Edward Thorndike: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 5: Řádek 5:
 
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení.  
 
Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení.  
 
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. <ref>Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1</ref>  
 
Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. <ref>Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1</ref>  
−
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo]]  
+
[[Soubor:Thorndike.jpg|náhled|vpravo|Edward Thorndike]]  
 
== Život ==
 
== Život ==
  
Řádek 13: Řádek 13:
 
* Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
 
* Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
 
* Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].
 
* Byl prezidentem [[Americká psychologická asociace|Americké psychologické asociace]].
−
* Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě.
+
* Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.
 
* Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
 
* Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
 
* Byl výborný učitel a řečník. <ref>Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782</ref>
 
* Byl výborný učitel a řečník. <ref>Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782</ref>
  
−
== Zákon efektu ==
+
== Podmiňování ==
−
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]
 
−
* pro tyto pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice
 
−
* do této skříňky umístil hladovou kočku
 
−
* před dvířka umístil kousek ryby - odměna za otevření dvířek
 
−
* kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se dvířka otevřela
 
−
* nejprve kočka pouze zmateně pobíhala uvnitř apod.
 
−
* průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela
 
−
* kočka se osvobodila a získala odměnu
 
−
* při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu
 
−
* nahodilého chování ubývalo
 
−
* po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin
 
−
→ Thorndike zavedl termín  '''<big>instrumentální podmiňování</big>''' = '''<big>učení pokusem a omylem :</big>'''
 
−
* kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků
 
−
* '''neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají'''
 
−
* určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení<br />
 
  
−
→ <big>'''zákon efektu (účinku)''' říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou</big><br />
+
[[Soubor:Puzzlebox.jpg|náhled|vpravo|Puzzle box]]
 +
[[Soubor:Puzzlebox results.jpg|náhled|vpravo|Výsledky]]
 +
=== Pokusy ===
 +
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;">Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli '''puzzle box''' - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.</div>
 +
→ Thorndike zavedl termín  '''instrumentální podmiňování''' = '''učení pokusem a omylem''' <br />
 +
 
 +
=== Instrumentální podmiňování ===
 +
Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.<br />
 +
'''''Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.'''''<br />
 +
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.<br />
 +
 
 +
=== Zákon efektu (účinku) === 
 +
 
 +
Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou <ref name="Plháková dějiny" /><br />
 +
 
 +
Thorndike byl ovlivněn [[Darwin|Darwinovou]] teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.<br />
 +
Proces zákonu účinku je podobný '''[[evoluce|evoluci]]''' - selekce změn, které podporují přežití. <ref name="Atkinson">Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.</ref><br />
 +
 
 +
=== Zákon cviku (frekvence) ===
 +
 
 +
Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou<br />
 
<br />
 
<br />
−
→ '''<big>zákon cviku (frekvence)''' říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou</big><br />
+
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' <ref name="Plháková dějiny">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref>, proto je považován za zastánce '''konekcionismu'''.<br /><br />
−
<br />
+
 
−
Thorndike považoval '''vytváření spojů za podstatu podmiňování''' <ref name="Plháková dějiny">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref><br /> → '''konekcionismus'''
+
Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval [[B. F. Skinner]], který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. <ref name="Atkinson" />
  
 
== Konekcionismus ==
 
== Konekcionismus ==
  
−
=== asocianismus ===
+
=== Asocianismus ===
 +
* předsměr konekcionismu
 +
Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. <ref name="Plháková obecná">Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
 
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]
 
* zakladatelé: [[David Hartley]], [[David Hume]]
−
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]
+
* předchůdci: [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]]  
−
* psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy <ref name="Plháková dějiny">Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.</ref><br />
+
=== Konekcionismus ===
−
* spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti
 
−
* '''síla asociace''' je dána rychlostí a častostí vybavování <ref>Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
 
−
 
 
−
=== konekcionismus ===
 
 
* Thorndikeova teorie učení<br />
 
* Thorndikeova teorie učení<br />
−
* Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''. <br />
+
Thorndike definoval '''konekcionismus''' jako '''''asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci'''''. <br />
−
* volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější <ref>Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.</ref><br />
+
* Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. <ref>Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.</ref><br />
 
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland
 
* významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland
 
informace se člení na elementy - '''uzly''' <br />
 
informace se člení na elementy - '''uzly''' <br />
Řádek 60: Řádek 63:
 
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' <br />
 
pozměňování síly spojů → '''[[učení]]''' <br />
  
−
'''základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''
+
'''Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:'''
 
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])
 
* poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů ([[neuron|neurony]])
 
