Digital divide - digitální propast

Definice termínu

Termín digital divide, v překladu digitální propast nebo eventuelně internetová propast,označuje velmi aktuální jev, ke které mu dochází vznikání „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají.

Termín se může vztahovat jak k lokálnímu problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace) tak k problému globálnímu (mezi státy, kontinenty).

Pippa Norris, teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – globální (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), sociální (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a demokratickou oblast (možnost využití internetu).

Důvody vzniku

Jan van Dijk, významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s Kennethem Hackerem vznik digital divide ze 4 důvodů:

• psychologický důvod - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.)
  

• materiální důvod - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií
  

• nedostatek digitálních dovedností - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti můžou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů
  

• využitelnost - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřeby nebo pro potřeby společnosti

tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:

• socio-demografické - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, etnická příslušnost
  

• design - přístupnost i pro osoby s handicapem
  

• instituční - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní
  

• politický - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.)
  

• kulturní - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou

Lokální hledisko

S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.

Globální hledisko

Gobální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefnů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvíjejícími se. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.

Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií. Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k intenetu.

Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7% celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6% z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3% obyvatel tohoto kontinentu. V popředí jsou státy: Nigérie (67,3%), Egypt (43,1%) a Jihoafrická republika (23,7%).

Překlenutí propasti

Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.

Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:

One Laptop per child – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím zásobovali zhruba 2 milion dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.

Close the Gap – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvíjejících se zemích

Center for digital inclusion – centrum pro digitální začleňování

Unesco – Orbicom – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele

Reference

Literatura

FUCHS, Christian. Internet and Society: social theory in the information age. New York:Routledge, 2008, ISBN 04-159-6132-7. strany 213-218

The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative, MINIWATTS MARKETIG GROUP. Internet World Stats [online]. 2012-2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné http://www.internetworldstats.com/links10.htm

HEŘMANOVÁ, Eva a Jitka ČERNÁ. ARTS LEXIKON, Digital Divide [online]. 2012 [cit.2014-11-23]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Digital_divide

Digital divide. WIKIMEDIA FOUNDATION, Inc. WIkipedia [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_divide