
- Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
- Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
- Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
- Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
- Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
- Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
- Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
- Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
- Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
- Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
- Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
- Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
- Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
- Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
- Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
- Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.
Související články
- Postindustriální společnost
- Informační průmysl
- Informační a komunikační technologie
- Veřejné knihovny
- Akademické knihovny
Klíčová slova
Informační společnost, postindustriální společnost, informatizace, informace
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
