Informační služby: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
== '''Definice''' ==
 +
:
 +
:Termín: Informační služby
 +
:Termín anglicky: Information services
 +
 +
 
'''Informační služby''' (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].
 
'''Informační služby''' (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].
  
 
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.
 
V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.
 +
 +
== '''Historický kontext''' ==
 +
 +
Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném informačním průmyslu, kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání.  [Vavříková, 2009]
 +
 +
== '''Hlavní poskytovatelé informačních služeb''' ==
 +
 +
Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.
 +
 +
Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou:
 +
* knihovny
 +
* veřejné instituce 
 +
* komerční poskytovatelé
 +
 +
== '''Rozvoj informačních služeb''' ==
 +
 +
O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.
 +
 +
Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků informačního procesu.
 +
 +
Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum informačních požadavků, potřeb a návyků uživatelů konkrétní informační instituce.  K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.
 +
 +
== '''Knihovny''' ==
 +
 +
Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.
 +
 +
Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].
 +
 +
=== '''Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby''' ===
 +
 +
 +
 +
 +
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]
 
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]

Verze z 23. 12. 2014, 11:03

Definice

Termín: Informační služby
Termín anglicky: Information services


Informační služby (Information services)jsou služby poskytované knihovnami, informačními institucemi nebo jinými organizacemi, jejichž účelem je zprostředkování informací ve všech formách a oborech lidské činnosti [TDKIV, on-line].

V tomto případě je pojem informační služba zasazen do kontextu knihovnictví a informační vědy, kde je informační služba chápána jako poskytování odborných informací nebo jako služba veřejných knihoven.

Historický kontext

Toto pojetí odráží historický vývoj, kdy knihovny nebo v dnešním smyslu informační pracoviště měly organizované sbírky a v podstatě jako jedny z mála jednu ze svých hlavních činností poskytování informačních služeb. Tradičně založeny jsou také sbírky informací z „veřejné správy“ v tehdejším slova smyslu (tedy nikoliv veřejné, neboť byly vázány na soukromé vlastnictví daných území), ke kterým se také často datují nejstarší literární či spíše jazykové památky, nicméně tyto informace nebyly určeny k užívání veřejnosti. Dnes tyto sbírky lze také zařadit do informačních služeb, neboť je zákonem garantován přístup k těmto informacím. Dalším subjektem v historii, u něhož se dá hovořit o informačních službách v tomto pojetí, byly zpravodajské agentury. Jejich činnost taktéž byla založena na informační potřebě - získávat aktuální informace o dění. Postupem času se vyvinulo množství komerčních subjektů, činných v takzvaném informačním průmyslu, kam se zařadily i zpravodajské agentury, které se informačními službami zabývají na profesionální úrovni a jsou předmětem jejich podnikání. [Vavříková, 2009]

Hlavní poskytovatelé informačních služeb

Informační služby nemají žádné přesně určené dělení, v současné době je to velmi široký pojem a zahrnuje celou řadu služeb. Informační služby lze charakterizovat zejména podle předmětu služby a jejího poskytovatele. Informační služby mohou zahrnovat tradiční knihovní a informační služby jako je zpracování knih, časopisů, archivů, norem, patentů, výzkumných zpráv atd., ale také elektronických materiálů a služeb, jako je zpracování elektronických dokumentů, multimédií, online vyhledávání, signální informace, zprostředkování elektronických dokumentů atd.

Můžeme tedy vymezit tři hlavní poskytovatele informačních služeb a těmi jsou:

  • knihovny
  • veřejné instituce
  • komerční poskytovatelé

Rozvoj informačních služeb

O rozvoj informačních služeb se nejvíce zasloužil rozvoj informačních a komunikačních technologií, potažmo konkrétně internetu. Vznik globálních sítí typu internetu vytváří nový způsob soustřeďování zaznamenaného poznání uloženého v dokumentech. Oproti soustřeďování dokumentů do sbírek, jako jsou knihovny, archivy, filmotéky, videotéky apod., umožňuje soustřeďování zaznamenaného poznání v digitálních dokumentech ad hoc (k určitému účelu, na základě určitého požadavku) z globálně rozprostřené počítačové sítě. [Cejpek, 2001]. To umožňuje uživateli získat informace odkudkoli a kdykoli a hlavně okamžitě. Hovoříme zde o tzv. informační dálnici, jejímž účelem je poskytovat elektronické služby jednotlivcům bez ohledu na čas a místo.

Jelikož každou informační instituci chápeme jako ucelený systém, je nutné uvědomit si, že pojem informační služba zasahuje do všech procesů práce s informací – získání informací, zpracování informací, organizace informací a konečně zpřístupnění informací koncovému uživateli. Z toho vyplývá, že informační služby jsou nedílnou součástí všech prvků informačního procesu.

Zpětnou vazbou pro co největší efektivitu informačních služeb je výzkum informačních požadavků, potřeb a návyků uživatelů konkrétní informační instituce. K tomu slouží různé statistiky a bibliometrické metody.

Knihovny

Knihovny jsou tradičním poskytovatelem informačních služeb. Jejich cílem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat organizované sbírky dokumentů a poskytovat knihovnické a informační služby. V rámci prostředí knihovny chápeme informační služby jako zprostředkování informací s cílem uspokojit potřeby konkrétních uživatelů.

Služby knihoven by měly být občanům poskytovány bez ohledu na rasu, národnost, vyznání, kulturní a politické zaměření, věk, tělesné či duševní postižení, pohlaví nebo sexuální orientaci. Základní služby knihoven financované z veřejných zdrojů by měly být uživatelům poskytovány bezplatně a rovnoprávně [Stöcklová, 2008].

Termín informační služby lze chápat dvěma způsoby