Masová společnost: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Masová společnost''' je označení pro specifické rysy rozvinutých [[industriální společnost|průmyslových společností]], které se vyznačují existenci '''[[masa|masy]]''' coby novodobého sociálního útvaru, '''[[masová komunikace|masové komunikace]]''' a '''[[masová kultura|masové kultury]]''', homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k '''masifikaci''' různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu [[modernizace]] společnosti. Jeho autorem je '''William Kornhauser''' (1960)<ref>Kornhauser, W. 1960. ''The Politics of Mass society''. London: Routledge & Kegan Paul.</ref>, avšak její koncepce jsou poněkud starší. | |
| − | + | Můžeme rozlišit pojetí: | |
| − | * normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. [[Gustav Le Bon|G. Le Bon]], [[José Ortega y Gasset|J. Ortega y Gasset]]) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. [[Karl Mannheim|K. Mannheim]], E. Lederer) | + | * '''normativní''' (hodnotící) - tzv. ''aristokratické'' – důraz na ohrožení [[elita|elity]] [[masa|masou]] (např. [[Gustav Le Bon|G. Le Bon]], [[José Ortega y Gasset|J. Ortega y Gasset]]) a tzv. ''demokratické'' (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. [[Karl Mannheim|K. Mannheim]], E. Lederer) |
| − | * analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils) | + | * '''analytické''' (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací [[sociální role|sociálních rolí]] a [[sociální status|statusů]], anonymitou, vysoká a stále rostoucí [[sociální mobilita|mobilitou]] horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a [[instituce|institucí]] a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils) |
| − | + | Vlastnosti '''masové společnosti''' v klasickém pojetí: | |
* industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti) | * industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti) | ||
| − | * pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů | + | * pád [[komunita|komunitních]] vazeb a dominance neosobních vztahů |
| − | * nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi | + | * nahrazení místních skupin masovými formálními [[organizace|organizacemi]] |
| − | * vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí | + | * vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím [[masová média|masových médií]] a nově vzniklých konvencí |
* egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.) | * egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.) | ||
* numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek) | * numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek) | ||
* obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace | * obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace | ||
* mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů) | * mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů) | ||
| − | * vznik masové kultury | + | * vznik [[masová kultura|masové kultury]]<ref>Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.</ref> |
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| − | + | Utváření masové společnosti provází proces '''masifikace''' všech oblastí společenského života ('''masová výroba''' vytváří podmínky pro '''masový konzum''', '''masová komunikace''' se podílí na tvorbě '''masové kultury''', masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k '''nivelizaci vkusu''' a chuti a stávají se předpokladem '''masového blahobytu'''). | |
=== Masová komunikace === | === Masová komunikace === | ||
| − | + | [[Masová komunikace]] se vyznačuje '''sdělováním''' velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. '''masám''' (trvalý příjemce), '''z jednoho zdroje''' (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept '''[[teorie názorových vůdců|názorových vůdců]]''' ([[Robert King Merton|R. K. Merton]]) a '''[[dvoustupňová komunikace|dvoustupňové komunikace]]''' (E. Katz a [[Paul Felix Lazarsfeld|P. F. Lazarsfeld]]). | |
=== Masa a mocenská elita === | === Masa a mocenská elita === | ||
| − | + | Koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných '''[[elita|mocenskou elitu]]''' a z těch druhých '''[[masa|masu]]'''. Podle [[Charles Wright Mills|C. W. Millse]]<ref>Mills, C. W. 1966. ''Mocenská elita''. Praha: Orbis.</ref> je mocenská elita ve vztahu k mase '''dichotomií''' – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu. Zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do '''apatie''', nezájmu o politiku a vnější dění a uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné '''manipulaci''' masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci. | |
=== Masová kultura === | === Masová kultura === | ||
| − | + | Představuje '''kulturní výtvory''' a produkce určené '''pro masy lidí''' (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu. Obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců. '''Kritika''' [[masová kultura|masové kultury]] poukazovala zejména na preferenci '''méně náročných žánrů''' a obsahů, '''homogenizaci''' a standardizaci kulturních produktů a potřeb. '''Obhajoba''' masové kultury naopak zdůrazňovala její význam pro '''rozšiřování hodnot''' k širokým masám a vytváření prostoru pro rozvoj individuality. | |
=== Riziko masové společnosti === | === Riziko masové společnosti === | ||
