Poruchy emocí, nálad a afektivity: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* '''emotivita''' – celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince | * '''emotivita''' – celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince | ||
* každá emoce má určitý: '''rys''' = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah, '''polaritu''' = vyjádření protikladnosti emocí, '''aktuálnost''' = zda emoce odpovídají situaci, '''dynamičnost''' = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní), '''asociativnost''' = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce | * každá emoce má určitý: '''rys''' = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah, '''polaritu''' = vyjádření protikladnosti emocí, '''aktuálnost''' = zda emoce odpovídají situaci, '''dynamičnost''' = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní), '''asociativnost''' = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce | ||
− | * tělesné projevy emocí: mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny | + | * '''tělesné projevy emocí''': mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny |
* emoce vycházejí z '''dopaminu, serotoninu a noradrenalinu''', které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita) | * emoce vycházejí z '''dopaminu, serotoninu a noradrenalinu''', které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita) | ||
* neurologické (mozkové) struktury emocí: '''hypothalamus, thalamus,hypofýza, retikulární formace limbický systém, mozková kůra''' | * neurologické (mozkové) struktury emocí: '''hypothalamus, thalamus,hypofýza, retikulární formace limbický systém, mozková kůra''' | ||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
'''Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)''' | '''Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)''' | ||
+ | |||
+ | == Poruchy intenzity emocí: afekty == | ||
+ | * náhlé, rychlé, mají konkrétní zaměření a většinou mají nepřiměřenou intenzitu | ||
+ | * '''rozlada''': krátkodobá změna, povrchní – nejde do hloubky emocí, takovéto „jsem bez nálady“ , není to patologie, ale odraz nespokojenosti × afekt je daleko silnější, hlubší a neadekvátní | ||
+ | |||
+ | === Městnání afektů === | ||
+ | * série drobných nepříjemných podnětů, které ten člověk potlačuje, způsobuje to vnitřní emoční tenzi, úzkost, neklid a pak stačí malý bezdůvodný podnět a dojde k vlastní afektivní reakci | ||
+ | * člověk s normálním emočním nastavením neprojeví ten afektivní impulz (bude rozladěný, ale nebude to nepřiměřené) | ||
+ | === Přenesení afektu === | ||
+ | * odreagování, přenesení napětí | ||
+ | * člověk si to nemůže vybít na tom, kdo ten afekt způsobil, ale přenese to na někoho jiného | ||
+ | === Nezvládnutý afekt === | ||
+ | * jde o situaci, která je normální a zdravý člověk ji zvládne, ale člověk s afektivní poruchou ji nezvládne; často to má souvislost s trestnou činností (partneři se pohádají a pak jeden z nich toho druhého napadne) | ||
+ | === Patický afekt === | ||
+ | * afekt s nejvyšší intenzitou, má i delší trvání, s poruchou emocí se sdružuje i porucha vědomí → objevují se mrákotné stavy a ten člověk ve vrcholu toho afektu neví, co dělá (např.: já jsem vzal do ruky nůž a pak už si nic nepamatuji, pak už nevím…) | ||
+ | * to, co ten člověk v afektu udělá, většinou neodpovídá jeho premorbidní osobnosti | ||
+ | * afekty končí vyčerpaností; má amnézii nebo ostrůvkovitou amnézii, jakoby se nedal zastavit při tom afektu, to co dělá není promyšlená činnost, je to automatické a neuvědoměle | ||
+ | * když něco provede a je zjištěno, že se jednalo o patický afekt, tak za ten čin není odpovědný | ||
+ | * příčinou může být osobnost, ale třeba i únava či anomální situace | ||
+ | * snoubí se s ním '''patická opilost''' = intoxikace po velmi malém množství alkoholu (kapky proti kašli s alkoholem) a tento stav odpovídá stavu patického afektu, kdy člověk taky neví, co dělá | ||
+ | === Afektivní stupor === | ||
+ | * reakce na nepředvídatelnou událost ztuhnutím, strnutím, je bez mimiky, gestikulace, bez pohybu, stojí a není schopen se hnout z místa, i přesto, že ta situace pro něj může být ohrožující (neuteče z domu před požárem) | ||
+ | * má jakoby opačnou polaritu než ty ostatní afekty → nejde do plusu, ale utlumuje se | ||
+ | === Afektivní útlum === | ||
+ | * podobný stuporu | ||
+ | * v té situaci se chová adekvátně, ale po odeznění teprve dochází k plnému projevu emočních reakcí, jako by to odkládá na později (teprve potom se objeví ta extrémní, neadekvátní reakce) | ||
+ | === Afektivní raptus === | ||
+ | * v extrémních situacích, úzkostném stavu | ||
+ | * je mimořádně vystupňování efekt a má prodloužené trvání (minuty a víc) | ||
+ | * projevy: zlost, vztek, až agresivita, někdy úzkost, excitace psychomotoriky, dezintegrace, riziko sebepoškození nebo poškození okolí | ||
+ | === Paroxismální afekt === | ||
+ | * '''emoční iktus''' | ||
+ | * jde o organickou poruchu → u lidí s poruchou temporálního laloku (organické změny nebo při temporální epilepsii) | ||
+ | * náhle, bez příčiny, bez vyvolávajícího podnětu dojde k nepřiměřené reakci, někdy úzkostí, někdy zlostí | ||
