Konflikty: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Konflikt''' představuje '''rozpor''', je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem '''volby''', tzn. v jaké směru jednat - s [[Rozhodování|rozhodováním se]].<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Jedná se o setkání snah dvou jedinců, kdy splnění přání jednoho z nich částečně či zcela znemožňuje splnění tužby druhého jedince.<ref name="křivohlavý">Křivohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum</ref>. Konflikt je situace, kdy dojde k '''narušení rovnováhy''', představuje '''destabilizující aspekt''', který způsobí změnu ve fungování systému.<ref name="plamínek">Plamínek, J. (1994). Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.</ref>Tématem konfliktů se primárně zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]. | |
== Dělení konfliktů == | == Dělení konfliktů == | ||
=== Základní dělení konfliktů === | === Základní dělení konfliktů === | ||
− | # '''Interpersonální konflikty''' - | + | # '''Interpersonální konflikty''' - konflikty [[Představy|představ]], názorů, [[Sociální postoje|postojů]], [[Zájmy|zájmů]] |
− | # '''Intrapersonální konflikty''' - střet dvou neslučitelných tendencí | + | # '''Intrapersonální konflikty''' - střet dvou neslučitelných tendencí nebo cílových představ, skupinové konflikty, meziskupinové konflikty<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref> |
=== Dělení konfliktů dle Kurta Lewina === | === Dělení konfliktů dle Kurta Lewina === | ||
− | [[Kurt Lewin|Kurt Lewin]], americký sociální psycholog, vypracoval svou koncepci dělení konfliktů na základě [[Teorie pole|'''teorie pole''']]. V poli jedince se vyskytují motivy, které ho přivádějí do tenze, jež je pro člověka nepříjemná, a proto cítí potřebu se tohoto napětí zbavit. | + | [[Kurt Lewin|Kurt Lewin]], americký sociální psycholog, vypracoval svou koncepci dělení konfliktů na základě [[Teorie pole|'''teorie pole''']]. V poli jedince se vyskytují [[Motivace|motivy]], které ho přivádějí do tenze, jež je pro člověka nepříjemná, a proto cítí [[Potřeby|potřebu]] se tohoto napětí zbavit. |
− | # '''Apetence - apetence''' - jedinec se rozhoduje mezi dvěma stejně přitažlivými variantám (viz Buridanův osel) | + | # '''Apetence - apetence''' - jedinec se rozhoduje mezi dvěma stejně přitažlivými variantám (viz Buridanův osel) |
# '''Averze - apetence''' - konflikt, při kterém je jedinec přitahován předmětem, který je pro něho atraktivní, ale zároveň obsahuje i značně negativní aspekt | # '''Averze - apetence''' - konflikt, při kterém je jedinec přitahován předmětem, který je pro něho atraktivní, ale zároveň obsahuje i značně negativní aspekt | ||
# '''Averze - averze''' - výběr mezi dvěma negativními možnostmi (výběr menšího zla) | # '''Averze - averze''' - výběr mezi dvěma negativními možnostmi (výběr menšího zla) | ||
− | == | + | == Výzkumy konfliktů == |
+ | * '''[[Ivan Petrovič Pavlov|I.P.Pavlov]]''' - výzkum konfliktů, psům navozoval experimentálně neurózy tím, že jim vytvořil odlišné reflexy na kruh a elipsu, docházel pak zkracováním delší osy psychologické stržení jejich nervové soustavy | ||
+ | * '''Lurija''' - vytvářel dva typy konfliktů u člověka - volby cíle a narušení cest řešení | ||
+ | * '''[[Leon Festinger|L. Festinger]]''' se věnoval se konfliktům v myšlení, nejznámější je teorie [[Kognitivní disonance|'''kognitivní disonance''']] | ||
+ | * dále se konflikty zabývali [[Dollard_a_Miller#Neal_E._Miller_.281908-2002.29|Miller]], [[Orval Hobart Mowrer|Mowrer]]''' | ||
+ | |||
+ | == Řešení konfliktů == | ||
+ | '''Řešení konfliktu může být:''' | ||
+ | # '''tvůrčí''' - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle) | ||
+ | # '''obranné''' - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti | ||
+ | '''Styly řešení konfliktu:''' | ||
+ | # '''individualistický styl''' - co nejvíce na sebe orientovaný | ||
+ | # '''soutěživý''' - při řešení jde hlavně o jeho vítězství | ||
+ | # '''rovnostářský''' - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými | ||
+ | # '''korporativní''' - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce | ||
+ | |||
+ | * '''Mikšík''' uvádí následující styly: | ||
+ | # '''únikový''' | ||
+ | # '''kompetetivní''' | ||
+ | # '''přizpůsobivý''' | ||
+ | # '''kooperativní''' | ||
+ | # '''kompromisní'''<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref> | ||
+ | == Konflikt a frustrace == | ||
+ | Důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je '''frustrace''' - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy '''individuální''', jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.<ref name="paulík">Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s. </ref> | ||
+ | * charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být: | ||
+ | # '''vnitřní''' - pocity viny, stydlivost | ||
+ | # '''vnější''' - jednání druhé osoby | ||
+ | * dle [[Karen Horneyová|'''Karen Horneyové''']] vzniká frustrace z rozporu mezi egoismem a [[Altruismus|altruismem]], potřebou a skutečnou možností jejího uskutečnění, teoretickou lidskou svobodou a nemožností ji uplatnit | ||
+ | |||
+ | * reakce na frustraci je závislá na '''vnitřních dispozicích jedince''', mezi nejčastější reakce patří: | ||
+ | # '''regrese''' - návrat k dřívějšímu vývojovému stupni, kde pociťujeme větší bezpečí | ||
+ | # '''fixace''' - stereotypní forma chování redukující úzkost | ||
+ | # '''růst hladiny [[Motivace|motivace]]''' | ||
+ | # [[Agrese a násilí|'''agrese''']] - nejtypičtější případ | ||
+ | # '''kompenzace''' - nalezení náhradního objektu | ||
+ | # '''bagatelizace''' - znehodnocování nedosažitelného ("kyselé hrozny") | ||
+ | # '''racionalizace''' - ("logické") zdůvodnění neúspěchu <ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>. | ||
+ | |||
+ | == Odkazy == | ||
+ | |||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
− | + | === Použitá literatura === | |
− | === | + | *Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s.. |
+ | === Doporučená literatura === | ||
+ | * Buridanův osel. (2013). Retrieved from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buridan%C5%AFv_osel | ||
+ | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] |
Aktuální verze z 15. 11. 2014, 11:31
Konflikt představuje rozpor, je to současné střetávání protichůdných tendencí. Konflikty souvisí s procesem volby, tzn. v jaké směru jednat - s rozhodováním se.[1]. Jedná se o setkání snah dvou jedinců, kdy splnění přání jednoho z nich částečně či zcela znemožňuje splnění tužby druhého jedince.[2]. Konflikt je situace, kdy dojde k narušení rovnováhy, představuje destabilizující aspekt, který způsobí změnu ve fungování systému.[3]Tématem konfliktů se primárně zabývá sociální psychologie.
