Počítačová hra: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 135 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | Počítačová hra (v angličtině označována jako ''computer game'') je druh [[Software|softwaru]]. založeného na interakci mezi jedincem a hrou. Fenomén počítačových her odstartoval v druhé polovině 20. století a podobně jako další moderní technologie se denně vyvíjí. | |
− | [[ | + | Popularity nabývá díky tématům, která překonávají sociální restrikce a zapojují hráče do situací v rozporu s etikou. Oproti sledování filmu či poslechu hudby je v případě hraní her jedinec vtažen do virtuálního prostředí a stává se z pasivního jedince - aktivní hráč. |
− | |||
+ | Pozornost si počítačové hry získali hlavně u dospívajících a subkultur, které mohou vnímat počítačové hry jako druh sociálního začlenění. Počítačové hry neslouží pouze pro volnočasové účely. Je možné je využít v oblasti umění a školství. | ||
+ | V dnešní době je možné hrát hry na [[Hardware zařízení|hardwarových zařízení]], jako je [[Osobní počítač|osobní počítač]], herní konzole (Xbox, Playstation, Nintento), mobilní [[Telefon|telefony]], tablety nebo zařízení pro simulaci [[Virtuální realita|virtuální reality]]. | ||
+ | [[Soubor:Tennis For Two on a DuMont Lab Oscilloscope Type 304-A.jpg|300px|náhled|vpravo|První počítačová hra Tenis for two]] | ||
+ | ==Historie počítačových her== | ||
− | + | Basler ve své knize ''Počítačové hry a jejich místo v životě člověka''<ref name="Basler">BASLER, Jaromír a Michal MRÁZEK. Počítačové hry a jejich místo v životě člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5405-4.</ref> datuje počátek počítačových her od roku 1958. Avšak k vývoji počítačových her došlo již koncem druhé světové války (40. až 50. léta 20. století) ve Spojených státech. Na '''sálových''' neboli '''Mainframe počítačích''', které sloužili hlavně pro armádní a vědecké účely, testovali vědci schopnosti počítačů. | |
− | + | Zlomový rok pro počítačové hry je 1958, kdy William A. Higenbotham vytvořil hru s názvem '''Tenis for two'''. Hru bylo možné ovládat pomocí dvou analogových ovladačů. Herní pole bylo promítáno skrze osciloskopovou obrazovku, na které jednoduché obrazce simulovali pohyb letícího míčku. Tento vynález započal vývoj počítačových her. V 60 až 70. létech 20. století se popularitě počítačových her dostávalo pomocí arkádových videoherních automatů. Jednalo se o objemné herní automaty, které fungovaly za menší poplatek a zprostředkovávaly interaktivní zábavu návštěvníkům. | |
− | |||
− | |||
− | V | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | + | Prozatímní rozšíření počítačů do domácností bylo nemyslitelné. Počítače byli natolik drahé, že si je obyčejní obyvatelé nemohli dovolit. V roce 1972 přišla na trh finančně přínosnější alternativa - první herní konzole '''Magnavox Odyssey'''. Hráči nepotřebovali složité vybavení a konzoli mohli připojili k [[Televize|televizi]]. | |
+ | [[Soubor:Atari Pong arcade game cabinet.jpg|300px|náhled|vlevo|Videoherní automat hry PONG]] | ||
− | + | V 80. létech (1983) vznikla firma '''Nintendo entertainment system''', jenž později vydala hry jako ''Super Mario Bros, The legend of zelda, Donkey Kong''. Dále vznikly hry jako '''Pac-man''' (1980), '''Tetris''' (1985) nebo předchůdce hry The Sims - Simcity. Počátek 90. let přináší inovace v oblasti hardwaru i softwaru. Hry se rozšiřují do domácností a s vývojem lepší grafiky se na trhu objevily první 3D hry jako '''Doom 3D''' (1993), Duke Nukem 3D (1996). Díky těmto hrám vznikl nový subžánr počítačových her a to tedy hry z pohledu první osoby (v angličtině označována jako ''First-person shooter''). | |
− | + | Společně s vývojem lepší grafiky a rozšířením [[Internet|internetu]] se i počítačové hry začaly přesouvat do internetového rozhraní. Objevili se nové druhy ovládání, jako taneční podložky, herní konzole snímající prostor (Nintendo Wii), brýle pro virtuální realitu. | |
