Science Fiction: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| − | == Definice žánru == | + | == Definice žánru <ref>KNIGHT, Damon, ed. (1977) ''Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction''. New York: Harper and Row. s. 9.</ref> == |
| − | Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. | + | Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy. |
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií. | Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií. | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“ | Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“ | ||
| − | Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na | + | Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na '''hard sci-fi''' a '''soft sci-fi'''. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o '''social fiction'''. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.<ref>MAXIM, Jakubowski. <i>The complete book of science fiction and fantasy lists</i>. London: Granada, 1983.</ref> |
== Subžánry == | == Subžánry == | ||
| − | Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich. | + | Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.<ref>NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. <i>Encyklopedie literatury science fiction</i>. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.</ref> |
=== Space Opera === | === Space Opera === | ||
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
=== Alternativní historie === | === Alternativní historie === | ||
| − | Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi... | + | Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi... |
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, | + | První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to ''Frankenstein'' Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako ''20 000 mil pod mořem'', ''Cesta do středu Země'' či ''Ze Země na Měsíc'' jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. <ref>HALEY, Guy, ed. ''Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii''. Praha: Volvox Globator, 2015.</ref> |
| − | Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl. | + | Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako ''Stroj času'' (1895), ''Ostrov Dr. Moreaua'' (1896), ''První lidé na Měsíci'' či ''Válka světů'' (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl. |
| − | Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.<ref><i>The Encyclopedia of Science Fiction</i> [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf</ref> | + | Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis '''Astounding Science Fiction''' jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.<ref><i>The Encyclopedia of Science Fiction</i> [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf</ref> |
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka. | Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka. | ||
| Řádek 93: | Řádek 93: | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
| − | literatura, fantastika | + | literatura, fantastika, žánr |
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] | ||
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]] | [[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]] | ||
Aktuální verze z 15. 7. 2017, 00:08
Science fiction (zkráceně sci-fi) nebo též vědeckofantastický žánr je umělecký žánr spekulativní fikce. Typicky se v příběhu vyskytují imaginativní vědecké a technologické koncepty jako mimozemský život, cestování vesmírem nadsvětelnou rychlostí, cestování časem, paralelní vesmíry a podobné. Na rozdíl od fantasy žánru se obvykle vyhýbá prvkům nadpřirozena.
Obsah
Definice žánru [1]
Sci-fi žánr nemá žádnou jasně danou definici. Nebo přinejmenším nemá takovou, která by platila pro všechna díla tohoto žánru. Často se v souvislosti s žánrem užívá definice autora Roberta A. Heinleina, podle něhož je science fiction spekulace o možných budoucích událostech založená na znalosti reálného světa, jeho současnosti i minulosti, a porozumění podstatě a důležitosti vědy.
Podle Isaaca Asimova je sci-fi žánr charakteristický popisem toho, jak se lidské bytosti vypořádávají se změnami spojenými s vědou a technologií.
Dle slov Toma Shippeye je těžké sci-fi blíže definovat, protože je to literatura změny a ještě, než by se jej podařilo definovat, před očima by se zase změnilo.
Naopak Norman Snippard science fiction definoval coby „vše, co bylo vydáno jako science fiction.“
Často se lze také setkat s rozdělením science fiction na hard sci-fi a soft sci-fi. Hard sci-fi využívá imaginativních konceptů z přírodních věd a technologie, soft sci-fi naopak bývá postaveno spíše na konceptech ze sociálních věd jako jsou psychologie, ekonomie, politická věda a antropologie. O soft sci-fi se také někdy hovoří jako o social fiction. Bývá však celkem běžné, že dílo nese znaky obou.[2]
Subžánry
Hlavním důvodem toho, proč je tak nelehké sci-fi nějak definovat je rozmanitost jeho subžánrů, které se od sebe značně liší. Níže je uvedeno několik z nich.[3]
Space Opera
Nejspíše nejpopulárnější podžánr science fiction. Ve space opeře nějakým způsobem v příběhu figuruje cestování vesmírem. Často za pomocí spekulativních technologií i cestování mezihvězdné nadsvětelnou rychlostí. Nejpopulárnějšími příklady jsou série Star Wars a Star Trek. Dále třeba český film Ikarie XB-1, z literatury nutno zmínit dílo 2001: Vesmírná Odysea od Arthura C. Clarka.
