Masová společnost: Porovnání verzí

Aktuální verze z 25. 9. 2014, 15:57

Masová společnost je označení pro specifické rysy rozvinutých průmyslových společností, které se vyznačují existenci masy coby novodobého sociálního útvaru, masové komunikace a masové kultury, homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k masifikaci různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu modernizace společnosti. Jeho autorem je William Kornhauser (1960)^[1], avšak její koncepce jsou poněkud starší.

Můžeme rozlišit pojetí:

normativní (hodnotící) - tzv. aristokratické – důraz na ohrožení elity masou (např. G. Le Bon, J. Ortega y Gasset) a tzv. demokratické (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. K. Mannheim, E. Lederer)

analytické (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací sociálních rolí a statusů, anonymitou, vysoká a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí a významem masového sdělování (např. D. Bell, E. A. Shils)

Vlastnosti masové společnosti v klasickém pojetí:

industriální logika (posuzování lidí podle toho, co vyrábí a ne podle skupinové příslušnosti)
pád komunitních vazeb a dominance neosobních vztahů
nahrazení místních skupin masovými formálními organizacemi
vznik tzv. masové arény, umožňující simultánní prezentaci téhož fenoménu prostřednictvím masových médií a nově vzniklých konvencí
egalitarismus (všichni posuzováni jednotně, jednou jako voliči, diváci atd.)
numerická superiorita (vše, i úspěch, se měří a vyjadřuje podle kvantitativních, nikoli kvalitativních hledisek)
obrat zájmů od problémů regionálních k problémům světovým, vznik politické apatie a alienace
mimořádná role masmédií (hlavní tvůrce postojů)
vznik masové kultury^[2]

Masifikace společnosti

Utváření masové společnosti provází proces masifikace všech oblastí společenského života (masová výroba vytváří podmínky pro masový konzum, masová komunikace se podílí na tvorbě masové kultury, masový konzum a masová kultura ve snaze přiblížit se k širokému počtu lidí přispívají k nivelizaci vkusu a chuti a stávají se předpokladem masového blahobytu).

Masová komunikace

Masová komunikace se vyznačuje sdělováním velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. masám (trvalý příjemce), z jednoho zdroje (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept názorových vůdců (R. K. Merton) a dvoustupňové komunikace (E. Katz a P. F. Lazarsfeld).

Masa a mocenská elita

Koncentrace politické, ekonomické a vojenské moci a rostoucí odstup mezi vůdci organizací a jejich stále atomizovanějšími a odcizenějšími členy vytváří z prvně jmenovaných mocenskou elitu a z těch druhých masu. Podle C. W. Millse^[3] je mocenská elita ve vztahu k mase dichotomií – navzdory formální suverenitě lidu iniciativu drží malá skupina lidí tvořících mocenskou elitu. Zatímco masa ohrožovaná problémy každodennosti upadá do apatie, nezájmu o politiku a vnější dění a uzavírá se do soukromí, mocenská elita toho využívá k nezodpovědné, sobecké a bezohledné manipulaci masy masovými sdělovacími prostředky směřující k upevnění vlastní moci.

Masová kultura

Představuje kulturní výtvory a produkce určené pro masy lidí (případně jimi samými produkované) vycházející z jejich potřeb a vkusu. Obdobné či identické kulturní obsahy jsou sdělovány z malého počtu zdrojů velkým masám příjemců. Kritika masové kultury poukazovala zejména na preferenci méně náročných žánrů a obsahů, homogenizaci a standardizaci kulturních produktů a potřeb. Obhajoba masové kultury naopak zdůrazňovala její význam pro rozšiřování hodnot k širokým masám a vytváření prostoru pro rozvoj individuality.

Riziko masové společnosti

Jedinci trpící úzkostí, nejistotou, izolací a ztrátou pocitu odpovědnosti mohou po zániku dílčích pospolitostí najít nový výraz identifikací s abstraktními celky typu rasa či národ a fanatickou angažovaností v masových hnutích, schopných mobilizovat jedince podle potřeb politických demagogů. Masová společnost tedy obsahuje hrozbu přeměny v totalitní systém.

Odkazy

Zdroje

↑ Kornhauser, W. 1960. The Politics of Mass society. London: Routledge & Kegan Paul.
↑ Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.
↑ Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.

Doporučená literatura

Bell, D. 1965. The End of Ideology. New York: Free Press.
Bensman, J.; Rosenberg, B. 1963. Mass, Class, and Bureaucracy: The Evolution of Contemporary Society. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice Hall.
Canetti, E. 2007. Masa a moc. Praha: Academia.
Giner, J. 1976. Mass society. London: Academic Press.
Keller, J. 1999. Úvod do sociologie. Praha: SLON.
Kloskowska, A. 1967. Masová kultura: kritika a obhajoba. Praha: Svoboda.
Kornhauser, W. 1960. The Politics of Mass society. London: Routledge & Kegan Paul.
Kracauer, S. 2008. Ornament masy. Praha: Academia.
Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.
Ortega y Gasset, J. 1993. Vzpoura davů. Praha: Naše vojsko.
Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.

