Intuice: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 1. 2015, 21:47

Intuici můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského intueri, běžně překládaného jako vhled.^[1]
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s filosofickým iracionalismem a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.^[2]

Obsah

1 Různé interpretace
2 C.G.Jung a intuice
3 Myšlení podle J.Brunera
- 3.1 Analytické myšlení
- 3.2 Intuitivní myšlení
4 Intuice a tvůrčí myšlení
- 4.1 Intuice a kreativita
5 Odkazy

Různé interpretace

Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".^[3] W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.^[4]
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.^[5]

C.G.Jung a intuice

kvaternita

Podle C.G.Junga je intuice jedním ze 4 prvků aspektů orientace, neboli Kvaternity. Kvaternita se podobá mandale a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:

Vnímání, které nám říká, že něco je.
Myšlení nám zjišťuje o co se jedná.
Cítění nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.
Intuice nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.

Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.celosti.^[6]

Myšlení podle J.Brunera

Analytické myšlení

Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.

Intuitivní myšlení

Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec. Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.^[7]

Intuice a tvůrčí myšlení

J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.inkubační etapy myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.^[8]^[9]

Intuice a kreativita

Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací zde.
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.

Odkazy

Reference

↑ http://www.oxforddictionaries.com/
↑ Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia
↑ Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.
↑ Arnold W, 1969
↑ Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.
↑ Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál
↑ Bruner, J. (1965). Process of education.
↑ Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije
↑ http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7

Zdroje obrázků

1. http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html

Použitá literatura

Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.
Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál

Externí odkazy

http://www.oxforddictionaries.com/

Doporučená literatura

Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál.

Klíčová slova

intuice, myšlení, poznání

[1] ttp://www.oxforddictionaries.com/

[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia

[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.

[4] Arnold W, 1969

[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.

[6] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál

[7] Bruner, J. (1965). Process of education.

[8] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije

[9] ttp://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-== '''Intuice''' ==
+'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>http://www.oxforddictionaries.com/</ref><br />
+Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.<ref>Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia</ref>
-'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.<ref>[1]</ref><br />
-Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.<ref>[2]</ref>
 == Různé interpretace ==
-Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>[3]</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující
+Podle B.Spinozy je tzv."scientia intuitiva" vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve "spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě".<ref>Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.</ref> W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě "nahlížejícího poznání", jedná se tedy o "intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím". Je to náhle a bezprostředně vystupující
-poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.<ref>[4]</ref> <br />
+poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.<ref>Arnold W, 1969</ref> <br />
-J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.<ref>[6]</ref>
+J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva "vedlejší produkt činnosti", což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.<ref>Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.</ref>
 == C.G.Jung a intuice ==
-C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:
+[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]
-* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.
+Podle [[Carl Gustav Jung|C.G.Junga]] je intuice jedním ze 4 prvků aspektů orientace, neboli Kvaternity. Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:
+* '''[[Vnímání|Vnímání]]''', které nám říká, že něco je.
 * '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.
 * '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.
 * '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.
-Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.<ref>[5]</ref>
+Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.<ref>Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál</ref>
 == Myšlení podle J.Brunera ==
@@ Řádek 19: / Řádek 18: @@
 Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.
 ===== Intuitivní myšlení =====
-Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec.
+Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.
-Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[<ref>[6]</ref>
+Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.<ref>Bruner, J. (1965). Process of education.</ref>
-== Heuristika ==
-Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.<ref>[8]</ref>
 == Intuice a tvůrčí myšlení ==
-J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.<ref>9</ref><ref>10</ref>
+J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.<ref>Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije</ref><ref>http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7</ref>
 ==== Intuice a kreativita ====
-Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[zde]].<br />
+Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].<br />
 Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.
@@ Řádek 33: / Řádek 30: @@
 ==== Reference ====
-[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]<br />
+<references />
-[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] <br />
-[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]<br />
-[[4] Arnold W, 1969]<br />
-[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]<br />
-[[6] Hyde, M., & McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]<br />
-[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]<br />
-[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]<br />
-[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]<br />
-[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]<br />
+====Zdroje obrázků ====
-[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]
+. http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html
 ==== Použitá literatura ====
@@ Řádek 72: / Řádek 53: @@
 intuice, myšlení, poznání<br />
+[[Kategorie: Psychologie|*]]
+[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]