− | + | ==Kdo se podílí na vývoji her?== | |
− | 80. | + | * '''Game designer''' – Podílí se na vývoji herních komponentů, postav a příběhu (dílčí úkoly, hry, puzzle, hlavní úkol hry). |
− | + | * '''Vývojář''' – Hlavním úkolem vývojáře je implementace a design softwaru, který tvoří hru. Přesněji se zabývá offline nástrojem pro efektivní hraní a motorem hry. | |
− | 1980 | + | * '''Výtvarník/umělec''' – Produkuje vizuální část hry. Vytváří umělecký návrh virtuálního světa a následně loga, plakáty apod. |
− | 1985- | + | * '''Producent''' – Podílí se na managmentu hry a na jejím uvedení na herní trh. |
− | |||
− | |||
− | Společně s vývojem lepší grafiky a rozšířením | ||
− | |||
+ | ==Základní aspekty počítačových her== | ||
+ | Designer počítačových her a spisovatel Chrish Creawford rozlišuje 4 základný aspekty počítačových her.<ref name="Crawford"> CRAWFORD, Chris. Chris Crawford on Game Design. New Riders Publishing: Thousand Oaks, 2003. ISBN 978-0-13-146099-7.</ref> | ||
+ | *'''Reprezentace''' – Aspekt reprezentace pojednává o virtuálním světě, jenž reprezentuje reálné situace, ve kterých se hráč pohybuje a interaguje. Tento svět může představovat známe prvky a aktivity z běžného života nebo naopak pracovat s nerealistickými prvky. | ||
+ | *'''Interakce''' – Pojem interaktivity v počítačových hrách je možné definovat, jako uživatelskou možnost zasahovat do procesů a na základě podnětů získat zpětnou vazbu[[Zpětná vazba |zpětnou vazbu]]. Díky zapojení uživatele do děje hry se má potřebu ke hře samotné vracet. | ||
+ | *'''Konflikt''' – Každá hra musí obsahovat zápletku neboli konflikt, který musí hráč překonat pro úspěšné dokončení hry. | ||
+ | *'''Bezpečí''' – Virtuální svět by měl být dostatečně reprezentativní a realistický, ale zároveň je bezpečný pro uživatele. Hráč se necítí ohrožen při hraní her, jenž pokrývají kontroverzní témata jako je válka a pod. | ||
==Rozdělení počítačových her== | ==Rozdělení počítačových her== | ||
− | online | + | Hry je možné kategorizovat podle druhu a žánru. Každá kategorie má určité rysy, které vybraný typ definují. |
+ | ===Rozdělení podle přístupu k internetové síti.=== | ||
+ | '''Online hry''' jsou druh her, který pro své fungování vyžaduje stálé připojení k síti. Tyto hry mohou být vytvořeny pro potřeby jednoho hráče nebo založené na interakci s dalšími jedinci. Oproti online hrám, jsou '''offline''' určeny pouze pro hraní bez připojení k internetové síti. Jedná se tak většinou o single player hry. | ||
− | + | '''Příklady:''' | |
− | + | {| class="wikitable" | |
+ | |- | ||
+ | ! Online hry !! Offline hry | ||
+ | |- | ||
+ | | Fortnite || Mafia | ||
+ | |- | ||
+ | | World of Tanks || The Sims | ||
+ | |- | ||
+ | | Farmville || FIFA | ||
+ | |} | ||
+ | ===Rozdělení podle počtu hráčů=== | ||
− | + | Většina počítačových her je vytvořena v '''Singleplayer''' režimu, kdy hráč sám interaguje pouze s herním prostředím. Na rozdíl tomu '''Multiplayer hry''' bývají pro více hráčů propojené počítačové sítí. Dochází zde buďto ke kooperaci jedinců nebo soutěživosti mezi nimi. Ve většině her je možnost zvolit si preferovaný způsob hraní. | |
− | |||
− | + | '''Příklady:''' | |
− | + | {| class="wikitable" | |
− | + | |- | |
− | + | ! Singleplayer hry !! Multiplayer hry | |
− | + | |- | |
− | + | | Age of Empires || Second Life | |
+ | |- | ||
+ | | StarCraft || Call of Duty | ||
+ | |- | ||
+ | | Zaklínač || Dota | ||
+ | |} | ||
+ | ===Rozdělení podle přístupnosti=== | ||
− | + | * Freeware hry – Hráč má možnost získat hru zcela zdarma. Hry jsou často prokládané reklamami, jež jsou zdrojem zisku pro vývojáře. | |
+ | * Freemium hry – Jsou označovány hry, kde je hráčům dostupná část nebo demo verze hry. Hráč si za vlastnictví celé hry musí zakoupit hru. | ||
+ | * Premium hry – Za jednorázový poplatek mohou hráči zakoupit celou hru a pak nezávisle hrát. | ||
