PHP: Porovnání verzí
(→Vývoj) |
|||
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
− | '''PHP (Hypertext Processor)''' původně zněl celý název '''Personal Home Page''', ale později byl přejmenován. Jedná se o populární skriptovací/programovací jazyk, který je určený pro vznik internetových stránek a webových aplikací ve formátu [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.|HTML]], XHTML či WHL. | + | '''PHP (Hypertext Processor)''' původně zněl celý název '''Personal Home Page''', ale později byl přejmenován. Jedná se o populární skriptovací/[[programovací jazyk]], který je určený pro vznik [[internetových stránek]] a webových [[aplikací]] ve formátu [[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.|HTML]], XHTML či WHL. '''Syntaxe jazyka je inspirována jazyky [[Perl]], [[C]], [[Pascal]], [[Java]].''' |
− | Pomocí tohoto jazyka je možné ukládat, měnit či mazat data webových stránek. Tzn. mimo jiné také tvořit diskuzní fóra, knihu návštěv, počítadlo, anketu, graf...atd. Velkou výhodou je možnost propojení stránky s databází (MySQL). Varianta PHP + SQL je dnes nejrozšířenější kombinace mezi dynamickými internetovými aplikacemi. | + | Pomocí tohoto jazyka je možné ukládat, měnit či mazat [[data]] webových stránek. Tzn. mimo jiné také tvořit diskuzní fóra, knihu návštěv, počítadlo, [[Metody zjišťování informačních potřeb|anketu]], [[Grafické zobrazení dat|graf]]...atd. Velkou výhodou je možnost '''propojení stránky s [[Databáze|databází]] (MySQL, PostgreSQL,...).''' Varianta PHP + [[SQL]] je dnes nejrozšířenější kombinace mezi dynamickými internetovými aplikacemi. Je nezávislý na [[platformě]], tudíž je vhodný jak pro [[operační systém]] '''[[Micsrosoft Windows]], tak i pro [[Linux]]'''. Existuje i zkratka pro nejčastěji používané spojení '''Linux + Apache + MySQL + PHP/Perl/[[Python]] = LAMP'''. |
− | Všechny prováděné operace se odehrávají na webovém serveru - tzn. výpočet operace je proveden tam, kde je zdrojový kód webu a do prohlížeče se projektuje pouze už hotový výsledek operace (na rozdíl od JavaScript nebo HTML). Web, který obsahuje prvky PHP lze poznat dle koncovek .php (používá se nejčastěji), .phtml, .php3, .php4, .php5 (atd. dle verze PHP, aktuálně jich je 7). | + | |
+ | Všechny prováděné operace se odehrávají na webovém serveru - tzn. výpočet operace je proveden tam, kde je [[zdrojový kód]] webu a do prohlížeče se projektuje pouze už hotový výsledek operace (na rozdíl od JavaScript nebo HTML). Web, který obsahuje prvky PHP lze poznat dle '''koncovek .php '''(používá se nejčastěji), .phtml, .php3, .php4, .php5 (atd. dle verze PHP, aktuálně jich je 7). | ||
Na rozdíl od JavaScript nebo HTML je nutné '''PHP instalovat''' a k tomu také instalovat a konfigurovat server - nejčastěji '''Apache'''. | Na rozdíl od JavaScript nebo HTML je nutné '''PHP instalovat''' a k tomu také instalovat a konfigurovat server - nejčastěji '''Apache'''. | ||
+ | |||
+ | '''[[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Uveďte příklady textových editorů. Popište typickou strukturu rozsáhlejšího dokumentu, např. bakalářské pr. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|Editory]]''' pro psaní php skriptů: moderní HTML editory bohužel většinou PHP nepodporují. Proto se používají nejčastěji tyto editory, které stejně tak zvýrazňují [[Syntaxe|syntax]]. Jsou to '''PSPad, Notepad ++, SublimeText, PhpStorm'''. | ||
+ | |||
+ | === Silné a slabé stránky === | ||
+ | '''+''' | ||
+ | <br /> | ||
+ | * Specializace na webové stránky | ||
+ | * Lehká tvorba šablon - tudíž velké množství projektů a kódů, které lze zdarma využít (Wordpress, phpBB) | ||
+ | * Velký soubor funkcí (obsahuje přes pět a půl tisíce) | ||
+ | * Podpora mnoha databázových systémů (MySQL atd.) | ||