Kyberpunk
Kyberpunk je žánr typický tím, že v příběhu hrají významnou roli informační technologie, kyberprostor a technologická manipulace člověka (například prostřednictvím různých implantátů). Příkladem tohoto žánru je třeba film Blade Runner (1982).
Steampunk
Steampunk je žánr postavený na fabulaci toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby základem lidské technologie zůstal parní stroj. Příběhy v tomto žánru se často odehrávají v pseudoviktoriánské éře.
Military sci-fi
Military sci-fi jsou válečné příběhy z vědeckofantastického prostředí. Jedním z nejznámějších příkladů je Hvězdná pěchota Roberta A. Heinleina.
Science fantasy
V tomto podžánru se mísí prvky science fiction a fantasy.
Alternativní historie
Jedná se o spekulativní žánr pohrávající si s myšlenkou, jak by to vypadalo, když by se v určitém bodě historie stalo něco jinak. Když by nezaniklo římské impérium, když by nacisté během druhé světové války disponovali jadernými zbraněmi...
Historie
První příběhy s vědeckofantastickými prvky, které se považují za inspiraci celého žánru, začaly vznikat v první polovině 19. století. Byl to Frankenstein Mary Shelleyové jenž v roce 1818 vyslal prvotní impulz a s příměsí hororu vdechl novému žánru život. O pár desetiletí později to byl Jules Verne, kdo rozšířil nový žánr do širšího povědomí, když ho zkombinoval s dobrodružným prvkem a oslovil tak celou generaci čtenářů i spisovatelů. Tituly jako 20 000 mil pod mořem, Cesta do středu Země či Ze Země na Měsíc jsou dodnes stěžejními a nadčasovými příběhy. Na Verneův úspěch brzy navázala řada autorů. V Německu se na konci století nejvíce prosadil Kurd Lasswitz považovaný za otce německé vědeckofantastické literatury. [4]
Neméně přínosná jsou i díla dalšího otce moderní science fiction - H. G. Wellse. Jeho raná díla jako Stroj času (1895), Ostrov Dr. Moreaua (1896), První lidé na Měsíci či Válka světů (1898) měly na dalším vývoji žánru svůj podíl.
Velkou roli ve vývoji žánru sehrál americký časopis Astounding Science Fiction jehož šéfredaktorem byl po dlouhá léta John W. Campbell.[5]
Velký vliv na vývoj české i světové sci-fi mělo i dílo Karla Čapka.
Významní autoři
Světoví autoři
- Julas Verne
- Herbert G. Wells
- John W. Campbell
- Isaac Asimov
- Arthur C. Clarke
- Ray Bradbury
- Robert A. Heinlein
- Frank Herbert
- Arkadij a Boris Strugačtí
Čeští autoři
- Karel Čapek
- Ludvík Souček
- Ondřej Neff
Odkazy
Reference
- ↑ KNIGHT, Damon, ed. (1977) Turning Points: Essays on the Art of Science Fiction. New York: Harper and Row. s. 9.
- ↑ MAXIM, Jakubowski. The complete book of science fiction and fantasy lists. London: Granada, 1983.
- ↑ NEFF, Ondřej a Jaroslav OLŠA. Encyklopedie literatury science fiction. Praha: Asociace fanoušků science fiction, 1995.
- ↑ HALEY, Guy, ed. Kronika sci-fi: obrazové dějiny nejslavějších děl science fiction v celé galaxii. Praha: Volvox Globator, 2015.
- ↑ The Encyclopedia of Science Fiction [online]. [cit. 2017-5-10]. Dostupné z: http://www.sf-encyclopedia.com/entry/asf
Externí odkazy
- Akademie science fiction, fantasy a horroru
- Analogue Science Fiction and Fact (nástupce Astounding Science Fiction)
Souvisejíci články
Kyberpunk
Virtuální realita
Nakladatelství v oblasti Sci-fi a fantasy
Klíčová slova
literatura, fantastika, žánr
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
