Sámo: Porovnání verzí

Aktuální verze z 10. 3. 2015, 14:50

Moderní idealizovaná podoba kupce Sáma

Sámo (? – 658/659) byl pravděpodobně franský kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský kmenový svaz. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.

Obsah

1 Biografie
2 Odkazy

Biografie

Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z Fredegarovy kroniky a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti avarskému kmenovému svazu (623/624), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.^[1] Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi (631/632) vedené králem Dagobertem I., kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti Wogastisburk.^[2] Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal větší množství žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku 658.

Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musela Sámova říše sousedit s avarskou říší na východě a pod její vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet Korutany. Jádrem tohoto předstátního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.^[3]

Odkazy

Reference

↑ BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 154.
↑ ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech - heslo Sámo/631
↑ BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 157.

Prameny

Fredegarii et aliorum Chronica, in: Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum. Příprava vydání KRUSCH, Bruno. Hannover, 1888. Dostupné online.

Literatura

Syntézy a přehledy

Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163.
ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.

Odborné monografie a dílčí články

AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva : Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26-37.
AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In: MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin : Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41-44.
BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). In: Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471.
CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. In: Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254.
EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587.
CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. In: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.
CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. In: Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.
KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. In: Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313.
LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. In: Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr. München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. In: Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943.

Externí odkazy

Portály: Historické vědy

[1] BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 154.

[2] ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech - heslo Sámo/631

[3] BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 157.

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Pracuje se}}
 [[Soubor:Samo1.jpg|náhled|Moderní idealizovaná podoba kupce Sáma]]
 '''Sámo''' (? – 658/659) byl pravděpodobně [[Frankové|franský]] kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský [[kmenový svaz]]. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.
 == Biografie ==
-Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z [[Fredegar|Fredegarovy kroniky]] a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti [[Avaři|avarskému kmenovému svazu]] ([[623]]/[[624]]), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 154.</ref> Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi ([[631]]/[[632]]) vedené králem [[Dagobert I.|Dagobertem I.]], kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti [[Wogastisburk]].<ref>[http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#06310000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'' - heslo Sámo/631]</ref> Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal několik žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku 658.
+Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z [[Fredegar|Fredegarovy kroniky]] a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti [[Avaři|avarskému kmenovému svazu]] ([[623]]/[[624]]), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 154.</ref> Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi ([[631]]/[[632]]) vedené králem [[Dagobert I.|Dagobertem I.]], kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti [[Wogastisburk]].<ref>[http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#06310000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'' - heslo Sámo/631]</ref> Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal větší množství žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku [[658]].
-Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musel sousedit s avarskou říší na východě a pod jeho vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet Korutany. Jádrem tohoto před státního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 157.</ref>
+Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musela Sámova říše sousedit s avarskou říší na východě a pod její vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet [[Korutany]]. Jádrem tohoto předstátního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.<ref>BLÁHOVÁ, Marie, et al., ''Velké dějiny zemí Koruny české I.'', s. 157.</ref>
 == Odkazy ==
@@ Řádek 39: / Řádek 38: @@
 ==== Externí odkazy ====
+* [http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/13124 Bibliografie dějin Českých zemí]
 * [http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t2.html#06310000 ČAPKA, František, ''Dějiny zemí Koruny české v datech'' - rejstřík osobností - Sámo]
 * [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/186491-praotec-samo/ Historie.cs - Praotec Sámo]; moderoval [[Vladimír Kučera]]; hosté [[Naďa Profantová]] a [[Michael Lutovský]]
 * [http://opac.regesta-imperii.de/lang_en/suche.php?thes=Samo+%3Cder+Franke%3E+%28624-660%29 Regesta Imperii]
 * [https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Samo Wikimedia Commons]
+* [http://www.jstor.org/stable/24002154 JSTOR]
+{{Čeští panovníci}}
+{{Portály|Historické vědy}}
+[[Kategorie:Čeští panovníci]]

Vládcové a panovníci českého území

Sámova říše	Sámo

Mojmírovci	Mojmír I. • Rostislav • Svatopluk • Mojmír II.

Přemyslovci (knížectví)	Bořivoj I. • Spytihněv I. • Vratislav I. • Svatý Václav • Boleslav I. • Boleslav II. • Boleslav III. • Boleslav Chrabrý¹ • Vladivoj • Jaromír • Oldřich • Břetislav I. • Spytihněv II. • Vratislav II. (I.)² • Konrád I. Brněnský • Břetislav II. • Bořivoj II. • Svatopluk Olomoucký • Vladislav I. • Soběslav I. • Vladislav II. (I.)² • Bedřich • Soběslav II. • Konrád II. Ota • Václav II. (kníže) • Jindřich Břetislav • Vladislav Jindřich

Přemyslovci (království)	Přemysl Otakar I. • Václav I. • Přemysl Otakar II. • Václav II. • Václav III.

Lucemburkové	Jan I. • Karel IV. • Václav IV. • Zikmund I.

15. století	Albrecht II. • Ladislav Pohrobek • Jiří z Poděbrad • Matyáš Korvín

Jagellonci	Vladislav • Ludvík

Habsburkové	Ferdinand I. • Maxmilián II. • Rudolf II. • Matyáš I. • Ferdinand II. • Fridrich Falcký¹ • Ferdinand III. • Ferdinand IV. • Leopold I. • Josef I. • Karel VI. • Karel VII. Bavorský¹ • Marie Terezie

Habsburkové-Lotrinkové	Josef II. • Leopold II. • František I. • Ferdinand I. Dobrotivý • František Josef I.• Karel I.

1 – nedynastičtí 2 – získal hodnost krále