+ | * Multiplatformnost (Microsoft Windows, Linux) | ||
+ | * Strmá křivka učení - Steep learning curve (tzn. člověk je schopný se za krátký čas naučit velké množství informací.) | ||
+ | * Velká podpora na hostingových službách | ||
+ | * Dokumentace | ||
+ | * Celkem svobodná licence | ||
+ | |||
+ | '''-''' | ||
+ | <br /> | ||
+ | * Nekonzistentní pojmenování funkcí | ||
+ | * Nejednotná názvosloví | ||
+ | * Nejednotné pořadí parametrů | ||
== Vývoj == | == Vývoj == | ||
+ | '''1994:''' V tomto roce dánský/grónský programátor '''Rasmus Lardorf''' napsal část kódu php, která byla pouze pro jeho vlastní potřebu a správu soukromého webu. Během vytváření ho spojil s malou skupinkou skriptů z Perlu a poté tento kód skloubil s programem, který sám napsal - '''Form Interpreter'''. Tak vzniklo '''PHP/FI'''. Tato kombinace obsahuje širokou implementaci pro programovací jazyk C a navíc už tato verze mohla kooperovat s databázemi. Toto spojení tedy umožnilo tvorbu jednoduchých dynamických webových aplikací. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''1995:''' Vznikla verze '''1.0 - "Personal Home Page Tools (PHP Tools)'''. Cílem zveřejnění kódu byla myšlenka najít pro PHP další uživatele, kteří jsou schopni v kódu najít chyby a zdokonalit ho. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''1997:''' Během tohoto roku vydal tým vývojářů '''PHP/FI 2.0'''. Zároveň v témže roce vytvořili Dva izraelští vývojáři '''Zeev Suraski''' a '''Andi Gutmains''' základ pro '''PHP 3'''. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''1998:''' Zeev Suraski a Andi Gutmains vydávají oficiálně '''PHP 3''' a zároveň mění název z Personal Home Page na '''Hypertext Processor'''. Ihned po vydání začala dvojice vývojářů přepisovat jádro PHP. Důsledkem toho vydávají '''Zend Engine''' ([[open source]] skriptovacího engine) a zakládají firmu '''Zend Technologies'''. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''2000:''' Vydána verze '''PHP 4''' postavená na základech Zend Engine 1.0. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''2004:''' Vydává se verze '''PHP 5''', která navíc obsahuje podporu pro '''objektově orientované programování''' a '''Data objects extensions''' (definuje rozhraní pro databáze) a další nová vylepšení. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''2008:''' Do této doby je PHP 5 jediná stabilně používaná verze. V tomto roce je verze upravena a je so ní přidán static binding a vzniká verze '''PHP 5.3'''. | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''2010:''' Nastávají problémy s vývojem verze PHP 6 v oblasti implementace '''Unicode''' (the unicode standard). | ||
+ | <br /> | ||
+ | '''2014:''' Nakonec se v tomto roce vydala rovnou verze '''PHP 7'''. | ||
− | == Struktura == | + | == Struktura a použití v kódu == |
− | == Značky == | + | === Značky === |
Jako každý jazyk má i PHP své značky, které vymezují obsah. Jsou zde dvě možnosti: | Jako každý jazyk má i PHP své značky, které vymezují obsah. Jsou zde dvě možnosti: | ||
*'''1. <...obsah...?> ''' | *'''1. <...obsah...?> ''' | ||
Řádek 17: | Řádek 56: | ||
Druhý způsob je lepší, jelikož je na první pohled poznat o co se jedná. | Druhý způsob je lepší, jelikož je na první pohled poznat o co se jedná. | ||
<br /> | <br /> | ||
− | Velice důležitým znaménkem je u PHP '''středník (;)''', který slouží k oddělení každé funkce, řádku a deklaraci. | + | Velice důležitým znaménkem je u PHP '''středník (;)''', který slouží k oddělení každé funkce, řádku a k deklaraci. |
+ | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
Šikovným prvkem jsou zde komentáře. Jde o část kódu, kterou vidí jen autor a pomáhá mu v orientaci. | Šikovným prvkem jsou zde komentáře. Jde o část kódu, kterou vidí jen autor a pomáhá mu v orientaci. | ||