| − | + | Jedinci trpící úzkostí, '''nejistotou''', '''izolací''' a ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po '''zániku dílčích [[komunita|pospolitostí]]''' najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu [[rasa]] či [[národ]] a fanatickou angažovaností v '''masových hnutích''', schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů. Masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v '''[[totalitarismus|totalitní systém]]'''. | |
| + | == Odkazy == | ||
| + | === Zdroje === | ||
| + | <references /> | ||
=== Doporučená literatura === | === Doporučená literatura === | ||
| − | * Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON. | + | * Bell, D. 1965. ''The End of Ideology''. New York: Free Press. |
| − | * Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: kritika a obhajoba. Praha: Svoboda. | + | * Bensman, J.; Rosenberg, B. 1963. ''Mass, Class, and Bureaucracy: The Evolution of Contemporary Society''. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice Hall. |
| − | * Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis. | + | * Canetti, E. 2007. ''Masa a moc''. Praha: Academia. |
| − | * Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum. | + | * Giner, J. 1976. ''Mass society''. London: Academic Press. |
| + | * Keller, J. 1999. ''Úvod do sociologie''. Praha: SLON. | ||
| + | * Kloskowska, A. 1967. ''Masová kultura: kritika a obhajoba''. Praha: Svoboda. | ||
| + | * Kornhauser, W. 1960. ''The Politics of Mass society''. London: Routledge & Kegan Paul. | ||
| + | * Kracauer, S. 2008. ''Ornament masy''. Praha: Academia. | ||
| + | * Mills, C. W. 1966. ''Mocenská elita''. Praha: Orbis. | ||
| + | * Ortega y Gasset, J. 1993. ''Vzpoura davů''. Praha: Naše vojsko. | ||
| + | * ''Velký sociologický slovník''. 1996. Praha: Karolinum. | ||
| + | |||
| + | === Související články === | ||
| + | |||
| + | * [[Masová komunikace]] | ||
| + | * [[Masová média]] | ||
| + | * [[Masová kultura]] | ||
| + | * [[Masa]] | ||
| + | * [[Elita]] | ||
| + | * [[Industriální společnost]] | ||
| + | * [[Demokracie]] | ||
| + | * [[Totalitarismus]] | ||
| + | * [[Charles Wright Mills]] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Kategorie: Sociologie]] | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2014, 15:57
Masová společnost je označení pro specifické rysy rozvinutých průmyslových společností, které se vyznačují existenci masy coby novodobého sociálního útvaru, masové komunikace a masové kultury, homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k masifikaci různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti. Jeho autorem je William Kornhauser (1960)[1], avšak její koncepce jsou poněkud starší.
Můžeme rozlišit pojetí:
- normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. G. Le Bon, J. Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. K. Mannheim, E. Lederer)
- analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. D. Bell, E. A. Shils)
Vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:
- industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
- pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
- nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
- vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
- egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
- numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
- obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
- mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
- vznik masové kultury[2]
Obsah
Masifikace společnosti
Utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu).
Masová komunikace
Masová komunikace se vyznačuje sdělováním velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a P. F. Lazarsfeld).
Masa a mocenská elita
Koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu. Podle C. W. Millse[3] je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu. Zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění a uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci.
Masová kultura
Představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu. Obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců. Kritika masové kultury poukazovala zejména na preferenci méně náročných žánrů a obsahů, homogenizaci a standardizaci kulturních produktů a potřeb. Obhajoba masové kultury naopak zdůrazňovala její význam pro rozšiřování hodnot k širokým masám a vytváření prostoru pro rozvoj individuality.
Riziko masové společnosti
Jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací a ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů. Masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém.
Odkazy
Zdroje
Doporučená literatura
- Bell, D. 1965. The End of Ideology. New York: Free Press.
- Bensman, J.; Rosenberg, B. 1963. Mass, Class, and Bureaucracy: The Evolution of Contemporary Society. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice Hall.
- Canetti, E. 2007. Masa a moc. Praha: Academia.
- Giner, J. 1976. Mass society. London: Academic Press.
- Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
- Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
- Kornhauser, W. 1960. The Politics of Mass society. London: Routledge & Kegan Paul.
- Kracauer, S. 2008. Ornament masy. Praha: Academia.
- Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
- Ortega y Gasset, J. 1993. Vzpoura davů. Praha: Naše vojsko.
- Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.
Související články
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
