Thomson Reuters (WOS): Porovnání verzí

Řádek 4: Řádek 4:
 
== Historie ==
 
== Historie ==
 
[[Soubor:PJReuter.png|náhled|Paul Julius Reuter]]
 
[[Soubor:PJReuter.png|náhled|Paul Julius Reuter]]
−
Thomson Reuters založil '''Paul Julius Reuter''' (1816–1899) v roce 1851 v Londýně  jako první [[Velká Británie|anglickou]] tiskovou agenturu. Agentura ''Reuter’s Telegram Company'' nejprve vysílala komerční zprávy, v roce 1858 se staly jejím předplatitelem první vydavatelé novin. První mimoevropská pobočka byla založena roku 1865 v egyptské Alexandrii, již o rok později to byla první asijská pobočka v Bombaji a nakonec roku 1874 byla založena první jihoamerická pobočka v chilském Valparaíso.<ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>
+
Společnost Reuters založil '''Paul Julius Reuter''' (1816–1899) v roce 1851 v Londýně  jako první [[Velká Británie|anglickou]] tiskovou agenturu. Agentura ''Reuter’s Telegram Company'' nejprve vysílala komerční zprávy, v roce 1858 se staly jejím předplatitelem první vydavatelé novin. První mimoevropská pobočka byla založena roku 1865 v egyptské Alexandrii, již o rok později to byla první asijská pobočka v Bombaji a nakonec roku 1874 byla založena první jihoamerická pobočka v chilském Valparaíso.<ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>
 
Při důrazu na využívání moderní techniky v roce 1982 agentura začala používat elektrický přenos dat přímo do novin, jako první vysílala v roce 1925 zprávy rozhlasem a byla též první soukromou firmou, která v roce 1962 pro přenos zpráv použila satelit.<ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>
 
Při důrazu na využívání moderní techniky v roce 1982 agentura začala používat elektrický přenos dat přímo do novin, jako první vysílala v roce 1925 zprávy rozhlasem a byla též první soukromou firmou, která v roce 1962 pro přenos zpráv použila satelit.<ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>
 
V roce 2008 došlo k fúzi s [[Kanada|kanadskou]] společností '''Thomson Corporation''', nyní nese agentura název Thomson Reuters a sídlo má v New Yorku. <ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>
 
V roce 2008 došlo k fúzi s [[Kanada|kanadskou]] společností '''Thomson Corporation''', nyní nese agentura název Thomson Reuters a sídlo má v New Yorku. <ref> Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters </ref><br/>

Verze z 4. 1. 2015, 15:39

Logo společnosti

Thomson Reuters' je mezinárodní informační společnost, která je vedoucím poskytovatelem informací pro světové korporace a profesionály v oblastech financí, legislativy, daní, účetnictví, vědy, zdravotnictví a médií.[1] V současné době má pobočky v 93 zemích[2] a jejím prezidentem je James C. Smith.[3]

Historie

Paul Julius Reuter

Společnost Reuters založil Paul Julius Reuter (1816–1899) v roce 1851 v Londýně jako první anglickou tiskovou agenturu. Agentura Reuter’s Telegram Company nejprve vysílala komerční zprávy, v roce 1858 se staly jejím předplatitelem první vydavatelé novin. První mimoevropská pobočka byla založena roku 1865 v egyptské Alexandrii, již o rok později to byla první asijská pobočka v Bombaji a nakonec roku 1874 byla založena první jihoamerická pobočka v chilském Valparaíso.[4]
Při důrazu na využívání moderní techniky v roce 1982 agentura začala používat elektrický přenos dat přímo do novin, jako první vysílala v roce 1925 zprávy rozhlasem a byla též první soukromou firmou, která v roce 1962 pro přenos zpráv použila satelit.[5]
V roce 2008 došlo k fúzi s kanadskou společností Thomson Corporation, nyní nese agentura název Thomson Reuters a sídlo má v New Yorku. [6]

Web of Science

Databáze Web of Science je internetovou podobou známých databází Science Citation Index. Zahrnuje jednak sledování citovanosti vědeckých článků, jednak pravidelně aktualizované bibliografické údaje (včetně abstraktů) o článcích z více jak 8.000 předních světových vědeckých a odborných časopisů ze všech oblastí vědy, s více jak šedesátiletou restrospektivou. [7]

