Dollard a Miller: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: John Dollard a Neal E. Miller – '''subjektivní behaviorismus''' == Život == * Oba narozeni ve Wisconsinu * Spolu vydali tři významné knihy: :* ''Frustration and a…)
 
Řádek 6: Řádek 6:
 
:* ''Social learning and imitation'' (sociální učení a nápodoba)
 
:* ''Social learning and imitation'' (sociální učení a nápodoba)
 
:* ''Personality and psychotherapy'' (osobnost a psychoterapie)
 
:* ''Personality and psychotherapy'' (osobnost a psychoterapie)
=== John Dolard (1900-1980) ===
+
=== John Dollard (1900-1980) ===
 
* získal doktorát ze sociologie
 
* získal doktorát ze sociologie
 
* Odešel jako výzkumný pracovník v sociální psychologii do Berlína
 
* Odešel jako výzkumný pracovník v sociální psychologii do Berlína

Verze z 7. 11. 2013, 22:20

John Dollard a Neal E. Miller – subjektivní behaviorismus

Život

  • Oba narozeni ve Wisconsinu
  • Spolu vydali tři významné knihy:
  • Frustration and aggression (frustrace a agrese)
  • Social learning and imitation (sociální učení a nápodoba)
  • Personality and psychotherapy (osobnost a psychoterapie)

John Dollard (1900-1980)

  • získal doktorát ze sociologie
  • Odešel jako výzkumný pracovník v sociální psychologii do Berlína
  • Po návratu nastoupil jako profesor na Yaleově univerzitě kde zůstal
  • Vyučoval antropologii, sociologii a psychologii

Neal E. Miller (1908-2002)

  • Doktorát na Yeleově univerzitě
  • Během doktorského studia spolupráce s Hullem a Dollardem
  • Odešel do Evropy kde prodělal psychoanalytický výcvik
  • Většinu své učitelské a výzkumné dráhy strávil na Yale a později na Rockefellerově univerzitě

Teorie

  • Ačkoli byli behavioristi, oba prodělali psychoanalytický výcvik
  • Jejich teorie je vlastně integrace psychoanalýzy a behaviorismu v kontextu daného sociokulturním prostředím
  • Ústředním tématem je proces učení založeny na sledu podnět – odezva
  • Užívají jej k vysvětlení hlavních otázek fungování osobnosti:
  • Intrapsychické pochody
  • Povaha a vývoj osobnosti
  • Nevědomí
  • Vznik neuróz

Proces učení

  • Podnět (pudová potřeba) + signál -> odezva -> zpevnění
  • Podnět + odezva -> návyk

Pudová potřeba

  • Jakýkoli silný podnět, který vyvolává odezvu
  • Může být nazván motivací
  • Může jít o vnější události ale i primární pudové potřeby
  • Na základě primárních pudových potřeb si jedinec učením osvojuje sekundární potřeby

Signál

  • Signály rozhodují o tom, kdy bude jedinec reagovat, kde bude reagovat a kterou odezvu uskuteční
  • Signál je též motivačním činitelem, ale jeho hnací síla je specifičtější
  • Každý signál modifikuje motivující sílu podnětu svým způsobem
  • Např. podnět je že člověk má hlad, signál je vývěska McDonaldu, která pomůže člověku v rozhodování kde se nají a jestli si dá raději něco menšího nebo celé menu
  • Signál může působit tak intenzivně, že se stává potřebou, která sama pudí jedince k činu

Odezva

  • Je vyvolávána motivační silou pudové potřeby a směrovým působením signálu
  • Učení se nemůže uskutečnit pokud neproběhne odezva a pokud tato odezva není zpevněna
  • Účinnost učení a terapie závisí na umění odborníků vyvolat u žáků či pacientů vhodné odezvy, které poskytnou příležitost ke zpevnění
  • Některé interpersonální, skryté odezvy mohou spustit sled vnitřních dějů (strach)

Zpevnění

  • Každá událost zesilující tendenci k opakování nějaké odezvy
  • Znamená redukci potřeby

Osobnost: podstata a vývoj

  • Sled „podnět/signál – odezva“ nazývají návyk
  • Pojem vytvořený Hullem
  • Návykům se jedinec učí prostřednictvím zpevnění
  • Podle autorů není osobnost vrození
  • Jedinec si ji osvojuje v dětství prostřednictvím procesu učení
  • Sestává z návyků příznačných pro chování dané osoby

Od primárních pudových potřeb k sekundárním

  • Člověk se rodí s primárními (vrozenými) potřebami
  • Ty napomáhají k uchování fyziologického života jedince
  • Vývoj osobnosti pak spočívá v osvojení repertoáru sekundárních potřeb
  • Rozvinutí primárních potřeb v sociokulturním kontextu jedincova prostředí
  • Učení: neutrální signál, často spojený s primární potřebou -> získání schopnosti vyvolávat odezvy -> stává se sekundární potřebou
  • Sekundární potřeby tedy zajišťují uchování lidského života v kontextu dané společnosti či kultury
  • === Uplatnění ve výchově ===
  • Ve vývoji osobnosti má rozhodující význam prvních šest let
  • Dítě se seznamuje i se sekundárním zpevněním (poděkování, peníze atd.)
  • Rodiče by dítěti měli poskytovat všemožnou podporu
  • Nejdůležitější jsou 4 nácvikové situace:
  • Situace krmení
  • Nácvik čistotnosti
  • Raný nácvik v oblasti sexuálních projevů
  • Nácvik ovládání hněvu

Neurózy: nevědomé konflikty

  • Aplikace Dollardova a Millerova přístupu k vysvětlení Freudových pojmů

Nevědomí

  • Nevědomí sestává z pudových potřeb, signálů a odezev, které se dostavují, aniž by byly chápány či slovně označeny
  • Dlouhé období, v němž probíhá největší část sociálního učení nevědomě
  • Nevědomí není omezeno jen na dětství
  • Dospělí mohou mít také problémy s označováním svého chovánínebo jeho činitelů
  • Neurotici nedokážou popsat své konflikty

Od dětských konfliktů k neurózám v dospělosti

  • Nevědomí je těsně spjato se vznikem neuróz
  • Neurózy jsou nevědomé konflikty naučené v raném dětství
  • Jedince neurózám učí rodiče
  • Poskytují málo citové podpory nebo podnětů k rozvoji řeči a myšlení
  • Jiní poskytují signály naznačující ohrožení v sexuálních záležitostech (trestání za zkoumání genitální oblasti)
  • tři typy konfliktů
  • přitahování – odpuzování (přitahování sexuálním objektem a odpuzování strachem z trestu)
  • přitahování – přitahování
  • odpuzování – odpuzování
  • protože jsou neurózy naučeny, mohou být i odnaučeny