+ | * Hry s periodickými poplatky – Jedná se o typ her, kdy hráč platí za měsíční členství. Jedná se tak většinou o multiplayerové hry | ||
− | + | ===Žánry počítačových her=== | |
+ | [[Soubor:Zero-K Gameplay.jpg|400px|náhled|vlevo|Ukázka ze hry Zero K]] | ||
− | + | '''Akční hry''' – Hlavním principem akčních her je splnit všechny úkoly a zneškodnit příběhem určeného protivníka. Příkladem toho žánru jsou hlavně takzvané ''střílečky''. | |
− | |||
− | ''' | + | ''Příklady: Call of Duty, Cyberpunk, Far Cry.'' |
− | |||
− | |||
− | ''' | + | '''Logické hry''' – Logické hry jsou obvykle komponovány z různých hádanek, které jsou interpretovány jednoduchým grafickým zpracováním. Hráč musí projít všemi úrovněmi pro úspěšné dokončení hry. |
− | + | ||
− | + | ''Příklady: Solitaire, Portal, Hledání min.'' | |
+ | '''RPG hry''' – Neboli ''Role-playing games'' jsou zaměřeny na roli hlavní postavy do které se hráč ztělesní skrze počítačový charakter. Hráč sbírá zkušenosti, vybavení a navyšuje level postavy. | ||
+ | Oblíbenou podkategorií jsou '''MMORPG hry (Massively multiplayer on-line role playing game)''', jež začaly být populární po expanzi internetového rozhraní. Díky připojení k síti mají hráči možnost v reálném čase komunikovat, kooperovat nebo soupeřit proti spoluhráčům. | ||
− | '' | + | ''Příklady: World of Warcraft, Fallout, Borderlands.'' |
− | ''' | + | '''Sportovní/závodní hry''' – Závodní a sportovní hry nemají přiliž významný příběh. Hlavním prvkem je simulace určité činnosti. Ve sportovních hrách je možné hrát za jednoho hráče nebo celý tým. Na herním trhu je dostupná řada vybraných sportů, jako je hokej, fotbal, golf. Do této kategorie je možné zařadit i taneční hry, které se ovládají pomocí ovladače nebo taneční podložky. Podobně je tomu i u závodních her, které slouží pro simulaci jízdy v autě. Tyto hry je možné ovládat ovladačem simulující automobilový volant. |
+ | |||
+ | ''Příklady: NHL, FIFA, Need for Speed, Euro Truck Simulator.'' | ||
− | ''' | + | '''Strategické hry''' – Hlavním cíle strategických her je budování vybraných virtuálních prvků, jako je město, základna, území. Hráč se o toto území musí starat a rozvíjet je. Hry mohou mít navržený vlastní virtuální čas, podle kterého se uživatel řídí a vylepšuje své území nebo synchronizovány v reálném čase. |
− | '' | + | ''Příklady: Plants vs. Zombies, Starcraft, Age of Empires.'' |
− | '''Vzdělávací hry''' | + | '''Vzdělávací hry''' – S rozšířením osobních počítačů bylo pro oslovení žáků žádoucí zařadit počítačové hry do vzdělávání. Tyto hry jsou složitě vytvořeny a musí splňovat veškeré vzdělávací pokyny a normy. Hra by měla být dostatečně zábavná, aby žáka bavila, ale i odborně sestavená, aby předávala vědomosti. |
− | S rozšířením osobních počítačů bylo pro oslovení | ||
− | Hra by měla být dostatečně zábavná, aby | ||
− | |||
− | |||
− | '' | + | ''Příklady:Evropa 2045, Terasoft výukové programy.'' |
+ | '''Ostatní herní žánry''' – Se stále vyvíjející se technologií se hardwary i žánry počítačových her vyvíjí. Mezi další populární žánry patří takzvané Clicker games, které jsou velice jednoduché a jejich hlavním účelem je spojování, klikání apod. Tyto hry jsou velice oblíbené na internetových portálech. Dále třeba simulace, které simulují denní situace. | ||
==Odkazy== | ==Odkazy== | ||
Řádek 86: | Řádek 105: | ||
* BASLER, Jaromír a Michal MRÁZEK. Počítačové hry a jejich místo v životě člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5405-4. | * BASLER, Jaromír a Michal MRÁZEK. Počítačové hry a jejich místo v životě člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5405-4. | ||
+ | |||
+ | * CRAWFORD, Chris. The art of computer game design. 1984. | ||
+ | |||
+ | * CRAWFORD, Chris. Chris Crawford on Game Design. New Riders Publishing: Thousand Oaks, 2003. ISBN 978-0-13-146099-7. | ||
+ | |||
