Psychologie osobnosti: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada [[Osobnostní dotazníky|osobnostních dotazníků]]. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. [[psychologie sportu]]), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle: | ||
+ | # Popis (predikce) | ||
+ | # Výklad (explanace) | ||
+ | # Předpovídání (predikce) | ||
+ | # Ovlivňování | ||
== Předmět psychologie osobnosti == | == Předmět psychologie osobnosti == | ||
+ | Psychologie osobnosti zkoumá '''individuální jednotu''', vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak '''osobnost''', různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. | ||
+ | <big>Různá pojetí osobnosti:</big> | ||
+ | * Založená na motivaci ([[Sigmund Freud|Freud]], [[Henry Murray|Murray]]) | ||
+ | * Založená na učení ([[John B. Watson|Watson]], [[John Dollard|Dollard]] a Miller) | ||
+ | * Založená na sebeuvědomění ([[Viktor E. Frankl|Frankl]], Laing, May, [[Carl R. Rogers|Rogers]]) | ||
+ | * Založená na poznání ([[George A. Kelley|Kelley]], [[Jean Piaget|Piaget]]) | ||
+ | * Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů ([[Kurt Lewin]], Joseph Murphy) | ||
+ | <big>Přístupy k poznávání osobnosti:</big> | ||
+ | * Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie) | ||
+ | * Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie) | ||
+ | * Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy) | ||
+ | * Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti) | ||
+ | '''Základními znaky osobnosti jsou:''' | ||
+ | # Individualita (jedinečnost) | ||
+ | # Organizovanost (strukturace, intergrace) | ||
+ | # Vývoj na základě rozličných vlivů | ||
+ | # Konzistentnost (stabilita chování) | ||
+ | ==== Osobnost ==== | ||
+ | ''"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích"'' - Tardy | ||
+ | |||
+ | Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport) | ||
+ | * '''Biofyzické definice''' | ||
+ | * * Osobnost je něco '''existujícího o sobě''', obsaženého v poznávaném jedinci. | ||
+ | * * ''"Osobnost je víceméně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, učující její jedinečné přizpůsobení okolí"'' - Eysenck | ||
+ | * '''Biosociální definice''' | ||
+ | * * Osobnost je něco '''existujícího ve vědomí pozorovatele''' | ||
+ | * * ''"Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace."'' - Levy | ||
+ | ==== Jedinec ==== | ||
+ | Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních). | ||
+ | ==== Subjekt ==== | ||
+ | Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti. | ||
== Základní teorie osobnosti == | == Základní teorie osobnosti == | ||
=== Hlubinně orientované koncepce osobnosti === | === Hlubinně orientované koncepce osobnosti === | ||
Řádek 12: | Řádek 48: | ||
* Osobnost v pojetí klasického behaviorismu ([[John B. Watson]]) | * Osobnost v pojetí klasického behaviorismu ([[John B. Watson]]) | ||
* Osobnost v pojetí neobehaviorismu ([[Edward C. Tolman]], [[Clark L. Hull]]) | * Osobnost v pojetí neobehaviorismu ([[Edward C. Tolman]], [[Clark L. Hull]]) | ||
− | * Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu ([[John Dollard]], [[Neal Miller]], Eugene Galanter, C.H.Pribram) | + | * Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu ([[John Dollard]], [[Neal Miller]], Eugene Galanter, C. H. Pribram) |
* Osobnost v radikálním behaviorismu ([[B.F.Skinner]]) | * Osobnost v radikálním behaviorismu ([[B.F.Skinner]]) | ||
* Sociálně kognitivní teorie osobnosti ([[Albert Bandura]]) | * Sociálně kognitivní teorie osobnosti ([[Albert Bandura]]) |
Verze z 4. 11. 2013, 10:58
Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada osobnostních dotazníků. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. psychologie sportu), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle:
- Popis (predikce)
- Výklad (explanace)
- Předpovídání (predikce)
- Ovlivňování
Předmět psychologie osobnosti
Psychologie osobnosti zkoumá individuální jednotu, vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak osobnost, různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. Různá pojetí osobnosti:
- Založená na motivaci (Freud, Murray)
- Založená na učení (Watson, Dollard a Miller)
- Založená na sebeuvědomění (Frankl, Laing, May, Rogers)
- Založená na poznání (Kelley, Piaget)
- Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů (Kurt Lewin, Joseph Murphy)
Přístupy k poznávání osobnosti:
- Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie)
- Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie)
- Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy)
- Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti)
Základními znaky osobnosti jsou:
- Individualita (jedinečnost)
- Organizovanost (strukturace, intergrace)
- Vývoj na základě rozličných vlivů
- Konzistentnost (stabilita chování)
Osobnost
"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích" - Tardy
Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport)
- Biofyzické definice
- * Osobnost je něco existujícího o sobě, obsaženého v poznávaném jedinci.
- * "Osobnost je víceméně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, učující její jedinečné přizpůsobení okolí" - Eysenck
- Biosociální definice
- * Osobnost je něco existujícího ve vědomí pozorovatele
- * "Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace." - Levy
Jedinec
Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních).
Subjekt
Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti.
Základní teorie osobnosti
Hlubinně orientované koncepce osobnosti
- Psychoanalytická teorie osobnosti (Sigmund Freud)
- Individuální psychologie osobnosti (Alfred Adler)
- Analytická teorie osobnosti (Carl Gustav Jung)
- Ego teorie osobnosti (Erik Erikson)
- Ego-psychologická koncepce osobnosti (Henry Murray)
- Sociokulturní teorie osobnosti (Karen Horney)
- Osobnost v humanistické psychoanalýze (Erich Fromm)
Behavioristicky orientované přístupy k osobnosti
- Osobnost v pojetí klasického behaviorismu (John B. Watson)
- Osobnost v pojetí neobehaviorismu (Edward C. Tolman, Clark L. Hull)
- Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu (John Dollard, Neal Miller, Eugene Galanter, C. H. Pribram)
- Osobnost v radikálním behaviorismu (B.F.Skinner)
- Sociálně kognitivní teorie osobnosti (Albert Bandura)
- Osobnost v teorii sociálního učení (Julian B. Rotter)
Dispoziční přístupy k teorii osobnosti
- Personologické pojetí osobnosti (William Stern)
- Dispoziční teorie osobnosti (Gordon W. Allport)
- Rysová teorie osobnosti (Raymond B. Cattel)
- Teorie typů a rysů osobnosti (Hans J. Eysenck)
- Lexikální přístupy k rysům osobnosti (Big Five)
Fenomenologické a humanistické koncepce osobnosti
- Naplňování smyslu života osobnosti (Viktor E. Frankl)
- Fenomenologická teorie osobnosti (Carl R. Rogers)
- Humanistická teorie osobnosti (Abraham W. Maslow)
Kognitivní teorie osobnosti
- Kognitivní teorie osobnosti (George A. Kelley)
Celostní modely osobnosti
- Celostní přístup k osobnosti (Kurt Lewin)
- Pojetí osobnosti v teorii ustanovky (Dimitri N. Uznadze)