Řádek 34: | Řádek 74: | ||
=== Funkce === | === Funkce === | ||
− | Pokud má | + | Pokud autor ví, že má část textu nebo kódu, kterou bude používat opakovaně, může použít funkce, které mu práci usnadní. Jsou předem dané, ale je možnost nastavit i vlastní. |
+ | <br /> | ||
+ | [[Soubor:PHP funkce.png|bezrámu|střed|příklad deklarace a vyvolání funkce]] | ||
<br /> | <br /> | ||
− | |||
Pokud zapíšeme název funkce a závorky, skript sám zapíše "ahoj". | Pokud zapíšeme název funkce a závorky, skript sám zapíše "ahoj". | ||
+ | == Použitá literatura == | ||
+ | === Zdroje === | ||
+ | *PHP. ''Tvorba-webu.cz'' [online]. (c) 2003 - 2008 [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: https://www.tvorba-webu.cz/php/. | ||
+ | *1. lekce: Co je to PHP a práce se zdrojovým kódem. In: ''Youtube'' [online]. 30.8. 2016 [cit. 2020-09-28]. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=WIpuMurAHXU. Kanál uživatele Distančně.cz | ||
+ | *PHP-Jak začít. ''Jak psát web'' [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:https://www.jakpsatweb.cz/php/jak-zacit.html. | ||
+ | * PHP. ''Wikipedie'' [online]. 11.9. 2020 [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/PHP. | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | *[[Programovací jazyk]] | ||
+ | *[[Linux]] | ||
+ | *[[Databáze]] | ||
+ | *[[SQL]] | ||
+ | *[[Python]] | ||
+ | *[[Operační systém]] | ||
+ | *[[Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.]] | ||
+ | === klíčová slova === | ||
+ | programovací jazyky, PHP, Personal Home Page, Hypertext Processor, skriptovací jazyk, webové stránky, dynamické aplikace |
Aktuální verze z 29. 9. 2020, 08:57
Obsah
Charakteristika
PHP (Hypertext Processor) původně zněl celý název Personal Home Page, ale později byl přejmenován. Jedná se o populární skriptovací/programovací jazyk, který je určený pro vznik internetových stránek a webových aplikací ve formátu HTML, XHTML či WHL. Syntaxe jazyka je inspirována jazyky Perl, C, Pascal, Java.
Pomocí tohoto jazyka je možné ukládat, měnit či mazat data webových stránek. Tzn. mimo jiné také tvořit diskuzní fóra, knihu návštěv, počítadlo, anketu, graf...atd. Velkou výhodou je možnost propojení stránky s databází (MySQL, PostgreSQL,...). Varianta PHP + SQL je dnes nejrozšířenější kombinace mezi dynamickými internetovými aplikacemi. Je nezávislý na platformě, tudíž je vhodný jak pro operační systém Micsrosoft Windows, tak i pro Linux. Existuje i zkratka pro nejčastěji používané spojení Linux + Apache + MySQL + PHP/Perl/Python = LAMP.
Všechny prováděné operace se odehrávají na webovém serveru - tzn. výpočet operace je proveden tam, kde je zdrojový kód webu a do prohlížeče se projektuje pouze už hotový výsledek operace (na rozdíl od JavaScript nebo HTML). Web, který obsahuje prvky PHP lze poznat dle koncovek .php (používá se nejčastěji), .phtml, .php3, .php4, .php5 (atd. dle verze PHP, aktuálně jich je 7).
Na rozdíl od JavaScript nebo HTML je nutné PHP instalovat a k tomu také instalovat a konfigurovat server - nejčastěji Apache.
Editory pro psaní php skriptů: moderní HTML editory bohužel většinou PHP nepodporují. Proto se používají nejčastěji tyto editory, které stejně tak zvýrazňují syntax. Jsou to PSPad, Notepad ++, SublimeText, PhpStorm.
Silné a slabé stránky
+
- Specializace na webové stránky
- Lehká tvorba šablon - tudíž velké množství projektů a kódů, které lze zdarma využít (Wordpress, phpBB)
- Velký soubor funkcí (obsahuje přes pět a půl tisíce)
- Podpora mnoha databázových systémů (MySQL atd.)
- Multiplatformnost (Microsoft Windows, Linux)
- Strmá křivka učení - Steep learning curve (tzn. člověk je schopný se za krátký čas naučit velké množství informací.)
