Schizofrenie: Porovnání verzí
m |
|||
| (Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | (dle MKN-10 F20) | + | '''Schizofrenie''' je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé [[Etiologie|etiologie]] (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')<ref name="orel"/> charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], afektivity a [[vůle]]. |
| − | (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, | ||
| − | * | + | * Odvozena z řec. slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref name="neuropsychologe">Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref> |
| − | * | + | * Řadí se mezi [[psychóza|psychózy]]. |
| − | * | + | * Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref> |
| − | * | + | * Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později). |
| − | * | + | * Postihuje cca 1% populace. |
| − | * | + | * Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním). |
== Diagnostika a příznaky == | == Diagnostika a příznaky == | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Aby mohla být '''diagnostikována''', je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|DSM-IV]] 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>: | |
| − | + | # '''Poruchy vnímání''' – [[Halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)<ref name="orel"/> | |
| − | + | #'''Poruchy''' '''myšlení''' – [[Blud|Bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence<ref name="orel"/> | |
| − | + | #'''Poruchy afektivity'''– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost<ref name="orel"/> | |
| + | #'''Poruchy chování''' – [[Apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]<ref name="orel"/> | ||
| − | + | Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a [[Osobnost|osobností jedince]] vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Obecné dělení příznaků: | |
| − | # ''' | + | # '''Pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace) |
| − | # ''' | + | # '''Negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)<ref>Sims Andrew C. (c2003). <i>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | < | + | Dělení dle E. Bleuera: '''4A = Primární schizofrenní příznaky'''<ref name="raboch"/>: |
| − | + | # '''Poruchy [[asociace|asociací]]''' - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát"(asociativní přeskoky, [[paralogie]]) | |
| − | + | # '''Poruchy afektivity''' - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci | |
| + | # '''[[Ambivalence]]''' - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění | ||
| + | # '''[[Autismus]]''' - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí | ||
| + | == Průběh == | ||
| + | # '''Premorbidní období''' – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).<ref name="orel">Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref> | ||
| + | # '''Prodromální období''' – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).<ref name="orel"/> | ||
| + | # '''První psychotická epizoda''' – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref name="orel"/> | ||
| + | # Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' (střídání [[Remise|remisí]] a [[Relaps|relapsů]]).<ref name="orel"/> | ||
| + | # '''Chronicko-progredientní průběh''' – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.<ref name="orel"/> | ||
| − | + | ||
| − | ''' | + | == Typy schizofrenie == |
| + | |||
| + | '''Paranoidní sch.''' (F20.0) – Nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.<ref>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref> | ||
| − | ''' | + | '''Hebefrenní sch.''' (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ <ref name="orel"/> |
| − | ''' | + | '''Katatonní sch.''' (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická |
| − | # | + | # Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti |
| − | # | + | # Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).<ref name="orel"/> |
| − | ''' | + | '''Nediferencovaná sch.''' (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]).<ref name="orel"/> |
| − | ''' | + | '''Postschizofrenní deprese''' (F20.4) – Depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii.<ref name="orel"/> |
| − | + | ||
| − | ''' | + | '''Reziduální sch.''' (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.<ref name="orel"/> |
| + | |||
| + | '''Simplexní sch.''' (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.<ref name="orel"/> | ||
== Historický pohled na schizofrenii == | == Historický pohled na schizofrenii == | ||
| + | |||
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy | * Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy | ||
| − | * Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem | + | * Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem "mešuge" |
| − | * Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie | + | * Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie |
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí | * Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí | ||
| − | * '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli''' | + | * '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli''' |
| − | * '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti | + | * '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti |
| − | * '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze | + | * '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.<ref name="orel"/> |
| − | <ref name="orel"/> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Současné hypotézy == | == Současné hypotézy == | ||
| − | |||
| − | |||
| − | ===== | + | ==== Teorie zátěže a dispozice ==== |
| − | |||
| − | + | [[Vloha]] (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo [[chování]] a [[prožívání]] během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.<ref name="raboch"/> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | ===== | + | ==== Dopaminová hypotéza ==== |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.<ref name="raboch">Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | === Neurovývojová hypotéza === | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | = | + | Předpokládá se vznik malé "mlčící léze" v časném vývoji [[Mozek|mozku]] (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit: |
| + | # Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů | ||
| + | # Časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref name="raboch"/> | ||
| − | < | + | === Psychosociální hypotézy === |
| + | |||
| + | Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. [[Stres]] jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii: | ||
| + | # Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí | ||
| + | # Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu | ||
| + | # Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena | ||
| + | # Situace neumožňující "únik"<ref name="raboch"/> | ||
| + | |||
| + | == Léčba == | ||
| + | |||
| + | * V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[Farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí [[Psychofarmaka#Antipsychotika|antipsychotik]] (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu | ||
| + | * 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]] a zlepšují kvalitu [[spánku]], naopak bludy a halucinace přetrvávají. | ||
| + | * Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik) | ||
| + | * 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]: | ||
| + | :# Clozapin | ||
| + | :# Haloperidol | ||
| + | * Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena | ||
| − | + | === Stadia léčby === | |
| − | + | # '''Akutní''' - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací | |
| + | # '''Stabilizace''' - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie | ||
| + | # '''Systematická, udržovací''' - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace | ||
| − | + | == Reference == | |
| − | |||
| − | < | + | <references/> |
| − | |||
| − | |||
| − | == | + | == Použitá literatura == |
| − | + | * Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf | |
| + | * Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing. | ||
| + | * Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing. | ||
| − | + | == Doporučená literatura == | |
| − | Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada | + | * Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf |
| + | * Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o. | ||
| + | * Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada | ||
| + | * Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada | ||
| − | + | === Klíčová slova === | |
| + | schizofrenie, psychózy, antipsychotika | ||
| + | [[Kategorie: Psychologie|*]] | ||
| + | [[Kategorie: Psychopatologie|*]] | ||
Aktuální verze z 20. 11. 2014, 11:11
Schizofrenie je (dle MKN-10 F20) vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy)[1] charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, afektivity a vůle.
- Odvozena z řec. slov schizein = štípat a fren = mysl[2]
- Řadí se mezi psychózy.
- Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)[3]
- Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).
- Postihuje cca 1% populace.
- Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).
Obsah
Diagnostika a příznaky
Aby mohla být diagnostikována, je třeba, aby se alespoň jeden z následujících příznaků projevil v trvání delším než 1 měsíc (dle DSM-IV 6 měsíců)[4]:
- Poruchy vnímání – Halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)[1]
- Poruchy myšlení – Bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence[1]
- Poruchy afektivity– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost[1]
- Poruchy chování – Apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus[1]
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.
Obecné dělení příznaků:
- Pozitivní (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
- Negativní (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)[5]
Dělení dle E. Bleuera: 4A = Primární schizofrenní příznaky[6]:
- Poruchy asociací - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát"(asociativní přeskoky, paralogie)
- Poruchy afektivity - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci
- Ambivalence - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění
- Autismus - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí
Průběh
- Premorbidní období – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).[1]
- Prodromální období – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).[1]
- První psychotická epizoda – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci[1]
- Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v atakách (střídání remisí a relapsů).[1]
- Chronicko-progredientní průběh – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.[1]
Typy schizofrenie
Paranoidní sch. (F20.0) – Nejčastější forma; dominance bludy|bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.[7]
Hebefrenní sch. (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ [1]
Katatonní sch. (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická
- Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti
- Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).[1]
Nediferencovaná sch. (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti).[1]
Postschizofrenní deprese (F20.4) – Depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii.[1]
Reziduální sch. (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.[1]
Simplexní sch. (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.[1]
Historický pohled na schizofrenii
- Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy
- Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem "mešuge"
- Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
- Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
- Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli
- Emil Kraepilin (1856 – 1926) - dementia praecox (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
- E.Bleuler (1911) – zavedení pojmu schizofrenie = rozštěpení mysli (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.[1]
Současné hypotézy
Teorie zátěže a dispozice
Vloha (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo chování a prožívání během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.[6]
Dopaminová hypotéza
Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.[6]
Neurovývojová hypotéza
Předpokládá se vznik malé "mlčící léze" v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:
- Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
- Časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku[6]
Psychosociální hypotézy
Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. Stres jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
- Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
- Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
- Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
- Situace neumožňující "únik"[6]
Léčba
- V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
- 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od úzkostných stavů a zlepšují kvalitu spánku, naopak bludy a halucinace přetrvávají.
- Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)
- 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
- Clozapin
- Haloperidol
- Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena
Stadia léčby
- Akutní - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací
- Stabilizace - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
- Systematická, udržovací - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
- ↑ Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). Neuropsychologie v psychiatrii. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.
- ↑ Rita L.Atkinson. (1995). Psychologie. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.
- ↑ Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). Schizophrenia. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.
- ↑ Sims Andrew C. (c2003). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
- ↑ Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
Použitá literatura
- Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf
- Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.
- Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.
Doporučená literatura
- Češková E. (2005). Schizofrenie a její léčba. Praha: Maxdorf
- Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). Psychiatrie. Praha: Tigis, s.r.o.
- Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
- Malá E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. Praha: Grada
Klíčová slova
schizofrenie, psychózy, antipsychotika
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
