Ba: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již …“) |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin. | Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin. | ||
− | Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. <ref>Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul, 60 - 63.</ref> | + | Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. <ref name=":0">Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul, 60 - 63.</ref> |
Bau | Bau | ||
− | Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové. Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. <ref | + | Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové. Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. <ref name=":0" /> |
Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa<ref>Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus, 173 - 177.</ref>, podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. <ref>Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter, 188 - 9.</ref> | Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa<ref>Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus, 173 - 177.</ref>, podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. <ref>Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter, 188 - 9.</ref> | ||
V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz Héliopolská kosmogonie), v Textech rakví se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy. | V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz Héliopolská kosmogonie), v Textech rakví se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy. | ||
− | Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". <ref | + | Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". <ref name=":0" /> |
=== Reference === | === Reference === |
Verze z 19. 2. 2015, 19:43
Egyptský termín ba se obvykle překládá jako duch nebo duše, nicméně tento výraz přesně nevystihuje obsah tohoto termínu, který se měnil již během různých období staroegyptských dějin. Původní význam tohoto termínu zřejmě označoval působení, projev, nástroj nebo příčinu jednání bohů. Vždy se jednalo o aktivní, viditelný projev, zachytitelný na zemi. [1]
Bau Slovo bau může být plurárem od ba, případně může označovat abstraktum a vlastnoti a kvality k ba náležející jako takové. Koncept bau najdeme již od Textů pyramid, tento element se ovšem vyskytuje již dříve, například v osobních jménech. [1] Již v Textech pyramid se bau objevují jako označení skupiny nadpřirozených bytostí, svázaných s určitým konkrétním místech, např. bau z Pe a Nechenu. Co přesně měl tento termín v takovémto kontextu označovat je ovšem nejasné. Někteří badatelé tvrdí, že se mělo jednat o posmrtný projev dávných vládců místa[2], podle jiných se mělo jednat o prastará božstva neurčitého poštu a charakteru. [3] V Textech pyramid se v rámci skupiny bau objevuje i Devatero (viz Héliopolská kosmogonie), v Textech rakví se setkáváme jmenovitě i s dalšími bohy. Pojem bau měl nejprve veskrze pozitivní konotace, později se ovšem tento pojem objevuje v kontextu čím dál negativnějším. Například na Ahmoseho stéle z počátku Nové říše se dočítáme, že bau bohů mohla vyvolávat bouře, a v dalších textech z Nové říše se bau často vyskytuje ve významu hněvu bohů. V koptštině má pak toto slovo již zcela jiný a naprosto negativní význam, a to "násilný čin" nebo "zločin". [1]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Hornung, E. 1983 :Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul, 60 - 63.
- ↑ Sethe, K.H. 1930 : Urgeschichte und älteste Religion der Ägypter. Leipzig: Brockhaus, 173 - 177.
- ↑ Kees 1952 : "Ba", In : Bonne, H.: Reallexikon der ägyptischen Religionsgeschichte. Berlin: Gruyter, 188 - 9.