Související články

[1] Kornhauser, W. 1960. The Politics of Mass society. London: Routledge & Kegan Paul.

[2] Velký sociologický slovník. 1996. Praha: Karolinum.

[3] Mills, C. W. 1966. Mocenská elita. Praha: Orbis.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Masová společnost''' je označení pro specifické rysy rozvinutých [[industriální společnost|průmyslových společností]], které se vyznačují existenci '''[[masa|masy]]''' coby novodobého sociálního útvaru, '''[[masová komunikace|masové komunikace]]''' a '''[[masová kultura|masové kultury]]''', homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k '''masifikaci''' různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu [[modernizace]] společnosti. Jeho autorem je '''William Kornhauser''' (1960), avšak její koncepce jsou poněkud starší.
+'''Masová společnost''' je označení pro specifické rysy rozvinutých [[industriální společnost|průmyslových společností]], které se vyznačují existenci '''[[masa|masy]]''' coby novodobého sociálního útvaru, '''[[masová komunikace|masové komunikace]]''' a '''[[masová kultura|masové kultury]]''', homogenizací kultury a vkusu, atomizací a pocitem odcizení a obecným trendem k '''masifikaci''' různých oblastí společenského života. Samotný pojem vznikl jako reakce na některé negativní důsledky procesu [[modernizace]] společnosti. Jeho autorem je '''William Kornhauser''' (1960)<ref>Kornhauser, W. 1960. ''The Politics of Mass society''. London: Routledge & Kegan Paul.</ref>, avšak její koncepce jsou poněkud starší.
 Můžeme rozlišit pojetí:
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 * '''normativní''' (hodnotící) - tzv. ''aristokratické'' – důraz na ohrožení [[elita|elity]] [[masa|masou]] (např. [[Gustav Le Bon|G. Le Bon]], [[José Ortega y Gasset|J. Ortega y Gasset]]) a tzv. ''demokratické'' (až levicově liberální) – důraz na ohrožení masy elitou (např. [[Karl Mannheim|K. Mannheim]], E. Lederer)
-* '''analytické''' (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací [[sociální role|sociálních rolí]] a [[sociální status|statusů]], anonymitou, vysoká a stále rostoucí [[sociální mobilita|mobilitou]] horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a [[institucí|instituce]] a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils)
+* '''analytické''' (nehodnotící) - masová společnost se vyznačuje růstem role sekundárních kontaktů, vysokou specializací [[sociální role|sociálních rolí]] a [[sociální status|statusů]], anonymitou, vysoká a stále rostoucí [[sociální mobilita|mobilitou]] horizontální i vertikální, rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a [[instituce|institucí]] a významem masového sdělování (např. [[Daniel Bell|D. Bell]], E. A. Shils)
 Vlastnosti '''masové společnosti''' v klasickém pojetí:
@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 === Masová komunikace ===
-[[Masová komunikace]] se vyznačuje '''sdělováním''' velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. '''masám''' (trvalý příjemce), '''z jednoho zdroje''' (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept '''[[teorie názorových vůdců|názorových vůdců]]''' (R. K. Merton) a '''[[dvoustupňová komunikace|dvoustupňové komunikace]]''' (E. Katz a [[Paul Felix Lazarsfeld|P. F. Lazarsfeld]]).
+[[Masová komunikace]] se vyznačuje '''sdělováním''' velkého množství informací a symbolických obsahů široké veřejnosti, resp. '''masám''' (trvalý příjemce), '''z jednoho zdroje''' (trvalý mluvčí). Jedná se o důsledek rozšířené tisku a rozhlasu a později filmu a televize. Vliv masové komunikace byl nicméně mnohdy přeceňován, neboť postoje se mění spíše vlivem interpersonálních vztahů. Podrobněji viz koncept '''[[teorie názorových vůdců|názorových vůdců]]''' ([[Robert King Merton|R. K. Merton]]) a '''[[dvoustupňová komunikace|dvoustupňové komunikace]]''' (E. Katz a [[Paul Felix Lazarsfeld|P. F. Lazarsfeld]]).
 === Masa a mocenská elita ===
@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 === Doporučená literatura ===
+* Bell, D. 1965. ''The End of Ideology''. New York: Free Press.
+* Bensman, J.; Rosenberg, B. 1963. ''Mass, Class, and Bureaucracy: The Evolution of Contemporary Society''. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice Hall.
 * Canetti, E. 2007. ''Masa a moc''. Praha: Academia.
+* Giner, J. 1976. ''Mass society''. London: Academic Press.
 * Keller, J. 1999. ''Úvod do sociologie''. Praha: SLON.
 * Kloskowska, A. 1967. ''Masová kultura: kritika a obhajoba''. Praha: Svoboda.
+* Kornhauser, W. 1960. ''The Politics of Mass society''. London: Routledge & Kegan Paul.
 * Kracauer, S. 2008. ''Ornament masy''. Praha: Academia.
 * Mills, C. W. 1966. ''Mocenská elita''. Praha: Orbis.