Schizofrenie: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;">
+
'''Schizofrenie''' je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé [[Etiologie|etiologie]] (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')<ref name="orel"/> charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], afektivity a [[vůle]].  
−
'''Schizofrenie'''
 
−
je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')<ref name="orel"/> charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. </div>
 
  
−
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref name="neuropsychologe">Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
+
* Odvozena z řec. slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl<ref name="neuropsychologe">Preiss Marek, &amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). <i>Neuropsychologie v psychiatrii</i>. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.</ref>
−
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]
+
* Řadí se mezi [[psychóza|psychózy]].
−
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref>
+
* Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)<ref>Rita L.Atkinson. (1995). <i>Psychologie</i>. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.</ref>
−
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami
+
* Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).
−
* postihuje cca 1% populace
+
* Postihuje cca 1% populace.
−
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat
+
* Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).
  
 
== Diagnostika a příznaky ==
 
== Diagnostika a příznaky ==
−
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>:
 
−
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)<ref name="orel"/>
 
−
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence<ref name="orel"/>
 
−
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost<ref name="orel"/>
 
−
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]<ref name="orel"/>
 
  
−
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika
+
Aby mohla být '''diagnostikována''', je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|DSM-IV]] 6 měsíců)<ref>Hirsch Steven R, &amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). <i>Schizophrenia</i>. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.</ref>:
−
Další dělení příznaků:
+
# '''Poruchy vnímání''' – [[Halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)<ref name="orel"/>
−
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
+
#'''Poruchy''' '''myšlení''' – [[Blud|Bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence<ref name="orel"/>
−
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)<ref>Sims Andrew C. (c2003). <i>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
+
#'''Poruchy afektivity'''– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost<ref name="orel"/>
 +
#'''Poruchy chování''' – [[Apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]<ref name="orel"/>
  
−
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky<ref name="raboch"/>
+
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a [[Osobnost|osobností jedince]] vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.
−
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])
 
−
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)
 
−
# [[ambivalence]]
 
−
# [[autismus]]
 
  
−
=== Průběh ===
+
Obecné dělení příznaků:
−
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), <ref name="orel">Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
+
# '''Pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
−
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) <ref name="orel"/>
+
# '''Negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)<ref>Sims Andrew C. (c2003). <i>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
−
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref name="orel"/>
 
−
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' <ref name="orel"/>
 
−
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci<ref name="orel"/>
 
  
−
<gallery>
+
Dělení dle E. Bleuera: '''4A = Primární schizofrenní příznaky'''<ref name="raboch"/>:
−
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie
+
# '''Poruchy [[asociace|asociací]]''' - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát"(asociativní přeskoky, [[paralogie]])
−
</gallery><ref>Malá Eva. (2005). <i>Schizofrenie v dětství a adolescenci</i>. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada.</ref>
+
# '''Poruchy afektivity''' - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci
 +
# '''[[Ambivalence]]''' - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění
 +
# '''[[Autismus]]''' - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí
  
 +
== Průběh ==
 +
# '''Premorbidní období''' – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).<ref name="orel">Orel Miroslav. (2012). <i>Psychopatologie</i>. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.</ref>
 +
# '''Prodromální období''' – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).<ref name="orel"/>
 +
# '''První psychotická epizoda''' – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci<ref name="orel"/>
 +
# Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' (střídání [[Remise|remisí]] a [[Relaps|relapsů]]).<ref name="orel"/>
 +
# '''Chronicko-progredientní průběh''' – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.<ref name="orel"/>
  
−
=== Typy schizofrenie ===
+
 
−
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení <ref>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
+
== Typy schizofrenie ==
 +
 
 +
'''Paranoidní sch.''' (F20.0) – Nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.<ref>Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology</i>. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.</ref>
 
   
 
   
−
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ <ref name="orel"/>
+
'''Hebefrenní sch.''' (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ <ref name="orel"/>
 
    
 