Historie

Historické kořeny Web of Science, respektive předchůdci, sahají až do 60. let 20. století, kdy Eugene Garfield začal vytvářet citační rejstříky a založil Institute of Scientific Information. Dnes je producentem mediální a informační magnát Thomson Reuters.[8]

Současnost

Úvodní obrazovka databáze Web of Science s rozhraním jednoduchého vyhledávání

Web of Science je databáze, která sdružuje několik dílčích informačních zdrojů, v závislosti na subskripci instituce. Pro ČR jsou v rámci Web of Science dostupné všechny tři citační rejstříky, Science Citation Index, Social Science Citation Index, Arts and Humanitites Citation Index a některé dílčí databáze.[9]

Science Citation Index je nejstarším citačním rejstříkem, byl definován v r. 1961 a poprvé vydán r. 1963. Je to databáze převážně bibliografických informací (bez plných textů). Do tohoto rejstříku je excerpováno přibližně 3700 odborných časopisů z oblasti zemědělství, biologie, ekologie, z oblasti inženýrství a technických věd, aplikovaných věd, medicíny a lékařských věd, fyziky a chemie. Informace jsou aktualizovány týdně. [10]

Social Science Citation Index vznikl v r. 1973, obsahuje data z přibližně 2000 časopisů z 50 společenskovědních disciplín. Některé časopisy mohou být zařazeny v obou dvou rejstřících. Tradičně nejsilnějšími disciplínami jsou právě ty, které mají časopisy v obou rejstřících. Patří mezi ně psychologie, psychiatrie a pečovatelství. Dalšími výraznými disciplínami jsou ekonomie, management, politologie a sociologie.[11]

Arts and Humanitites Index je nejmladší, je datován do r. 1979. Tato databáze není zpracována jako dvě předchozí do Journal Citation Reports. Obsahuje pres 1000 časopisů z oblasti umění a humanitních věd, mezi ně patří např. disciplíny jako archeologie, umění a architektura, historie, jazykověda a lingvistika, literatura, filozofie, herectví, náboženství a religionistika; nechybí ani kategorie všeobecností. Tento rejstřík má vlastní specifický popisný aparát.[12]

Funkce

Portál nabízí personalizované funkce jako je sestavení vlastního seznamu časopisů, upozornění na citace nebo uložení hledání. Je efektivně propojen s dalšími službami z dílny Thomson Reuters jako je citační manažer EndNote Web, do kterého lze přímo ukládat záznamy.[13]

Konkurence

Databáze Web of Science obsahuje snadno ovladatelné nástroje umožňující základní scientometrické analýzy. Je dnes respektovaným zdrojem informací, i když při tom, jak stabilní a dlouholetou pozici na trhu má, se samozřejmě vyskytuje řada kritických ohlasů. Co se týče uživatelského rozhraní, trochu zaostává za svou konkurencí, databází Scopus, která je podstatně intuitivnější a více zaměřená na uživatele.
Obsahově se o databázi Web of Science hovoří jako o úzké a hluboké, kdežto Scopus je považován za mělký a široký. Obojí dvojí muže být i výhodou i nevýhodou. Velkým přínosem je to, že existují dva silně konkurenční produkty, což tlačí vývoj jejich možností velkou rychlostí dopředu a snaží se dohánět vzájemné nevýhody.[14]

Analytické nástroje Thomson Reuters

Thomson Reuters na základě dat z Web of Science, které má k dispozici, produkuje několik standardizovaných nástrojů pro konkrétní typy zákazníků, které umožňují hodnocení daných entit, a to Science Indicators a Citation Reports. V obou případech se (na obecné úrovni) jedná o vybranou sadu záznamů z Web of Science ze zvolené časové periody doplněnou o vstupní data subjektu, např. o počet obyvatel, resp. zaměstnanců. Science Indicators je nástrojem více přehledovým a spíše srovnávacím, Citation Reports jsou detailní data a analýzy konkrétního subjektu. Tyto nástroje jsou poskytovány jako databáze MS Access s nadefinovanými analytickými výstupy a grafickým rozhraním. Každou databázi je nutné zvlášť zakoupit.[15]
Pro hodnocení vědeckého výkonu zemí a jejich srovnávání je k dispozici databáze National Science Indicators. Obsahuje data za léta 1981-2008 s možností každoroční aktualizace. [16]