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
 
* tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
 
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
 
* podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
 
* znalosti jsou distribuovány do celého systému<br />
 
* znalosti jsou distribuovány do celého systému<br />
−
'''konekcionistické modely:'''<br />
+
'''Konekcionistické modely:'''<br />
−
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím
+
* jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v [[mozek|mozku]] - nervovým sítím
−
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  <ref>Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.</ref>
+
* umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...)  <ref name="Plháková obecná">Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.</ref><br />
 +
 
 +
== Inteligence ==
 +
 
 +
=== Inteligenční testy ===
 +
 
 +
Thorndike se také zabýval lidskou [[inteligence|inteligencí]] a jejím měřením. <br />
 +
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.<br /><br />
 +
 
 +
V roce 1920 vyvinul test inteligence, známý jako '''test CAVD''', který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru. Tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku a stal se základem moderních inteligenčních testů.<br />
 +
 
 +
=== Dimenze inteligence ===
 +
 
 +
Došel k závěru, že existují '''tři široké třídy intelektuálního fungování''' a mezi nimi je velký rozdíl:<br />
 +
* abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy
 +
* mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět
 +
* sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích<br />
 +
'''Abstraktní inteligence má''' podle Thorndikea '''čtyři obecné rozměry''':
 +
* hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)
 +
* šířka - různost úkolů dané obtížnosti
 +
* plocha - funkce hloubky a šířky
 +
* rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase<br />
 +
 
 +
Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s [[Ch. Spearman|Ch. Spearmanem]] (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).<br />
 +
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. <ref>Plucker, J. A., & Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.</ref>
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
Řádek 73: Řádek 100:
 
=== Zdroje obrázků ===
 
=== Zdroje obrázků ===
 
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/
 
http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/
−
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html
+
http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html<br />
 +
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
Řádek 81: Řádek 109:
 
=== Literatura ===
 
=== Literatura ===
 
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.<br />
 
Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.<br />
−
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
+
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.<br />
 +
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence

Aktuální verze z 28. 11. 2014, 13:40

(1874-1949)

Edward Lee Thorndike byl americký pedagog a psycholog, průkopník etologie a behaviorismu. Věnoval se psychologii zvířat a psychologii učení. Sepsal mnoho děl, mezi nejznámější patří Educational Psychology, Mental and Social Measurements, Animal Intelligence a další. [1]

Edward Thorndike

Život

  • Narodil se do rodiny metodického pastora.
  • Pod vedením Williama Jamese vystudoval Harvard.
  • Přešel na Kolumbijskou univerzitu, kde pod vedením J. M. Cattella získal doktorát.
  • Do svého důchodu na Kolumbijské univerzitě vyučoval.
  • Byl prezidentem Americké psychologické asociace.
  • Oženil se a měl několik dětí, které se také věnovaly vědě, hlavně syn Robert.
  • Jeho teorie byly centrem mnoha diskusí.
  • Byl výborný učitel a řečník. [2]

Podmiňování

Puzzle box
Výsledky

Pokusy

Thorndike pro své pokusy používal problémovou skříňku neboli puzzle box - bedna uzavřená na petlice. Do této skříňky umístil hladovou kočku a před dvířka klece umístil kousek ryby, která sloužila jako odměna za otevření dvířek. Kočka měla šlápnout na destičku na podlaze skříňky, tím se otevřela dvířka. Kočka nejprve pouze zmateně pobíhala uvnitř apod. Průměrně za 150 vteřin se kočce náhodou povedlo stlačit destičku a dvířka se otevřela. Kočka se osvobodila a získala odměnu. Při dalším umístění do skříňky bylo chování podobné, ale únik trval kratší dobu. Nahodilého chování ubývalo. Po 5-10 pokusech kočka otevřela dvířka za několik vteřin.

→ Thorndike zavedl termín instrumentální podmiňování = učení pokusem a omylem

Instrumentální podmiňování

Kočka třídí své náhodné projevy na základě jejich důsledků.
Neúspěšné jednání je z repertoáru chování vyřazeno a naopak úspěšné aktivity v něm přetrvávají.
Určité chování se stává nástrojem (instrumentem) pro dosažení uspokojení.

Zákon efektu (účinku)

Zákon účinku říká, že akty chování, které v určité situaci vedou k uspokojení, se v ní později vyskytnou s větší pravděpodobností než akty chování, které k uspokojení nevedou [3]

Thorndike byl ovlivněn Darwinovou teorií evoluce, snažil se dokázat, že zvířata se, podobně jako lidé, stále učí.
Proces zákonu účinku je podobný evoluci - selekce změn, které podporují přežití. [4]

Zákon cviku (frekvence)

Zákon cviku říká, že síla a trvání spojení (konekce) mezi podnětem a reakcí je přímo úměrná tomu, jak často tato reakce v dané situaci vznikne (opakováním se spoje zesilují, nečinností slábnou

Thorndike považoval vytváření spojů za podstatu podmiňování [3], proto je považován za zastánce konekcionismu.