+ | * DEWINTER, Jennifer a Ryan M. MOELLER. Computer games and technical communication: critical methods. Ashgate publishing, 2014. ISBN 9781472426406. | ||
* EGENFELDT-NIELSEN, Simon, Jonas Heide SMITH a Susana Pajares TOSCA. Understanding video games:: the essential introduction. New York: Routledge, 2013. | * EGENFELDT-NIELSEN, Simon, Jonas Heide SMITH a Susana Pajares TOSCA. Understanding video games:: the essential introduction. New York: Routledge, 2013. | ||
− | + | * PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a web 2.0. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978 8024512723. | |
+ | |||
+ | * RYLICH, Jan. Počítačové hry jako fenomén nových médií. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií - studia nových médií. Vedoucí práce Chýla, Roman. | ||
− | + | * SORIA, Agustin a Julián MALDONADO. Computer Games: Learning Objectives, Cognitive Performance and Effects on Development. New York: Nova Science Publishers, 2010. ISBN 9781608766581. | |
− | + | === Externí odkazy === | |
+ | *[https://www.researchgate.net/publication/305741721_You_like_it_you_learn_it_affectivity_and_learning_in_competitive_social_role_play_gaming Studie o využítí počítačových her ve vzdělávání ] | ||
+ | *[https://attentat1942.com/ Historická počítačová hra, která vznikla na Karlově Univerzitě] | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Řádek 105: | Řádek 134: | ||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === | ||
− | * Počítačová hra, osobní počítač, HCI, herní studia, software, video game, computer game | + | * Počítačová hra, osobní počítač, HCI, herní studia, software, video game, computer game |
Aktuální verze z 2. 8. 2021, 20:44
Počítačová hra (v angličtině označována jako computer game) je druh softwaru. založeného na interakci mezi jedincem a hrou. Fenomén počítačových her odstartoval v druhé polovině 20. století a podobně jako další moderní technologie se denně vyvíjí. Popularity nabývá díky tématům, která překonávají sociální restrikce a zapojují hráče do situací v rozporu s etikou. Oproti sledování filmu či poslechu hudby je v případě hraní her jedinec vtažen do virtuálního prostředí a stává se z pasivního jedince - aktivní hráč.
Pozornost si počítačové hry získali hlavně u dospívajících a subkultur, které mohou vnímat počítačové hry jako druh sociálního začlenění. Počítačové hry neslouží pouze pro volnočasové účely. Je možné je využít v oblasti umění a školství. V dnešní době je možné hrát hry na hardwarových zařízení, jako je osobní počítač, herní konzole (Xbox, Playstation, Nintento), mobilní telefony, tablety nebo zařízení pro simulaci virtuální reality.
Obsah
Historie počítačových her
Basler ve své knize Počítačové hry a jejich místo v životě člověka[1] datuje počátek počítačových her od roku 1958. Avšak k vývoji počítačových her došlo již koncem druhé světové války (40. až 50. léta 20. století) ve Spojených státech. Na sálových neboli Mainframe počítačích, které sloužili hlavně pro armádní a vědecké účely, testovali vědci schopnosti počítačů. Zlomový rok pro počítačové hry je 1958, kdy William A. Higenbotham vytvořil hru s názvem Tenis for two. Hru bylo možné ovládat pomocí dvou analogových ovladačů. Herní pole bylo promítáno skrze osciloskopovou obrazovku, na které jednoduché obrazce simulovali pohyb letícího míčku. Tento vynález započal vývoj počítačových her. V 60 až 70. létech 20. století se popularitě počítačových her dostávalo pomocí arkádových videoherních automatů. Jednalo se o objemné herní automaty, které fungovaly za menší poplatek a zprostředkovávaly interaktivní zábavu návštěvníkům.
Prozatímní rozšíření počítačů do domácností bylo nemyslitelné. Počítače byli natolik drahé, že si je obyčejní obyvatelé nemohli dovolit. V roce 1972 přišla na trh finančně přínosnější alternativa - první herní konzole Magnavox Odyssey. Hráči nepotřebovali složité vybavení a konzoli mohli připojili k televizi.
