Psychologie osobnosti: Porovnání verzí
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
# Vývoj na základě rozličných vlivů | # Vývoj na základě rozličných vlivů | ||
# Konzistentnost (stabilita chování) | # Konzistentnost (stabilita chování) | ||
− | + | === Osobnost === | |
<small>''"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích"'' - Tardy</small><br /> | <small>''"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích"'' - Tardy</small><br /> | ||
Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá '''pouze v souvislosti s člověkem'''. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.<br /><br /> | Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá '''pouze v souvislosti s člověkem'''. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.<br /><br /> | ||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
:* Osobnost je něco '''existujícího ve vědomí pozorovatele''' | :* Osobnost je něco '''existujícího ve vědomí pozorovatele''' | ||
:* ''"Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace."'' - Levy | :* ''"Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace."'' - Levy | ||
+ | <br /> | ||
+ | <big>Definice osobnosti podle obsahového důrazu (Linzey a Hall)</big> | ||
+ | * Souhrnnost | ||
+ | :* Osobnost je úhrn psychologických prvků jedince -> vypočítávání těchto prvků v definici | ||
+ | * Jednota | ||
+ | :* Osobnost je vzorcem či zdrojem organizace za jednotlivými znaky jedince | ||
+ | :* „Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů v jedinci, které určují jeho charakteristické chování a myšlení.“ (Allport) | ||
+ | :* „Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“ - Říčan | ||
+ | * Přizpůsobení | ||
+ | :* Osobnost je zvláštní způsob, jímž se jedinec přizpůsobuje podmínkám uvnitř i vně | ||
+ | * Jedinečnost | ||
+ | :* Osobnost je to, co jedince psychologicky odlišuje od druhých | ||
+ | :* „Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých.“ - Guilford | ||
+ | * Podstata | ||
+ | :* Osobnost je to v člověku, co je pro něj nejpříznačnější z hlediska podstaty | ||
+ | :* „Osobnost je konečný produkt naší soustavy zvyků.“ - [[John B. Watson|Watson]] | ||
+ | <br /> | ||
+ | <big>Definice osobnosti způsobem užití tohoto pojmu</big> | ||
+ | „Osobnost je to, co dovoluje ředpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní.“ (Cattel) | ||
+ | Osobnost konkrétně sestává ze souboru skórů či popisných výrazů, užitých k popisu studovaného jedince vzhledem k proměnným či dimenzím zaujímajícím ústřední místo v dané užité teorii.“ (Linzey, Hall) | ||
+ | <big>Jádro osobnosti</big> | ||
+ | Jedince lze charakterizovat pomocí klíčové psychologické kvality = jádra osobnosti. Já je určeno hlavně: | ||
+ | * motivačním systémem | ||
+ | * strukturou a kvalitou potencí | ||
+ | * způsobem interakcí, autoregulace a vyrovnávání se se změnami | ||
+ | * kým je a co je s to realizovat | ||
+ | * kým by se měl stát | ||
+ | * kým je s to se stát | ||
− | + | === Jedinec === | |
Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních). | Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních). | ||
− | + | === Subjekt === | |
Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti. | Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti. | ||
Verze z 4. 11. 2013, 15:11
Psychologie osobnosti je psychologická disciplína zaměřující se na zkoumání obecností a individuálních charakteristik ve vztahu ke konceptu osobnosti. Na základě teorií v rámci psychologie osobnosti vznikla řada osobnostních dotazníků. Výstupy této disciplíny tak značnou měrou přispívají jak k psychologické teorii (teoretický základ pro ostatní psychologické disciplíny, např. psychologie sportu), tak praxe (klinický přístup, diagnostika). V rámci poznávání osobnosti usilujeme o čtyři cíle:
- Popis (predikce)
- Výklad (explanace)
- Předpovídání (predikce)
- Ovlivňování
Předmět psychologie osobnosti
Psychologie osobnosti zkoumá individuální jednotu, vytvořenou z dílčích složek a vazeb duševního života. Předmětem psychologie osobnosti je pak osobnost, různé přístupy se však liší v uchopení tohoto konceptu a v jeho vymezování. Různá pojetí osobnosti:
- Založená na motivaci (Freud, Murray)
- Založená na učení (Watson, Dollard a Miller)
- Založená na sebeuvědomění (Frankl, Laing, May, Rogers)
- Založená na poznání (Kelley, Piaget)
- Založená na pojetí celostního psychologického pole sil a vztahů (Kurt Lewin, Joseph Murphy)
Přístupy k poznávání osobnosti:
- Biologický (člověk jako živočich, vzorem je biologie)
- Experimentální (zkoumá duševní funkce a jejich projevy v chování, vzorem jsou přírodní vědy, např. fyzika a chemie)
- Sociální (osobnost utváří a je utvářena sociálními vztahy)
- Psychometrický (matematicky vyjádřená rekonstrukce osobnosti)
Základními znaky osobnosti jsou:
- Individualita (jedinečnost)
- Organizovanost (strukturace, intergrace)
- Vývoj na základě rozličných vlivů
- Konzistentnost (stabilita chování)
Osobnost
"Osobnost je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářená a projevující se v jeho společenských vztazích" - Tardy
Kvalitativně nejvyšší úroveň interakční aktivity, monitorujících a řídících funkcí psychiky, jejíž dosažení je funkcí psychosociálních kontextů. Osobnost je produktem aktivní interakce mezi subjektem a vnějšími podmínkami. Osobnost není vrozená, u člověka se vytváří, a to hlavně prostřednictvím socioekonomických skutečností (vliv modifikován vnitřními předpoklady a kontextem životní existence). Jde o uvědomované řízení vnitřní a vnější aktivity subjektu. Osobnost je tvořivá, ne pouze adaptivní. Termín se používá pouze v souvislosti s člověkem. Určující jsou ústřední hodnoty jedince a jak se projevují i za vyhrocených situací.