Instrumentálním (operantním) podmiňováním se také zabýval B. F. Skinner, který pro své výzkumy používal hlavně krysy a holuby. [4]

Konekcionismus

Asocianismus

  • předsměr konekcionismu

Psychické dění je vysvětlováno na základě asociací (spojů) mezi psychickými obsahy. Spoje mezi psychickými obsahy určují jejich vybavování z paměti. Síla asociace je dána rychlostí a častostí vybavování. [5]

Konekcionismus

  • Thorndikeova teorie učení

Thorndike definoval konekcionismus jako asociaci mezi smyslovým vjemem a impulsem k akci.

  • Volně navazuje na asocianismus, ale je silnější, propracovanější. [6]
  • významní představitelé: James McClelland, David Rumelhart, Paul Churchland

informace se člení na elementy - uzly
→ mezi nimi existují konekce (spoje)
→ uzly propojené konekcemi vytvářejí konekcionistické sítě

pozměňování síly spojů → učení

Základní předpoklady, z nichž vycházejí konekcionistické modely:

  • poznání je zprostředkováno velkými soubory jednoduchých elementů (neurony)
  • tyto jednotky jsou propojeny excitačními nebo inhibičními spoji (konekce, asociace)
  • podstatou učení je seřízení síly těchto spojů
  • znalosti jsou distribuovány do celého systému

Konekcionistické modely:

  • jsou strukturálně i funkčně podobné neuronálním systémům v mozku - nervovým sítím
  • umožňují vysvětlit řadu poznávacích fenoménů (rozpoznávání nedokonalých, neúplných tvarů, nacházení prototypických rysů,...) [5]

Inteligence

Inteligenční testy

Thorndike se také zabýval lidskou inteligencí a jejím měřením.
Se svými studenty vyvíjel objektivní metody pro měření široké škály schopností a úspěchů.

V roce 1920 vyvinul test inteligence, známý jako test CAVD, který se skládal z kompletace (doplňování), aritmetiky, slovní zásoby a testu směru. Tento test byl určen pro měření intelektuální úrovně na absolutním měřítku a stal se základem moderních inteligenčních testů.

Dimenze inteligence

Došel k závěru, že existují tři široké třídy intelektuálního fungování a mezi nimi je velký rozdíl:

  • abstraktní inteligence - ta je měřena standardními inteligenčními testy
  • mechanická inteligence - schopnost vizualizovat vztahy mezi objekty a pochopit, jak funguje fyzický svět
  • sociální inteligence - schopnost úspěšně fungovat v mezilidských vztazích

Abstraktní inteligence má podle Thorndikea čtyři obecné rozměry:

  • hloubka - složitost a obtížnost úlohy (nejdůležitější)
  • šířka - různost úkolů dané obtížnosti
  • plocha - funkce hloubky a šířky
  • rychlost - počet úkolů dokončených v zadaném čase

Tento multifaktorový přístup k inteligenci přispěl k velké diskusi s Ch. Spearmanem (general factor/faktor g v inteligenci - obecná inteligence).
Podle Thorndikea není možné měřit inteligenci nezávisle na kulturním prostředí. [7]

Odkazy

Zdroje obrázků

http://www.education.com/reference/article/thorndike-edward-lee-1874-1949/ http://www.confisus.co.uk/mindlabs/blackeyedsusan/Top10%20Thorndike.html
http://psyc.queensu.ca/~flanagan/PSYC100/lecture5/lecture5.html

Reference

  1. ↑ Edward Lee Thorndike. (2013). Columbia Electronic Encyclopedia, 6th Edition, 1
  2. ↑ Gates, A. I. (1949). Edward L. Thorndike: 1874-1949. Psychological Review, 56(5), 241-243. doi:10.1037/h0062782
  3. ↑ 3,0 3,1 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
  4. ↑ 4,0 4,1 Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.
  5. ↑ 5,0 5,1 Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
  6. ↑ Thorndike, E. L. (1911). Edward Lee Thorndike. Anim. Intell, 1874, 1949.
  7. ↑ Plucker, J. A., & Esping, A. (Eds.). (2014). Human intelligence: Historical influences, current controversies, teaching resources. Retrieved [November 18, 2014], from http://www.intelltheory.com.

Literatura

Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada.
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Atkinson, R. (2003). Psychologie. (2., aktualiz. vyd., V Portálu 1., xxii, 751 s., Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová). Praha: Portál.

Klíčová slova

Edward Thorndike, puzzle box, instrumentální podmiňování, pokus-omyl, zákon účinku, zákon cviku, konekcionismus, inteligence

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Edward_Thorndike&oldid=9912“