Abydos: Porovnání verzí
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
<references /> | <references /> | ||
+ | [[Kategorie: Egyptologie|*]] |
Verze z 9. 1. 2015, 11:00
- Egyptsky: Abdžu
- Arabsky: Arába el-Madfúna[1]
Jedno z nejvýznamnějších náboženských center starého Egypta. Archeologicky jsou zde doloženy ze všech období.
Obsah
Předdynastická a Archaická doba
Výzkumy
- David Randall MacIver
- Arthur Mace
- Eric T. Peet
- John Garstang
- Diana Craig Patch
- Émile Amélineau
- W. M. Flinders Petrie
- Günther Dreyer
Pravěká pohřebiště v místech el-Amra, Naga ed-Deir, es-Salami, en-Nawahid, Mešejch - stovky mělkých hrobů.
Osídlení
Malé zemědělské osady 1,5 - 2 ha veliké. Později se vytváří koncentrace do větších sídlišť: Cinev, Abydos, Mahasna. S postupným vysycháním pouště se totiž obyvatelé stahovali blíže k Nilu. Pozdní predynastické vesnice se v této oblasti přeměnily v specializované areály pro různé výrobní aktivity. Např. Mahasna - výroba piva. [2]
Ohrady
10 ohrad známých z písemných pramenů, 8 z nich archeologicky podloženo: Džerova, Džetova, Merineith, Peribsenova, Chasemwejova, a další 3 u nichž majitele neznáme.
Jejich účel není zcela jasný.
Umm el-Káb (Matka střepů)
Část lokality, který leží hluboko v poušti cca. 2 km západně od okraje nilského údolí. [1] Pohřebiště se rozvíjelo od severu k jihu:
- sever pohřebiště U - predynastické období
- pohřebiště B - 0.dynastie
- 6. hrobek na jihu z Archaického období
Pohřebiště U
Velké množství hrobů různých velikostí. Keramika z období Nakkáda I-III. Od horizontu Nakkády IIIa se zde objevují hrobky s více komorami.
Hrobka U-j
Prozkoumána 1988 Güntherem Dreyerem z Německého archeologického ústavu. Datována do závěru Nakkády III. Je možné, že se jedná o hrobku vládce jménem Štír.Jáma cca. 10 x 8 m, vyzděná cihlami. Vnitřek rozdělen cihlovými zídkami na 12 místností. Pohřební komora se nacházela v jihozápadním rohu, velikost 5 x 3 m. Nalezena zde byla dřevěná konstrukce chránící pohřeb majitele. Nálezy otisků keramických nádob a unikátních tabulek s hieroglyfickým písmem, původně nejspíše patřily k dřevěným schránkám, vyrobených z dovezeného cedru. Dalším importem bylo asi 40 kanaánských džbánů.[3]