Abydos: Porovnání verzí

Verze z 8. 1. 2015, 23:11

Egyptsky: Abdžu

Arabsky: Arába el-Madfúna^[1]

Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doloženy ze všech období.

Obsah

1 Předdynastická a Archaická doba

Předdynastická a Archaická doba

Výzkumy:

David Randall MacIver
Arthur Mace
Eric T. Peet
John Garstang
Diana Craig Patch
Émile Amélineau
W. M. Flinders Petrie
Günther Dreyer

Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.

Osídlení:

Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. ^[2]

Ohrady:

10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.

Jejich účel není zcela jasný.

Umm el-Káb (Matka střepů)

Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. ^[1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:

sever pohřebiště U - predynastické období
pohřebiště B - 0.dynastie
6. hrobek na jihu z Archaického období

Pohřebiště U

Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami.

Hrobka U-j

Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.

↑ ^1,0 ^1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta
↑ BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt

[:0-1] 1,0 ^1,1 VERNER - VACHALA - BAREŠ, 1997: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta

[2] BARD K. A. 1999: Encyclopedia of Archaeology of Ancient Egypt

[1]

[2]

Verze z 8. 1. 2015, 23:08 (zobrazit zdroj) Dana.Belohoubkova (diskuse \| příspěvky) (→‎Pohřebiště U) Značka: editace z Vizuálního editoru ← Porovnání se starší verzí		Verze z 8. 1. 2015, 23:11 (zobrazit zdroj) Dana.Belohoubkova (diskuse \| příspěvky) (→‎Pohřebiště U) Značka: editace z Vizuálního editoru Porovnání s novější verzí →
Řádek 36:		Řádek 36:
	'''Hrobka U-j '''		'''Hrobka U-j '''

−	Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám.	+	Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.