V 80. létech (1983) vznikla firma Nintendo entertainment system, jenž později vydala hry jako Super Mario Bros, The legend of zelda, Donkey Kong. Dále vznikly hry jako Pac-man (1980), Tetris (1985) nebo předchůdce hry The Sims - Simcity. Počátek 90. let přináší inovace v oblasti hardwaru i softwaru. Hry se rozšiřují do domácností a s vývojem lepší grafiky se na trhu objevily první 3D hry jako Doom 3D (1993), Duke Nukem 3D (1996). Díky těmto hrám vznikl nový subžánr počítačových her a to tedy hry z pohledu první osoby (v angličtině označována jako First-person shooter). Společně s vývojem lepší grafiky a rozšířením internetu se i počítačové hry začaly přesouvat do internetového rozhraní. Objevili se nové druhy ovládání, jako taneční podložky, herní konzole snímající prostor (Nintendo Wii), brýle pro virtuální realitu.
Kdo se podílí na vývoji her?
- Game designer – Podílí se na vývoji herních komponentů, postav a příběhu (dílčí úkoly, hry, puzzle, hlavní úkol hry).
- Vývojář – Hlavním úkolem vývojáře je implementace a design softwaru, který tvoří hru. Přesněji se zabývá offline nástrojem pro efektivní hraní a motorem hry.
- Výtvarník/umělec – Produkuje vizuální část hry. Vytváří umělecký návrh virtuálního světa a následně loga, plakáty apod.
- Producent – Podílí se na managmentu hry a na jejím uvedení na herní trh.
Základní aspekty počítačových her
Designer počítačových her a spisovatel Chrish Creawford rozlišuje 4 základný aspekty počítačových her.[2]
- Reprezentace – Aspekt reprezentace pojednává o virtuálním světě, jenž reprezentuje reálné situace, ve kterých se hráč pohybuje a interaguje. Tento svět může představovat známe prvky a aktivity z běžného života nebo naopak pracovat s nerealistickými prvky.
- Interakce – Pojem interaktivity v počítačových hrách je možné definovat, jako uživatelskou možnost zasahovat do procesů a na základě podnětů získat zpětnou vazbuzpětnou vazbu. Díky zapojení uživatele do děje hry se má potřebu ke hře samotné vracet.
- Konflikt – Každá hra musí obsahovat zápletku neboli konflikt, který musí hráč překonat pro úspěšné dokončení hry.
- Bezpečí – Virtuální svět by měl být dostatečně reprezentativní a realistický, ale zároveň je bezpečný pro uživatele. Hráč se necítí ohrožen při hraní her, jenž pokrývají kontroverzní témata jako je válka a pod.
Rozdělení počítačových her
Hry je možné kategorizovat podle druhu a žánru. Každá kategorie má určité rysy, které vybraný typ definují.
Rozdělení podle přístupu k internetové síti.
Online hry jsou druh her, který pro své fungování vyžaduje stálé připojení k síti. Tyto hry mohou být vytvořeny pro potřeby jednoho hráče nebo založené na interakci s dalšími jedinci. Oproti online hrám, jsou offline určeny pouze pro hraní bez připojení k internetové síti. Jedná se tak většinou o single player hry.
Příklady:
Online hry | Offline hry |
---|---|
Fortnite | Mafia |
World of Tanks | The Sims |
Farmville | FIFA |
Rozdělení podle počtu hráčů
Většina počítačových her je vytvořena v Singleplayer režimu, kdy hráč sám interaguje pouze s herním prostředím. Na rozdíl tomu Multiplayer hry bývají pro více hráčů propojené počítačové sítí. Dochází zde buďto ke kooperaci jedinců nebo soutěživosti mezi nimi. Ve většině her je možnost zvolit si preferovaný způsob hraní.
Příklady:
Singleplayer hry | Multiplayer hry |
---|---|
Age of Empires | Second Life |
StarCraft | Call of Duty |
Zaklínač | Dota |
Rozdělení podle přístupnosti
- Freeware hry – Hráč má možnost získat hru zcela zdarma. Hry jsou často prokládané reklamami, jež jsou zdrojem zisku pro vývojáře.
- Freemium hry – Jsou označovány hry, kde je hráčům dostupná část nebo demo verze hry. Hráč si za vlastnictví celé hry musí zakoupit hru.
- Premium hry – Za jednorázový poplatek mohou hráči zakoupit celou hru a pak nezávisle hrát.