InCites

Velkou novinkou je spuštění analytického nástroje InCites, díky kterému lze prostřednictvím webového rozhraní provádět analýzy a srovnávání vědecké výkonnosti. Nabízí mnoho výstupů: přehledy počtů publikací a citací pro instituce či země, nejvlivnější publikace, vycházející vědecké hvězdy, h-index autora či oddělení instituce, zaměření instituce a jeho trendy a v neposlední řadě analýzy spolupráce. Portál je placený, v ČR k dispozici není. [17]

Právní aspekty

Obsah Thomson Reuters je duševním vlastnictvím Reuterů. Veškeré kopírování, opětovná publikace nebo distribuce obsahu Thomson Reuters, včetně ukládání do pamětí, rámců a podobně, je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu Reuterů. Agentura Thomson Reuters není odpovědná za žádné chyby nebo zpoždění v obsahu ani za jakékoli činy (akce), ke kterým dojde v souvislosti s obsahem.
Údaje jsou poskytovány pouze pro informativní účely a nejsou určeny k obchodním účelům. RIC neboli Kodex právních nástrojů Thomson Reuters byl vytvořen a je uchováván agenturou Thomson Reuters a jsou duševním vlastnictvím Reuterů. Thomson Reuters and Thomson Reuters Sphere logo jsou obchodními značkami a registrovanými obchodními značkami skupiny společností Thomson Reuters Group na celém světě. [18]

Thomson Reuters v České republice

Thomson Reuters působí v Praze od roku 1989, v roce 1993 byla otevřena stálá pražská kancelář.
Nejdůležitější oblasti aktivit v České republice:

  • Zpravodajská agentura Reuters
  • Datové a elektronické transakční systémy (Thomson One, Reuters 3000 Xtra, Reuters Dealing)
  • Informační a konzultační služby pro Investor Relations
  • Služby identifikace existujících a potenciálních investorů
  • Data-feedy pro databáze a risk management systémy
  • Komplexní řešení pro risk management [19]

Reference

  1. ↑ Thomson Reuters. In: Czech Private Equity & Venue Capital Association [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/partneri/thomson-reuters/
  2. ↑ Thomson Reuters. In: Czech Private Equity & Venue Capital Association [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/partneri/thomson-reuters/
  3. ↑ About Us. In: Thomson Reuters [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://thomsonreuters.com/about-us/
  4. ↑ Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters
  5. ↑ Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters
  6. ↑ Reuters. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, naposledy editováno 4. 12. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Reuters
  7. ↑ Web of Science. In: Portál elektronických informačních zdrojů MU [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=61
  8. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  9. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  10. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  11. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  12. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  13. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  14. ↑ SOUČEK, Martin. ÚSTAV INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
  15. ↑ VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/citacni-databaze-web-of-science-a-dalsi-produkty-thomson-reuters-pro-hodnoceni-vedeckych-vystupu-–-a
  16. ↑ VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/citacni-databaze-web-of-science-a-dalsi-produkty-thomson-reuters-pro-hodnoceni-vedeckych-vystupu-–-a
  17. ↑ VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros: elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/citacni-databaze-web-of-science-a-dalsi-produkty-thomson-reuters-pro-hodnoceni-vedeckych-vystupu-–-a
  18. ↑ Poskytovatelé informací: Thomson Reuters. In: BrokerJet: Online Broker Erste Bank [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.brokerjet.cz/satl/b/data/reuters/
  19. ↑ Thomson Reuters. In: Czech Private Equity & Venue Capital Association [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/partneri/thomson-reuters/

Externí odkazy

Thomson Reuters
EndNote

Související články

Scopus
Impakt faktor

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Thomson_Reuters_(WOS)&oldid=13546“