Obsah
Dělení konfliktů
Základní dělení konfliktů
- Interpersonální konflikty - konflikty představ, názorů, postojů, zájmů
- Intrapersonální konflikty - střet dvou neslučitelných tendencí nebo cílových představ, skupinové konflikty, meziskupinové konflikty[1]
Dělení konfliktů dle Kurta Lewina
Kurt Lewin, americký sociální psycholog, vypracoval svou koncepci dělení konfliktů na základě teorie pole. V poli jedince se vyskytují motivy, které ho přivádějí do tenze, jež je pro člověka nepříjemná, a proto cítí potřebu se tohoto napětí zbavit.
- Apetence - apetence - jedinec se rozhoduje mezi dvěma stejně přitažlivými variantám (viz Buridanův osel)
- Averze - apetence - konflikt, při kterém je jedinec přitahován předmětem, který je pro něho atraktivní, ale zároveň obsahuje i značně negativní aspekt
- Averze - averze - výběr mezi dvěma negativními možnostmi (výběr menšího zla)
Výzkumy konfliktů
- I.P.Pavlov - výzkum konfliktů, psům navozoval experimentálně neurózy tím, že jim vytvořil odlišné reflexy na kruh a elipsu, docházel pak zkracováním delší osy psychologické stržení jejich nervové soustavy
- Lurija - vytvářel dva typy konfliktů u člověka - volby cíle a narušení cest řešení
- L. Festinger se věnoval se konfliktům v myšlení, nejznámější je teorie kognitivní disonance
- dále se konflikty zabývali Miller, Mowrer
Řešení konfliktů
Řešení konfliktu může být:
- tvůrčí - člověk vykazuje schopnost nejen volit mezi existujícími cíli, nýbrž i vytvářet v poli myslitelných cílů řešení nová, nová řešení jsou někdy dokonalejší než již přítomná (kompromisní cíle)
- obranné - tendence vnímat jako příznivější tu alternativu, kterou si člověk zvolil na úkor těch, které opustil, mechanismus racionalizace - opačná tendence u neurotiků, vede k chronické nerozhodnosti
Styly řešení konfliktu:
- individualistický styl - co nejvíce na sebe orientovaný
- soutěživý - při řešení jde hlavně o jeho vítězství
- rovnostářský - snaha o minimalizaci výsledných rozdílů mezi zainteresovanými
- korporativní - snaha, aby obě strany konfliktu získaly co nejvíce
- Mikšík uvádí následující styly:
- únikový
- kompetetivní
- přizpůsobivý
- kooperativní
- kompromisní[1]
Konflikt a frustrace
Důležitým pojmem relevantním ke konfliktu je frustrace - psychický stav vyvolaný překážkou na cestě k cíli, ohrožení, či oddálení jeho dosažení.[1]. Stupeň frustrace závisí na důležitosti neuspokojené potřeby či nedosaženého cíle. Míra frustrace je tedy individuální, jedná se o subjektivní vnímání té které potřeby nebo cíle.[4]
- charakter překážky, bránící dosažení cíle, může být:
- vnitřní - pocity viny, stydlivost
- vnější - jednání druhé osoby
- dle Karen Horneyové vzniká frustrace z rozporu mezi egoismem a altruismem, potřebou a skutečnou možností jejího uskutečnění, teoretickou lidskou svobodou a nemožností ji uplatnit
- reakce na frustraci je závislá na vnitřních dispozicích jedince, mezi nejčastější reakce patří:
- regrese - návrat k dřívějšímu vývojovému stupni, kde pociťujeme větší bezpečí
- fixace - stereotypní forma chování redukující úzkost
- růst hladiny motivace
- agrese - nejtypičtější případ
- kompenzace - nalezení náhradního objektu
- bagatelizace - znehodnocování nedosažitelného ("kyselé hrozny")
- racionalizace - ("logické") zdůvodnění neúspěchu [1].
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..
- ↑ Křivohlavý, J. (1973). Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum
- ↑ Plamínek, J. (1994). Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo.
- ↑ Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing a.s.
Použitá literatura
- Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..
Doporučená literatura
- Buridanův osel. (2013). Retrieved from: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buridan%C5%AFv_osel