- Hry s periodickými poplatky – Jedná se o typ her, kdy hráč platí za měsíční členství. Jedná se tak většinou o multiplayerové hry
Žánry počítačových her
Akční hry – Hlavním principem akčních her je splnit všechny úkoly a zneškodnit příběhem určeného protivníka. Příkladem toho žánru jsou hlavně takzvané střílečky.
Příklady: Call of Duty, Cyberpunk, Far Cry.
Logické hry – Logické hry jsou obvykle komponovány z různých hádanek, které jsou interpretovány jednoduchým grafickým zpracováním. Hráč musí projít všemi úrovněmi pro úspěšné dokončení hry.
Příklady: Solitaire, Portal, Hledání min.
RPG hry – Neboli Role-playing games jsou zaměřeny na roli hlavní postavy do které se hráč ztělesní skrze počítačový charakter. Hráč sbírá zkušenosti, vybavení a navyšuje level postavy. Oblíbenou podkategorií jsou MMORPG hry (Massively multiplayer on-line role playing game), jež začaly být populární po expanzi internetového rozhraní. Díky připojení k síti mají hráči možnost v reálném čase komunikovat, kooperovat nebo soupeřit proti spoluhráčům.
Příklady: World of Warcraft, Fallout, Borderlands.
Sportovní/závodní hry – Závodní a sportovní hry nemají přiliž významný příběh. Hlavním prvkem je simulace určité činnosti. Ve sportovních hrách je možné hrát za jednoho hráče nebo celý tým. Na herním trhu je dostupná řada vybraných sportů, jako je hokej, fotbal, golf. Do této kategorie je možné zařadit i taneční hry, které se ovládají pomocí ovladače nebo taneční podložky. Podobně je tomu i u závodních her, které slouží pro simulaci jízdy v autě. Tyto hry je možné ovládat ovladačem simulující automobilový volant.
Příklady: NHL, FIFA, Need for Speed, Euro Truck Simulator.
Strategické hry – Hlavním cíle strategických her je budování vybraných virtuálních prvků, jako je město, základna, území. Hráč se o toto území musí starat a rozvíjet je. Hry mohou mít navržený vlastní virtuální čas, podle kterého se uživatel řídí a vylepšuje své území nebo synchronizovány v reálném čase.
Příklady: Plants vs. Zombies, Starcraft, Age of Empires.
Vzdělávací hry – S rozšířením osobních počítačů bylo pro oslovení žáků žádoucí zařadit počítačové hry do vzdělávání. Tyto hry jsou složitě vytvořeny a musí splňovat veškeré vzdělávací pokyny a normy. Hra by měla být dostatečně zábavná, aby žáka bavila, ale i odborně sestavená, aby předávala vědomosti.
Příklady:Evropa 2045, Terasoft výukové programy.
Ostatní herní žánry – Se stále vyvíjející se technologií se hardwary i žánry počítačových her vyvíjí. Mezi další populární žánry patří takzvané Clicker games, které jsou velice jednoduché a jejich hlavním účelem je spojování, klikání apod. Tyto hry jsou velice oblíbené na internetových portálech. Dále třeba simulace, které simulují denní situace.
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- BASLER, Jaromír a Michal MRÁZEK. Počítačové hry a jejich místo v životě člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5405-4.
- CRAWFORD, Chris. The art of computer game design. 1984.
- CRAWFORD, Chris. Chris Crawford on Game Design. New Riders Publishing: Thousand Oaks, 2003. ISBN 978-0-13-146099-7.
- DEWINTER, Jennifer a Ryan M. MOELLER. Computer games and technical communication: critical methods. Ashgate publishing, 2014. ISBN 9781472426406.
- EGENFELDT-NIELSEN, Simon, Jonas Heide SMITH a Susana Pajares TOSCA. Understanding video games:: the essential introduction. New York: Routledge, 2013.
- PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a web 2.0. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978 8024512723.
- RYLICH, Jan. Počítačové hry jako fenomén nových médií. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií - studia nových médií. Vedoucí práce Chýla, Roman.
- SORIA, Agustin a Julián MALDONADO. Computer Games: Learning Objectives, Cognitive Performance and Effects on Development. New York: Nova Science Publishers, 2010. ISBN 9781608766581.
Externí odkazy
- Studie o využítí počítačových her ve vzdělávání
- Historická počítačová hra, která vznikla na Karlově Univerzitě
Související články
- Osobní počítač
- HCI
- Počítačové hry a umění
- Herní studia (Game studies)
- Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace
Klíčová slova
- Počítačová hra, osobní počítač, HCI, herní studia, software, video game, computer game