    
−
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická  
+
'''Katatonní sch.''' (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická  
−
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti  
+
# Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti  
−
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) <ref name="orel"/>
+
#  Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).<ref name="orel"/>
 
    
 
    
−
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) <ref name="orel"/>
+
'''Nediferencovaná sch.''' (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]).<ref name="orel"/>
 
    
 
    
−
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii<ref name="orel"/>  
+
'''Postschizofrenní deprese''' (F20.4) – Depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii.<ref name="orel"/>
  
−
'''reziduální sch.''' (F20.5) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita <ref name="orel"/>
+
'''Reziduální sch.''' (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.<ref name="orel"/>
  
−
'''simplexní sch.''' (F20.6) – bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií<ref name="orel"/>
+
'''Simplexní sch.''' (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.<ref name="orel"/>
  
 
== Historický pohled na schizofrenii ==
 
== Historický pohled na schizofrenii ==
 +
 
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy  
 
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy  
−
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“
+
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem "mešuge"
−
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
+
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
 
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
 
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
 
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''
 
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''
 
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
 
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
−
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A<ref name="orel"/>
+
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.<ref name="orel"/>
  
−
<gallery>
 
−
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů
 
−
</gallery>
 
  
 
== Současné hypotézy ==
 
== Současné hypotézy ==
−
===== teorie zátěže a dispozice: =====
 
−
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění<ref name="raboch"/>
 
  
−
===== dopaminová hypotéza: =====
+
==== Teorie zátěže a dispozice ====
−
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú<ref name="raboch">Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
+
 
 +
[[Vloha]] (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo [[chování]] a [[prožívání]] během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.<ref name="raboch"/>
  
−
===== neurovývojová hypotéza: =====
+
==== Dopaminová hypotéza ====
−
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:
 
−
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
 
−
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref name="raboch"/>
 
  
−
===== psychosociální hypotézy: =====
+
Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.<ref name="raboch">Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) <i>Schizofrenie</i>.</ref>
−
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
 
−
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
 
−
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
 
−
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
 
−
# osoba nemá možnost „úniku“<ref name="raboch"/>
 
  
−
=== Léčba ===
+
=== Neurovývojová hypotéza ===
−
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
+
 
−
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací
+
Předpokládá se vznik malé "mlčící léze" v časném vývoji [[Mozek|mozku]] (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:
−
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)
+
# Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
−
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:
+
# Časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku<ref name="raboch"/>
−
::# Clozapin
 
−
::# Haloperidol
 
−
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena
 
  
−
* '''stádia léčby''':
+
=== Psychosociální hypotézy ===
−
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací
 
−
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
 
−
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
 
  
 +
Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. [[Stres]] jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:
 +
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
 +
# Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
 +
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
 +
# Situace neumožňující "únik"<ref name="raboch"/>
  
−
== Odkazy ==
+
== Léčba ==
  
−
<references/>
+
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[Farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí [[Psychofarmaka#Antipsychotika|antipsychotik]] (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
 +
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]] a zlepšují kvalitu [[spánku]], naopak bludy a halucinace přetrvávají.
 +
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)
 +
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:
 +
:# Clozapin
 +
:# Haloperidol
 +
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena
  
 +
=== Stadia léčby ===
 +
# '''Akutní''' - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací
 +
# '''Stabilizace''' - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
 +
# '''Systematická, udržovací''' - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace
  
−
== Doporučená literatura ==
+
== Reference ==
  
−
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf
+
<references/>
  
−
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.
+
== Použitá literatura ==
  
−
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
+
* Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf
 +
* Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.
 +
* Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.
  
−
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada
+
== Doporučená literatura ==
  
 +
* Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf
 +
* Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.
 +
* Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
 +
* Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada
  
 
===  Klíčová slova ===
 
===  Klíčová slova ===
 
schizofrenie, psychózy, antipsychotika
 
schizofrenie, psychózy, antipsychotika
 +
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 +
[[Kategorie: Psychopatologie|*]]

Aktuální verze z 20. 11. 2014, 11:11

Schizofrenie je (dle MKN-10 F20) vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy)[1] charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, afektivity a vůle.