Různé způsoby pojímání osobnosti (G. Allport)
- Biofyzické definice
- Osobnost je něco existujícího o sobě, obsaženého v poznávaném jedinci.
- "Osobnost je víceméně stabilní a trvalá organizace charakteru, temperamentu, intelektu a těla osoby, učující její jedinečné přizpůsobení okolí" - Eysenck
- Biosociální definice
- Osobnost je něco existujícího ve vědomí pozorovatele
- "Osobnost může být může být vystižena jako vjem či myšlenka vyplývající z toho, že jedinci mají své identity založené na vlastnostech chování, vykazující vnitřní příčinnou složku a mající určitou míru struktury a organizace." - Levy
Definice osobnosti podle obsahového důrazu (Linzey a Hall)
- Souhrnnost
- Osobnost je úhrn psychologických prvků jedince -> vypočítávání těchto prvků v definici
- Jednota
- Osobnost je vzorcem či zdrojem organizace za jednotlivými znaky jedince
- „Osobnost je dynamická organizace těch psychofyzických systémů v jedinci, které určují jeho charakteristické chování a myšlení.“ (Allport)
- „Osobnost je individuum chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“ - Říčan
- Přizpůsobení
- Osobnost je zvláštní způsob, jímž se jedinec přizpůsobuje podmínkám uvnitř i vně
- Jedinečnost
- Osobnost je to, co jedince psychologicky odlišuje od druhých
- „Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých.“ - Guilford
- Podstata
- Osobnost je to v člověku, co je pro něj nejpříznačnější z hlediska podstaty
- „Osobnost je konečný produkt naší soustavy zvyků.“ - Watson
Definice osobnosti způsobem užití tohoto pojmu
„Osobnost je to, co dovoluje ředpovědět, co učiní osoba v určité situaci; zahrnuje všechno chování jedince, zjevné i vnitřní.“ (Cattel)
Osobnost konkrétně sestává ze souboru skórů či popisných výrazů, užitých k popisu studovaného jedince vzhledem k proměnným či dimenzím zaujímajícím ústřední místo v dané užité teorii.“ (Linzey, Hall)
Jádro osobnosti
Jedince lze charakterizovat pomocí klíčové psychologické kvality = jádra osobnosti. Já je určeno hlavně:
- motivačním systémem
- strukturou a kvalitou potencí
- způsobem interakcí, autoregulace a vyrovnávání se se změnami
- kým je a co je s to realizovat
- kým by se měl stát
- kým je s to se stát
Jedinec
Nejširší pojem, využívá se i k označování zvířat. Zahrnuje všechny úrovně genotypové i fenotypové stavby. Vyjadřuje nedělitelnost pohledu na zvláštnosti a vlastnosti člověka (celistvost ve všech úrovních).
Subjekt
Užší pojem, než jedinec. Označuje se jím nositel psychických jevů. Subjekt je charakteristický obsahem, povahou, strukturou a dynamikou psychických procesů, stavů a vztahů se zřetelem na interakční a autoregulační kontexty. Pojem je aplikovatelný i na zvířata prokazatelně schopná psychické činnosti.
Základní teorie osobnosti
Hlubinně orientované koncepce osobnosti
- Psychoanalytická teorie osobnosti (Sigmund Freud)
- Individuální psychologie osobnosti (Alfred Adler)
- Analytická teorie osobnosti (Carl Gustav Jung)
- Ego teorie osobnosti (Erik Erikson)
- Ego-psychologická koncepce osobnosti (Henry Murray)
- Sociokulturní teorie osobnosti (Karen Horney)
- Osobnost v humanistické psychoanalýze (Erich Fromm)
Behavioristicky orientované přístupy k osobnosti
- Osobnost v pojetí klasického behaviorismu (John B. Watson)
- Osobnost v pojetí neobehaviorismu (Edward C. Tolman, Clark L. Hull)
- Osobnost v pojetí subjektivního behaviorismu (John Dollard, Neal Miller, Eugene Galanter, C. H. Pribram)
- Osobnost v radikálním behaviorismu (B.F.Skinner)
- Sociálně kognitivní teorie osobnosti (Albert Bandura)
- Osobnost v teorii sociálního učení (Julian B. Rotter)
Dispoziční přístupy k teorii osobnosti
- Personologické pojetí osobnosti (William Stern)
- Dispoziční teorie osobnosti (Gordon W. Allport)
- Rysová teorie osobnosti (Raymond B. Cattel)
- Teorie typů a rysů osobnosti (Hans J. Eysenck)
- Lexikální přístupy k rysům osobnosti (Big Five)
Fenomenologické a humanistické koncepce osobnosti
- Naplňování smyslu života osobnosti (Viktor E. Frankl)
- Fenomenologická teorie osobnosti (Carl R. Rogers)
- Humanistická teorie osobnosti (Abraham W. Maslow)
Kognitivní teorie osobnosti
- Kognitivní teorie osobnosti (George A. Kelley)
Celostní modely osobnosti
- Celostní přístup k osobnosti (Kurt Lewin)
- Pojetí osobnosti v teorii ustanovky (Dimitri N. Uznadze)