- Velká podpora na hostingových službách
- Dokumentace
- Celkem svobodná licence
-
- Nekonzistentní pojmenování funkcí
- Nejednotná názvosloví
- Nejednotné pořadí parametrů
Vývoj
1994: V tomto roce dánský/grónský programátor Rasmus Lardorf napsal část kódu php, která byla pouze pro jeho vlastní potřebu a správu soukromého webu. Během vytváření ho spojil s malou skupinkou skriptů z Perlu a poté tento kód skloubil s programem, který sám napsal - Form Interpreter. Tak vzniklo PHP/FI. Tato kombinace obsahuje širokou implementaci pro programovací jazyk C a navíc už tato verze mohla kooperovat s databázemi. Toto spojení tedy umožnilo tvorbu jednoduchých dynamických webových aplikací.
1995: Vznikla verze 1.0 - "Personal Home Page Tools (PHP Tools). Cílem zveřejnění kódu byla myšlenka najít pro PHP další uživatele, kteří jsou schopni v kódu najít chyby a zdokonalit ho.
1997: Během tohoto roku vydal tým vývojářů PHP/FI 2.0. Zároveň v témže roce vytvořili Dva izraelští vývojáři Zeev Suraski a Andi Gutmains základ pro PHP 3.
1998: Zeev Suraski a Andi Gutmains vydávají oficiálně PHP 3 a zároveň mění název z Personal Home Page na Hypertext Processor. Ihned po vydání začala dvojice vývojářů přepisovat jádro PHP. Důsledkem toho vydávají Zend Engine (open source skriptovacího engine) a zakládají firmu Zend Technologies.
2000: Vydána verze PHP 4 postavená na základech Zend Engine 1.0.
2004: Vydává se verze PHP 5, která navíc obsahuje podporu pro objektově orientované programování a Data objects extensions (definuje rozhraní pro databáze) a další nová vylepšení.
2008: Do této doby je PHP 5 jediná stabilně používaná verze. V tomto roce je verze upravena a je so ní přidán static binding a vzniká verze PHP 5.3.
2010: Nastávají problémy s vývojem verze PHP 6 v oblasti implementace Unicode (the unicode standard).
2014: Nakonec se v tomto roce vydala rovnou verze PHP 7.
Struktura a použití v kódu
Značky
Jako každý jazyk má i PHP své značky, které vymezují obsah. Jsou zde dvě možnosti:
- 1. <...obsah...?>
- 2. <php?...obsah...?>
Druhý způsob je lepší, jelikož je na první pohled poznat o co se jedná.
Velice důležitým znaménkem je u PHP středník (;), který slouží k oddělení každé funkce, řádku a k deklaraci.
Šikovným prvkem jsou zde komentáře. Jde o část kódu, kterou vidí jen autor a pomáhá mu v orientaci.
Proměnné
Bez proměnných se neobejde žádný skript. Ani PHP není výjimkou. Proměnné deklarujeme pomocí znaku dolaru $ (zapíšete ho buď pomocí [PRAVÝ ALT]+[Ů] nebo [SHIFT]+[4/Č]). Pokud proměnnou tvoří číslo, se kterým se bude později počítat (sčítat, dělit atd.), musí být zapsáno bez uvozovek, jinak by jej server pokládal za text.[1]
- String / $retezec = "text";
- Integer / $celecislo = 2;
- Float / $desetinnecislo = 0.2;
- Boolean / $logickapromenna = TRUE;
př.:
<? echo "Ahoj"; ?>
<?php $cislo = "2" ?>
Funkce
Pokud autor ví, že má část textu nebo kódu, kterou bude používat opakovaně, může použít funkce, které mu práci usnadní. Jsou předem dané, ale je možnost nastavit i vlastní.
Pokud zapíšeme název funkce a závorky, skript sám zapíše "ahoj".
Použitá literatura
Zdroje
- PHP. Tvorba-webu.cz [online]. (c) 2003 - 2008 [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: https://www.tvorba-webu.cz/php/.
- 1. lekce: Co je to PHP a práce se zdrojovým kódem. In: Youtube [online]. 30.8. 2016 [cit. 2020-09-28]. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=WIpuMurAHXU. Kanál uživatele Distančně.cz
- PHP-Jak začít. Jak psát web [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:https://www.jakpsatweb.cz/php/jak-zacit.html.
- PHP. Wikipedie [online]. 11.9. 2020 [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/PHP.
Reference
Odkazy
- Programovací jazyk
- Linux
- Databáze
- SQL
- Python
- Operační systém
- Charakterizujte formáty souborů HTML a XML. Popište, k čemu se používají. Uveďte několik základních značek HTML a popište jejich význam.
klíčová slova
programovací jazyky, PHP, Personal Home Page, Hypertext Processor, skriptovací jazyk, webové stránky, dynamické aplikace