  • Odvozena z řec. slov schizein = štípat a fren = mysl[2]
  • Řadí se mezi psychózy.
  • Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)[3]
  • Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).
  • Postihuje cca 1% populace.
  • Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).

Diagnostika a příznaky

Aby mohla být diagnostikována, je třeba, aby se alespoň jeden z následujících příznaků projevil v trvání delším než 1 měsíc (dle DSM-IV 6 měsíců)[4]:

  1. Poruchy vnímání – Halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)[1]
  2. Poruchy myšlení – Bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence[1]
  3. Poruchy afektivity– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost[1]
  4. Poruchy chování – Apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus[1]

Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.

Obecné dělení příznaků:

  1. Pozitivní (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)
  2. Negativní (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)[5]

Dělení dle E. Bleuera: 4A = Primární schizofrenní příznaky[6]:

  1. Poruchy asociací - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát"(asociativní přeskoky, paralogie)
  2. Poruchy afektivity - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci
  3. Ambivalence - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění
  4. Autismus - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí

Průběh

  1. Premorbidní období – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).[1]
  2. Prodromální období – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).[1]
  3. První psychotická epizoda – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci[1]
  4. Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v atakách (střídání remisí a relapsů).[1]
  5. Chronicko-progredientní průběh – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.[1]


Typy schizofrenie

Paranoidní sch. (F20.0) – Nejčastější forma; dominance bludy|bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.[7]

Hebefrenní sch. (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ [1]

Katatonní sch. (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická

  1. Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti
  2. Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).[1]

Nediferencovaná sch. (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti).[1]

Postschizofrenní deprese (F20.4) – Depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii.[1]

Reziduální sch. (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.[1]

Simplexní sch. (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.[1]

Historický pohled na schizofrenii

  • Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy
  • Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem "mešuge"
  • Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie
  • Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí
  • Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli
  • Emil Kraepilin (1856 – 1926) - dementia praecox (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti
  • E.Bleuler (1911) – zavedení pojmu schizofrenie = rozštěpení mysli (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.[1]


Současné hypotézy

Teorie zátěže a dispozice

Vloha (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo chování a prožívání během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.[6]

Dopaminová hypotéza

Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.[6]

Neurovývojová hypotéza

Předpokládá se vznik malé "mlčící léze" v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:

  1. Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů
  2. Časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku[6]

Psychosociální hypotézy

Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. Stres jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:

  1. Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí
  2. Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu
  3. Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena
  4. Situace neumožňující "únik"[6]

Léčba

  • V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu
  • 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od úzkostných stavů a zlepšují kvalitu spánku, naopak bludy a halucinace přetrvávají.
  • Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)
  • 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:
  1. Clozapin
  2. Haloperidol
  • Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena

Stadia léčby

  1. Akutní - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací
  2. Stabilizace - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie
  3. Systematická, udržovací - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace

Reference

  1. ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 1,13 1,14 1,15 1,16 Orel Miroslav. (2012). Psychopatologie. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.
  2. ↑ Preiss Marek, & Přikrylová Kučerová Hana. (2006). Neuropsychologie v psychiatrii. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.
  3. ↑ Rita L.Atkinson. (1995). Psychologie. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.
  4. ↑ Hirsch Steven R, & Weinberger Daniel R. (c2003). Schizophrenia. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.
  5. ↑ Sims Andrew C. (c2003). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 Prof. MUDr. Jiří Raboch, . (n.d.) Schizofrenie.
  7. ↑ Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.

Použitá literatura

  • Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf
  • Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.
  • Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.

Doporučená literatura

  • Češková E. (2005). Schizofrenie a její léčba. Praha: Maxdorf
  • Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). Psychiatrie. Praha: Tigis, s.r.o.
  • Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada
  • Malá E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. Praha: Grada

Klíčová slova

schizofrenie, psychózy, antipsychotika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&oldid=8985“