+ | * centrálně vyvolaná změna, organický proces |
Verze z 21. 1. 2014, 15:50
- emoce jsou psychické jevy, které mají především hodnotící význam a doprovázejí všechny duševní projevy, jde o subjektivní vztah
- afektivita – pohotovost k emočním reakcím, individuálně specifický emoční projev
- emotivita – celková, dlouhodobá emoční vyladěnost, charakteristika jedince
- každá emoce má určitý: rys = subjektivnost – vlastní hodnocení a vztah, polaritu = vyjádření protikladnosti emocí, aktuálnost = zda emoce odpovídají situaci, dynamičnost = změny, které odpovídají daným situacím, proměnlivosti (kvalitativní i kvantitativní), asociativnost = výskyt emocí vedle sebe, kdy jedna v druhou přechází, nebo se sčítají dvě emoce
- tělesné projevy emocí: mimika, pantomima, hlasový výraz, hormonální a vegetativní změny
- emoce vycházejí z dopaminu, serotoninu a noradrenalinu, které se uplatňují v různé míře ve všech složkách projevů emotivity (smutek, úzkost, strach, deprese, neklid, agresivita)
- neurologické (mozkové) struktury emocí: hypothalamus, thalamus,hypofýza, retikulární formace limbický systém, mozková kůra
Dělení podle polarity:
- emoce stenické – mobilizující, aktivující, nabuzující, jdou do kladných hodnot
- emoce astenické – demobilizující, zpomalující, inhibitující, emoce jdou do negativní polarity
- emoce kladné – radost, láska, spokojenost,…
- emoce záporné – nelibost, žal,…
Dělení podle kvality:
- emoce nižší – emoční prožitky, které vycházejí z vitálních oblastí → z vegetativních potřeb (hlad, žízeň); jsou individuální
- emoce vyšší – vývojově mladší, jsou dané společenskými vztahy, sociálními vazbami, při poruchách emocí dojde nejprve k poruše vyšších emocí, teprve potom k poruše nižších emocí → zranitelnější než nižší emoce, labilnější, křehčí, citlivější na vnější podněty
- emoce sociální, etické, estetické
Dělení podle intenzity a délky trvání:
- afekty – krátkodobé emoce, které impulzivní, trvají minuty až hodiny, jsou okamžité – bezprostředně na něco reagují
- nálady – dlouhodobější, trvají dny až měsíce, jsou hlubší ve svých projevech, nemusí být vázané na nějakou událost
Dělení podle struktury (kvalitativní dělení)
Obsah
Poruchy intenzity emocí: afekty
- náhlé, rychlé, mají konkrétní zaměření a většinou mají nepřiměřenou intenzitu
- rozlada: krátkodobá změna, povrchní – nejde do hloubky emocí, takovéto „jsem bez nálady“ , není to patologie, ale odraz nespokojenosti × afekt je daleko silnější, hlubší a neadekvátní
Městnání afektů
- série drobných nepříjemných podnětů, které ten člověk potlačuje, způsobuje to vnitřní emoční tenzi, úzkost, neklid a pak stačí malý bezdůvodný podnět a dojde k vlastní afektivní reakci
- člověk s normálním emočním nastavením neprojeví ten afektivní impulz (bude rozladěný, ale nebude to nepřiměřené)
Přenesení afektu
- odreagování, přenesení napětí
- člověk si to nemůže vybít na tom, kdo ten afekt způsobil, ale přenese to na někoho jiného
Nezvládnutý afekt
- jde o situaci, která je normální a zdravý člověk ji zvládne, ale člověk s afektivní poruchou ji nezvládne; často to má souvislost s trestnou činností (partneři se pohádají a pak jeden z nich toho druhého napadne)
Patický afekt
- afekt s nejvyšší intenzitou, má i delší trvání, s poruchou emocí se sdružuje i porucha vědomí → objevují se mrákotné stavy a ten člověk ve vrcholu toho afektu neví, co dělá (např.: já jsem vzal do ruky nůž a pak už si nic nepamatuji, pak už nevím…)
- to, co ten člověk v afektu udělá, většinou neodpovídá jeho premorbidní osobnosti
- afekty končí vyčerpaností; má amnézii nebo ostrůvkovitou amnézii, jakoby se nedal zastavit při tom afektu, to co dělá není promyšlená činnost, je to automatické a neuvědoměle
- když něco provede a je zjištěno, že se jednalo o patický afekt, tak za ten čin není odpovědný
- příčinou může být osobnost, ale třeba i únava či anomální situace
- snoubí se s ním patická opilost = intoxikace po velmi malém množství alkoholu (kapky proti kašli s alkoholem) a tento stav odpovídá stavu patického afektu, kdy člověk taky neví, co dělá
Afektivní stupor
- reakce na nepředvídatelnou událost ztuhnutím, strnutím, je bez mimiky, gestikulace, bez pohybu, stojí a není schopen se hnout z místa, i přesto, že ta situace pro něj může být ohrožující (neuteče z domu před požárem)
- má jakoby opačnou polaritu než ty ostatní afekty → nejde do plusu, ale utlumuje se
Afektivní útlum
- podobný stuporu
- v té situaci se chová adekvátně, ale po odeznění teprve dochází k plnému projevu emočních reakcí, jako by to odkládá na později (teprve potom se objeví ta extrémní, neadekvátní reakce)
Afektivní raptus
- v extrémních situacích, úzkostném stavu
- je mimořádně vystupňování efekt a má prodloužené trvání (minuty a víc)
- projevy: zlost, vztek, až agresivita, někdy úzkost, excitace psychomotoriky, dezintegrace, riziko sebepoškození nebo poškození okolí
Paroxismální afekt
- emoční iktus
- jde o organickou poruchu → u lidí s poruchou temporálního laloku (organické změny nebo při temporální epilepsii)
- náhle, bez příčiny, bez vyvolávajícího podnětu dojde k nepřiměřené reakci, někdy úzkostí, někdy zlostí
- centrálně vyvolaná změna, organický proces